Parkinsonv prvn zkon: 
Prce pibv mrn s tm, kolik asu se na ni me vynaloit. (str. 7)
		-- Parkinson
%
ednk m zjem na tom, aby rozioval poet svch podzench a ne
svch soupe. (str. 8)
		-- Parkinson
%
ednci si navzjem pidlvaj prci. (str. 8)
		-- Parkinson
%
Parkinsonv druh zkon: Vdaje narstaj mrn s pjmem. (str. 15)
		-- Parkinson
%
Kdy nkdo dostane vy plat, zane se obvykle dohadovat s manelkou, jak
s tmi penzi, kter te budou mt navc, naloit. Vechnu tu nmahu si
oba mohli uetit, protoe jim stejn jakiv nic pebvat nebude. Zven
plat se klidn utrat a rodina znovu jen taktak vyjde anebo bude jet
zadluenj. Soukrom vdaje tedy nejene stoupaj mrn s pjmem, ale
nezdka, ba tm vdycky jej pekrauj. (str. 15)
		-- Parkinson
%
Britsk veejn ty neodpovdaj bnm etnm metodm. ty, za jak by
se musela stydt podadn szkov kancel na psch dostizch, se
pedkldaj se v pompou rok co rok nrodu, a asto je dokonce pedkld
odbornk, kter by ml dobe vdt, jak m sprvn etnictv vypadat,
a tak to dobe v. (str. 18)
		-- Parkinson
%
Sttn fondy jsou pokldny za neomezen, a podle toho stoupaj neomezen
i vdaje, piem opaten, jimi by se vdaje mly omezit, se vbec
neosvduj, nebo jsou od samho potku patn promylen a nedostaten
motivovan. Je to zvan problm a bezesporu si zaslou na pozornosti.
Co by se mlo podniknout? Nejdve bychom museli cel systm sttnho
financovn zmnit a obrtit jeho proud. Ministi by si nejprve
nezjiovali, kolik jednotliv ministerstva potebuj, sp by se ptali,
kolik me stt vynaloit. Svj soukrom rozpoet tak nememe stavt na
tom, na jsme si zvykli v lepch, rozmailejch asech, a nezbv nm,
ne realisticky potat s pjmem. Krtce eeno nemnme utratit, co
nemme. Stejn zsady jako v soukromch rozpotech by se mly uplatovat
i ve financovn sttnm. Nejprve se musme rozhodnout, v jakm pomru by
ml bt sttn rozpoet a hrub nrodn dchod. Jak podl nrodnho
dchodu by ml stt poadovat? Jakou st z pjmu jednotlivce me bez
rizika oderpat? A co se stane, kdy je ten pomr pemrtn? Ekonomov
radji ped tmto problmem uhbaj, take pipustili, e se vytvoila
pedstava, jako by stt mohl utrcet bezmezn. (str. 22)
		-- Parkinson
%
Firma se postarala o svou prosperitu a nastv chvle, kdy by mla ukzat,
jak je velkorys navenek, a zajmat se i o vci veejn. Zdrazuje, e
te chce slouit lidem, anebo pesnji eeno slouit lidstvu.
Liberlnj pstup se projevuje i v odbornosti zen. Dnen editel je
nejen vzdln odborn, ale dobe u v, e mus dodrovat i profesionln
etiku. Nejprve se mon zept: "Je to vhodn?", potom: "Jak to vypad
z daovho hlediska?", ale potet se u bude zajmat: "Je to morln?"
Vechny vzneen ei, jak je teba "slouit", dv ovem naznaovaly, e
jeden obchodnk mn z druhho podn sedt ki. Dnes u je tomu trochu
jinak. (str. 26)
		-- Parkinson
%
Obchodnk m ve spolenosti stejn postaven jako soudce, knz i chirurg,
a u noblesn obleen mu brn, aby se poutl do zjevn neistch pikl.
