1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
477
478
479
480
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
525
526
527
528
529
530
531
532
533
534
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
551
552
553
554
555
556
557
558
559
560
561
562
563
564
565
566
567
568
569
570
571
572
573
574
575
576
577
578
579
580
581
582
583
584
585
586
587
588
589
590
591
592
593
594
595
596
597
598
599
600
601
602
603
604
605
606
607
608
609
610
611
612
613
614
615
616
617
618
619
620
621
622
623
624
625
626
627
628
629
630
631
632
633
634
635
636
637
638
639
640
641
642
643
644
645
646
647
648
649
650
651
652
653
654
655
656
657
658
659
660
661
662
663
664
665
666
667
668
669
670
671
672
673
674
675
676
677
678
679
680
681
682
683
684
685
686
687
688
689
690
691
692
693
694
695
696
697
698
699
700
701
702
703
704
705
706
707
708
709
710
711
712
713
714
715
716
717
718
719
720
721
722
723
724
725
726
727
728
729
730
731
732
733
734
735
736
737
738
739
740
741
742
743
744
745
746
747
748
749
750
751
752
753
754
755
756
757
758
759
760
761
762
763
764
765
766
767
768
769
770
771
772
773
774
775
776
777
778
779
780
781
782
783
784
785
786
787
788
789
790
791
792
793
794
795
796
797
798
799
800
801
802
803
804
805
806
807
808
809
810
811
812
813
814
815
816
817
818
819
820
821
822
823
824
825
826
827
828
829
830
831
832
833
834
835
836
837
838
839
840
841
842
843
844
845
846
847
848
849
850
851
852
853
854
855
856
857
858
859
860
861
862
863
864
865
866
867
868
869
870
871
872
873
874
875
876
877
878
879
880
881
882
883
884
885
886
887
888
889
890
891
892
893
894
895
896
897
898
899
900
901
902
903
904
905
906
907
908
909
910
911
912
913
914
915
916
917
918
919
920
921
922
923
924
925
926
927
928
929
930
931
932
933
934
935
936
937
938
939
940
941
942
943
944
945
946
947
948
949
950
951
952
953
954
955
956
957
958
959
960
961
962
963
964
965
966
967
968
969
970
971
972
973
974
975
976
977
978
979
980
981
982
983
984
985
|
<html><head><meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=ISO-8859-1"><title>14.1. Vytvořen MPEG-4 ("DivX") ripu DVD filmu ve vysok kvalitě</title><link rel="stylesheet" href="default.css" type="text/css"><meta name="generator" content="DocBook XSL Stylesheets V1.68.1"><link rel="start" href="index.html" title="MPlayer - Multimediln přehrvač"><link rel="up" href="encoding-guide.html" title="Kapitola 14. Enkdovn s MEncoderem"><link rel="prev" href="encoding-guide.html" title="Kapitola 14. Enkdovn s MEncoderem"><link rel="next" href="menc-feat-telecine.html" title="14.2. Jak naložit s telecine a prokladem v NTSC DVD"><link rel="preface" href="howtoread.html" title="Jak čst tuto dokumentaci"><link rel="chapter" href="intro.html" title="Kapitola 1. Představen"><link rel="chapter" href="install.html" title="Kapitola 2. Instalace"><link rel="chapter" href="usage.html" title="Kapitola 3. Použit"><link rel="chapter" href="cd-dvd.html" title="Kapitola 4. Použit CD/DVD"><link rel="chapter" href="faq.html" title="Kapitola 5. Často Kladen Dotazy (FAQ)"><link rel="chapter" href="containers.html" title="Kapitola 6. Nosn formty (Containers)"><link rel="chapter" href="codecs.html" title="Kapitola 7. Kodeky"><link rel="chapter" href="video.html" title="Kapitola 8. Vstupn video zařzen/rozhran"><link rel="chapter" href="audio.html" title="Kapitola 9. Vstupn zvukov zařzen"><link rel="chapter" href="tv.html" title="Kapitola 10. TV"><link rel="chapter" href="radio.html" title="Kapitola 11. Rdio"><link rel="chapter" href="ports.html" title="Kapitola 12. Porty"><link rel="chapter" href="mencoder.html" title="Kapitola 13. Zkladn použit MEncoderu"><link rel="chapter" href="encoding-guide.html" title="Kapitola 14. Enkdovn s MEncoderem"><link rel="appendix" href="bugreports.html" title="Přloha A. Jak hlsit chyby"><link rel="appendix" href="bugs.html" title="Přloha B. Znm chyby"><link rel="appendix" href="skin.html" title="Přloha C. Formt skinů MPlayeru"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-preparing-encode" title="14.1.1. Přprava na enkdovn: Určen zdrojovho materilu a datovho toku"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-2pass" title="14.1.2. Pevn kvantizer vs. vce průchodů"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-constraints" title="14.1.3. Omezen pro efektivn enkdovn"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-crop" title="14.1.4. Ořezvn a šklovn"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-resolution-bitrate" title="14.1.5. Volba rozlišen a datovho toku"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-filtering" title="14.1.6. Filtrovn"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-interlacing" title="14.1.7. Prokldn a Telecine"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-encoding-interlaced" title="14.1.8. Enkdovn prokldanho videa"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-av-sync" title="14.1.9. Poznmky k Audio/Video synchronizaci"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-codec" title="14.1.10. Vběr video kodeku"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-audio" title="14.1.11. Zvuk"><link rel="subsection" href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-muxing" title="14.1.12. Muxovn (multiplexovn)"></head><body bgcolor="white" text="black" link="#0000FF" vlink="#840084" alink="#0000FF"><div class="navheader"><table width="100%" summary="Navigation header"><tr><th colspan="3" align="center">14.1. Vytvořen MPEG-4 ("DivX") ripu DVD filmu ve vysok kvalitě</th></tr><tr><td width="20%" align="left"><a accesskey="p" href="encoding-guide.html">Předchzejc</a></td><th width="60%" align="center">Kapitola 14. Enkdovn s <span class="application">MEncoder</span>em</th><td width="20%" align="right"><a accesskey="n" href="menc-feat-telecine.html">Dalš</a></td></tr></table><hr></div><div class="sect1" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h2 class="title" style="clear: both"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4"></a>14.1. Vytvořen MPEG-4 ("DivX") ripu DVD filmu ve vysok kvalitě</h2></div></div></div><p>
Velmi častou otzkou je "Jak mohu vytvořit rip v nejvyšš možn kvalitě pro
danou velikost?". Dalš otzkou je "Jak vytvořm DVD rip v nejvyšš možn
kvalitě? Velikost souboru mě nezajm, chci tu nejvyšš kvalitu."
</p><p>
Druh otzka je poněkud špatně položen. Konec konců, pokud je vm lhostejn
velikost souboru, proč prostě nezkoprujete cel MPEG-2 video proud z DVD?
Jistěže vaše AVI bude mt kolem 5 GB, ale pokud chcete nejvyšš kvalitu a
na velikosti nezlež, je to jistě nejlepš volba.
</p><p>
Ve skutečnosti, důvodem převodu DVD do MPEG-4 je prvě to, že vm na velikosti
souboru <span class="bold"><strong>zlež</strong></span>.
</p><p>
Je těžk nabdnout kuchařku jak vytvořit DVD rip ve velmi vysok kvalitě. Je
nutn uvžit množstv faktorů a měli byste rozumět těmto detailům, jinak
budete asi zklamni vsledkem. Nže prozkoumme někter z těchto věc a
pak se podvme na přklad. Předpokldme, že použijete
<code class="systemitem">libavcodec</code> pro enkdovn videa,
ačkoli teorie je stejn i pro ostatn kodeky.
</p><p>
Pokud je toho na vs moc, asi byste měli použt někter z pěknch frontendů,
kter jsou zmněny v
<a href="http://www.mplayerhq.hu/design7/projects.html#mencoder_frontends" target="_top">sekci MEncoder</a>
na naš strnce odvozench projektů.
Takto budete schopni dosahovat vysoce kvalitnch ripů bez velkho přemšlen,
protože většina těchto nstrojů je navržena tak, aby dělala vhodn rozhodnut
za vs.
</p><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-preparing-encode"></a>14.1.1. Přprava na enkdovn: Určen zdrojovho materilu a datovho toku</h3></div></div></div><p>
Předtm než i jen pomyslte na enkdovn filmu, budete muset učinit
několik přpravnch kroků.
</p><p>
Prvnm a nejdůležitějšm krokem před enkdovnm by mělo bt zjištěn
druhu obsahu se kterm mte co do činěn.
Pokud vaše zdrojov video pochz z DVD nebo veřejn/kabelov/satelitn
TV, bude uložen v jednom ze dvou formtů: NTSC v Severn Americe a
Japonsku, PAL v Euvropě, atd.
Je ovšem důležit si uvědomit, že to je pouze formtovn pro prezentaci
v televizi a často <span class="bold"><strong>neodpovd</strong></span>
originlnmu formtu filmu.
Zkušenosti ukazuj, že NTSC materil je mnohem těžš enkdovat,
jelikož musme identifikovat vce věc ve zdrojovm videu.
Abyste doshli uspokojivho vsledku, muste znt původn formt.
Nevezmete-li to sprvně v potaz, dostanete obraz pln nejrůznějšch vad,
včetně ošklivch kombinačnch (proklad) artefaktů a zdvojench nebo dokonce
zahozench snmků.
Kromě toho, že budete mt nekvalitn obraz, artefakty rovněž snižuj
efektivitu kdovn:
Doshnete horš kvalitu na jednotku datovho toku.
