<!-- $Id: installation-howto.xml 45411 2007-02-25 15:52:43Z mck-guest $ -->
<!-- original version: 45291 -->

<appendix id="installation-howto">
<title>Jak na instalaci</title>
<para>

Tento dokument popisuje, jak nainstalovat &debian; &releasename; pro
architekturu &arch-title; (<quote>&architecture;</quote>) pomocí
nového instalačního programu. Jedná se o rychlého průvodce instalačním
procesem, který by měl pokrýt většinu typických
instalací. V případech, kdy je vhodné sdělit více informací, se
odkazujeme do ostatních částí tohoto dokumentu.

</para>

 <sect1 id="howto-preliminaries">
 <title>Příprava</title>
<para>

<phrase condition="unofficial-build">
&d-i; je stále ve fázi testování.
</phrase>

Zaznamenáte-li během instalace nějaké chyby, podívejte se do <xref
linkend="submit-bug"/>, kde naleznete instrukce, jak je
nahlásit. Pokud máte otázky, na které nemůžete nalézt odpovědi v tomto
dokumentu, ptejte se v diskuzní skupině debian-boot
(&email-debian-boot-list;) nebo na IRC (kanál #debian-boot v síti
OFTC).

</para>
 </sect1>

 <sect1 id="howto-getting-images">
 <title>Zavedení instalačního programu</title>
<para>

<phrase condition="unofficial-build">
Chcete-li rychle stáhnout obrazy CD, podívejte se na
<ulink url="&url-d-i;">domovskou stánku &d-i;u</ulink>.
</phrase>

Tým debian-cd nabízí obrazy CD s &d-i;em na stránce <ulink
url="&url-debian-cd;">Debian CD</ulink>.  Více informací o získání CD
naleznete v kapitole <xref linkend="official-cdrom"/>.

</para><para>

Některé metody instalace vyžadují jiné soubory než obrazy CD.

<phrase condition="unofficial-build">
Odkazy na jiné soubory naleznete na <ulink url="&url-d-i;">domovské
stránce &d-i;u</ulink>.
</phrase>

Kapitola <xref linkend="where-files"/> vysvětluje, jak najít na
zrcadlech Debianu ty správné obrazy.

</para><para>

Následující podkapitoly osvětlují, které obrazy byste měli použít pro
který typ instalace.

</para>

  <sect2 id="howto-getting-images-cdrom">
  <title>CDROM</title>
<para>

Pro instalaci &releasename; existují dva různé obrazy <quote>síťových</quote>
CD. Tyto obrazy mají sloužit k zavedení instalačního systému z CD
a k instalaci zbytku ze sítě (proto jim říkáme <quote>síťové</quote>).
Rozdíl mezi oběma obrazy spočívá v tom, že na plném síťovém obrazu
jsou i balíčky se základním systémem, zatímco u menšího síťového CD je
musíte stáhnout ze sítě. Pokud byste raději nepoužili síť, můžete si
stáhnout i plné (650 MB) CD, které k instalaci síť nepotřebuje. (Z celé sady
vám bude stačit pouze první obraz.)

</para><para>

Stáhněte si preferovaný obraz a vypalte jej na CD.

<phrase arch="x86">

Pro zavedení z CD možná budete muset změnit nastavení v BIOSu, viz
<xref linkend="bios-setup"/>.

</phrase><phrase arch="powerpc">

Pro zavedení PowerMacu z CD stiskněte během zavádění klávesu
<keycap>c</keycap>. Další možnosti zavádění z CD naleznete v <xref
linkend="boot-cd"/>.

</phrase>
</para>
  </sect2>

  <sect2 condition="supports-floppy-boot" id="howto-getting-images-floppy">
  <title>Diskety</title>
<para>

Nemůžete-li zavádět z CD, můžete si stáhnout obrazy disket. Budete
potřebovat soubor <filename>floppy/boot.img</filename>,
<filename>floppy/root.img</filename> a některý z obrazů s ovladači.

</para><para>

Zaváděcí disketa bude ta, na kterou zapíšete
<filename>boot.img</filename>. Po zavedení jádra z této diskety budete
požádáni o vložení druhé diskety (je na ní obraz
<filename>root.img</filename>).

</para><para>

Chystáte-li se instalovat ze sítě, budete potřebovat i disketu
<filename>floppy/net-drivers-1.img</filename>. Pro méně rozšířené
síťové karty nebo pro síťování přes PCMCIA nebo USB budete potřebovat
i druhou disketu s ovladači
<filename>floppy/net-drivers-2.img</filename>.

</para><para>

Máte-li CD, ale nemůžete z něj zavádět, zaveďte instalační systém
z disket a s pomocí ovladačů na
<filename>floppy/cd-drivers.img</filename> připojte instalační
CD. Dále postupujte jako u běžné instalace z CD.

