File: encoding-guide.xml

package info (click to toggle)
mplayer 1.0~rc1-12etch7
links: PTS
area: main
in suites: etch
size: 47,324 kB
ctags: 86,269
sloc: ansic: 580,415; xml: 107,529; sh: 7,643; makefile: 2,860; asm: 2,206; cpp: 1,034; objc: 865; awk: 234; perl: 82
file content (4599 lines) | stat: -rw-r--r-- 173,721 bytes
parent folder | download | duplicates (2)
<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?>
<!-- synced with r19043 -->
<chapter id="encoding-guide">
<title>Enkdovn s <application>MEncoder</application>em</title>

<sect1 id="menc-feat-dvd-mpeg4">
<title>Vytvoen MPEG-4 (&quot;DivX&quot;) ripu DVD filmu ve vysok kvalit</title>

<para>
  Velmi astou otzkou je "Jak mohu vytvoit rip v nejvy mon kvalit pro
  danou velikost?". Dal otzkou je "Jak vytvom DVD rip v nejvy mon
  kvalit? Velikost souboru m nezajm, chci tu nejvy kvalitu."
</para>

<para>
  Druh otzka je ponkud patn poloen. Konec konc, pokud je vm lhostejn
  velikost souboru, pro prost nezkoprujete cel MPEG-2 video proud z DVD?
  Jiste vae AVI bude mt kolem 5 GB, ale pokud chcete nejvy kvalitu a
  na velikosti nezle, je to jist nejlep volba.
</para>

<para>
  Ve skutenosti, dvodem pevodu DVD do MPEG-4 je prv to, e vm na velikosti
  souboru <emphasis role="bold">zle</emphasis>.
</para>

<para>
  Je tk nabdnout kuchaku jak vytvoit DVD rip ve velmi vysok kvalit. Je
  nutn uvit mnostv faktor a mli byste rozumt tmto detailm, jinak
  budete asi zklamni vsledkem. Ne prozkoumme nkter z tchto vc a
  pak se podvme na pklad. Pedpokldme, e pouijete
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> pro enkdovn videa,
  akoli teorie je stejn i pro ostatn kodeky.
</para>

<para>
  Pokud je toho na vs moc, asi byste mli pout nkter z pknch frontend,
  kter jsou zmnny v
  <ulink url="http://www.mplayerhq.hu/design7/projects.html#mencoder_frontends">sekci MEncoder</ulink>
  na na strnce odvozench projekt.
  Takto budete schopni dosahovat vysoce kvalitnch rip bez velkho pemlen,
  protoe vtina tchto nstroj je navrena tak, aby dlala vhodn rozhodnut
  za vs.
</para>

<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-preparing-encode">
<title>Pprava na enkdovn: Uren zdrojovho materilu a datovho toku</title>
<para>
  Pedtm ne i jen pomyslte na enkdovn filmu, budete muset uinit
  nkolik ppravnch krok.
</para>

<para>
  Prvnm a nejdleitjm krokem ped enkdovnm by mlo bt zjitn
  druhu obsahu se kterm mte co do inn.
  Pokud vae zdrojov video pochz z DVD nebo veejn/kabelov/satelitn
  TV, bude uloen v jednom ze dvou formt: NTSC v Severn Americe a
  Japonsku, PAL v Euvrop, atd.
  Je ovem dleit si uvdomit, e to je pouze formtovn pro prezentaci
  v televizi a asto <emphasis role="bold">neodpovd</emphasis>
  originlnmu formtu filmu.
  Zkuenosti ukazuj, e NTSC materil je mnohem t쾹 enkdovat,
  jeliko musme identifikovat vce vc ve zdrojovm videu.
  Abyste doshli uspokojivho vsledku, muste znt pvodn formt.
  Nevezmete-li to sprvn v potaz, dostanete obraz pln nejrznjch vad,
  vetn oklivch kombinanch (proklad) artefakt a zdvojench nebo dokonce
  zahozench snmk.
  Krom toho, e budete mt nekvalitn obraz, artefakty rovn sniuj
  efektivitu kdovn:
  Doshnete hor kvalitu na jednotku datovho toku.
</para>

