<!-- $Id$ -->
<!-- original version: 70879 -->

  <sect2 arch="ia64"><title>Zavedení z CD-ROM</title>

&boot-installer-intro-cd.xml;

<note><title>Obsah CD</title><para>

Existují tři varianty instalačních CD. <emphasis>Malé
síťové</emphasis> CD obsahuje pouze soubory instalačního programu
a proto se vleze na malé CD velikosti vizitky. Pro instalaci
základního systému (a dalších balíků) však vyžaduje síťové
připojení. <emphasis>Plné síťové</emphasis> CD obsahuje kromě
instalačního programu také základní systém, ale pro instalaci
čehokoliv dalšího vyžaduje síť. Třetí možností je <emphasis>sada
CD</emphasis>, která obsahuje kompletní systém a tudíž nevyžaduje
připojení k síti.

</para></note><para>

Architektura &arch-title; používá další generaci Extensible Firmware Interface
(EFI) od Intelu. Na rozdíl od tradičního BIOSu, který ví o zaváděcím
zařízení velmi málo (zná jen tabulku oblastí a hlavní zaváděcí
sektor), umí EFI číst a zapisovat soubory z oblastí, na kterých je
souborový systém FAT16 nebo FAT32. Tím se zaváděcí proces velmi
zjednoduší, protože systémový zavaděč a EFI firmware mají k dispozici
celou oblast na uložení potřebných souborů. To znamená, že systémový
disk na &arch-title; obsahuje místo zaváděcího bloku malou oblast,
která je celá vyhrazená pro EFI.

</para><para>

Instalační CD &debian;u obsahují malou EFI oblast, ve které je uložen
zavaděč <command>ELILO</command>, jeho konfigurační soubor, instalační
jádro a prvotní souborový systém (initrd). (Samozřejmě, že EFI oblast
je přítomna i v nainstalovaném systému.)

</para><para>

Zavaděč EFI se spouští jako poslední krok inicializace
firmwaru. Zobrazí menu, ze kterého si můžete vybrat různé
položky. Menu se může na různých systémech lišit, ale většinou by se
tam měly vyskytovat položky <command>Boot Option Maintenance
Menu</command> a <command>EFI Shell (Built-in)</command>. První metoda
je preferovaná, ale pokud není dostupná, nebo s ní CD neumí zavádět,
použijte druhou možnost.

</para><warning><title>Důležité</title><para>

Zavaděč EFI po nějaké době spustí implicitní akci, obvykle první
položku z menu. (Odpočítávání je vidět dole na obrazovce.) Pokud
propásnete správný okamžik, budete muset počítač znovu
restartovat. Jestliže však byla implicitní akce <command>EFI
Shell</command>, můžete se ještě vrátit zpět příkazem
<command>exit</command>.

</para></warning>

   <sect3 arch="ia64" id="bootable-cd">
   <title>Možnost 1: Zavádění z menu Boot Option Maintenance</title>

<itemizedlist>
<listitem><para>

Vložte CD do DVD/CD mechaniky a restartujte počítač. Po dokončení
inicializace systému se zobrazí menu zavaděče EFI.

</para></listitem>
<listitem><para>

Ze zaváděcího menu vyberte šipkami <command>Boot Maintenance</command>
a stiskněte &enterkey; - zobrazí se nové menu.

</para></listitem>
<listitem><para>

V něm vyberte <command>Boot From a File</command>, což vám nabídne
seznam zařízení, které firmware našel. Mezi nimi by měly být řádky
obsahující text <command>Debian Inst [Acpi ...</command> nebo
<command>Removable Media Boot</command> (zbytek řádku by měl být
stejný).

</para></listitem>
<listitem><para>

Z obou možností ukazujících na DVD/CD mechaniku si jednu
vyberte. Volba <command>Removable Media Boot</command> okamžitě spustí
zavádění, zatímco <command>Debian Inst [Acpi ...</command> ještě
zobrazí výpis adresáře ze zaváděcí části CD, ve kterém musíte vybrat
<command>[Treat like Removable Media Boot]</command>.

</para></listitem>
</itemizedlist>

<para>

Nyní se zobrazí uvítací obrazovka instalačního systému &debian;u, kde si
můžete vybrat jádro a případné parametry.

</para>
   </sect3>


   <sect3 arch="ia64" id="boot-with-efi">
   <title>Volba 2: Zavádění z EFI shellu</title>
<para>

Pokud se zavádění prvním způsobem nezdaří, zaveďte instalační CD
následujícími kroky:

</para>

<itemizedlist>
<listitem><para>

Vložte CD do DVD/CD mechaniky a restartujte počítač. Po dokončení
inicializace systému se zobrazí menu zavaděče EFI.