</para><para>

Diskety jsou jedním z nejnespolehlivějších dostupných médií, takže
buďte připraveni na možné problémy (viz <xref
linkend="unreliable-floppies"/>). Každý soubor s příponou
<filename>.img</filename> zapište na jednu disketu. K tomu můžete
použít příkaz <command>dd</command>, nebo nějaký jiný způsob - viz
<xref linkend="create-floppy"/>.  Protože budete mít nejméně dvě
diskety, je dobré si je popsat.

</para>
  </sect2>

  <sect2 condition="bootable-usb" id="howto-getting-images-usb">
  <title>USB Memory Stick</title>
<para>

Instalovat můžete také z výměnných USB zařízení. Například USB
klíčenka je šikovným instalačním zařízením, které můžete nosit stále
s sebou a velmi rychle tak rozšiřovat řady počítačů s Debianem.

</para><para>

USB klíčenku připravíte jednoduše. Nejprve stáhněte soubor
<filename>hd-media/boot.img.gz</filename>, rozbalte jej a výsledný
obraz zapište přímo na 256 MB klíčenku. Tím samozřejmě zrušíte všechna
data, která na ní byla &mdash; na jejich místě se nyní usadil
souborový systém FAT obsahující několik souborů. Souborový systém
připojte a nakopírujte na něj obraz síťového CD. Na jméně obrazu
nezáleží, jediná podmínka je, že musí končit na
<filename>.iso</filename>.

</para><para>

Funkční klíčenku s instalačním programem lze vyrobit více cestami,
z nichž některé jsou popsány v kapitole <xref
linkend="boot-usb-files"/>. (Například návod, jak použít klíčenku
menší než 256 MB.)

</para><para arch="x86">

Některé BIOSy umí zavádět přímo z USB, jiným je třeba pomoci. Hledejte
menu, které povolí zavádění z <quote>removable drive</quote> nebo
<quote>USB-ZIP</quote>. Užitečné tipy naleznete v kapitole <xref
linkend="usb-boot"/>.

</para><para arch="powerpc">

Zavádění systémů Macintosh z USB zařízení vyžaduje ruční zásah do
Open Firmwaru. Postup naleznete v <xref linkend="usb-boot"/>.

</para>
  </sect2>

  <sect2 id="howto-getting-images-netboot">
  <title>Zavedení ze sítě</title>
<para>

Další z možností, jak zavést &d-i; je pomocí sítě. Konkrétní postup
závisí na vaší architektuře a síťovém prostředí.  Obecně budete
potřebovat soubory z adresáře <filename>netboot/</filename>.

</para><para arch="x86">

Nejjednodušší cesta je asi přes PXE. Do adresáře
<filename>/var/lib/tftpboot</filename> (nebo jiného podle vašeho tftp
serveru) rozbalte soubor
<filename>netboot/pxeboot.tar.gz</filename>. Nastavte DHCP server, aby
klientům předal název souboru <filename>/pxelinux.0</filename>
a s trochou štěstí bude vše fungovat samo. Podrobnější informace
naleznete v kapitole <xref linkend="install-tftp"/>.

</para>
  </sect2>

  <sect2 id="howto-getting-images-hard-disk">
  <title>Zavedení z pevného disku</title>
<para>

Také je možné spustit instalační systém z pevného disku. Stáhněte si soubory
<filename>hd-media/initrd.gz</filename>,
<filename>hd-media/vmlinuz</filename> a obraz instalačního CD do
kořenového adresáře pevného disku. Ujistěte se, že obraz CD má příponu
<filename>.iso</filename>. Nyní již jen stačí zavést stažené jádro
vmlinuz spolu s jeho ramdiskem initrd.

<phrase arch="x86">
Postup naleznete v kapitole <xref linkend="boot-initrd"/>.
</phrase>

</para>
  </sect2>
 </sect1>

 <sect1 id="howto-installation">
 <title>Instalace</title>
<para>

Po startu instalačního programu budete uvítáni úvodní obrazovkou. Nyní
si můžete buď přečíst návod pro různé způsoby zavádění (viz <xref
linkend="boot-parms"/>), nebo jednoduše stisknout &enterkey; a zavést
instalaci.

</para><para>

Za chvíli budete vyzváni k výběru jazyka, ve kterém má instalace
probíhat. Po seznamu se můžete pohybovat šipkami, pro pokračování
stiskněte &enterkey;. Dále budete dotázáni na výběr země. Pokud není
požadovaná země v zobrazené nabídce, můžete přejít do úplného seznamu
zemí světa.

</para><para>

Můžete být vyzváni na potvrzení klávesnicového rozložení. Pokud si
nejste jisti, ponechte výchozí návrh.

</para><para>

Nyní se pohodlně usaďte a nechte &d-i;, aby rozpoznal základní
hardware a nahrál zbytek sebe sama z CD, disket, USB, apod.

</para><para>

Instalační program se pokusí rozpoznat síťová zařízení a nastavit
síťování přes DHCP. Pokud nejste připojeni k síti, nebo pokud
nepoužíváte DHCP, budete mít možnost nastavit síť ručně.