<sect3 id="menc-feat-dvd-mpeg4-preparing-encode-fps">
<title>Zjitn snmkov rychlosti zdroje</title>
<para>
  Zde mte seznam bnch typ zdrojovho materilu, kde na kter nejsp
  narazte a jejich volby:
</para>
<itemizedlist>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">Standardn film</emphasis>: Vytvoen pro promtn
  v kin pi 24fps.
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">PAL video</emphasis>: Zaznamenno PAL
  video kamerou s rychlost 50 plsnmk za sekundu.
  Plsnmek sestv jen z lichch nebo sudch dk danho snmku.
  Televize je navrena pro jejich stdav zobrazovn jako lacin
  forma analogov komprese.
  Lidsk oko to pravdpodobn vykompenzuje, ale jakmile porozumte
  prokldn, naute se jej vidt i v TV a u si ji neuijete.
  Dva plsnmky <emphasis role="bold">netvo</emphasis> pln snmek,
  protoe jsou zaznamenny s asovou odchylkou 1/50 sekundy a proto se
  nekryj, dokud je zde pohyb.
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">NTSC Video</emphasis>: Zaznamenno
  NTSC video kamerou s rychlost 60000/1001 plsnmk za sekundu, nebo 60
  plsnmk za sekundu v dob ped barevnou televiz.
  Jinak obdobn PAL.
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">Animovan film</emphasis>: Obvykle kreslen pi
  24 snmcch za sekundu, ale rovn bv v nkter variant prmnn snmkov
  rychlosti.
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">Potaov grafika (CG)</emphasis>: Me mt jakoukoli
  snmkovou rychlost, ale nkter jsou astj ne jin; 24 a 30 snmk za
  sekundu jsou typick pro NTSC a 25 snmk za sekundu zase pro PAL.
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">Star film</emphasis>: Rzn ni snmkov rychlosti.
</para></listitem>
</itemizedlist>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-dvd-mpeg4-preparing-encode-material">
<title>Uren zdrojovho materilu</title>
<para>
  Filmy sestvajc ze snmk jsou nazvny progresivn,
  zatmco ty sloen z nezvislch plsnmk bu prokldan, nebo
  jen video &ndash; akoli druh termn je zavdjc.
</para>
<para>
  Abychom to jet zkomplikovali, nkter filmy mohou bt sms
  veho ve uvedenho.
</para>
<para>
  Nejdleitjm rozdlem mezi vemi tmito formty je to, e zkladem
  nkterch jsou snmky a jinch plsnmky.
  <emphasis role="bold">Vdy</emphasis>, kdy je film pipravovn pro promtn
  v televizi (vetn DVD), je peveden na plsnmky.
  Rzn metody jak toho lze doshnout jsou souhrnn nazvny "pulldown" a
  nechvaln znm NTSC "3:2 telecine" je jednou z variant.
  Pokud nebyl zklad vaeho filmu rovn plsnmkov (se stejnou plsnmkovou
  rychlost), mte film v jinm formtu, ne byl pvodn.
</para>

<itemizedlist>
<title>Zde je nkolik bnch typ pulldown:</title>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">PAL 2:2 pulldown</emphasis>: Je nejhez z nich.
  Kad snmek je zobrazovn po dobu dvou plsnmk tak, e se oddl lich
  a sud dky a zobrazuj se stdav.
  Pokud ml originl 24 snmk za sekundu, zrychl se film o 4%.
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">PAL 2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:3 pulldown</emphasis>:
  Kad 12 snmek je zobrazen po dobu t plsnmk, msto dvou.
  To odstran nevhodu 4% zrychlen, ale znesnadn obrcen proces.
  Obvykle je pouvn pouze u hudebn produkce, jeliko zde by 4% zrychlen
  znateln pokodilo hudebn zitek.
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">NTSC 3:2 telecine</emphasis>: Snmky jsou zobrazovny
  po dobu 2 nebo 3 plsnmk, m je dosaeno 2.5 krt
  vy plsnmkov rychlosti, ne je originln snmkov rychlost.
  Vsledek je dle velmi mrn spomalen ze 60 plsnmk za sekundu na
  60000/1001 plsnmk za sekundu, aby se doshlo NTSC plsnmkov rychlosti.
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">NTSC 2:2 pulldown</emphasis>: Pouv se pro
  promtn 30fps materilu na NTSC.
  Pkn, stejn jako 2:2 PAL pulldown.
</para></listitem>
</itemizedlist>

<para>
  Existuj rovn metody pro konverzi mezi NTSC a PAL vieem, ale to
  ji je nad rmec tto pruky.
  Pokud se setkte s takovm filmem a budete jej chtt enkdovat,
  bude pro vs nejlep opatit si jej v originlnm formtu.
  Konverze mezi tmito formty je vysoce destruktivn a nelze ji
  ist zvrtit, take vsledek velmi utrp, pokud je vytvoen z
  konvertovanho materilu.
</para>
<para>
  Kdy je video ukldno na DVD, po sob jdouc pry plsnmk jsou
  seskupovny do snmk, dokonce i kdy nejsou ureny pro zobrazen
  ve stejnm okamiku.
  Standard MPEG-2 pouit na DVD a digitln televizi poskytuje monost
  jak pro enkdovn originlnch progresivnch snmk, tak pro uloen
  informac do hlaviky snmku o potu plsnmk, po jejich dobu by ml
  bt dan snmek zobrazovn.
  Pokud je pouita tato metoda, film bv asto oznaen jako
  "soft-telecined", jeliko proces pouze d DVD pehrva pro
  aplikaci pulldown na film spe ne e mn samotn film.
  Tento ppad je velmi upednostovn, jaliko me bt snadno
  zvrcen (ve skutenosti ignorovn) enkodrem a proto poskytuje maximln
  kvalitu.
  Mnoho DVD a televiznch produknch spolenost vak nepouv vhodn
  enkdovac techniky, ale msto toho produkuj filmy s
  "hard telecine", kdy jsou ve skutenosti plsnmky duplikovny
  ve vslednm MPEG-2.
</para>
<para>
  Postupy pro tyto ppady budou uvedeny
  <link linkend="menc-feat-telecine">pozdji v tto pruce</link>.
  Prozatm si ekneme nkolik nvod pro identifikaci o jak typ materilu jde:
</para>