</p><div class="sect3" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h4 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-preparing-encode-fps"></a>14.1.1.1. Zjištěn snmkov rychlosti zdroje</h4></div></div></div><p>
Zde mte seznam běžnch typů zdrojovho materilu, kde na kter nejspš
narazte a jejich volby:
</p><div class="itemizedlist"><ul type="disc"><li><p>
<span class="bold"><strong>Standardn film</strong></span>: Vytvořen pro promtn
v kině při 24fps.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>PAL video</strong></span>: Zaznamenno PAL
video kamerou s rychlost 50 půlsnmků za sekundu.
Půlsnmek sestv jen z lichch nebo sudch řdků danho snmku.
Televize je navržena pro jejich střdav zobrazovn jako lacin
forma analogov komprese.
Lidsk oko to pravděpodobně vykompenzuje, ale jakmile porozumte
prokldn, naučte se jej vidět i v TV a už si ji neužijete.
Dva půlsnmky <span class="bold"><strong>netvoř</strong></span> pln snmek,
protože jsou zaznamenny s časovou odchylkou 1/50 sekundy a proto se
nekryj, dokud je zde pohyb.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>NTSC Video</strong></span>: Zaznamenno
NTSC video kamerou s rychlost 60000/1001 půlsnmků za sekundu, nebo 60
půlsnmků za sekundu v době před barevnou televiz.
Jinak obdobn PAL.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>Animovan film</strong></span>: Obvykle kreslen při
24 snmcch za sekundu, ale rovněž bv v někter variantě prměnn snmkov
rychlosti.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>Počtačov grafika (CG)</strong></span>: Může mt jakoukoli
snmkovou rychlost, ale někter jsou častějš než jin; 24 a 30 snmků za
sekundu jsou typick pro NTSC a 25 snmků za sekundu zase pro PAL.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>Star film</strong></span>: Různ nižš snmkov rychlosti.
</p></li></ul></div></div><div class="sect3" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h4 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-preparing-encode-material"></a>14.1.1.2. Určen zdrojovho materilu</h4></div></div></div><p>
Filmy sestvajc ze snmků jsou nazvny progresivn,
zatmco ty složen z nezvislch půlsnmků buď prokldan, nebo
jen video – ačkoli druh termn je zavdějc.
</p><p>
Abychom to ještě zkomplikovali, někter filmy mohou bt směs
všeho vše uvedenho.
</p><p>
Nejdůležitějšm rozdlem mezi všemi těmito formty je to, že zkladem
některch jsou snmky a jinch půlsnmky.
<span class="bold"><strong>Vždy</strong></span>, když je film připravovn pro promtn
v televizi (včetně DVD), je převeden na půlsnmky.
Různ metody jak toho lze doshnout jsou souhrnně nazvny "pulldown" a
nechvalně znm NTSC "3:2 telecine" je jednou z variant.
Pokud nebyl zklad vašeho filmu rovněž půlsnmkov (se stejnou půlsnmkovou
rychlost), mte film v jinm formtu, než byl původně.
</p><div class="itemizedlist"><p class="title"><b>Zde je několik běžnch typů pulldown:</b></p><ul type="disc"><li><p>
<span class="bold"><strong>PAL 2:2 pulldown</strong></span>: Je nejhezč z nich.
Každ snmek je zobrazovn po dobu dvou půlsnmků tak, že se odděl lich
a sud řdky a zobrazuj se střdavě.
Pokud měl originl 24 snmků za sekundu, zrychl se film o 4%.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>PAL 2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:3 pulldown</strong></span>:
Každ 12 snmek je zobrazen po dobu tř půlsnmků, msto dvou.
To odstran nevhodu 4% zrychlen, ale znesnadn obrcen proces.
Obvykle je použvn pouze u hudebn produkce, jelikož zde by 4% zrychlen
znatelně poškodilo hudebn zžitek.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>NTSC 3:2 telecine</strong></span>: Snmky jsou zobrazovny
po dobu 2 nebo 3 půlsnmků, čmž je dosaženo 2.5 krt
vyšš půlsnmkov rychlosti, než je originln snmkov rychlost.
Vsledek je dle velmi mrně spomalen ze 60 půlsnmků za sekundu na
60000/1001 půlsnmků za sekundu, aby se doshlo NTSC půlsnmkov rychlosti.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>NTSC 2:2 pulldown</strong></span>: Použv se pro
promtn 30fps materilu na NTSC.
Pěkn, stejně jako 2:2 PAL pulldown.
</p></li></ul></div><p>
Existuj rovněž metody pro konverzi mezi NTSC a PAL vieem, ale to
již je nad rmec tto přručky.
Pokud se setkte s takovm filmem a budete jej chtt enkdovat,
bude pro vs nejlepš opatřit si jej v originlnm formtu.
Konverze mezi těmito formty je vysoce destruktivn a nelze ji
čistě zvrtit, takže vsledek velmi utrp, pokud je vytvořen z
konvertovanho materilu.
</p><p>
Když je video ukldno na DVD, po sobě jdouc pry půlsnmků jsou
seskupovny do snmků, dokonce i když nejsou určeny pro zobrazen
ve stejnm okamžiku.
Standard MPEG-2 použit na DVD a digitln televizi poskytuje možnost
jak pro enkdovn originlnch progresivnch snmků, tak pro uložen
informac do hlavičky snmku o počtu půlsnmků, po jejichž dobu by měl
bt dan snmek zobrazovn.
Pokud je použita tato metoda, film bv často označen jako
"soft-telecined", jelikož proces pouze řd DVD přehrvač pro
aplikaci pulldown na film spše než že měn samotn film.
Tento přpad je velmi upřednostňovn, jalikož může bt snadno
zvrcen (ve skutečnosti ignorovn) enkodrem a proto poskytuje maximln
kvalitu.
Mnoho DVD a televiznch produkčnch společnost však nepoužv vhodn
enkdovac techniky, ale msto toho produkuj filmy s
"hard telecine", kdy jsou ve skutečnosti půlsnmky duplikovny
ve vslednm MPEG-2.
</p><p>
Postupy pro tyto přpady budou uvedeny
<a href="menc-feat-telecine.html" title="14.2. Jak naložit s telecine a prokladem v NTSC DVD">později v tto přručce</a>.
Prozatm si řekneme několik nvodů pro identifikaci o jak typ materilu jde:
</p><div class="itemizedlist"><p class="title"><b>NTSC regiony:</b></p><ul type="disc"><li><p>
Pokud <span class="application">MPlayer</span> při přehrvn vypše, že se snmkov
rychlost změnila na 24000/1001 a již se to nezměn, pak se nejspš jedn
o progresivn obsah, kter byl "soft telecinovn".
</p></li><li><p>
Pokud <span class="application">MPlayer</span> ukazuje, že se snmkov rychlost
měn tam a zpět mezi 24000/1001 a 30000/1001 a někdy vidte
"combing", pak je zde několik možnost.
Segmenty 24000/1001 fps maj tměř jistě "soft telecinovan" progresivn
obsah, ale 30000/1001 fps čsti mohou mt buď hard-telecined 24000/1001 fps
obsah, nobo se jedn o 60000/1001 půlsnmků za sekundu NTSC video.
Použijte stejn postup jako v nsledujcch dvou přpadech pro určen
kter z nich to je.
</p></li><li><p>
Pokud <span class="application">MPlayer</span> neukže změnu snmkov rychlosti
a všechny snmky jsou zubat, je vš film ve formtu NTSC video s 60000/1001
půlsnmky za sekundu.
</p></li><li><p>
Pokud <span class="application">MPlayer</span> neukže změnu snmkov rychlosti
a dva snmky z pěti vypadaj zubatě, m vaše video "hard telecinovan"
24000/1001fps obsah.
</p></li></ul></div><div class="itemizedlist"><p class="title"><b>PAL regiony:</b></p><ul type="disc"><li><p>
Pokud nen nikde vidět ždn zubatěn, je vš film 2:2 pulldown.
</p></li><li><p>
Pokud vidte jak se objevuje a miz zubatěn každou půlsekundu,
pak je vš film 2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:3 pulldown.
</p></li><li><p>
Pokud je zubatěn vidět stle, je to PAL video s 50 půlsnmky za sekundu.
</p></li></ul></div><div class="note" style="margin-left: 0.5in; margin-right: 0.5in;"><h3 class="title">Rada:</h3><p>
<span class="application">MPlayer</span> um spomalit přehrvn videa
pomoc volby -speed.
Zkuste použt <tt class="option">-speed</tt> 0.2 pro velmi pomal přehrvn a
najděte vzor, pokud jej nevidte při pln rychlosti.
</p></div></div></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-2pass"></a>14.1.2. Pevn kvantizer vs. vce průchodů</h3></div></div></div><p>
Enkdovn vašeho videa je možn provst v širok škle kvality.
S modernmi video enkodry a trochou předkodekov komprese
(zmenšen a odšumovn) je možn doshnout velmi dobr kvality v 700 MB,
pro 90-110 minut dlouh širokohl video.
Jinak lze všechna videa, snad kromě těch nejdelšch, enkdovat v tměř
perfektn kvalitě do 1400 MB.
</p><p>
Jsou tři přstupy k enkdovn videa: pevn datov tok (CBR), pevn kvantizer
a vceprůchodov (ABR, neboli průměrovan datov tok).
</p><p>
Komplexnost snmků ve filmu, a tm i počet bitů potřebnch pro jejich
komprimaci, se může velmi lišit od scny ke scně.
Modern enkodry se um přizpůsobit těmto potřebm změnou datovho toku.
V jednoduchch režiměch, jako je CBR, však enkodry neznaj nroky na
datov tok budoucch scn a tak nemohou překročit požadovan středn
datov tok na dlouhou dobu.
Pokročilejš režimy, jako je vceprůchodov enkdovn, um vzt v
potaz statistiky z předchozch režimů, což odstran vše zmněn problm.