Nezle mu u tolik na tom, aby co nejlevnji nakoupil a co nejdr
prodal. Kdy si na sob jen trochu zakld, mus slouit i veejnosti,
pomhat i svm konkurentm (kterch je stejn tak mlo, e mu nemohou bt
na pekku) a bt upmn k zkaznkm. Chce-li se v obchodnch kruzch
prosadit, mus mluvit manaerskm argnem, aby dokzal, jak dobe se
vyzn v zen, a ohnt se idely anglickch klub, aby dal patin
najevo svoji rove. (str. 27)
		-- Parkinson
%
Zajde-li dobroinnost moc daleko, vyhub vechno kolem sebe. (str. 27)
		-- Parkinson
%
Mlokdo si uvdomuje, e organizan sloitost nen dsledkem njakho
zmru, ale plin velikosti trustu. Pi tolika zamstnancch
a takovch vzdlenostech nutn muselo k tak sloit organizaci dojt.
Rozhodnut zanaj bt neosobn, uinn kdovkde daleko a nelze je
pitat urit osob, nbr "jim". (str. 27)
		-- Parkinson
%
Sloitost organizace si vyaduje spoustu pravidel a precedent. S nimi se
val i pboj paprovn, statistik a vkaz. A to ve nakonec vyst
v snahu o naprostou uniformitu. Jist, nkte lid maj ped organiztory
hrzu. Leckte vedouc pracovnci v prmyslu by rdi tento smr zvrtili.
Avak ta uniformita vychz spe z podstaty vci, ne e by byla zrovna
mdn. Maj-li se pracovnci obas prostdat, mus bt pece jeden jak
druh. Mus bt zpracovni podle jedinho vzoru. Jinak by uveden systm
ani nemohl fungovat. (str. 27)
		-- Parkinson
%
Jen mlokterou velkou spolenost pod jet d jej zakladatel. Od
t doby se ledacos zmnilo. Bu stoj v ele sprvn rady zakladatelv
vnuk s dynastickm titulem Rothsfeller III., anebo pelo veden do
rukou odbornk. A u je tomu jakkoli, poten eln u pominul.
Rothsfeller III. vtinou zdaleka nen tak nemilosrdn a energick, jako
bval Rothsfeller I. Chyb mu pvodn hnac sla - touha uniknout
z chudoby nebo podzenho spoleenskho postaven. Psob vak svou
autoritou, dstojnost, kultivovanost a osobnm kouzlem. Coby tet
v dynastii se skvle hod do ela velkho impria, ale sm by je byl
nikdy nedokzal vydobt. Jak vak bude tvrt v dynastii? Jako ve
vech monarchich i u Rothsfeller se jednou mus stt, e nslednk
trnu bude slaboch, intelektul, sportovec anebo estt. Veden pak nutn
pejde do rukou odbornk, zdatnch modernch mu, manaer. (str. 28)
		-- Parkinson
%
Po letech usilovn prce jste se konen dostal a nahoru. Jene budete-li
dost pozorn, postehnete brzy pod lesklm povrchem sv dokonale vybaven
a vysokm kobercem kryt kancele, e tady nkde hlod ervoto, hniloba,
plse a rez. A zaslechnete, jak k vm pokradmu pilt smrtihlav. Zanete
si lmat hlavu, jestli to vechno nen tm, e by snad sprvn rada mla
moc len, nebo, e kadou fakturu a et mus podpisovat moc lid. Anebo
tm, e si tu kad pracuje na svm pseku a nechv si vsledky sm pro
sebe? Nerozeslaj se snad memoranda a spisy na vechny strany, e je to
a zbyten? Nezavldlo tu takov uspokojen, a by se v nm vichni mlem
mohli zalknout? Neek u ped vraty pohebn vz? To, eho se tak
hrozte, vak nen dezorganizace, nbr rozklad. (str. 30)
		-- Parkinson
%
Hyne-li strom, nebv tomu obvykle proto, e by byl zasaen njakou chorobou
anebo pykal za jaksi hch. Odumr, protoe doshl svho nejvyho
vzrstu a zachoval si vku a vhu po dobu, jak je pro takov strom
obvykl. Navky stejn t neme, a v tom se instituce, i prmyslov, od
strom pli neli. I u nich vede zrn k rozkladu. (str. 31)
		-- Parkinson
%
Parkinsonv tet zkon:
Narstn pin sloitost a sloitost pin rozklad. (str. 30)
		-- Parkinson
%
Vedouc pracovnci bvaj dvojho typu - jedni dok vytvoit nco novho