<itemizedlist>
<title>NTSC regiony:</title>
<listitem><para>
  Pokud <application>MPlayer</application> pi pehrvn vype, e se snmkov
  rychlost zmnila na 24000/1001 a ji se to nezmn, pak se nejsp jedn
  o progresivn obsah, kter byl "soft telecinovn".
</para></listitem>
<listitem><para>
  Pokud <application>MPlayer</application> ukazuje, e se snmkov rychlost
  mn tam a zpt mezi 24000/1001 a 30000/1001 a nkdy vidte
  "combing", pak je zde nkolik monost.
  Segmenty 24000/1001 fps maj tm jist "soft telecinovan" progresivn
  obsah, ale 30000/1001 fps sti mohou mt bu hard-telecined 24000/1001 fps
  obsah, nobo se jedn o 60000/1001 plsnmk za sekundu NTSC video.
  Pouijte stejn postup jako v nsledujcch dvou ppadech pro uren
  kter z nich to je.
</para></listitem>
<listitem><para>
  Pokud <application>MPlayer</application> neuke zmnu snmkov rychlosti
  a vechny snmky jsou zubat, je v film ve formtu NTSC video s 60000/1001
  plsnmky za sekundu.
</para></listitem>
<listitem><para>
  Pokud <application>MPlayer</application> neuke zmnu snmkov rychlosti
  a dva snmky z pti vypadaj zubat, m vae video "hard telecinovan"
  24000/1001fps obsah.
</para></listitem>
</itemizedlist>

<itemizedlist>
<title>PAL regiony:</title>
<listitem><para>
  Pokud nen nikde vidt dn zubatn, je v film 2:2 pulldown.
</para></listitem>
<listitem><para>
  Pokud vidte jak se objevuje a miz zubatn kadou plsekundu,
  pak je v film 2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:3 pulldown.
</para></listitem>
<listitem><para>
  Pokud je zubatn vidt stle, je to PAL video s 50 plsnmky za sekundu.
</para></listitem>
</itemizedlist>

<note><title>Rada:</title>
<para>
  <application>MPlayer</application> um spomalit pehrvn videa
  pomoc volby -speed.
  Zkuste pout <option>-speed</option> 0.2 pro velmi pomal pehrvn a
  najdte vzor, pokud jej nevidte pi pln rychlosti.
</para>
</note>
</sect3>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-2pass">
<title>Pevn kvantizer vs. vce prchod</title>

<para>
  Enkdovn vaeho videa je mon provst v irok kle kvality.
  S modernmi video enkodry a trochou pedkodekov komprese
  (zmenen a odumovn) je mon doshnout velmi dobr kvality v 700 MB,
  pro 90-110 minut dlouh irokohl video.
  Jinak lze vechna videa, snad krom tch nejdelch, enkdovat v tm
  perfektn kvalit do 1400 MB.
</para>

<para>
  Jsou ti pstupy k enkdovn videa: pevn datov tok (CBR), pevn kvantizer
  a vceprchodov (ABR, neboli prmrovan datov tok).
</para>

<para>
  Komplexnost snmk ve filmu, a tm i poet bit potebnch pro jejich
  komprimaci, se me velmi liit od scny ke scn.
  Modern enkodry se um pizpsobit tmto potebm zmnou datovho toku.
  V jednoduchch reimch, jako je CBR, vak enkodry neznaj nroky na
  datov tok budoucch scn a tak nemohou pekroit poadovan stedn
  datov tok na dlouhou dobu.
  Pokroilej reimy, jako je vceprchodov enkdovn, um vzt v
  potaz statistiky z pedchozch reim, co odstran ve zmnn problm.
</para>

<note><title>Poznmka:</title>
<para>
  Vtina kodek, kter podporuj ABR enkdovn, podporuj pouze dvouprchodov
  enkdovn, zatmco ostatn jako <systemitem class="library">x264</systemitem>,
  <systemitem class="library">XviD</systemitem>
  a <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> podporuj vceprchodov
  enkdovn, kter s kadm prchodem trochu zlep kvalitu, akoli toto
  zlepen ji nen viditeln, nebo miteln po asi tvrtm prchodu.
  V tto sekci budeme povaovat dvouprchodov a vceprchodov
  enkdovn za shodn.
</para>
</note>

<para>
  V kadm z tchto reim video kodek (jako je
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>)
  rozbije videosnmek na makrobloky 16x16 pixel a potom na kad makroblok
  aplikuje kvantizer. m je ni kvantizer, tm je vy kvalita a datov tok.
  Metoda, kterou enkodr filmu pouv pro
  uren jak kvantizer pout pro dan makroblok, se li a je vysoce
  ovlivniteln. (Toto je extrmn zjednoduen danho procesu, ale je vhodn
  rozumt zkladnmu principu.)
</para>