</para></listitem>
<listitem><para>

Ze zaváděcího menu vyberte šipkami <command>EFI Shell</command>
a stiskněte &enterkey;.  EFI Shell si zjistí všechna zaveditelná
zařízení a zobrazí je na konzoli. Rozpoznaná zaváděcí zařízení budou
zobrazena ve tvaru
<filename>fs<replaceable>n</replaceable>:</filename>, všechna ostatní
bloková zařízení budou pojmenována
<filename>blk<replaceable>n</replaceable>:</filename>.

</para></listitem>
<listitem><para>

Prozkoumejte výstup shellu a hledejte CD mechaniku &mdash; s největší
pravděpodobností to bude zařízení <filename>fs0:</filename>.

</para></listitem>
<listitem><para>

Pro výběr požadovaného zařízení zadejte
<command>fs<replaceable>n</replaceable>:</command>, kde
<replaceable>n</replaceable> je číslo oblasti a stiskněte
&enterkey;. Toto číslo se nyní zobrazí jako součást výzvy.

</para></listitem>
<listitem><para>

Zadejte příkaz <command>elilo</command>, což spustí zavádění.

</para></listitem>
</itemizedlist>

<para>

V EFI shellu též můžete použít zkrácenou variantu zápisu:
<command>fs<replaceable>n</replaceable>:elilo</command>.  Nyní se
zobrazí uvítací obrazovka instalačního systému &debian;u, kde si můžete
vybrat jádro a případné parametry.

</para>
   </sect3>

   <sect3 arch="ia64" id="kernel-option-menu">
   <title>Výběr instalačního jádra a zaváděcích parametrů</title>
<para>

Zavaděč zobrazí menu a textové okno s výzvou
<classname>Boot:</classname>. Šipky slouží pro výběr položek z menu,
jakýkoliv napsaný text se zobrazí v textovém okně. Funkčními klávesami
můžete zobrazit různé nápovědné obrazovky. Obrazovka
<classname>General</classname> vysvětluje význam položek v menu,
<classname>Params</classname> popisuje běžné parametry příkazového
řádku.

</para><para>

Instalovat můžete buď pomocí monitoru a klávesnice, nebo přes sériovou
linku. Pro první možnost vyberte položku obsahující řetězec
<computeroutput>[VGA console]</computeroutput>, pro druhou pak položku
obsahující text <computeroutput>[<replaceable>BAUDY</replaceable> baud
serial console]</computeroutput>, kde <replaceable>BAUDY</replaceable>
je rychlost sériové konzole. V menu jsou přednastaveny jsou
nejobvyklejší rychlosti pro zařízení <filename>ttyS0</filename>.

</para><para>

Ve většině případů budete chtít, aby instalační program použil stejnou
rychlost, jakou používáte pro spojení k EFI konzoli. Tuto rychlost
můžete zjistit v EFI shellu příkazem <command>baud</command>.

</para><para>

Pokud v menu neexistuje položka pro sériové zařízení resp. rychlost,
kterou chcete použít, můžete změnit nastavení existujícího záznamu
tak, že do textového okna <classname>Boot:</classname> zadáte
příslušné parametry. Například
<command>console=ttyS1,57600n8</command> použije konzolu na zařízení
<filename>ttyS1</filename> o rychlosti 57600 baudů.

</para><note><para>

Většina systémů &arch-title; používá implicitní nastavení konzoly
o rychlosti 9600 baudů. Toto nastavení je velmi pomalé a překreslování
instalačních obrazovek by trvalo neúměrně dlouho. Zkuste buď zvýšit
přenosovou rychlost, nebo použijte instalaci v textovém režimu (pokyny
naleznete v menu <classname>Params</classname>).

</para></note><warning><para>

Vyberete-li špatný typ konzole, bude vše probíhat zdánlivě dobře až do
startu jádra. V tom okamžiku se ztratí veškeré vstupy a výstupy
a budete muset počítač restartovat.

</para></warning><para>

Na obrazovce <classname>General</classname> si přečtěte popis jader
a nejvhodnějších instalačních režimů. Jádro, které vyberete, se
použije jak pro instalaci, tak v novém systému. Pokud s instalačním
jádrem zaznamenáte nějaké problémy, je pravděpodobné, že se s těmito
problémy potkáte i v instalovaném systému. Pro volitelné zaváděcí
parametry byste si měli prostudovat část <xref linkend="boot-parms"/>
dále v textu. Instalační systém spustíte následovně:

</para>

<itemizedlist>

<listitem><para>

Šipkami vyberte nejvhodnější verzi jádra a instalační režim.

</para></listitem>
<listitem><para>

Volitelně zadejte zaváděcí parametry do textového okna. (Zde se
zadávají parametry jádra, jako např. sériová konzole.)

