Dni tomu blme se prkem. Nedivno, e nervy se chvj a v och se jisk.

		-- "Brannou vtznou", Tdenk Tbor, 30. 7. 1902
%
Po mnoha ltech jin kraje esk s monumentlnm Tborem v ele pedstupuj
zase ped irokou veejnost, pedstupuj ped vecek nrod, aby vykonaly
zkouku vysplosti, aby dokzaly, e v pokroku, jen kolkol t se hlun
vped, ani v nejmenm se nezpozdily. Le i jin kol vstavou svoj
si vytkly: Aby dkumentovaly, e zstvaj napod tm ryzm eskm lnem,
daleko ukrytm od spr lanho koistnka, e esk ryzosti si v, e
na jejm zklad buduj vekeren svj ivot nrodn i hospodsk.

Kterak zkouka se vyda? Jak bude soud kritik psnch?

		-- "Brannou vtznou", Tdenk Tbor, 30. 7. 1902
%
Lid konin naich nem ani zdn, ani potuchy o jakmsi znudn kulturnmi
poitky. Teba e osvta u nho stejnomrn se rozvj jako ve krajch
prodn bohatch, erv duevn navy jest u lidu naeho pojmem neznmm.
My pevn jsme pesvdeni, e teprve zaneme ti, a v te t je tolik
ulovho zdrav, tolik svesti a prunosti duevn, e vekera nlada nae je
mahem kladnho rzu, e stle jen rozmlme, co bychom mohli chtt, a
nikoliv, eho bychom se mohli zbavit.

		-- "Brannou vtznou", Tdenk Tbor, 30. 7. 1902
%
Snesli jsme do n ve, co uznvali jsme hodnm pohledu a
prozpytovn. Snesli jsme doklady prce prmyslov, zemdlsk,
emesln, doklady prce, nesouc pee rzovit individuality naich
kraj; snesli jsme doklady kulturn sv ve, rovn jako doklady
kulturnch pomr v minulosti; piinili jsme se pedstaviti 
domov svj, ten zaduman, teskliv kraj jihoesk v prav a osobit jeho
podob, pokud osobitost tu vlny internacionalismu, zaplavujcho vecek
svt, neomlely a neodplavily. Vechny mylnky, je vznikly v hlavch
muv a en zkuench a pro vstavu rozncench, svdomit jsme
zkoumali, oceovali, ba takoka pytvali. A kter z nich zdla se
prospnou a platnou zrealisovali jsme ji, skutkem jsme ji uinili.
Pokud ovem, pokud zlovstn zk pomry dovolovaly.

		-- "Brannou vtznou", Tdenk Tbor, 30. 7. 1902
%
Te, ve chvlch poslednch, takoka ped vyzvednutm opony, rozileni
a znepokojeni, v mysli zaltme v tu zm nesslnch porad, na kterch
se vstava chystala a podala. Byli jsme plni dobr, ba nejlep vle
bez odporu.  Ale pec - neopomnli-li jsme neho zvanho? Neho, co
v rozhodn okamik zaburc alobou na nai zapomtlivost?.... Ano, tk
rozpory v duch, tk nepokoj, z nho nebude uniknut a teprve
ve stedu a proudu vstavy sam.

		-- "Brannou vtznou", Tdenk Tbor, 30. 7. 1902
%
A elita spolenosti tborsk? Ta je mistryn v representaci. Representace
budeme potebovat. Nae dmy se o ni postaraj jist skvle.

		-- "Brannou vtznou", Tdenk Tbor, 30. 7. 1902
%
A tak s hlavou pmou, s du velou, statn a hrd vstupujeme do
obdob vstavnho. Vecek nepokoj, jej pociujeme, snadno lze si
vysvtliti. Ale uv-li se poctiv prce a svdomit
piinlivost, se ktermi se vstava chystala, vecka bze je zbyten!
Budoucnost blzk uke, e vstupujce do vstavy, budeme do n
vstupovati
                        BRANNOU VTZNOU!