<para>
  Pokud nastavte konstantn datov tok, bude videokodek enkdovat video tak,
  e zahod
  detaily podle poteby a jen tolik, aby se udrel pod zadanm datovm tokem.
  Pokud je vm opravdu lhostejn velikost souboru, mete tak pout CBR a
  nastavit datov tok na nekoneno. (V praxi to znamen nastavit hodnotu tak
  vysoko, aby nijak neomezovala, jako 10000 Kbit.) Bez relnho omezen
  datovho toku pouije kodek
  nejni mon kvantizer pro kad makroblok (ten je nastaven pomoc
  <option>vqmin</option> pro <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>,
  kde je vchoz 2). Jakmile nastavte dostaten ni
  datov tok, take je kodek
  pinucen pout vy kvantizer, pak tm jist snte kvalitu svho videa.
  Abyste se tomu vyhnuli, mli byste zvit zmenen videa podle postupu
  popsanho pozdji v tto pruce.
</para>

<para>
  Pi konstantnm kvantizeru kodek
  pouv kvantizer nastaven volbou <option>vqscale</option> (pro
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>) na kad makroblok.
  Pokud chcete maximln kvalitn rip, opt bez ohledu na datov tok, mete
  pout <option>vqscale=2</option>. To povede ke stejnmu datovmu toku a PSNR
  (odstup signl &ndash; um) jako CBR s <option>vbitrate</option>=infinity a
  vchozm <option>vqmin</option> rovnm 2.
</para>

<para>
  Problm s konstantn kvantizac je ten, e pouv zadan kvantizer a to dan
  makroblok potebuje i nikoli. Je toti mon pout vy kvantizer na
  makroblok bez obtovn viditeln kvality. Pro tedy pltvat bity s nemstn
  nzkm kvantizerem? Ve CPU m tolik cykl, kolik mte asu, ale na harddisku
  mte jen urit poet bit.
</para>

<para>
  Pi dvouprchodovm enkdovn se v prvnm prchodu projde film jakoby ml bt
  CBR, ale vlastnosti kadho snmku se zaznamenaj do logu. Tato data jsou pak
  pouita pi druhm prchodu pro inteligentn stanoven pouitho kvantizeru.
  V rychlch scnch nebo scnch s velkm potem detail budou astji pouvny
  vy kvantizery a v pomalch nebo mn detailnch scnch zase ni kvantizery.
  Obvykle je dleitj mnostv pohybu ne detail.
</para>

<para>
  Pokud pouijete <option>vqscale=2</option>, pltvte bity. Pokud pouijete
  <option>vqscale=3</option>, pak nedostanete nejkvalitnj mon rip.
  Dejme tomu, e ripujete DVD pi <option>vqscale=3</option> a
  vsledkem je 1800Kbit. Pokud provedete dvouprchodov enkdovn
  s <option>vbitrate=1800</option>, vsledn video bude mt <emphasis
  role="bold">vy kvalitu</emphasis> pi
  <emphasis role="bold">stejnm datovm toku</emphasis>.
</para>

<para>
  Jeliko jsme vs nyn pesvdili, e dvouprchodov reim je sprvn volba,
  skutenou otzkou je, jak datov tok pout? Odpov je, e nen jedin
  odpov. Ideln byste mli zvolit takov datov tok, kter zajist nejlep
  rovnovhu mezi kvalitou a velikost souboru. Ten bude pokad jin
  v zvislosti na zdrojovm videu.
</para>

<para>
  Pokud na velikosti souboru nezle, pak je dobr startovn mstek pro rip
  s velmi vysokou kvalitou je kolem 2000 Kbit plus-mnus 200 Kbit.
  Pro rychl akn nebo vysoce detailn zdrojov video, nebo mte-li velmi
  kritick oko, se budete rozhodovat mezi 2400 nebo 2600.
  U nkterch DVD nepoznte rozdl pi 1400 Kbitech. Je vhodn experimentovat
  se scnami pi rznch datovch tocch, abyste pro to dostali cit.
</para>

<para>
  Pokud se snate o uritou velikost, budete muset njak spotat datov tok.
  Ale jet pedtm muste zjistit, kolik msta byste mli rezervovat pro
  zvukov(ou) stopy(u), take byste si
  <link linkend="menc-feat-dvd-mpeg4-audio">je mli ripnout</link> jako prvn.
  Mete si pak spotat datov tok pomoc nsledujc rovnice:
  <systemitem>datov_tok = (poadovan_velikost_v_Mbajtech - velikost_zvuku_v_Mbajtech) *
  1024 * 1024 / dlka_v_sek * 8 / 1000</systemitem>
  Napklad abyste nacpali dvouhodinov film na 702MB CD, se 60MB zvukovou
  stopou, bude muset bt datov tok videa:
  <systemitem>(702 - 60) * 1024 * 1024 / (120*60) * 8 / 1000
  = 740kbps (kilobit za sekundu)</systemitem>
</para>