</p><div class="note" style="margin-left: 0.5in; margin-right: 0.5in;"><h3 class="title">Poznmka:</h3><p>
Většina kodeků, kter podporuj ABR enkdovn, podporuj pouze dvouprůchodov
enkdovn, zatmco ostatn jako <code class="systemitem">x264</code>,
<code class="systemitem">XviD</code>
a <code class="systemitem">libavcodec</code> podporuj vceprůchodov
enkdovn, kter s každm průchodem trochu zlepš kvalitu, ačkoli toto
zlepšen již nen viditeln, nebo měřiteln po asi čtvrtm průchodu.
V tto sekci budeme považovat dvouprůchodov a vceprůchodov
enkdovn za shodn.
</p></div><p>
V každm z těchto režimů video kodek (jako je
<code class="systemitem">libavcodec</code>)
rozbije videosnmek na makrobloky 16x16 pixelů a potom na každ makroblok
aplikuje kvantizer. Čm je nižš kvantizer, tm je vyšš kvalita a datov tok.
Metoda, kterou enkodr filmu použv pro
určen jak kvantizer použt pro dan makroblok, se liš a je vysoce
ovlivniteln. (Toto je extrmn zjednodušen danho procesu, ale je vhodn
rozumět zkladnmu principu.)
</p><p>
Pokud nastavte konstantn datov tok, bude videokodek enkdovat video tak,
že zahod
detaily podle potřeby a jen tolik, aby se udržel pod zadanm datovm tokem.
Pokud je vm opravdu lhostejn velikost souboru, můžete tak použt CBR a
nastavit datov tok na nekonečno. (V praxi to znamen nastavit hodnotu tak
vysoko, aby nijak neomezovala, jako 10000 Kbitů.) Bez relnho omezen
datovho toku použije kodek
nejnižš možn kvantizer pro každ makroblok (ten je nastaven pomoc
<tt class="option">vqmin</tt> pro <code class="systemitem">libavcodec</code>,
kde je vchoz 2). Jakmile nastavte dostatečně nižš
datov tok, takže je kodek
přinucen použt vyšš kvantizer, pak tměř jistě snžte kvalitu svho videa.
Abyste se tomu vyhnuli, měli byste zvžit zmenšen videa podle postupu
popsanho později v tto přručce.
</p><p>
Při konstantnm kvantizeru kodek
použv kvantizer nastaven volbou <tt class="option">vqscale</tt> (pro
<code class="systemitem">libavcodec</code>) na každ makroblok.
Pokud chcete maximlně kvalitn rip, opět bez ohledu na datov tok, můžete
použt <tt class="option">vqscale=2</tt>. To povede ke stejnmu datovmu toku a PSNR
(odstup signl – šum) jako CBR s <tt class="option">vbitrate</tt>=infinity a
vchozm <tt class="option">vqmin</tt> rovnm 2.
</p><p>
Problm s konstantn kvantizac je ten, že použv zadan kvantizer ať to dan
makroblok potřebuje či nikoli. Je totiž možn použt vyšš kvantizer na
makroblok bez obětovn viditeln kvality. Proč tedy pltvat bity s nemstně
nzkm kvantizerem? Vše CPU m tolik cyklů, kolik mte času, ale na harddisku
mte jen určit počet bitů.
</p><p>
Při dvouprůchodovm enkdovn se v prvnm průchodu projde film jakoby měl bt
CBR, ale vlastnosti každho snmku se zaznamenaj do logu. Tato data jsou pak
použita při druhm průchodu pro inteligentn stanoven použitho kvantizeru.
V rychlch scnch nebo scnch s velkm počtem detailů budou častěji použvny
vyšš kvantizery a v pomalch nebo mně detailnch scnch zase nižš kvantizery.
Obvykle je důležitějš množstv pohybu než detailů.
</p><p>
Pokud použijete <tt class="option">vqscale=2</tt>, pltvte bity. Pokud použijete
<tt class="option">vqscale=3</tt>, pak nedostanete nejkvalitnějš možn rip.
Dejme tomu, že ripujete DVD při <tt class="option">vqscale=3</tt> a
vsledkem je 1800Kbit. Pokud provedete dvouprůchodov enkdovn
s <tt class="option">vbitrate=1800</tt>, vsledn video bude mt <span class="bold"><strong>vyšš kvalitu</strong></span> při
<span class="bold"><strong>stejnm datovm toku</strong></span>.
</p><p>
Jelikož jsme vs nyn přesvědčili, že dvouprůchodov režim je sprvn volba,
skutečnou otzkou je, jak datov tok použt? Odpověď je, že nen jedin
odpověď. Idelně byste měli zvolit takov datov tok, kter zajist nejlepš
rovnovhu mezi kvalitou a velikost souboru. Ten bude pokažd jin
v zvislosti na zdrojovm videu.
</p><p>
Pokud na velikosti souboru nezlež, pak je dobr startovn můstek pro rip
s velmi vysokou kvalitou je kolem 2000 Kbitů plus-mnus 200 Kbitů.
Pro rychl akčn nebo vysoce detailn zdrojov video, nebo mte-li velmi
kritick oko, se budete rozhodovat mezi 2400 nebo 2600.
U některch DVD nepoznte rozdl při 1400 Kbitech. Je vhodn experimentovat
se scnami při různch datovch tocch, abyste pro to dostali cit.
</p><p>
Pokud se snažte o určitou velikost, budete muset nějak spočtat datov tok.
Ale ještě předtm muste zjistit, kolik msta byste měli rezervovat pro
zvukov(ou) stopy(u), takže byste si
<a href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-audio" title="14.1.11. Zvuk">je měli ripnout</a> jako prvn.
Můžete si pak spočtat datov tok pomoc nsledujc rovnice:
<code class="systemitem">datov_tok = (požadovan_velikost_v_Mbajtech - velikost_zvuku_v_Mbajtech) *
1024 * 1024 / dlka_v_sek * 8 / 1000</code>
Napřklad abyste nacpali dvouhodinov film na 702MB CD, se 60MB zvukovou
stopou, bude muset bt datov tok videa:
<code class="systemitem">(702 - 60) * 1024 * 1024 / (120*60) * 8 / 1000
= 740kbps (kilobitů za sekundu)</code>
</p></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-constraints"></a>14.1.3. Omezen pro efektivn enkdovn</h3></div></div></div><p>
Ze sam podstaty komprese typu MPEG vyplvaj určit omezen, kter byste měli
ctt, pokud chcete maximln kvalitu.
MPEG rozděl video na čtverce 16x16 nazvan makrobloky, kter se skldaj
ze čtyř bloků 8x8 jasov (luma) složky a dvou bloků 8x8 barevn (chroma)
složky v polovičnm rozlišen (jeden pro osu červen-cyan (modrozelen) a druh pro osu
modr-žlut).
Dokonce i když šřka a vška vašeho videa nejsou nsobky 16, použije enkodr
dostatek 16x16 makrobloků, aby pokryl celou oblast obrazu a zabere msto
navc, kter přijde vniveč.
Takže chcete-li maximalizovat kvalitu při dan velikosti souboru, nen dobr
npad použvat rozměry kter nejsou nsobky 16.
</p><p>
Většina DVD m tak různě velk čern okraje videa. Ponechn těchto ploch
může různm způsobem snžit kvalitu.
</p><div class="orderedlist"><ol type="1"><li><p>
Komprese typu MPEG je rovněž velmi zvisl na plošnch frekvenčnch
transformacch, konkrtně Diskrtn Kosinov Transformaci (DCT), kter se
podob Fourierově transformaci. Tento druh enkdovn je efektivn na
reprezentaci opakujcch se vzorů a pozvoln přechody, ale m potže s ostrmi
přechody. Chcete-li je enkdovat, muste použt mnoho bitů, jinak se objev
artefakty znm jako kroužkovn.
</p><p>
Frekvenčn transformace (DCT) je provedena zvlšť pro každ makroblok
(ve skutečnosti na každ blok), takže problm nastane pouze tehdy, je-li ostr
přechod uvnitř bloku. Pokud vaše čern okraje začnaj přesně na hranicch
nsobků 16 pixelů, pak to nen problm. Čern okraje jsou však na DVD jen
mlokdy pěkně umstěny, takže je v praxi budete muset vždy odstranit, abyste
se vyhnuli tomuto problmu.
</p></li></ol></div><p>
Navc k plošně frekvenčnm transformacm použv komprese typu MPEG vektory
pohybu k popisu změn od jednoho snmku ke druhmu. Vektory pohybu přirozeně
pracuj mně efektivně s novm obsahem přichzejcm zpoza okrajů snmku,
protože ten nebyl přtomen na předchozm snmku. Dokud se obraz rozšiřuje
směrem k okrajům snmku, nemaj s tm vektory pohybu ždn problm, ale
jsou-li zde čern okraje, může problm nastat:
</p><div class="orderedlist"><ol start="2" type="1"><li><p>
Komprese typu MPEG ukld pro každ makroblok vektor, identifikujc kter
čst předchozho obrzku by měla bt zkoprovna onoho makrobloku jako zklad
pro predikci nsledujcho snmku. Pouze zbvajc odlišnosti mus bt
enkdovny. Pokud makroblok přesahuje okraj obrzku a obsahuje čst černho
okraje, vektory pohybu z ostatnch čst obrzku přepš čern okraj.
To znamen mnoho bitů spotřebovanch buď na znovuzačerněn, nebo se (spš)
vektory pohybu nepoužij vůbec a všechny změny v tomto makrobloku se budou
kdovat přmo. Jinmi slovy se velmi snž efektivita enkdovn.
</p><p>
Tento problm nastv opět jen v přpadě, že čern okraje nezačnaj na lince
jejž pozice je nsobkem 16.
</p></li><li><p>
Nakonec zde mme makroblok uvnitř obrzku do nějž se posunuje objekt z okraje
obrzku. Kdovn typu MPEG neum řct "zkopruj to co je na obrzku, ale ne
čern okraj." Takže se zkopruje i čern okraj a spotřebuje se spousta bitů
na enkdovn t čsti obrzku, kter tu měla bt.