a druz jaktak udret podnik, kter ji existuje. Co je vlastn
dleitj - nov vrobek, anebo hladk chod podniku? Slovy dovede leckdo
pochvlit vynalzavost a rozvoj, ale skuten ocenn se vyjaduje
v platech. Kdo je pokldn za dleitjho - inenr, anebo etn,
chemik, anebo ednk? Doshl vrobn editel svho postaven tm, e
piel na nov monosti vedlej vroby, anebo e vedl bez sebemench
problm nkter oddlen? Ob ty schopnosti si zaslou ocenn, ale
kter z nich se pikld vt vznam? V podnicch, kde si nejvce v
zaveden rutinn prce, nastal u rozkladn proces. (str. 31)
		-- Parkinson
%
Pmo ve veden podniku se rozklad projevuje zasahovnm do kad
malikosti, piem je tento padek provzen naprostm zanedbvnm
zleitost vzdlenjch. Selhn stednho stroje se projev nejprve
v nejodlehlejch oblastech, v mstech, kam stedn sprva u jenom st
zasahuje. A proto je prv v tch nejodlehlejch mstech zhroucen
nejpatrnj, asi jako na Hadrinov zdi v dob padku e msk. Nevad
ani tolik, e jsou tam slab vojensk jednotky, jako e k nim u dvno
nikdo nepijel na inspekci. e sice jet existuje, ale pozvolna
ochabuje a za chvli jej energie zanikne docela. Tam, kde pozorujeme
takov jev, meme konstatovat, e rozklad ji znan pokroil. Jak ale
najt npravu? Odpov zn - ve veden firmy. (str. 32)
		-- Parkinson
%
Co je vlastn veden a jak je ono tajemstv, je mus znovu odhalovat
kad generace? Je to umn stanovit vzdlen cl tak pesvdiv, aby
vechno ve srovnn s nm vypadalo malichern... Kdo by se ve svtle
naden odvil podat o zven platu? Kdo by dokzal vystoupit
s poadavkem ticetihodinovho pracovnho tdne? Kdo by huboval, e
mus zstat celou noc v kanceli? Tomu, kdo tohle proval, bylo
pece dostatenou odmnou, kdy piel rno cel bled a ztrhan dom
a zapsahal manelku, e nesm nikomu slovo prozradit. (str. 32)
		-- Parkinson
%
Pod vedenm zancenho vojevdce zane vojk pokldat za pouhou malikost
i to, e by sm mohl padnout. Pod vedenm podobnho prmyslovho vdce si
nkdy me i dlnk dlat starosti, e svou mzdou zatuje firmu, kter
je u tak v dost tk finann situaci. V t poten dobrodrun fzi
prmyslu znamen asto vzruen vc ne plat. "Tehdy bvali mui jet
opravdovmi chlapy," chlub se pozdji ti, co to zaili. Dobrodrun doby
vak dvno minuly. U proto, e podniky jsou tak velk, vede se vechno
sloit a spolu se sloitost nastupuje i zkon tkopdnosti, kter se
projevuje okzalm vyjadovnm, zabhanmi metodami, strnulm pstupem a
pedevm argumentac. A tkopdnost nakonec pevldne nad vm. (str. 32)
		-- Parkinson
%
Dokete znovu vykesat pocit dobrodrustv a vzruen? Dokete zburcovat
Vesvtov metalurgick trust, aby byl schopen elit ppadn konkurenci
a vyrovnat se jinm podnikm, kde se lid nehdaj, ale pracuj, a pokrok
neztotouj jen s prodlouenm vkendem? Dokete to, ale jedin tehdy,
jestli jste si njakm zzrakem zachoval mlad srdce. Nebo spch peje
mladm a mld v, e lze jet dobvat nov svty a e stoj za to nco
mnit. Nesejde na tom, kolik je vm let, kdy budete chtt, mete si
mld udret. A kad na vs pozn, e jste mld - podle toho, jak prun
si budete vykraovat, jak pohotov se dokete pizpsobit zmnnm
podmnkm, jak ochotn na sebe vezmete riziko a s jakou chut se
zasmjete. (str. 33)
		-- Parkinson
%
Jenome... dn podnik neme petrvat vky. I kdy vynalote veker um
a v hodin dvanct zachrnte Vesvtov metalurgick trust, jin, mlad
mu prv vstupuje do dve mlad a ivotnj organizace a zased za
svj prvn pracovn stl. Trv ve sv kanceli skoro cel dny a noci.