		-- "Brannou vtznou", Tdenk Tbor, 30. 7. 1902
%
esk hospodyky dtkliv upozorujeme na svatou jejich povinnost,
aby za penze, kter v hospodstv jim sveny jsou, kupovaly vdy
vrobky esk. Nech nevezmou u kupce to, co jim str. A daj ku
p. vslovn Kolnskou kvu, esk mdlo, esk sirky a p. a nedaj se
pemluviti. Miliony zlatch ron projde rukama eskch en. pln obrat
v prmyslu eskm by vykonaly, kdyby ve vem daly esk vrobky.
V rznch mstech byly by stavny nov esk tovrny a nrod esk by
bohatl. Zatm vak vidme, e esk hospodyky stle si libuj v cizckch
vrobcch, myslce, e jsou ,,lep". V tom teba je npravy.

		-- Tdenk Tbor, 2. 3. 1900
%
Dva znm rabijci, trnctilet Antonn Pa a o rok star Jan Mejsnar
pepadli devtiletou dceruku fotografa Schachtla, kdy si ped tim v Prask
ulici koupila rohlky. Vtrnci, kte se zmocnili dvnch t rohlku,
byli strmky zadreni a jsou ve vazb, kde oekvaj spravedliv trest.

		-- ern kronika, Tdenk Tbor, 2. 3. 1900
%
Uvtn csae a krle na ndra tborskm minulou stedu 12. t. m. bylo
okzal. Ndran budova byla odekorovna zelen, ltkami barev zemskch i
skch a praporci. Uprosted perronu upravena byla tribuna, koberci pokryt,
v jejm prel postaveno poprs csaovo v hjku kvtinovm.

		-- Tdenk Tbor, 12. 6. 1901
%
Neznm osobu dopisovatele, jeho pec hledati mono jedin v Tboe
a nestoj mi t za to, abych dle po nm ptral, le prohlauji,
e lovk ten je niema, jen nezkalenou moji est ve veejnosti pokleti
hledl.

		-- Dr. Hynek Lang, Tdenk Tbor, 30. 7. 1902
%
Nejvtm rybnkem jest Jordn. Posledn byl loven asi v roce 1830. Vyloven
ryby mly prodny bti do Prahy. Pi lovu tomto stala se tato phoda. Kdy
se zapoalo, ozval se pojednou ze zstupu etnch divk mocn hlas: ,,Lidiky,
pro pak si nechte ryby odvet, vdy pat Vm." Na povel ten vrhnul se lid
na lovit a co kter mohl, uchvtil a odnesl. V kadm skoro dom bylo v den
ten ryb dost. Vozy ppraven k transportu ryb do Prahy odejely przdn.

		-- Tdenk Tbor, 30. 7. 1902
%
                psy, kter se nevyplat.

Ve Vlastiboi u Sobslavi jest jet dnes tak dobe, e lid ze prmu
,,hraj si na zlodje"! Dva tamn oban, jinak dn lid v noci vnikli
do chlvka obec. sluhy Bendy a vzali si tam krlka a husu. Koist odnesli
do hospody, kde si nechali krlka pipraviti a vesele popjejce
pochutnvali si na pence. I na husu mlo dojti, ale enk odepel husu
upci. 

Okraden ekal den, dva dny, e mu vesel oban, kte neprovedli takov
prm poprv, kodu nahrad, kdy ale se k tomu nemli, el a udal etnictvu,
co se mu pihodilo. Nyn se ppad obrtil na ruby: veselm obanm
smch zael, nebo jsou docela vn vyetovni statnm zastupitelstvm
v Tboe. Pokozen Benda utrpl kodu 60K, za krlka 20K a za husu, kter
zstala pohozena v koln hostince a zkazila se, 40K

		-- ern kronika, Tdenk Tbor, 11. 11. 1927
%

Jsou mezi nmi pamtnci (nikoli snad vt starci) dob ticha a klidu
v melancholickm kraji tborskm. Na ,,eleznho oe" jezdili od ns dvat
se a ku Praze - a vlet takov nebyl vletem ledabylm. Dnes vozkov byli
by vtinou na rozpacch, kdyby se jich kdo zeptal, kudy cesta do Prahy.
Vyrostli jsme z idylickch as dostavnkovch komunikac.