</p><p>
Pokud se obrzek dostane plně ven z enkdovan oblasti, m MPEG speciln
optimalizace pro opakovan koprovn pixelů na okraj obrzku pokud přijde
vektor pohybu zvenč enkdovan oblasti. Tato vlastnost bude k ničemu, pokud
m film čern okraje. Na rozdl od problmů 1 a 2 zde umstěn okrajů na
nsobky 16 nepomůže.
</p></li><li><p>
Navzdory tomu, že okraje jsou plně čern a nikdy se neměn, je zde vždy
alespoň minimln datov tok spotřebovan na větš množstv makrobloků.
</p></li></ol></div><p>
Ze všech těchto důvodů doporučujeme zcela odstranit čern okraje. Dle, pokud
je na okraji obrzku oblast se šumem/zkreslenm, jejm odstřiženm se ještě
zvš efektivita enkdovn. Videofiln purist, kteř chtěj zůstat tak
blzko originlu, jak je to jen možn, mohou protestovat proti tomuto ořezn,
ale pokud nehodlte enkdovat s konstantnm kvantizerem, kvalita kterou
dostanete dky ořezn znatelně převš množstv ztracench informac na
okrajch.
</p></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-crop"></a>14.1.4. Ořezvn a šklovn</h3></div></div></div><p>
Připomeňme z předchoz čsti, že konečn velikost obrzku by měla mt
jak šřku, tak všku beze zbytku dělitelnou 16, čehož můžete doshnout
pomoc ořezn, šklovn, nebo kombinac obou.
</p><p>
Při ořezvn byste se měli držet několika zsad, abyste předešli poškozen
svho filmu.
Normln YUV formt 4:2:0, ukld barvonosnou (chroma) informaci
podvzorkovanou, čili hustota vzorkovn barvy je polovičn oproti jasov
(černobl) složce v obou směrech.
Prohldněte si tento diagram, kde L označuje vzorkovac body jasu a C
barvy.
</p><div class="informaltable"><table border="1" width="40%"><colgroup><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"></colgroup><tbody><tr><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td></tr><tr><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td></tr><tr><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td></tr><tr><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td></tr><tr><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td></tr><tr><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td></tr></tbody></table></div><p>
Jak vidte, řdky i sloupce obrzku se přirozeně pruj. Při ořezvn tedy
<span class="emphasis"><em>mus</em></span> bt hodnoty odsazen i rozměrů sud čsla.
Pokud nejsou, nebude se barvonosn informace zprvně krt s jasovou.
Teoreticky lze střhat s lichm odsazenm, ale to vyžaduje převzorkovn
barvy, což je potencilně ztrtov kon a nen podporovn filtrem crop.
</p><p>
Dle, prokldan video je vzorkovno takto:
</p><div class="informaltable"><table border="1" width="80%"><colgroup><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"><col align="center"></colgroup><tbody><tr><td colspan="8" align="center">Horn půlsnmek</td><td colspan="8" align="center">Spodn půlsnmek</td></tr><tr><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td></tr><tr><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td></tr><tr><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td></tr><tr><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td></tr><tr><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td></tr><tr><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td></tr><tr><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td></tr><tr><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td></tr><tr><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td></tr><tr><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td></tr><tr><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td><td colspan="2" align="center">C</td></tr><tr><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center"></td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td><td align="center">L</td></tr></tbody></table></div><p>
Jak vidte, tak se vzor opakuje každ 4 řdky, takže při ořezu prokldanho
videa mus bt odsazen v ose y a vška beze zbytku deliteln 4.
</p><p>
Nativn DVD rozlišen je 720x480 pro NTSC a 720x576 pro PAL, ale je zde ještě
přznak poměru stran, kter udv, zda se jedn o obrazovku (full-screen)(4:3),
nebo širokohl film (wide-screen)(16:9). Mnoho (jestli ne většina)
širokohlch DVD nen přesně 16:9, ale bude buď 1.85:1 anebo 2.35:1
(cinescope). To znamen, že zde budou ve videu čern okraje, kter bude nutn
odstřihnout.
</p><p>
<span class="application">MPlayer</span> poskytuje filtr pro detekci potřebnho
ořezu, kter stanov ořezov obdlnk (<tt class="option">-vf cropdetect</tt>).
Spusťte <span class="application">MPlayer</span> s volbou
<tt class="option">-vf cropdetect</tt> a on vm vypše nastaven filtru crop pro
ořezn okrajů.
Měli byste nechat běžet film tak dlouho, dokud nen použita cel plocha
obrzku, abyste dostali sprvn hodnoty crop.
</p><p>
Pak otestujte zskan hodnoty z přkazovho řdku
<span class="application">MPlayer</span>u vypisovan <tt class="option">cropdetect</tt>em
a upravte obdlnk podle potřeby.
V tom vm pomůže filtr <tt class="option">rectangle</tt>, kter umožňuje interaktivně
nastavit obdlnk pro vš film.
Nezapomeňte zachovat vše uveden doporučen, abyste nepoškodili barevnou
mapu.
</p><p>
Šklovn je obvykle nevhodn.
Šklovn prokldanho videa je obtžn a pokud chcete zachovat prokldn,
měli byste se mu plně vyhnout.
Pokud mebudete šklovat, ale budete chtt použvat rozměry v nsobcch 16,
budete muset ořznout i čst obrazu.
Neponechvejte ani mal čern okraje, jelikož se velmi špatně kduj!
</p><p>
Protože MPEG-4 použv makrobloky 16x16, měli byste se ujistit, že oba rozměry
videa jsou nsobkem 16, jinak snžte kvalitu, zvlšť při nzkch datovch
tocch. Můžete to zajistit zaokrouhlenm šřky a všky ořezovho obdlnku
dolů na nejbližš nsobek 16.
Jak jsme již řekli, měli byste při ořezvn zvšit odsazen
(offset) v ose y o polovinu rozdlu mezi starou a novou vškou, takže bude
vsledn video brno ze středu snmku. Z důvodu principu vzorkovn DVD videa
se ujistěte, že je odsazen sud čslo. (Popravdě, přijměte jako pravidlo,
nikdy nepoužvat lich hodnoty pro jakkoli z parametrů při ořezvn a
šklovn videa.) Pokud nechcete zahodit těch několik pixelů navc, můžete
msto toho raději změnit velikost videa (šklovat). Na to se podvme
v přkladu nže.
V praxi můžete nechat filtr <tt class="option">cropdetect</tt> udělat všechnu prci
zmněnou vše, jelikož m voliteln parametr <tt class="option">round</tt>
(zaokrouhlen), jehož vchoz hodnota je 16.
</p><p>
Rovněž buďte opatrn na "napůl čern" pixely na okrajch. Vždy je rovněž
odstřihněte, jinak zde budete pltvat bity, kter můžete použt jinde.
</p><p>
Pot co provedete vše, co jsme si doposud řekli, budete mt video, kter asi
nebude prvě 1.85:1 nebo 2.35:1, ale někde poblž. Můžete spočtat nov poměr
stran ručně, ale <span class="application">MEncoder</span> nabz volbu pro
<code class="systemitem">libavcodec</code> nazvanou <tt class="option">autoaspect</tt>,
kter to za vs uděl. Nezvětšujte video jen proto, abyste doshli čtvercovch
pixelů, pokud je vm mil msto na disku. Šklovn by mělo bt provedeno při
přehrvn, kdy přehrvač použije poměr stran uložen v AVI pro zajištěn
sprvnho rozlišen.
Naneštěst ne všechny přehrvače uplatňuj tuto autošklovac informaci,
takže můžete přece jen chtt šklovat.
</p></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-resolution-bitrate"></a>14.1.5. Volba rozlišen a datovho toku</h3></div></div></div><p>
Pokud nebudete enkdovat v režimu konstantnho kvantizeru, muste zvolit
velikost datovho toku.
Koncepce datovho toku je velmi jednoduch.
Je to (průměrn) počet bitů spotřebovan na jednu sekundu filmu.
Normlně se datov tok udv v kilobitech (1000 bitů) za sekundu.
Velikost vašeho filmu je pak datov tok nsoben dlkou filmu, plus mal
režie (viz napřklad sekci
<a href="menc-feat-dvd-mpeg4.html#menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-avi-limitations" title="14.1.12.2. Limitace nosnho formtu AVI">kontejner AVI</a>).
Ostatn parametry jako je šklovn, ořezn atd.
<span class="bold"><strong>nezměn</strong></span> velikost souboru, pokud zroveň
nezměnte datov tok!
</p><p>
Datov tok se <span class="bold"><strong>neměn</strong></span> proporcionlně
k rozlišen.
Jinmi slovy, soubor 320x240 při 200 kbit/sek nebude mt stejnou kvalitu
jako ten sam film při 640x480 a 800 kbitech/sek!
Jsou pro to dva důvody:
</p><div class="orderedlist"><ol type="1"><li><p>
<span class="bold"><strong>Dojem</strong></span>: MPEG artefakty jsou patrn
tm vce, čm jsou vce zvětšen!
Artefakty se objevuj ve velikosti bloků (8x8).
Vaše oko neodhal chyby ve 4800 malch blocch tak snadno jako ve 1200
velkch (předpokldme, že oboje budete šklovat na celou obrazovku).
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>Teoretick</strong></span>: Když zmenšte obrzek,
ale stle použijete stejnou velikost bloků (8x8) pro frekvenčn prostorovou
transformaci, přesunete vce dat do oblasti vyššch frekvenc.
Zjednodušeně řečeno, každ pixel nyn obsahuje vce detailů, než předtm.