</para></listitem>
<listitem><para>

Stiskněte &enterkey;, což spustí zavádění jádra, po kterém se objeví
první obrazovka instalačního programu &debian;u.

</para></listitem>
</itemizedlist>

<para>

Pokračujte další kapitolou, kde si nastavíte jazyk instalace, síť
a diskové oblasti.

</para>
   </sect3>
  </sect2>

  <sect2 arch="ia64" id="boot-tftp-ia64"><title>Zavedení z TFTP</title>
<para>

Zavádění systému &arch-title; ze sítě je téměř shodné se zaváděním
z CD. Jediný rozdíl spočívá ve způsobu, jakým se nahraje jádro. EFi
umí stahovat a spouštět soubory ze serveru na síti.

</para>

&boot-installer-intro-net.xml;

<para>

Zavedení systému &arch-title; ze sítě vyžaduje dva architekturně
specifické zásahy. Na straně zaváděcího serveru musí být DHCP a TFTP
nastaveny pro zaslání souboru <command>elilo</command> a na klientovi
musíte v zavaděči EFI definovat novou zaváděcí volbu, kterou povolíte
stahování ze sítě.

</para>

   <sect3 arch="ia64" id="boot-tftp-server">
   <title>Nastavení TFTP serveru</title>
<para>

Vhodný TFTP záznam pro zavádění ze sítě vypadá nějak takto:

<informalexample><screen>
host mcmuffin {
        hardware ethernet 00:30:6e:1e:0e:83;
        fixed-address 10.0.0.21;
        filename "debian-installer/ia64/elilo.efi";
}
</screen></informalexample>

Cílem je dostat <command>elilo.efi</command> na klienta.

</para><para>

Ve svém tftpboot adresáři rozbalte soubor
<filename>netboot.tar.gz</filename>, čímž se vytvoří adresářový strom
<filename>debian-installer</filename> obsahující zaváděcí soubory pro
IA-64. Typické tftp adresáře bývají <filename>/var/lib/tftp</filename>
nebo <filename>/tftpboot</filename>.

<informalexample><screen>
<prompt>#</prompt> <userinput>cd /var/lib/tftp</userinput>
<prompt>#</prompt> <userinput>tar xvfz /home/user/netboot.tar.gz</userinput>
./
./debian-installer/
./debian-installer/ia64/
[...]
</screen></informalexample>

</para><para>

Soubor <filename>elilo.conf</filename>, který se zde také rozbalí, by
měl fungovat na většině konfigurací <quote>sám od sebe</quote>. Pokud
potřebujete tento soubor změnit (např. chcete použít jiné jádro),
naleznete jej v adresáři <filename>debian-installer/ia64/</filename>.

Dokonce je možné mít různé konfigurační soubory pro různé
klienty. Místo souboru <filename>elilo.conf</filename> totiž můžete
pojmenovat konfigurační soubory podle IP adresy klienta zapsané
v šestnáctkové soustavě s příponou
<filename>.conf</filename>. Podrobnosti naleznete v dokumentaci
k balíku <classname>elilo</classname>.

</para>
   </sect3>

   <sect3 arch="ia64" id="boot-tftp-client">
   <title>Nastavení klienta</title>
<para>

Nastavení klienta pro podporu zavádění z TFTP začněte zavedením do EFI
a aktivováním menu <guimenu>Boot Option Maintenance Menu</guimenu>.

<itemizedlist>
<listitem><para>

Přidejte zaváděcí volbu.

</para></listitem>
<listitem><para>

Vyberte řádek <guimenuitem>Load File [Acpi()/.../Mac()]</guimenuitem>
a stiskněte &enterkey;. Pokud je podobných řádků více, vyberte ten,
který obsahuje MAC adresu rozhraní, ze kterého chcete zavádět.

</para></listitem>
<listitem><para>

Záznam pojmenujte třeba <userinput>Netboot</userinput>, uložte jej
a vraťte se zpět do menu se zaváděcími volbami.

</para></listitem>
</itemizedlist>

Měli byste vidět právě vytvořenou položku. Tu stačí vybrat a provede
se DHCP dotaz vedoucí k nahrání <filename>elilo.efi</filename> z TFTP
serveru.

</para><para>

Po stažení tohoto souboru se zobrazí výzva zavaděče, který očekává
název jádra pro zavedení. Stejně jako u instalace z CD vyberte
požadované jádro a po chvíli by se měla zobrazit úvodní obrazovka
instalačního programu.

</para><para>

Pokračujte další kapitolou, kde si vyberete instalační jazyk,
nastavíte síť a rozdělíte disky.

</para>

   </sect3>
  </sect2>