</sect2>


<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-constraints">
<title>Omezen pro efektivn enkdovn</title>

<para>
  Ze sam podstaty komprese typu MPEG vyplvaj urit omezen, kter byste mli
  ctt, pokud chcete maximln kvalitu.
  MPEG rozdl video na tverce 16x16 nazvan makrobloky, kter se skldaj
  ze ty blok 8x8 jasov (luma) sloky a dvou blok 8x8 barevn (chroma)
  sloky v polovinm rozlien (jeden pro osu erven-cyan (modrozelen) a druh pro osu
  modr-lut).
  Dokonce i kdy ka a vka vaeho videa nejsou nsobky 16, pouije enkodr
  dostatek 16x16 makroblok, aby pokryl celou oblast obrazu a zabere msto
  navc, kter pijde vnive.
  Take chcete-li maximalizovat kvalitu pi dan velikosti souboru, nen dobr
  npad pouvat rozmry kter nejsou nsobky 16.
</para>

<para>
  Vtina DVD m tak rzn velk ern okraje videa. Ponechn tchto ploch
  me rznm zpsobem snit kvalitu.
</para>

<orderedlist>
<listitem>
<para>
  Komprese typu MPEG je rovn velmi zvisl na plonch frekvennch
  transformacch, konkrtn Diskrtn Kosinov Transformaci (DCT), kter se
  podob Fourierov transformaci. Tento druh enkdovn je efektivn na
  reprezentaci opakujcch se vzor a pozvoln pechody, ale m pote s ostrmi
  pechody. Chcete-li je enkdovat, muste pout mnoho bit, jinak se objev
  artefakty znm jako kroukovn.
</para>

<para>
  Frekvenn transformace (DCT) je provedena zvlṻ pro kad makroblok
  (ve skutenosti na kad blok), take problm nastane pouze tehdy, je-li ostr
  pechod uvnit bloku. Pokud vae ern okraje zanaj pesn na hranicch
  nsobk 16 pixel, pak to nen problm. ern okraje jsou vak na DVD jen
  mlokdy pkn umstny, take je v praxi budete muset vdy odstranit, abyste
  se vyhnuli tomuto problmu.
</para>
</listitem>
</orderedlist>

<para>
  Navc k plon frekvennm transformacm pouv komprese typu MPEG vektory
  pohybu k popisu zmn od jednoho snmku ke druhmu. Vektory pohybu pirozen
  pracuj mn efektivn s novm obsahem pichzejcm zpoza okraj snmku,
  protoe ten nebyl ptomen na pedchozm snmku. Dokud se obraz roziuje
  smrem k okrajm snmku, nemaj s tm vektory pohybu dn problm, ale
  jsou-li zde ern okraje, me problm nastat:
</para>

<orderedlist continuation="continues">
<listitem>
<para>
  Komprese typu MPEG ukld pro kad makroblok vektor, identifikujc kter
  st pedchozho obrzku by mla bt zkoprovna onoho makrobloku jako zklad
  pro predikci nsledujcho snmku. Pouze zbvajc odlinosti mus bt
  enkdovny. Pokud makroblok pesahuje okraj obrzku a obsahuje st ernho
  okraje, vektory pohybu z ostatnch st obrzku pep ern okraj.
  To znamen mnoho bit spotebovanch bu na znovuzaernn, nebo se (sp)
  vektory pohybu nepouij vbec a vechny zmny v tomto makrobloku se budou
  kdovat pmo. Jinmi slovy se velmi sn efektivita enkdovn.
</para>

<para>
  Tento problm nastv opt jen v ppad, e ern okraje nezanaj na lince
  jej pozice je nsobkem 16.
</para>
</listitem>

<listitem>
<para>
  Nakonec zde mme makroblok uvnit obrzku do nj se posunuje objekt z okraje
  obrzku. Kdovn typu MPEG neum ct "zkopruj to co je na obrzku, ale ne
  ern okraj." Take se zkopruje i ern okraj a spotebuje se spousta bit
  na enkdovn t sti obrzku, kter tu mla bt.
</para>

<para>
  Pokud se obrzek dostane pln ven z enkdovan oblasti, m MPEG speciln
  optimalizace pro opakovan koprovn pixel na okraj obrzku pokud pijde
  vektor pohybu zven enkdovan oblasti. Tato vlastnost bude k niemu, pokud
  m film ern okraje. Na rozdl od problm 1 a 2 zde umstn okraj na
  nsobky 16 nepome.
</para>
</listitem>

<listitem>
<para>
  Navzdory tomu, e okraje jsou pln ern a nikdy se nemn, je zde vdy
  alespo minimln datov tok spotebovan na vt mnostv makroblok.
</para>
</listitem>
</orderedlist>