Dokonce i když připustme, že jste zmenšili obraz obsahujc 1/4 informac
o danm prostoru, stle může obsahovat mnoho detailů v danm frekvenčnm
psmu (předpokldme, že vysok frekvence byly v originlnm 640x480 snmku
ořezny).
</p></li></ol></div><p>
</p><p>
Dřvějš nvody doporučovaly volit datov tok a rozlišen rozpočtnm
bitů na pixely, ale to obvykle nen sprvně dky ze zmněnch důvodů.
Mnohem lepšm se zd odhad, že je datov tok měrn čtverci rozlišen,
takže 320x240 při 400 kbit/sek by mělo bt srovnateln s 640x480
při 800 kbit/sek.
Tato měra však nebyla ověřena teoreticky ani empiricky.
Navc, vezmeme-li v vahu to, že se filmy velmi liš šumem, počtem detailů,
množstvm pohybu atd, je beznadějn vytvořit obecn doporučen pro počet
bitů na dlku diagonly (analogie bitů na pixel, avšak použv plochu obrazu).
</p><p>
Tolik k obtžnosti volby datovho toku a rozlišen.
</p><div class="sect3" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h4 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-resolution-bitrate-compute"></a>14.1.5.1. Vpočet rozlišen</h4></div></div></div><p>
Nsledujc kroky vs provedou vpočty rozlišen vslednho filmu tak,
abyste přliš nesnžili kvalitu videa s přihldnutm k několika typům
informac o zdrojovm videu.
Nejdřv byste si měli spočtat enkdovan poměr stran:
<code class="systemitem">PSo = (Šo x (PSa / PRdvd )) / Vo</code>
</p><div class="itemizedlist"><p class="title"><b>kde:</b></p><ul type="disc"><li><p>
Šo a Vo jsou šřka a vška ořezanho videa,
</p></li><li><p>
PSa je zobrazovan poměr stran, jež je obvykle 4/3 nebo 16/9,
</p></li><li><p>
PRdvd je poměr pixelů v DVD, kter je roven 1.25=(720/576) pro DVD
v PALu a 1.5=(720/480) pro DVD v NTSC,
</p></li></ul></div><p>
</p><p>
Pak si můžete spočtat rozlišen X a Y podle určitho faktoru kvality komprese
(CQ):
<code class="systemitem">RozY = INT(SQRT( 1000*Datov_tok/25/PSo/CQ )/16) * 16</code>
a
<code class="systemitem">RozX = INT( RozY * PSo / 16) * 16</code>
</p><p>
Dobře, ale co je ten CQ?
CQ odpovd počtu bitů na pixel a na snmek v zakdovn. Jinmi slovy, čm
vyšš je CQ, tm nižš je šance uvidět enkdovac artefakty.
Pokud ovšem mte clov rozměr vašeho filmu (1 nebo 2 CD napřklad), mte jen
omezen množstv bitů, kter můžete spotřebovat; takže je nutn najt vhodn
kompromis mezi komprimovatelnost a kvalitou.
</p><p>
CQ zvis na datovm toku, efektivitě video kodeku a na rozlišen filmu.
Abyste zvšili CQ, obvykle zmenšte dan film, takže je datov tok spočtn
ve funkci clov velikosti a dlky filmu, kter jsou konstantn.
S MPEG-4 ASP kodeky jako jsou <code class="systemitem">XviD</code>
a <code class="systemitem">libavcodec</code>, vede CQ pod 0.18
obvykle k velmi čtverečkovanmu obrzku, protože nen dostatek bitů pro
zakdovn informac každho makrobloku. (MPEG4, stejně jako mnoho
jinch kodeků seskupuje pixely do bloků při komprimaci obrzku; pokud nen
dostatek bitů, jsou viditeln hranice těchto bloků.)
Proto je rozumn volit CQ v rozmez 0.20 až 0.22 pro rip na 1 CD a
0.26 až 0.28 pro rip na 2 CD při standardnch enkdovacch volbch.
Pokročilejš volby podobn těm zmiňovanm zde pro
<a href="menc-feat-enc-libavcodec.html#menc-feat-mpeg4-lavc-example-settings" title="14.3.4. Přklady nastaven enkdovn"><code class="systemitem">libavcodec</code></a>
a
<a href="menc-feat-xvid.html#menc-feat-xvid-example-settings" title="14.4.4. Přklady nastaven enkdovn"><code class="systemitem">XviD</code></a>
by měly umožnit dosažen stejn kvality při CQ v rozsahu od
0.18 do 0.20 pro rip na 1 CD a 0.24 až 0.26 pro rip na 2 CD.
S MPEG-4 ASP kodeky jako je <code class="systemitem">x264</code>,
můžete použt CQ v rozmez 0.14 až 0.16 při standardnch enkdovacch volbch
a měli byste bt schopni jt až na nzk od 0.10 do 0.12 s pokročilmi
<a href="menc-feat-x264.html#menc-feat-x264-example-settings" title="14.5.2. Přklady nastaven enkdovn"><code class="systemitem">x264</code> enkdovacmi volbami</a>.
</p><p>
Prosme berte v potaz, že CQ je jen informačn pomůcka zvisejc na
enkdovanm obsahu. CQ okolo 0.18 může bt dostatečně dobr pro Bergmana,
na rozdl od filmu jako je Matrix, kter obsahuje mnoho rychlch scn.
Na druhou stranu je zbytečn zvyšovat CQ vš než 0.30, jelikož budete pltvat
bity za minimln zisk kvality.
Tak berte v potaz, jak jsme již řekli, že videa s nzkm rozlišenm
vyžaduj vyšš CQ (v porovnn s např. DVD rozlišenm), aby vypadala dobře.
</p></div></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-filtering"></a>14.1.6. Filtrovn</h3></div></div></div><p>
Naučit se použvat video filtry <span class="application">MEncoder</span>u je
zkladem pro produkci dobrch vide.
Vešker pravy videa jsou provděny pomoc filtrů -- ořezn, šklovn,
prava barev, odstraněn šumu, zaostřen, odstraněn prokladu, telecinovn,
inverzn telecine a deblokovn, abychom jmenovali alespoň někter.
Spolu s vyčerpvajcm počtem podporovanch vstupnch formtů je nabdka
dostupnch filtrů v <span class="application">MEncoder</span>u jednou z jeho
hlavnch vhod oproti podobnm aplikacm.
</p><p>
Filtry jsou nahrvny v řadě za použit volby -vf :
</p><pre class="screen">-vf filtr1=volby,filtr2=volby,...</pre><p>
Většina filtrů přebr několik čselnch voleb oddělench dvojtečkou, ale
syntaxe voleb se liš od filtru k filtru, takže si přečtěte manul
pro vce informac o filtru kter chcete použt.
</p><p>
Filtry zpracovvaj video v pořad, v jakm jsou načteny.
Napřklad nsledujc řada:
</p><pre class="screen">-vf crop=688:464:12:4,scale=640:464</pre><p>
nejprve vyřzne z obrzku oblast 688x464 s levm hornm rohem v bodě (12,4)
a vsledek pak zmenš na 640x464.
</p><p>
Určit filtry potřebuj bt nahrny na začtku, nebo co nejblž začtku
řetězu filtrů, aby mohly využvat informace z video dekodru, kter budou
ztraceny nebo znehodnoceny ostatnmi filtry.
Nejdůležitějš přklady jsou <tt class="option">pp</tt> (postprocesing, pouze pokud
provd deblok nebo dering operace),
<tt class="option">spp</tt> (dalš postprocesor pro odstraněn MPEG artefaktů),
<tt class="option">pullup</tt> (inverzn telecine) a
<tt class="option">softpulldown</tt> (pro konverzi soft telecine na hard
telecine).
</p><p>
Všeobecně byste měli filtrovat co nejmně je to možn, abyste zůstali co
nejblže DVD originlu. Ořezn je často nutn (vysvětleno vše), ale vyhněte
se šklovn videa. Ačkoli je zmenšen občas preferovno před použitm
vyššch kvantizrů. My se musme vyvarovat obou těchto přpadů: pamatujte,
že jsme se již na začtku rozhodli obětovat bity za kvalitu.
</p><p>
Rovněž neupravujte gamu, kontrast, jas, atd. Co vypad dobře na vaš
obrazovce, nemus vypadat dobře na ostatnch. Tyto korekce by měly bt
provděny vhradně při přehrvn.
</p><p>
Jednu věc byste však udělat mohli, a to prothnout video velmi lehkm
odšumovacm filtrem, jako je <tt class="option">-vf hqdn3d=2:1:2</tt>.
Zde je opět důvodem využit bitů k lepšmu čelu: proč jimi pltvat na
enkdovn šumu, když si můžete šum přidat až při přehrvn?
Zvšenm parametrů pro <tt class="option">hqdn3d</tt> dle zvš komprimovatelnost,
ale pokud zvšte hodnoty přliš, riskujete zhoršen viditelnosti obrazu.
Vše zmněn hodnoty (<tt class="option">2:1:2</tt>) jsou dost konzervativn;
měli byste si zaexperimentovat s vyššmi hodnotami a zhodnotit vsledky sami.
</p></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-interlacing"></a>14.1.7. Prokldn a Telecine</h3></div></div></div><p>
Tměř vešker filmy jsou natčeny při 24 snmcch/s. Jelikož NTSC m
snmkovou rychlost 30000/1001 snmků/s, je třeba provst pravu těchto
24 snmků/s vide, aby měly sprvnou NTSC snmkovou rychlost. Tato prava se
jmenuje 3:2 pulldown a obecně je znma jako telecine (protože je pulldown
často provděn během přenosu filmu na video) a, jednoduše řečeno, pracuje tak,
že se film zpomal na 24000/1001 snmků/s a každ čtvrt snmek se zopakuje.