Jeho karira zan. (str. 33)
		-- Parkinson
%
Jako kad kvtina nebo ke je i prmyslov podnik bu sam, nebo sami.
Samozejm e na nm nejsou patrny vnj znaky, jak pozorujeme
v ivoinm svt, a proto doke pohlav obchodnho podniku urit jedin
odbornk. Dost mon si dobudete v ivot spchu prv tm, e se takovm
odbornkem stanete. Ne vstoupte do sprvn rady toho i onoho podniku,
muste si nejprve zjistit, jakho je ten podnik pohlav. Nen to ani tak
tk, jak pedstraj nkte autoi. ensk i musk rysy obchodn
spolenosti jsou v podstat podobn znakm, jak pozorujeme u lid.
(str. 34)
		-- Parkinson
%
Musk prmyslov podnik se d rozeznat pedevm podle drsnho vzezen.
Je mon docela pravn, ale naprosto se nesna psobit lbiv. Cel
zazen je sp praktick ne pkn na pohled, stroje nejsou nikterak
maskovny a barvy na stnch psob nevrazn a fdn. K tomuto
neupravenmu zevnjku se poj inzerce, kter se pokou nevybrav
nabzet zbo a vnucovat je jako nejlep a souasn i nejlevnj. Podnik
se projevuje spe navenek, vyhledv konexe a zajm se o ostatn firmy,
a jeho zstupci neekaj, a pijde nkdo za nimi, ale sami navtvuj
ostatn podniky. Navenek vystupuje firma sebejist a ostentativn, ale
pitom m dost ledabyl pstup k malikostem; asto se nekontroluje
odeslan pota, nedvaj se mt okna a zapomn se na revize
protipornch opaten. To ve je navc provzeno muskou marnotratnost.
Klesne-li obrat, je proti musk ntue zat s etenm, spe se hled
jin zdroj pjm. (str. 35)
		-- Parkinson
%
Mnoh musk podniky zachovvaj vrnost svmu hlavnmu obchodnmu
spojenci, ale nkter jsou znan peltav a asto se zlibn ohlej
po cizch partnerech. (str. 35)
		-- Parkinson
%
ensk podniky maj znaky zcela opan. Jejich tovrn budovy jsou
umstny v hezkm prosted a vzorn udrovny, s pastelovmi tny na
stnch a kvtinovmi zhony za hlavn vrtnic. K pitalivmu zazen
se vak poj i jist skromnost. (str. 35)
		-- Parkinson
%
V enskch podnicch se obvykle klade a pilin draz na detaily, psn
se vyaduje pesnost a a pehnan se db o to, aby podnik navenek psobil
zdatn (i kdy prav opak stavu vc bv pravdou). Vcelku jev ensk
podnik obvykle sklon k eten a opatrnictv. Jestlie se uke, e se
snily pjmy, podnik se honem sna omezit vdaje a snit dividendy.
Ve svm vystupovn je zahledn sp sm do sebe a jen mlokdy vyhledv
kontakty. (str. 36)
		-- Parkinson
%
Sluovn podnik bv obvykle vhodnj pro podnik muskho typu,
kter je rozpnav a podnikav. Prv takovho podniku by se ml
ctidostiv pracovnk dret a mt dobe na pamti, e reorganizace,
kter kad slouen provz, dv pleitost jen lidem dostaten
prozravm. Vedoucm pracovnkm podniku enskho typu hroz mnohem
sp, e budou peloeni a odmrtn. Pro n je budoucnost skuten
thotn nepjemnostmi, a mohou si to vytat jen sami sob. Dostaten
se neorientovali, take se pi sluovn octli na nesprvn stran.