</para><para>

Nyní je správný čas pro rozdělení disků. Nejprve vám bude nabídnuta
možnost automaticky rozdělit celý disk nebo dostupné volné místo na
disku (asistované dělení). Toto je doporučený způsob rozdělení disku
pro začátečníky nebo pro lidi ve spěchu. Pokud nechcete využít této
možnosti, vyberte z menu <guimenuitem>Ruční</guimenuitem> rozdělení.

</para><para arch="x86">

Máte-li stávající DOSové nebo windowsové oblasti, které chcete
zachovat, buďte s automatickým dělením velmi opatrní. Pokud vyberete
ruční dělení, můžete přímo v instalačním programu měnit velikost
stávajících NTFS a FAT oblastí a vytvořit tak místo pro Debian;
jednoduše vyberte oblast a zadejte její novou velikost.

</para><para>

Na další obrazovce uvidíte svou tabulku oblastí s informacemi o tom,
jak budou oblasti formátovány a kam budou připojeny. Pro změnu
nastavení nebo pro smazání oblasti ji jednoduše vyberte a proveďte
požadovanou akci. Pokud jste využili automatické dělení, mělo by
stačit vybrat <guimenuitem>Ukončit rozdělování a zapsat změny na
disk</guimenuitem>. Nezapomeňte vytvořit alespoň jednu oblast pro
odkládací prostor a připojit kořenovou oblast na
<filename>/</filename>. Více informací o rozdělování má kapitola <xref
linkend="partitioning"/>.

</para><para>

Nyní &d-i; naformátuje oblasti a zahájí instalaci základního systému,
což může chvíli trvat. Následovat bude instalace jádra.

</para><para>

Dalšími kroky jsou nastavení časového pásma a hodin. Instalátor se
pokusí zvolit správné nastavení automaticky a zeptá se vás jen v
případě pochyb. Následovat bude vytvoření uživatelských účtů, které po
vás obvykle chce zadat heslo pro správce systému (uživatel
<quote>root</quote>) a několik informací nutných pro vytvoření účtu
běžného uživatele.

</para><para>

Základní systém je nyní funkční, avšak značně minimalistický. Další
krok vám tedy umožní doinstalovat další software pomocí
předpřipravených úloh. Aby systém věděl, odkud se mají balíky se
softwarem nainstalovat, musí se nejprve nastavit nástroj
<classname>apt</classname>, který je za instalaci balíků zodpovědný.
Ve výchozím nastavení bude k instalaci vybrána úloha <quote>Standardní
systém</quote>, která doinstaluje užitečný software pro textovou
konzolu. Jestliže budete chtít nainstalovat grafické prostředí, zvolte
úlohu <quote>Desktopové prostředí</quote>. Více o tomto kroku
naleznete v kapitole <xref linkend="pkgsel"/>.

</para><para>

Posledním krokem je instalace zavaděče. Pokud instalátor rozpozná na
počítači jiné operační systémy, přidá je do zaváděcího menu.

<phrase arch="x86">
Implicitně se GRUB nainstaluje do hlavního zaváděcího záznamu prvního
disku. K dispozici však máte i možnost instalovat zavaděč kamkoliv
jinam.
</phrase>

</para><para>

&d-i; vám oznámí, že instalace skončila. Vyjměte zaváděcí média
(např. CD) a restartujte počítač klávesou &enterkey;. Měl by se
spustit váš nově nainstalovaný systém. Tato část je popsaná v <xref
linkend="boot-new"/>.

</para><para>

Pokud potřebujete k instalaci více informací, přečtěte si <xref
linkend="d-i-intro"/>.

</para>
 </sect1>

 <sect1 id="howto-installation-report">
 <title>Pošlete nám zprávu o instalaci</title>
<para>

Pokud jste zdárně dokončili instalaci Debianu, najděte si chvilku
a pošlete nám o tom krátkou zprávu.
Nejjednodušší možností je nainstalovat si balík
<classname>reportbug</classname> (<command>aptitude install
reportbug</command>), nastavit jej podle <xref
linkend="mail-outgoing"/> a spustit příkaz <command>reportbug
installation-reports</command>.

</para><para>

Pokud instalaci nedokončili, pravděpodobně jste
narazili na chybu v &d-i;u. Abychom mohli tuto chybu odstranit
a instalátor vylepšit, potřebujeme o problémech vědět. Najděte si
prosím chvilku a nalezené chyby nahlaste (viz <xref
linkend="problem-report"/>).

</para>
 </sect1>

 <sect1 id="howto-installation-finally">
 <title>A na závěr&hellip;</title>
<para>

Doufáme, že se vám instalace Debianu líbí a že shledáváte Debian
užitečným. Nyní byste si možná chtěli přečíst kapitolu <xref
linkend="post-install"/>.

</para>
 </sect1>
</appendix>