		-- Z Tbora do bechyn, Tdenk Tbor, 1903
%
Za reim rozhodn nmeckch, okzale stranickch, v letech edestch
a sedmdestch minulho stolet na oblasti krlovstv eskho, obvan
vtinou Nmci elezninch st kvapem pibvalo. Kad mstysek, ba kad
vt ves musila bt spojena kolejemi se svtem. A nebyly to jen drhy podrun,
kter se stavly s opravdovou horekou v ,,uzavenm zem". Z eho ovem
vznikl il ruch prmyslov, jm Nmci nyn se chlub a kterm chvstaj 
se naproti pr nepatrnmu, mizivmu prmyslu eskmu. Za  penze stavly
se drhy na severu krlovstv eskho, vd Nmci i ei, ale poetilo bylo
by se tm ohnti. Skutenost odiniti nelze.  

		-- Z Tbora do bechyn, Tdenk Tbor, 1903
%
Po vekerm rozmachu na severu dolo konen i na echy jin. Avak jet
ne z njak nhle vyplynul pzn k ubohmu lidu jihoeskmu. lo prost
o sttn drhu, kter by spojila Prahu s Vdn. Kdyby ji bylo mono vsti
krajem nmeckm, tm lepe. Jan nhoda se tomu vzepela: od Prahy a
za Budjovice ij kompaktn echov.

		-- Z Tbora do bechyn, Tdenk Tbor, 1903
%
A tak tedy vznikla prv tepna obrozenho pro ns ivota. A zas dlouho
trvalo - a mnoho bylo tahaniny, neli rozjely se lokomotivy po druh trati
jihoesk, po ,,transverslce". To bylo nmitek, e drha nebude se vyplcet:
jakoby se vyplcely vecky nesetn drhy ve krajch nmeckch!

		-- Z Tbora do bechyn, Tdenk Tbor, 1903
%
Vdy co se nevydl na vozb krajinami chudmi, tyto kraje nahrad jinm
zpsobem sttu. Vekeren hospodsk ivot se povznese - kde zmohutn
vezdej blahobyt, i pan bern m vc co dlat.

		-- Z Tbora do bechyn, Tdenk Tbor, 1903
%
Zejmna iv Bechy, se svmi rozkoemi krajinnmi, se svm piinlivm
obyvatelstvem - pla takoka po eleznin trati. Volala, dala, obtavost
nabzela - le ui byly hluchy. 

Po nekonench ppravch, po nejkomplikovanjm vyjednvn stojme tedy
dnes ped trat hotovou, ped komunikaci novho, modernho zpsobu.
Elektrick jiskra spoj vdkuplnou Bechy s Tborem.

		-- Z Tbora do bechyn, Tdenk Tbor, 1903
%
Nedivno, e ve chvlch, je pedchzej definitivnmu zahjen vozby na
elektrick draze tborsko-bechysk, lid naeho kraji ve slavnostnm je
rozruen! Vdy zan nov kapitola ivota tohoto lidu, zvyklho nevmavosti
a -- chudob!

Nememe, neli pti si, aby nov drha pinesla hojnost poehnn dumnm
naim krajm. K elektina, je bude pohnti vozy od Tbora k Bechyni,
otese myslemi naeho lidu a roznt v nm chu k podnikavosti, aby aspo
sten chudoba od ns se vysthovala!

		-- Z Tbora do bechyn, Tdenk Tbor, 1903
%
                        Kluzit na Jordn.
  
V noci ze dne 21. na den 22. t. m. rozbil njak niema zmysln lampu
elektrickho osvtlen, z kterto piny musely bti lampy ob odstranny.
Jest to bohuel smutn kaz. Klub znanm nkladem zd osvtlen a tu
vyskytne se dareba, ktermu to pek a pokod ciz majetek sm z toho
nemaje nejmenho prospchu. Elektrick osvtlen z t piny se zastavuje,
pokud neopat se lampa jin.

		-- ern kronika, Tdenk Tbor, 1903
%
Minulou sobotu byla st Tbora vzruena pornm poplachem, bohudky pouze
planm. V Richtrov dom v Arbeitrov ulici odpoledne na svm lku odpoval
taedestilet staeek Kamil ermk. Zejm si krtce zdml a kdy otevel
oi, uvidl rudou zi. V domnn, e ho, zpsobil poplach a pivolal hasie.
Ti zjistili, e ze pochzela od zapadajcho slunce.