Jejich osudu by se mli ostatn vyvarovat. Bute vdycky na stran
musk a aktivn. A a stanete v ele podniku, postarejte se, aby si
udrel za kadou cenu musk charakter. (str. 42)
		-- Parkinson
%
Lid, kte rozumj pennictv, se dl na dv skupiny - na ty, kte
sami vlastn velik jmn, a na ty, co nemaj ani vindru. Pro milione
je milin liber nm skutenm a pochopitelnm. Pro vdce, kter se
zabv uitou matematikou, i pro docenta ekonomie (o nich o obou se d
pedpokldat, e skoro hladovj) je milin liber stejn skuten jako
tisc, protoe jakiv dnou takovou sumu nevlastnili. Svt je vak pln
lid, kte spadaj mezi tyto dv kategorie, nevd nic o milinech, ale
jsou zvykl myslet v tiscch, a z takovch lid tak obvykle sestvaj
finann komise. (str. 55)
		-- Parkinson
%
Jev, kter byl sice asto pozorovn, ale nikdy zevrubn prozkoumn, by
se dal nazvat zkonem trivilnosti, kter lze strun charakterizovat
asi tak, e as strven ktermkoli bodem programu je nepmo mrn
projednvan stce. (str. 55)
		-- Parkinson
%
Rozdl mezi debatou o vynaloen dvaceti liber (hodina a tvrt) a debatou
o deseti milinech (dv a pl minuty) je skuten znan velk. Bylo by
proto zajmav stanovit pesn bod, kdy k tto ztrt zjmu dochz.
A nejene by to bylo zajmav, mlo by to i praktick vznam. Kdybychom
napklad vdli, e bod mizejcho zjmu je pedstavovn stkou patncti
liber, mohl by pokladnk, kter m dt projednat vydn estadvaceti
liber, pedloit nvrh nadvakrt, jednou na trnct a podruh na dvanct
liber, a tak uetit komisi spoustu asu a nmahy. (str. 60)
		-- Parkinson
%
Jedno je vak jasn - e jednn o vynaloen deseti milin liber i
deseti liber me zabrat stejn dlouhou dobu. Odhad dvou a pl minut nen
zejm docela pesn, ale nesporn existuje jist asov rozpt - nco
mezi dvma minutami a tymi a pl minutami, kter posta stejn pro
diskusi o nejvt, jako o nejmen stky. (str. 60)
		-- Parkinson
%
Kad, kdo se zabv spoleenskmi institucemi, je dobe obeznmen
s nejbnjm kritriem, jak lze zjistit, nakolik je kter pracovnk
dleit. Sta znt poet dve, ktermi se k nmu mus projt, poet
jeho osobnch tajemnk a telefonnch apart a porovnat jej s vkou
koberce v centimetrech, a dostaneme jednoduch vzorec, kter plat snad
pro vechny zem svta. (str. 61)
		-- Parkinson
%
Dnes je u dobe znmo, e dokonalho uspodn dosahuje instituce teprve
tehdy, kdy je u na pokraji zhroucen. ... Kdy instituce prov doby
vzruujcch objev a rozmachu, nem nikdo as na vahy, jak by mla
vypadat jej hlavn budova. K tomu se dospje a pozdji, kdy vechna
dleit prce je u vykonna. Jak dnes u dobe vme, znamen dokonalost
konec, a konec znamen znik. (str. 62)
		-- Parkinson
%
O ivotnm cyklu rznch komis a rad se dnes u toho v tolik, a je
s podivem, e dosud nebylo vnovno vce pozornosti vd zvan
komitologie. Prvn a nejelementrnj zsadou tto vdy je, e komise
je sp organickho ne mechanickho charakteru - nen to stavba, nbr
rostlina. Zakoen se, roste, vykvete, odkvt, uvad a rozsv kolem
semnka, z nich potom vzejdou a vykvetou dal komise. Jen ti, kdo
maj dobe na pamti tuto zsadu, mohou skuten proniknout do sloen
a historie modern sprvy. (str. 68)
		-- Parkinson
%
Jak se dnes ji obecn uznv, dl se komise zhruba do dvou kategori -
a) na ty, z nich me len jako jednotlivec nco vyzskat, a
b) na ty, kam me jedin nm pispt. (str. 68)
		-- Parkinson
%
Churav instituce se neme lit sama. Vme, e existuj ppady, kdy
nemoc zmizela sama od sebe, prv tak jako se sama objevila, ale jsou to
ppady ojedinl a odbornci je pokldaj za neregulrn a nedouc.