<para>
  Ze vech tchto dvod doporuujeme zcela odstranit ern okraje. Dle, pokud
  je na okraji obrzku oblast se umem/zkreslenm, jejm odstienm se jet
  zv efektivita enkdovn. Videofiln purist, kte chtj zstat tak
  blzko originlu, jak je to jen mon, mohou protestovat proti tomuto oezn,
  ale pokud nehodlte enkdovat s konstantnm kvantizerem, kvalita kterou
  dostanete dky oezn znateln pev mnostv ztracench informac na
  okrajch.
</para>
</sect2>


<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-crop">
<title>Oezvn a klovn</title>

<para>
  Pipomeme z pedchoz sti, e konen velikost obrzku by mla mt
  jak ku, tak vku beze zbytku dlitelnou 16, eho mete doshnout
  pomoc oezn, klovn, nebo kombinac obou.
</para>

<para>
  Pi oezvn byste se mli dret nkolika zsad, abyste pedeli pokozen
  svho filmu.
  Normln YUV formt 4:2:0, ukld barvonosnou (chroma) informaci
  podvzorkovanou, ili hustota vzorkovn barvy je polovin oproti jasov
  (ernobl) sloce v obou smrech.
  Prohldnte si tento diagram, kde L oznauje vzorkovac body jasu a C
  barvy.
</para>

<informaltable>
<?dbhtml table-width="40%" ?>
<?dbfo table-width="40%" ?>
<tgroup cols="8" align="center">
<colspec colnum="1" colname="col1"/>
<colspec colnum="2" colname="col2"/>
<colspec colnum="3" colname="col3"/>
<colspec colnum="4" colname="col4"/>
<colspec colnum="5" colname="col5"/>
<colspec colnum="6" colname="col6"/>
<colspec colnum="7" colname="col7"/>
<colspec colnum="8" colname="col8"/>
<spanspec spanname="spa1-2" namest="col1" nameend="col2"/>
<spanspec spanname="spa3-4" namest="col3" nameend="col4"/>
<spanspec spanname="spa5-6" namest="col5" nameend="col6"/>
<spanspec spanname="spa7-8" namest="col7" nameend="col8"/>
  <tbody>
    <row>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
    </row>
    <row>
      <entry spanname="spa1-2">C</entry>
      <entry spanname="spa3-4">C</entry>
      <entry spanname="spa5-6">C</entry>
      <entry spanname="spa7-8">C</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
    </row>
    <row>
      <entry spanname="spa1-2">C</entry>
      <entry spanname="spa3-4">C</entry>
      <entry spanname="spa5-6">C</entry>
      <entry spanname="spa7-8">C</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
    </row>
  </tbody>
</tgroup>
</informaltable>

<para>
  Jak vidte, dky i sloupce obrzku se pirozen pruj. Pi oezvn tedy
  <emphasis>mus</emphasis> bt hodnoty odsazen i rozmr sud sla.
  Pokud nejsou, nebude se barvonosn informace zprvn krt s jasovou.
  Teoreticky lze sthat s lichm odsazenm, ale to vyaduje pevzorkovn
  barvy, co je potenciln ztrtov kon a nen podporovn filtrem crop.
</para>

<para>
  Dle, prokldan video je vzorkovno takto:
</para>

<informaltable>
<?dbhtml table-width="80%" ?>
<?dbfo table-width="80%" ?>
<tgroup cols="16" align="center">
<colspec colnum="1"  colname="col1"/>
<colspec colnum="2"  colname="col2"/>
<colspec colnum="3"  colname="col3"/>
<colspec colnum="4"  colname="col4"/>
<colspec colnum="5"  colname="col5"/>
<colspec colnum="6"  colname="col6"/>
<colspec colnum="7"  colname="col7"/>
<colspec colnum="8"  colname="col8"/>
<colspec colnum="9"  colname="col9"/>
<colspec colnum="10" colname="col10"/>
<colspec colnum="11" colname="col11"/>
<colspec colnum="12" colname="col12"/>
<colspec colnum="13" colname="col13"/>
<colspec colnum="14" colname="col14"/>
<colspec colnum="15" colname="col15"/>
<colspec colnum="16" colname="col16"/>
<spanspec spanname="spa1-2"   namest="col1" nameend="col2"/>
<spanspec spanname="spa3-4"   namest="col3" nameend="col4"/>
<spanspec spanname="spa5-6"   namest="col5" nameend="col6"/>
<spanspec spanname="spa7-8"   namest="col7" nameend="col8"/>
<spanspec spanname="spa9-10"  namest="col9" nameend="col10"/>
<spanspec spanname="spa11-12" namest="col11" nameend="col12"/>
<spanspec spanname="spa13-14" namest="col13" nameend="col14"/>
<spanspec spanname="spa15-16" namest="col15" nameend="col16"/>
  <tbody>
    <row>
      <entry namest="col1" nameend="col8">Horn plsnmek</entry>
      <entry namest="col9" nameend="col16">Spodn plsnmek</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
    </row>
    <row>
      <entry spanname="spa1-2">C</entry>
      <entry spanname="spa3-4">C</entry>
      <entry spanname="spa5-6">C</entry>
      <entry spanname="spa7-8">C</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
    </row>
    <row>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
    </row>
    <row>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry spanname="spa9-10">C</entry>
      <entry spanname="spa11-12">C</entry>
      <entry spanname="spa13-14">C</entry>
      <entry spanname="spa15-16">C</entry>
    </row>
    <row>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
    </row>
    <row>
      <entry spanname="spa1-2">C</entry>
      <entry spanname="spa3-4">C</entry>
      <entry spanname="spa5-6">C</entry>
      <entry spanname="spa7-8">C</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
    </row>
    <row>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
    </row>
    <row>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry spanname="spa9-10">C</entry>
      <entry spanname="spa11-12">C</entry>
      <entry spanname="spa13-14">C</entry>
      <entry spanname="spa15-16">C</entry>
    </row>
    <row>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
      <entry>L</entry>
    </row>
  </tbody>
</tgroup>
</informaltable>