		-- ern kronika, Tdenk Tbor, 1903
%
Velocipedistovi nle, by p, na jzdn drze se nachzejc, jako
i jezdce na koni a povozy, se ktermi se setkv, nebo kterch dojd, varoval
nejmn 20 metr zvoncem a aby jel kolem nich ve pimen vzdlenosti.
Jestlie kon se lekaj, aneb ten, kter je d k opatrnosti napomn, jest
velocipedista povinen ve pimen vzdlenosti seskoiti a vzdliti pokud
mon stroj svj z obzoru kon.

		-- Uedn legitimace o jzd na velocipedu, 1986
%
+----------------------------------------------------------+
|                       SVJ K SVMU!                      |
|                =-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-              |
|  Vlasteneckmu P. T. obchodnictvu a obecenstvu eskmu   |
|               nabzme svj vten vrobek:             |
|              ,,MORAVSKOU NR. SLADOVOU KVU''            |
|                                                          |
|  z nejlepho svtoznmho sladu hanckho, a doufme,e |
|  dna bude pednost dobrmu vrobku eskmu, jen smle  |
|  eliti me kad nmeck konkurenci a je dnes kad   |
|  vlastenecky smlejc a uvdoml obchodnk na sklad  |
|  m a dme nai eskou veejnost:                      |
|                                                          |
|     Podporujte vlastn podniky oproti cizckm!          |
|                                                          |
| v pln ct                                              |
|  jedin ryze esk a kesansk zvod toho druhu         |
|  Rolnick sladovna v erotn na Han,                   |
|         pota Hnojnice (Morava).                         |
+----------------------------------------------------------+

		-- Tdenk Tbor, 1903
%
+-----------------------------------------------------------------+
|                          > NOVINKA! <                           |
|dnch l a emen vce! - Velk spora a dleit pro kadho!|
|                         Upoteb kad                           |
|        jedin mho druhu lkasky schvlen zlepen            |
|                         DRADLO KALHOT                          |
+-----------------------------------------------------------------+
|                        (Patent Novotn)                         |
|  Znamenit rozlutn otzky, jak odstraniti veker obte,    |
|  s nimi spojeno jest nosen l a emen, jako: zdlouhav      |
|  oblkn a svlkn, trhn se knoflk, den koil,nepjemn|
|  teplo, odporn sesouvn s ramenou atd.                        |
|  Patentn dradlo kalhot poskytuje stl pm, voln a zdrav  |
|  dren tla, jako i vkusn padnut kalhot a lze jej vdy lehko|
|  ku kadm kalhotm upotebiti, ani by knoflk neb njak     |
|  dal pravy bylo teba, proe si velkolep vynlez ten raz  |
|  rychle cestu do celho svta a nebude zajist ve XX. stolet   |
|  jedinho mue, kter by jet nosil zastaralch l neb emen.|
|  > Pesvden zjist netuen vhody! < Vyrb a zasl franko |
|  1 kus po obdren 60 kr., 3 kusy zl. 1.60, 6 kus zl. 3 - (pro |
|  obchod levnji) majitel c. k. privilegie F. S. Novotn,        |
|  Marovice-Kukan                                               |
|  Tiscer pochvaln sudky a dobrozdn.                        |
+-----------------------------------------------------------------+
%
Sport vbec jest vkon tlesn, soustavn avak amatersky provozovan,
pedpokldajc jist zvltn vcvik a jistou zrunost svalovou,
kterto kon neprovd se vak za dnm elem vedlejm, praktickm,
nbr je sm o sob clem. Zliba ve sportu vyplv hlavn z pjemnho vdom
pibvajc a nabyt sly a zrunosti, v pemhan pekek, ze vzruujcho a
vzpruujcho sil vyniknouti nad soutc soupee a pak z pjemnch,
radostnch a osvujcch pocit tlovch a duevnch, kter provzej vecky
intesivnj fysick vkony zdravho organismu, zejmna provdj-li se
na volnm vzduchu. Sportovn vkony na volnm vzduchu jsou znamenit prostedek
proti tlesn ochablosti a zchoulostivlosti, kter je nsledkem dlouholetho,
mornho sedn na kolch a v kancelch. K vkonm tmto poj se jist
tlov ano ekl bych animln blah pocit.

		-- prof. O. Skora, Rozhledy, 1903
%