Len, a u bude jakkoli, mus pijt zven. Je sice mon, aby si
pacient sm vyoperoval slep stevo v loklnm umrtven, ale podobn
praktiky se net velk oblib a lze k nim mt vn vhrady. Jin
lebn zkroky kladou na pacienta jet vt nroky. Proto meme
s naprostou jistotou vyslovit prvn zsadu, e toti pacient neme bt
svm vlastnm chirurgem. Pokud se instituce nachz v pokroilm stadiu
nemoci nutn potebuje pomoc specialisty. Tento odbornk bude patrn
vyadovat znan vysok honor, ale v takovm ppad nen douc
skrblit. Je pece jasn, e jde o otzku ivota a smrti. (str. 81)
		-- Parkinson
%
V podniku, kde doke vyvolat hotov pevrat jedna nazrzl sekretka
s rozkon ohrnutm noskem, nejsou zejm zvlṻ ustlen pomry.
Pyramida stoj vdy mnohem pevnji, kdy m vrchol nahoe. (str. 109)
		-- Parkinson
%
Je mnoho poradc estnch a bezhonnch a hodn takovch, jim se zas ned
nic dokzat. A navc jsou jejich rady stle danj. Pro prmyslov
podnik znamen odborn poradce asi tolik co pro ns psychiatr i
uklidujc prek a bv povolvn, kdy napt je u pro tlesnou
soustavu, duevn rovnovhu a nervov systm nenosn. (str. 126)
		-- Parkinson
%
Pelivm przkumem se zjistilo, e klienti, kte se obracej na odborn
poradce, jsou vedeni jednm z tchto dvou dvod: Bu potebuj na nkoho
svst reorganizaci, pro kterou se u rozhodli, anebo chtj zabrnit
reorganizaci, kter je na spadnut. (str. 128)
		-- Parkinson
%
Odborn poradce je velou prmyslu, s bzukotem peletuje od jedn
prmyslov rostliny k druh a pitom je opyluje. Mnoh z tch vel bude
urit tvrdit, e pyl sama vynalezla a zdokonalila tajnm postupem,
ostatnm velm zcela neznmm. Takov vela je uinn lhka a stejn
tak le i poradce, kter pedstr, e m sv vlastn npady. Jeho
npady, stejn tak jako pyl, pochzej toti od jin rostliny, a
intenzita vzjemnho opylovn zvis na mnostv vel. (str. 131)
		-- Parkinson
%
Poradci na zen podnik penej npady z jedn organizace do druh,
ale kde mme jistotu, e si vybraj zrovna npady nejlep? (str. 132)
		-- Parkinson
%
Sekretka m bt ovem pitaliv sprvnm zpsobem... Tam, kde se
kancel line mocn vn parfmu, pronik do anon a  se dl i do
chodby, organizace prce pravdpodobn dost utrp. Hlubok vstih snadno
vyvol rozkoly mezi muskmi zamstnanci. A efektn odchod ladnou vlnivou
chz doke nadlat tolik zla, e trv nkdy cel hodiny, ne se nm
poda proniknout k pravm koenm nepjemnost. S jistotou tedy meme
prohlsit, e kancel nen prv mstem, kde by se ml zvlṻ vrazn
uplatovat sex. (str. 132)
		-- Parkinson
%
Nejlpe se pracuje v ovzdu veselho ptelstv, kde vldnou sympatie,
jak bychom asi ctili k mlad seste, pcha podobn obdivu nad spchy
starho bratra a dvra dvete, kter v, e ji vichni maj rdi.
(str. 132)
		-- Parkinson
%
Podstatou dcch schopnost je postoj vedoucho ke vem problmm.
editel pokad rychle rozhoduje, co podniknout. Vbec se nezdruje
zbytenmi vahami nad tm, co se u stalo. Neschopnost se naproti tomu
projevuje pstupem zcela opanm. (str. 136)
		-- Parkinson
%
Schopnch lid se na rozdl od neschopnch najde jen velmi mlo. A nikde
nen psno, e budou vyuiti, i kdy jsou po ruce. Podniky, kter se
dok vestrann postarat, aby se nemarnilo asem ani penzi, dovedou
velkoryse pltvat lidskmi schopnostmi. Jednm z dsledk pak je, e
dvaj pednost neschopnm pracovnkm, co je do jist mry nevyhnuteln.