</p><p>
Naopak ždn speciln pravy se neprovděj videu pro PAL DVD, kter běž
při 25 snmcch/s. (Technicky lze na PAL provst telecine, tzv. 2:2 pulldown,
ale v praxi se nepoužv.) Film s 24 snmky/s je jednoduše přehrvn rychlost
25 snmků/s. Vsledkem je, že video běž o něco rychleji, ale pokud nejste
vetřelec, tak si rozdlu ani nevšimnete. Většina filmů m navc vškově
korigovan zvuk, takže při přehrvn 25 snmků/s vše zn jak m i přesto, že
zvuk (a proto i cel video) m o 4% kratš dobu přehrvn než NTSC DVD.
</p><p>
Jelikož video na PAL DVD nebylo upravovno, nemuste si dělat starosti s jeho
snmkovou rychlost. Zdroj m 25 snmků/s, vš rip tak. Pokud ovšem ripujete
NTSC DVD film, muste provst inverzn telecine.
</p><p>
Filmy točen rychlost 24 snmků/s jsou na NTSC DVD uloženy buď jako
30000/1001 po telecine, nebo jako progresivn (neprokldan) se snmkovou
24000/1001 snmků/s, na kterch by měl provst telecine DVD přehrvač za letu.
Nen to ale zkon: někter TV srie jsou prokldan (např. Buffy Lovec uprů),
zatmco jin jsou porůznu neprokldan nebo prokldan (např. Anděl, nebo 24
hodin).
</p><p>
Doporučujeme, abyste si přečetli sekci o tom
<a href="menc-feat-telecine.html" title="14.2. Jak naložit s telecine a prokladem v NTSC DVD">Jak si poradit s telecine a prokladem na NTSC DVD</a>
a naučili se jak využt různ možnosti.
</p><p>
Pokud ovšem většinou ripujete pouze filmy, nejspš se setkvte
s neprokldanm nebo prokldanm videem 24 snmků/s. V tom přpadě můžete
použt <tt class="option">pullup</tt> filtr <tt class="option">-vf pullup,softskip</tt>.
</p></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-encoding-interlaced"></a>14.1.8. Enkdovn prokldanho videa</h3></div></div></div><p>
Pokud je film, kter chcete enkdovat, prokldan (NTSC video nebo
PAL video), budete si muset vybrat, zda jej chcete "odproložit" nebo ne.
Zatmco odstraněn prokladu učin vš film použitelnm na progresivně
vykreslovanch zobrazovačch jako jsou počtačov monitory a projektory.
Cenou za to je, snžen rychlosti z 50 nebo 60000/1001 půlsnmků za sekundu
na 25 nebo 30000/1001 snmků za sekundu a zhruba polovina informac bude
z vašeho filmu ztracena ve scnch s vznamnm množstvm pohybu.
</p><p>
Proto pokud enkdujete ve vysok kvalitě pro archivačn čely, doporučujeme
ponechat film prokldan.
Vždy můžete provst odstraněn prokladu při přehrvn pokud zobrazujete
na progresivně zobrazujcm zařzen.
Vkon současnch počtačů nut přehrvače použvat filtr prokladu, což
působ mrnou degradaci kvality obrazu.
Budouc přehrvače však budou schopny napodobovat chovn prokldan
TV obrazovky, odstraňovat proklad v pln půlsnmkov rychlosti a
odvozovat 50 nebo 60000/1001 plnch snmků za sekundu z prokldanho videa.
</p><p>
Když pracujete s prokldanm videem, muste zvlště dbt na:
</p><div class="orderedlist"><ol type="1"><li><p>
Vška a svisl odsazen pro ořezn mus bt nsobkem 4.
</p></li><li><p>
Jakkoli svisl šklovn mus bt provedeno v prokldanm režimu.
</p></li><li><p>
Postprocesn a odšumovac filtry nemus pracovat podle očekvn,
dokud nezařdte, aby zpracovvaly najednou pouze jeden půlsnmek a
mohou vm poškodit video při nesprvnm použit.
</p></li></ol></div><p>
S vědomm těchto souvislost vm předkldme prvn přklad:
</p><pre class="screen">
mencoder <em class="replaceable"><code>capture.avi</code></em> -mc 0 -oac lavc -ovc lavc -lavcopts \
vcodec=mpeg2video:vbitrate=6000:ilme:ildct:acodec=mp2:abitrate=224
</pre><p>
Povšimněte si voleb <tt class="option">ilme</tt> a <tt class="option">ildct</tt>.
</p></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-av-sync"></a>14.1.9. Poznmky k Audio/Video synchronizaci</h3></div></div></div><p>
<span class="application">MEncoder</span>ovy audio/video synchronizačn
algoritmy byly navrženy se změrem obnovy souborů s vadnou synchronizac.
V některch přpadech však můžou působit zbytečn zahazovn a duplikaci snmků
a možn mrnou A/V desynchronizaci při použit s bezvadnm vstupem
(přirozeně tyto A/V synchronizačn omezen projev pouze pokud koprujete
zvukovou stopu při překdovvn videa, což je velmi doporučovno).
Můžete však přepnout do zkladn A/V synchronizace s volbou
<tt class="option">-mc 0</tt>, nebo ji přidejte do svho konfiguračnho souboru
<code class="systemitem">~/.mplayer/mencoder</code> config file, aspoň pokud pracujete
pouze s kvalitnmi zdroji (DVD, zachytvan TV, vysoce kvalitn MPEG-4 ripy,
atd) ale nikoli s vadnmi ASF/RM/MOV soubory.
</p><p>
Chcete-li si dle pohldat podivn zahazovn snmků a duplikaci, můžete použt
<tt class="option">-mc 0</tt> spolu s <tt class="option">-noskip</tt>.
To zamez <span class="emphasis"><em>vešker</em></span> A/V synchronizaci a snmky se skopruj
jedna k jedn, takže to nelze použt ve spojen s filtry, kter v nestřženm
okamžiku přidaj nebo zahod snmky, nebo pokud zdrojov video m proměnnou
snmkovou rychlost!
V tom přpadě nen použit <tt class="option">-noskip</tt> obecně doporučovno.
</p><p>
O takzvanm "třprůchodovm" enkdovn zvuku podporovan
<span class="application">MEncoder</span>em bylo hlšeno, že způsobuje A/V
desynchronizaci.
To nastv tehdy, pokud je použito v kombinaci s některmi filtry, takže
<span class="emphasis"><em>nen</em></span> v tuto chvli doporučovno použvat třprůchodov
enkdovn zvuku.
Tato vlastnost je zachovna pouze z důvodu kompatibility a pro expertn
uživatele, kteř věd, kdy je bezpečn ji použt a kdy ne.
Pokud jste o tomto režimu nikdy předtm neslyšeli, zapoměňte, že jsme se
o něm vůbec zmnili!
</p><p>
Existuj rovněž hlšen o A/V desynchronizaci při enkdovn ze stdin
<span class="application">MEncoder</span>em.
Nedělejte to! Vždy použijte jako zdroj soubor nebo CD/DVD/atd zařzen.
</p></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-codec"></a>14.1.10. Vběr video kodeku</h3></div></div></div><p>
Vběr vhodnho video kodeku k použit zvis na několika faktorech,
jako je velikost, kvalita, schopnost přehrvn po sti, použitelnost nebo
obliba, z nichž někter čistě věc osobnho vkusu, někter zvis na technickch
omezench.
</p><div class="itemizedlist"><ul type="disc"><li><p>
<span class="bold"><strong>činost komprimace</strong></span>:
Jednoduše můžeme řct, že většina kodeků novějš generace je vytvořena
tak, aby dosahovala vyšš kvality a komrimace než předchoz generace.
Proto se autoři tto přručky a mnoho jinch lid, domnvaj že
neudělte chybu,
<sup>[<a name="fn-menc-feat-dvd-mpeg4-codec-cpu" href="#ftn.fn-menc-feat-dvd-mpeg4-codec-cpu">2</a>]</sup>
když zvolte MPEG-4 AVC kodeky, jako
<code class="systemitem">x264</code> msto MPEG-4 ASP kodeků
jako jsou <code class="systemitem">libavcodec</code> MPEG-4, nebo
<code class="systemitem">XviD</code>.
(Pokročil vvojře kodeků by mohl zajmat nzor Michaela Niedermayera na
"<a href="http://guru.multimedia.cx/?p=10" target="_top">proč mě štve MPEG4-ASP</a>".)
Podobně byste měli doshnout lepš kvality použitm MPEG-4 ASP msto
MPEG-2 kodeků.
</p><p>
Novějš kodeky, kter jsou v rozshlm vvoji, mohou obsahovat chyby,
kterch si dosud nikdo nevšiml a kter mohou zničit vsledek.
To je daň za použit nejnovějš technologie.
</p><p>
Navc, v začtku použvn novho kodeku se budete muset strvit nějak
čas seznmenm se s jeho volbami, abyste se dověděli co kde nastavit pro
dosažen požadovan kvality obrazu.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>Hardwarov kompatibilita</strong></span>:
Obvykle trv dlouhou dobu, než začnou stoln video přehrvače podporovat
nejnovějš videokodeky. Vsledkem toho je, že většina z nich podporuje
pouze kodeky MPEG-1 (jako VCD, XVCD a KVCD), MPEG-2 (jako DVD, SVCD a KVCD)
a MPEG-4 ASP (jako DivX,
LMP4 z <code class="systemitem">libavcodec</code>u a
<code class="systemitem">XviD</code>)
(Pozor: obvykle nejsou podporovny všechny vlastnosti (features) MPEG-4 ASP).
Nahldněte prosm do technickch specifikac vašeho přehrvače (pokud jsou),
nebo si vygooglete vce informac.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>Nejlepš kvalita na enkdovac čas</strong></span>:
Kodeky, kter již jsou zde nějakou dobu (jako
<code class="systemitem">libavcodec</code> MPEG-4 a
<code class="systemitem">XviD</code>), jsou obvykle vysoce
optimalizovny všemi druhy chytrch algoritmů a SIMD assembly kdem.