<para>
  Jak vidte, tak se vzor opakuje kad 4 dky, take pi oezu prokldanho
  videa mus bt odsazen v ose y a vka beze zbytku deliteln 4.
</para>

<para>
  Nativn DVD rozlien je 720x480 pro NTSC a 720x576 pro PAL, ale je zde jet
  pznak pomru stran, kter udv, zda se jedn o obrazovku (full-screen)(4:3),
  nebo irokohl film (wide-screen)(16:9). Mnoho (jestli ne vtina)
  irokohlch DVD nen pesn 16:9, ale bude bu 1.85:1 anebo 2.35:1
  (cinescope). To znamen, e zde budou ve videu ern okraje, kter bude nutn
  odstihnout.
</para>

<para>
  <application>MPlayer</application> poskytuje filtr pro detekci potebnho
  oezu, kter stanov oezov obdlnk (<option>-vf cropdetect</option>).
  Spuste <application>MPlayer</application> s volbou
  <option>-vf cropdetect</option> a on vm vype nastaven filtru crop pro
  oezn okraj.
  Mli byste nechat bet film tak dlouho, dokud nen pouita cel plocha
  obrzku, abyste dostali sprvn hodnoty crop.
</para>

<para>
  Pak otestujte zskan hodnoty z pkazovho dku
  <application>MPlayer</application>u vypisovan <option>cropdetect</option>em
  a upravte obdlnk podle poteby.
  V tom vm pome filtr <option>rectangle</option>, kter umouje interaktivn
  nastavit obdlnk pro v film.
  Nezapomete zachovat ve uveden doporuen, abyste nepokodili barevnou
  mapu.
</para>

<para>
  klovn je obvykle nevhodn.
  klovn prokldanho videa je obtn a pokud chcete zachovat prokldn,
  mli byste se mu pln vyhnout.
  Pokud mebudete klovat, ale budete chtt pouvat rozmry v nsobcch 16,
  budete muset oznout i st obrazu.
  Neponechvejte ani mal ern okraje, jeliko se velmi patn kduj!
</para>

<para>
  Protoe MPEG-4 pouv makrobloky 16x16, mli byste se ujistit, e oba rozmry
  videa jsou nsobkem 16, jinak snte kvalitu, zvlṻ pi nzkch datovch
  tocch. Mete to zajistit zaokrouhlenm ky a vky oezovho obdlnku
  dol na nejbli nsobek 16.
  Jak jsme ji ekli, mli byste pi oezvn zvit odsazen
  (offset) v ose y o polovinu rozdlu mezi starou a novou vkou, take bude
  vsledn video brno ze stedu snmku. Z dvodu principu vzorkovn DVD videa
  se ujistte, e je odsazen sud slo. (Popravd, pijmte jako pravidlo,
  nikdy nepouvat lich hodnoty pro jakkoli z parametr pi oezvn a
  klovn videa.) Pokud nechcete zahodit tch nkolik pixel navc, mete
  msto toho radji zmnit velikost videa (klovat). Na to se podvme
  v pkladu ne.
  V praxi mete nechat filtr <option>cropdetect</option> udlat vechnu prci
  zmnnou ve, jeliko m voliteln parametr <option>round</option>
  (zaokrouhlen), jeho vchoz hodnota je 16.
</para>

<para>
  Rovn bute opatrn na "napl ern" pixely na okrajch. Vdy je rovn
  odstihnte, jinak zde budete pltvat bity, kter mete pout jinde.
</para>

<para>
  Pot co provedete ve, co jsme si doposud ekli, budete mt video, kter asi
  nebude prv 1.85:1 nebo 2.35:1, ale nkde pobl. Mete spotat nov pomr
  stran run, ale <application>MEncoder</application> nabz volbu pro
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> nazvanou <option>autoaspect</option>,
  kter to za vs udl. Nezvtujte video jen proto, abyste doshli tvercovch
  pixel, pokud je vm mil msto na disku. klovn by mlo bt provedeno pi
  pehrvn, kdy pehrva pouije pomr stran uloen v AVI pro zajitn
  sprvnho rozlien.
  Nanetst ne vechny pehrvae uplatuj tuto autoklovac informaci,
  take mete pece jen chtt klovat.
</para>
</sect2>