Ale i tam, kde to nutn nen, pltvaj schopnostmi u tm, e odmtnou
kadho uchazee, proti ktermu se d cokoli namtnout. (str. 136)
		-- Parkinson
%
Hloupost vedoucho ednka me bt nkdy i uiten. Nkte odbornci
dokonce tvrd, e bez jist dvky tuposti se dn podnik neobejde.
(str. 137)
		-- Parkinson
%
Pl stolet inorod prce sotva sta k dovren velkho tvrho dla,
ale me se zdt nekonen dlouh na dialog s jedinou dal lidskou
bytost. Za tch padest let se asto vyerpaj vechny zdroje inspirace,
zkuenosti, vzdln, obrazotvornosti a humoru, pokud se ovem nevyerpaly
u za padest tdn (anebo minut). Pijde chvle, kdy jsme si povdli
vechny vtipy, sloili vechny poklony, podlili se o poznatky a vymnili
si nzory. (str. 173)
		-- Parkinson
%
Prmrn dvojice vede ivot mnohem poklidnj a k jejm nejdramatitjm
zitkm pat hdka v ad, vhodn koup v samoobsluze, pokuta za
patn parkovn anebo praskl vodovodn potrub. (str. 173)
		-- Parkinson
%
Prmrn dvojice me mt dost spolench zjm tak na dva roky; to se
spolu jet dost dobe bav. Tetm rokem vtinou zane mt podezen,
e vrnost se rovn suchopru. Strun eeno, nud se spolu a k pli.
(str. 174)
		-- Parkinson
%
Kdy se tak lid nkdy zamysl nad svou nudou, propadaj asto dojmu, e
ped n nen a nikdy nebylo niku. Typ manelstv, do nho vstoupili,
jim pipad univerzln a vn, se vemi svmi zpory a vhodami. Nkdy
u se jim to zd k nevydren, ale utuj se, e takhle vypadala
manelstv vdycky a pedel generace e jen trplivji snely vechny
ty problmy, kter dnes pokldme za psychologick a nijak nm proto
nevad, e se o nich vude povd. (str. 174)
		-- Parkinson
%
Mylenkou, e lska znamen ve, se d ospravedlnit prvn satek, ale
stejn tak dobe i rozvod a kad dal rozvod v budoucnosti. Je vak
skuten otzka, jestli se tak vratk vztah d vbec nazvat manelstvm.
(str. 181)
		-- Parkinson
%
Manelstv m mnohem lep vyhldky, kdy nen pro dnho z partner
jedinou ivotn npln. Plat to rozhodn z hlediska t dlouh ady let,
kterou m manelstv vydret, ale i urit sti kadho dne, ji m
vyplnit. Berou-li se lid v zralejm vku, dok si vypstovat zjmy,
kter si ponechaj i nadle. Manel s takovm uritm zaujetm od sebe
tolik nedaj. Pestoe na sob nejsou tak zvisl, dok jeden druhmu
vc dt. Je to mnohem nadjnj vztah, ne kdy od sebe poaduj, co
nikdo z nich jaktiv neml. (str. 182)
		-- Parkinson
%
Manelstv je spolen konto, kter me zstat aktivn, jen kdy do nho
pispvaj oba partnei. Aby petrvalo, zvis na nesmrn tkm sil,
bez nho se dn manelstv neobejde, na snaze obou a na schopnosti
vzjemn domluvy. Nejobtnj je ta stran spousta asu, co spolu dva
lid trv, a hlavn asu, kter spolu trv odloueni od ostatnch.
Situace je nesporn snadnj, kdy maj oba ir zjmy a vztahy, dost
znmch a ptel. Dleit je i to, jak se vyvjej. Rozhodn jde mn na
nervy lovk, kter m m dl tm vce zjm, rznorodch. (str. 189)
		-- Parkinson
%
spn v manelstv jsou ti, kdo dok pispt do spolenho konta ze
sv zsoby nesobeckosti, pedstavivosti, trplivosti a dobr nlady.