Proto maj snahu dosahovat nejlepš poměr kvality na enkdovac čas.
Mohou však mt někter velmi pokročil volby, kter, pokud jsou zapnuty,
velmi spomal enkdovn při mizivm zisku.
</p><p>
Pokud vm jde o rychlost, měli byste se držet vchozho nastaven
video kodeku (ačkoli byste stejně měli zkusit ostatn volby
zmněn v dalšch čstech tto přručky).
</p><p>
Rovněž můžete zvžit použit kodeku, kter um vcevlknov zpracovn,
což je ovšem k něčemu jen uživatelům vceprocesorovch strojů.
<code class="systemitem">libavcodec</code> MPEG-4 to umožňuje,
ale nrůst rychlosti je omezen a dostanete nepatrně mně kvalitn obraz.
Vcevlknov režim <code class="systemitem">XviD</code>, aktivovan
volbou <tt class="option">threads</tt>, můžete využt ke zvšen rychlosti
enkdovn — obvykle o 40–60% — s velmi malm nebo ždnm
zhoršenm obrazu.
<code class="systemitem">x264</code> rovněž umožňuje vcevlknov
enkdovn, kter v současnosti zrychluje enkdovn asi o 15–30%
(v zvislosti na použitch volbch), ale snžuje PSNR o 0.05dB.
</p></li><li><p>
<span class="bold"><strong>Osobn vkus</strong></span>:
Zde jsme v rovině tměř iracionln: Ze stejnho důvodu, pro kter někteř
setrvvali lta u DivX3 i když novějš kodeky již dělaly zzraky,
preferuj někteř lid <code class="systemitem">XviD</code>
nebo <code class="systemitem">libavcodec</code> MPEG-4 před
<code class="systemitem">x264</code>.
</p><p>
Udělejte si vlastn sudek a neposlouchejte lidi, kteř přsahaj na jedin
kodek.
Udělejte si několik vzorků ze surovch zdrojů a porovnejte různ volby
enkdovn a kodeky, abyste nalezli ten, kter vm vyhovuje nejlpe.
Nejlepš kodek je ten, kter nejlpe
ovldte a kter vypad nejlpe na vaš obrazovce
<sup>[<a name="fn-menc-feat-dvd-mpeg4-codec-playback" href="#ftn.fn-menc-feat-dvd-mpeg4-codec-playback">3</a>]</sup>!
</p></li></ul></div><p>
Seznam podporovanch kodeků najdete v sekci
<a href="menc-feat-selecting-codec.html" title="13.1. Vběr kodeků a nosnch formtů">vběr kodeků a nosnch formtů</a>.
</p></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-audio"></a>14.1.11. Zvuk</h3></div></div></div><p>
Zvuk je mnohem jednodušš problm k řešen: pokud prahnete po kvalitě, prostě
jej nechte jak je.
Dokonce i AC3 5.1 datov proudy maj nanejvš 448Kbitů/s a stoj za každ bit.
Možn jste v pokušen převst zvuk do Ogg Vorbis při vysok kvalitě, ale jen
proto, že dnes nemte A/V receiver pro hardwarov dekdovn AC3 neznamen,
že jej nebudete mt ztra. Připravte sv DVD ripy na budoucnost zachovnm
AC3 datovch proudů.
Datov proud AC3 můžete zachovat buď jeho zkoprovnm přmo do video proudu
<a href="menc-feat-mpeg4.html" title='13.3. Dvouprůchodov enkdovn MPEG-4 ("DivX")'>během enkdovn</a>.
Tak můžete extrahovat AC3 proud, abyste jej pak namixovali do nosičů jako je
NUT nebo Matroska.
</p><pre class="screen">mplayer <em class="replaceable"><code>zdrojov_soubor.vob</code></em> -aid 129 -dumpaudio -dumpfile <em class="replaceable"><code>zvuk.ac3</code></em></pre><p>
vythne do souboru <em class="replaceable"><code>zvuk.ac3</code></em> zvukovou stopu
čslo 129 ze souboru <em class="replaceable"><code>zdrojov_soubor.vob</code></em> (NB: DVD
VOB soubory obvykle použvaj odlišn čslovn audia,
což znamen, že VOB zvukov stopa 120 je druhou zvukovou stopou v souboru).
</p><p>
Někdy ovšem opravdu nemte jinou možnost než dle zkomprimovat zvuk, aby vm
zbylo vce bitů na video.
Většina lid vol komprimaci buď pomoc MP3 nebo Vorbis audio kodeků.
Zatmco ten druh je efektivnějš z prostorovho hlediska, MP3 je lpe
podporovn hardwarovmi přehrvači, ačkoli časy se měn.
</p><p>
<span class="emphasis"><em>Nepoužvejte</em></span> <tt class="option">-nosound</tt>, enkdujete-li
soubor se zvukem, dokonce i v tom přpadě, že budete enkdovat a muxovat
zvuk samostatně později.
Ačkoli to může v idelnm přpadě fungovat, použit <tt class="option">-nosound</tt>
spše skryje určit problmy v nastavench enkdovn na přkazovm řdku.
Jinmi slovy vm přtomnost zvukov stopy zajist, pokud neuvidte
hlšky typu
„<span class="quote">Přliš mnoho audio paketů ve vyrovnvac paměti</span>“, že budete
schopni doshnout sprvn synchronizace.
</p><p>
Muste nechat <span class="application">MEncoder</span> zpracovat zvuk.
Můžete napřklad skoprovat originln zvukovou stopu během enkdovn
pomoc <tt class="option">-oac copy</tt>, nebo jej převst na "tenk" 4 kHz mono WAV
PCM pomoc <tt class="option">-oac pcm -channels 1 -srate 4000</tt>.
Jinak v některch přpadech vytvořte video soubor, kter nebude synchronn
se zvukem.
Tyto přpady nastvaj tehdy, když počet videosnmků ve zdroji neodpovd
celkov dlce zvukovch vzorků, nebo pokud je zvuk přerušovan či překrvan
dky chybějcm či nadbvajcm audio vzorkům.
Sprvnm způsobem jak toto řešit, je vložen ticha nebo odstřižen zvuku na
těchto mstech.
<span class="application">MPlayer</span> to však neum, takže pokud demuxujete
AC3 zvuk a enkdujete jej zvlštn aplikac (nebo jej dumpnete do PCM
<span class="application">MPlayer</span>em), zůstanou zmněn vady jak jsou a
jedin způsob jak je opravit je zahodit/namnožit video snmky v těchto
mstech.
Dokud <span class="application">MEncoder</span> sleduje zvuk při enkdovn
videa, může provdět toto zahazovn/duplikovn (což je obvykle OK,
jelikož nastv při čern obrazovce/změně scny, ale pokud
<span class="application">MEncoder</span> nevid zvuk, zpracuje snmky jak jsou
a ty pak nepasuj na konečnou zvukovou stopu když napřklad spojte svou
video a zvukovou stopu do Matroska souboru.
</p><p>
Nejdřve ze všeho budete muset převst DVD zvuk do WAV souboru, kter pak
použije zvukov kodek jako vstup.
Napřklad:
</p><pre class="screen">mplayer <em class="replaceable"><code>zdrojov_soubor.vob</code></em> -ao pcm:file=<em class="replaceable"><code>vsledn_zvuk.wav</code></em> -vc dummy -aid 1 -vo null</pre><p>
vylije druhou zvukovou stopu ze souboru
<em class="replaceable"><code>zdrojov_soubor.vob</code></em> do souboru
<em class="replaceable"><code>vsledn_zvuk.wav</code></em>.
Měli byste normalizovat zvuk před enkdovnm, protože DVD zvukov stopy jsou
obvykle nahrvny při nzkch hlasitostech.
Můžete napřklad použt nstroj <span class="application">normalize</span>, kter je
k dispozici ve většině distribuc.
Pokud použvte Windows, stejnou prci uděl nstroj jako
<span class="application">BeSweet</span>.
Komprimovat budete buď ve Vorbisu nebo MP3.
Napřklad:
</p><pre class="screen">oggenc -q1 <em class="replaceable"><code>clov_zvuk.wav</code></em></pre><p>
provede enkdovn <em class="replaceable"><code>clovho_zvuku.wav</code></em> s kvalitou 1,
kter přibližně odpovd 80Kb/s a je to minimln kvalita na kterou byste měli
enkdovat, pokud vm zlež na kvalitě.
Poznamenejme, že <span class="application">MEncoder</span> v současnosti neum
muxovat Vorbis zvukov stopy do vstupnho souboru, protože podporuje pouze
AVI a MPEG kontejnery jako vstup. Pro oba plat, že někter přehrvače mohou
mt problmy s udrženm audio/video synchronizace, pokud je přtomen VBR zvuk
jako je Vorbis.
Nemějte obavy, v tomto dokumentu vm ukžeme, jak to lze udělat pomoc
programů třetch stran.
</p></div><div class="sect2" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h3 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing"></a>14.1.12. Muxovn (multiplexovn)</h3></div></div></div><p>
Nyn, když mte sv video enkdovan, budete jej nejspš chtt muxovat
s jednm nebo vce zvukovmi stopami do nosnho filmovho formtu, jako je
AVI, MPEG, Matroska nebo NUT.
<span class="application">MEncoder</span> je zatm schopen nativně zapracovat
zvuk a video pouze do nosnch formtů MPEG a AVI.
Napřklad:
</p><pre class="screen">mencoder -oac copy -ovc copy -o <em class="replaceable"><code>vstupn_film.avi</code></em> -audiofile <em class="replaceable"><code>vstupn_audio.mp2</code></em> <em class="replaceable"><code>vstupn_video.avi</code></em></pre><p>
To by mělo sloučit video soubor <em class="replaceable"><code>vstupn_video.avi</code></em>
a zvukov soubor <em class="replaceable"><code>vstupn_audio.mp2</code></em>
do AVI souboru <em class="replaceable"><code>vstupn_film.avi</code></em>.