A nejspnj ze vech astlivci, kte dok obohatit pvodn milostn
vzplanut o novou dimenzi, obklopit stzlivou skutenost zlatm svtlem
dobrodrustv, literatury a divadla. asto se vak zanedbv umn
nanejv dleit, umn navzjem se dorozumt. Vyjadujeme se slovem
(mluvenm i titnm), gesty anebo nkdy i mlenm. Nkdy meme jednat
z pohnutek vc ne obdivuhodnch (co si dobe uvdomujeme), a pitom
dokeme vyvolat kritickou situaci u tm, e ekneme prav opak toho, co
jsme ct chtli. Cel problm dorozumn si proto zaslou vce
pozornosti, ne se mu obvykle dostv. (str. 189)
		-- Parkinson
%
Manelstv je partnerstv, do nho vstoupili oba lid se spolenm clem,
a zatmco v jistm smyslu nelze o prvenstv mue pochybovat, je rovn
jasn, e ena vkld do manelstv mnohem vc. Musela se vzdt ppadn
kariry a volnosti (co mu udlat nemusel). Mus elit nesnzm,
starostem a rizikm matestv (jim mu vystaven nen). Pedpokldme-li,
e finann spch manelstv obvykle zvis na sil mue, dopadne jeho
ppadn nespch na ni jako na manelku a matku jet tvrdji. (str. 194)
		-- Parkinson
%
Pevratn doba u mon vymtila dentlmeny, ale eny pod jet chtj,
aby se s nimi jednalo jako s dmami. Situace se tedy mn ve prospch
eny, ale ta nen vdycky natolik dmou, aby toho nezneuvala. (str. 196)
		-- Parkinson
%
V normlnm civilizovanm vztahu rozhoduje ena asi ve tech vcech ze
ty, piem dv rozhodnut bvaj zcela podrunho rzu. Nechybuje
vtinou tm, e by snad vyadovala, aby lo vechno po jejm, ale e se
nepokryt chpe toho, eho by se j stejn dostalo. V dvjch dobch si
dma umla zadit, aby manelovo konen napoleonsk rozhodnut vychzelo
z jej rady. Pvabn se poddvala svmu pnu a veliteli, tleskala jeho
moudrosti, uznvala, e on v vechno zdaleka nejlpe, navenek opanovan,
ale v duchu si dobe vdoma, e vechno jde stejn podle n. (str. 196)
		-- Parkinson
%
V minulosti poskytovala ena svmu mui pocit nadvldy, a pitom mu zvlṻ
neustupovala v jeho poetilch npadech. A za druh na ni nepadla
odpovdnost, kdy se ukzalo, e rozhodnut bylo katastrofln. Vdy to
vechno rozhodl on - za danch okolnost zejm zcela sprvn a jist
i moude - a ona se mu ve sv nevinnosti bez zvlnho pemlen
pizpsobila. A si dnen eny dostaten prostuduj umn manelskho
ivota, jak je ovldaly jejich babiky, pochop, e mohou zskat daleko
vt vliv, kdy budou umt pvabn vhat, ne kdy zanou bojovn
prosazovat svou vli. (str. 197)
		-- Parkinson
%
ena by mla rozpoznat pznaky stresu a dit se tmito pravidly: Za
prv, nikdy neprohlejte dolou potu, dokud nemte as v klidu si ji
pest. Letm nahldnut do dopisu ve vs asto zanech myln dojem
a zanete si lmat hlavu s problmem, kter ani neexistuje. Uvdomte si
proto, e kus papru nijak zvlṻ nepospch. Me si klidn pokat
a pravdpodobn na nm nen nic zvlṻ nalhavho. Mnohem uitenj je
soustedit se na to, co zrovna dlte. Za druh, nikdy nezvedejte telefon,
kdy mte prv na prci nco dleitjho. Nechte ho zvonit. Jestli vm
nkter znm chce sdlit nco dleitho, urit zavol znovu. Za tet,
Kdy na vs dolehne pohroma jako vsledek vaeho vlastnho rozruen,
pestate pracovat, veho nechte, sednte si, srovnejte si v hlav
mylenky a vzpamatujte se. Rozhodn nic nepodnikejte, dokud vm zase
teplota neklesne na norml. Sta tato ti pravidla? Emocionlnjm typm
asi sotva. Mme tedy v zsob jet tvrt, kter zn: Kdy u si vbec
nevte rady, kudy kam, dejte si studenou koupel nebo sprchu a uvidte, e
zchladnete a vae rozilen se odplav i s vodou do mstsk kanalizace.
(str. 205)
		-- Parkinson
%