Tento přkaz pracuje s MPEG-1 layer I, II a III (znmm jako MP3) zvukem,
WAV a tak několika dalšmi formty zvuku.
</p><p>
<span class="application">MEncoder</span> obsahuje experimentln podporu pro
<code class="systemitem">libavformat</code>, což je knihovna
z projektu FFmpeg, kter podporuje muxovn a demuxovn cel řady nosnch
formtů.
Napřklad:
</p><pre class="screen">mencoder -oac copy -ovc copy -o <em class="replaceable"><code>vstupn_film.asf</code></em> -audiofile <em class="replaceable"><code>vstupn_audio.mp2</code></em> <em class="replaceable"><code>vstupn_video.avi</code></em> -of lavf -lavfopts format=asf</pre><p>
To provede stejnou činnost jako předchoz přklad, avšak vstupnm formtem
bude ASF.
Prosm berte na vědom, že tato podpora je velmi experimentln (ale de ode
dne lepš) a bude funkčn pouze pokud jste zkompilovali
<span class="application">MPlayer</span> s podporou pro
<code class="systemitem">libavformat</code> (což znamen, že
předkompilovan binrn verze nebude většinou fungovat).
</p><div class="sect3" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h4 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-filter-issues"></a>14.1.12.1. Zlepšovn spolehlivosti muxovn a A/V synchronizace</h4></div></div></div><p>
Můžete se dostat do vžnch problmů s A/V sychronizac, pokud se snažte
muxovat video a někter zvukov stopy, kdy bez ohledu na nastaven zpožděn
zvuku nedoshnete sprvn synchronizace.
To může nastat, pokud použijete někter video filtry, kter zahod nebo
zdvoj někter snmky, jako jsou filtry pro inverzi telecine.
Velmi doporučujeme přidat videofiltr <tt class="option">harddup</tt> na sam konec
řetězu videofiltrů pro potlačen tohoto problmu.
</p><p>
Bez <tt class="option">harddup</tt>, pokud chce <span class="application">MEncoder</span>
duplikovat snmek, zvis na muxeru, aby vložil značku do nosiče, takže
bude posledn snmek zobrazen znovu, aby se doshlo synchronizace, přičemž
se nezapše ždn snmek.
S <tt class="option">harddup</tt>, <span class="application">MEncoder</span>
pust posledn zobrazen snmek znovu do řetězu filtrů.
To znamen, že enkodr obdrž stejn snmek dvakrt a comprimuje ho.
To povede k o něco většmu souboru, ale nezpůsob problmy při demuxovn
nebo remuxovn do jinho nosnho formtu.
</p><p>
Rovněž nemte jinou možnost než použt <tt class="option">harddup</tt> s těmi
nosnmi formty, kter nejsou těsně spjaty s
<span class="application">MEncoder</span>em, jako jsou ty, kter jsou podporovny
přes <code class="systemitem">libavformat</code>, kter nemus
podporovat duplikaci na rovni nosnho formtu.
</p></div><div class="sect3" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h4 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-avi-limitations"></a>14.1.12.2. Limitace nosnho formtu AVI</h4></div></div></div><p>
Ačkoli je to po MPEG-1 nejpodporovanějš nosn formt, m AVI i jist
zsadn nedostatky. Snad nejviditelnějš je režie.
Na každ chunk AVI souboru je 24 bajtů ztraceno na hlavičky a index.
To se projev asi 5 MP na hodinu, neboli 1-2.5% prodloužen 700 MB filmu.
Nevypad to jako mnoho, ale může to znamenat rozdl mezi možnost použt
video při 700 kbitech/s nebo 714 kbitech/s a tady se každ bit projev na
kvalitě.
</p><p>
Navc k tto neefektivitě m AVI tak nsledujc hlavn omezen:
</p><div class="orderedlist"><ol type="1"><li><p>
Může bt uchovvn pouze obsah s konstantn snmkovou rychlost. To je
zvlště omezujc, když m původn materil, kter chcete enkdovat, smšen
obsah. Napřklad směs NTSC videa a filmovho materilu.
Jistěže jsou zde cestičky, kter umožn uložit obsah se smšenou snmkovou
rychlost v AVI, ale ty zvyšuj (již tak velkou) režii pětinsobně nebo vc,
proto nejsou praktick.
</p></li><li><p>
Zvuk v AVI mus mt buď konstantn datov tok (CBR) nebo konstantn velikost
rmce (čili všechny rmce se dekduj na stejn počet vzorků).
Naneštěst ten nejefektivnějš kodek, Vorbis, nesplňuje ani jeden z těchto
požadavků.
Pokud tedy plnujete uložit svůj film do AVI, budete muset použt mně
efektivn kodek, jako MP3 nebo AC3.
</p></li></ol></div><p>
Z vše uvedench důvodů <span class="application">MEncoder</span> zatm
nepodporuje proměnnou snmkovou rychlost ani enkdovn do Vorbisu.
Nemuste to však považovat za omezen, jestliže je
<span class="application">MEncoder</span> jedinm nstrojem pro vaše
enkdovn. Nakonec je možn použt <span class="application">MEncoder</span> pouze
pro enkdovn videa a pak použt extern nstroje pro enkdovn zvuku a
namuxovn do jinho nosnho formtu.
</p></div><div class="sect3" lang="cs"><div class="titlepage"><div><div><h4 class="title"><a name="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-matroska"></a>14.1.12.3. Muxovn do nosnho formtu Matroska</h4></div></div></div><p>
Matroska je svobodn a otevřen standard nosnho formtu, zaměřen na
nabdku mnoha pokročilch vlastnost, kter starš nosn formty, jako AVI,
nemohou poskytnout.
Napřklad Matroska podporuje zvuk s proměnnm datovm tokem (VBR),
proměnn snmkov rychlosti (VFR), kapitoly, přlohy souborů, kd pro
detekci chyb (EDC) a modern A/V kodeky jako "Advanced Audio
Coding" (AAC), "Vorbis" nebo "MPEG-4 AVC" (H.264), z nichž ždn nelze
použt v AVI.
</p><p>
Nstroje pro vytvřen Matroska souborů jsou souhrnně nazvny
<span class="application">mkvtoolnix</span> a jsou dostupn pro většinu Unixovch
platforem a stejně tak <span class="application">Windows</span>.
Protože je Matroska otevřen standard, můžete najt jin nstroje, kter vm
lpe padnou, ale protože mkvtoolnix je nejrozšřenějš a je podporovn
přmo Matroska tmem, pokryjeme jen jejich použit.
</p><p>
Asi nejsnazš způsob, jak začt s Matroskou je použt
<span class="application">MMG</span>, grafickou nadstavbu dodvanou s
<span class="application">mkvtoolnix</span> a řdit se
<a href="http://www.bunkus.org/videotools/mkvtoolnix/doc/mkvmerge-gui.html" target="_top">nvodem k mkvmerge GUI (mmg)</a>
</p><p>
Můžete rovněž muxovat zvukov a video soubory z přkazovho řdku:
</p><pre class="screen">mkvmerge -o <em class="replaceable"><code>vstup.mkv</code></em> <em class="replaceable"><code>vstupn_video.avi</code></em> <em class="replaceable"><code>vstupn_audio1.mp3</code></em> <em class="replaceable"><code>vstupn_audio2.ac3</code></em></pre><p>
To spoj video soubor <em class="replaceable"><code>vstupn_video.avi</code></em>
a dva zvukov soubory <em class="replaceable"><code>vstupn_audio1.mp3</code></em>
a <em class="replaceable"><code>vstupn_audio2.ac3</code></em> do Matroska souboru
<em class="replaceable"><code>vstup.mkv</code></em>.
Matroska, jak jsme již řekli, um mnohem vc než to, jako vce zvukovch stop
(včetně doladěn audio/video synchronizace), kapitoly, titulky, střhn,
atd...
Detaily naleznete v dokumentaci k těmto aplikacm.
</p></div></div><div class="footnotes"><br><hr width="100" align="left"><div class="footnote"><p><sup>[<a name="ftn.fn-menc-feat-dvd-mpeg4-codec-cpu" href="#fn-menc-feat-dvd-mpeg4-codec-cpu">2</a>] </sup>Buďte však opartn: Dekdovn MPEG-4 AVC videa v DVD
rozlišen vyžaduje rychl stroj (např.Pentium 4 nad 1.5Ghz, nebo
Pentium M nad 1Ghz).
</p></div><div class="footnote"><p><sup>[<a name="ftn.fn-menc-feat-dvd-mpeg4-codec-playback" href="#fn-menc-feat-dvd-mpeg4-codec-playback">3</a>] </sup>Stejn film nemus vypadat stejně na monitoru někoho jinho, nebo
když je přehrvn jinm dekodrem, takže si prověřujte sv vtvory
přehrvnm na různch sestavch.</p></div></div></div><div class="navfooter"><hr><table width="100%" summary="Navigation footer"><tr><td width="40%" align="left"><a accesskey="p" href="encoding-guide.html">Předchzejc</a></td><td width="20%" align="center"><a accesskey="u" href="encoding-guide.html">Nahoru</a></td><td width="40%" align="right"><a accesskey="n" href="menc-feat-telecine.html">Dalš</a></td></tr><tr><td width="40%" align="left" valign="top">Kapitola 14. Enkdovn s <span class="application">MEncoder</span>em</td><td width="20%" align="center"><a accesskey="h" href="index.html">Domů</a></td><td width="40%" align="right" valign="top">14.2. Jak naložit s telecine a prokladem v NTSC DVD</td></tr></table></div></body></html>
|