<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-resolution-bitrate">
<title>Volba rozlien a datovho toku</title>

<para>
  Pokud nebudete enkdovat v reimu konstantnho kvantizeru, muste zvolit
  velikost datovho toku.
  Koncepce datovho toku je velmi jednoduch.
  Je to (prmrn) poet bit spotebovan na jednu sekundu filmu.
  Normln se datov tok udv v kilobitech (1000 bit) za sekundu.
  Velikost vaeho filmu je pak datov tok nsoben dlkou filmu, plus mal
  reie (viz napklad sekci
  <link linkend="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-avi-limitations">kontejner AVI</link>).
  Ostatn parametry jako je klovn, oezn atd.
  <emphasis role="bold">nezmn</emphasis> velikost souboru, pokud zrove
  nezmnte datov tok!
</para>
<para>
  Datov tok se <emphasis role="bold">nemn</emphasis> proporcionln
  k rozlien.
  Jinmi slovy, soubor 320x240 pi 200 kbit/sek nebude mt stejnou kvalitu
  jako ten sam film pi 640x480 a 800 kbitech/sek!
  Jsou pro to dva dvody:
<orderedlist>
  <listitem><para>
    <emphasis role="bold">Dojem</emphasis>: MPEG artefakty jsou patrn
    tm vce, m jsou vce zvten!
    Artefakty se objevuj ve velikosti blok (8x8).
    Vae oko neodhal chyby ve 4800 malch blocch tak snadno jako ve 1200
    velkch (pedpokldme, e oboje budete klovat na celou obrazovku).
  </para></listitem>
  <listitem><para>
    <emphasis role="bold">Teoretick</emphasis>: Kdy zmente obrzek,
    ale stle pouijete stejnou velikost blok (8x8) pro frekvenn prostorovou
    transformaci, pesunete vce dat do oblasti vych frekvenc.
    Zjednoduen eeno, kad pixel nyn obsahuje vce detail, ne pedtm.
    Dokonce i kdy pipustme, e jste zmenili obraz obsahujc 1/4 informac
    o danm prostoru, stle me obsahovat mnoho detail v danm frekvennm
    psmu (pedpokldme, e vysok frekvence byly v originlnm 640x480 snmku
    oezny).
  </para></listitem>
  </orderedlist>
</para>
<para>
  Dvj nvody doporuovaly volit datov tok a rozlien rozpotnm
  bit na pixely, ale to obvykle nen sprvn dky ze zmnnch dvod.
  Mnohem lepm se zd odhad, e je datov tok mrn tverci rozlien,
  take 320x240 pi 400 kbit/sek by mlo bt srovnateln s 640x480
  pi 800 kbit/sek.
  Tato mra vak nebyla ovena teoreticky ani empiricky.
  Navc, vezmeme-li v vahu to, e se filmy velmi li umem, potem detail,
  mnostvm pohybu atd, je beznadjn vytvoit obecn doporuen pro poet
  bit na dlku diagonly (analogie bit na pixel, avak pouv plochu obrazu).
</para>
<para>
  Tolik k obtnosti volby datovho toku a rozlien.
</para>


<sect3 id="menc-feat-dvd-mpeg4-resolution-bitrate-compute">
<title>Vpoet rozlien</title>
<para>
  Nsledujc kroky vs provedou vpoty rozlien vslednho filmu tak,
  abyste pli nesnili kvalitu videa s pihldnutm k nkolika typm
  informac o zdrojovm videu.
  Nejdv byste si mli spotat enkdovan pomr stran:
  <systemitem>PSo = (o x (PSa / PRdvd )) / Vo</systemitem>
<itemizedlist>
<title>kde:</title>
<listitem><para>
  o a Vo jsou ka a vka oezanho videa,
</para></listitem>
<listitem><para>
  PSa je zobrazovan pomr stran, je je obvykle 4/3 nebo 16/9,
</para></listitem>
<listitem><para>
  PRdvd je pomr pixel v DVD, kter je roven 1.25=(720/576) pro DVD
  v PALu a 1.5=(720/480) pro DVD v NTSC,
</para></listitem>
</itemizedlist>
</para>

<para>
  Pak si mete spotat rozlien X a Y podle uritho faktoru kvality komprese
  (CQ):
  <systemitem>RozY = INT(SQRT( 1000*Datov_tok/25/PSo/CQ )/16) * 16</systemitem>
  a
  <systemitem>RozX = INT( RozY * PSo / 16) * 16</systemitem>
</para>

<para>
  Dobe, ale co je ten CQ?
  CQ odpovd potu bit na pixel a na snmek v zakdovn. Jinmi slovy, m
  vy je CQ, tm ni je ance uvidt enkdovac artefakty.
  Pokud ovem mte clov rozmr vaeho filmu (1 nebo 2 CD napklad), mte jen
  omezen mnostv bit, kter mete spotebovat; take je nutn najt vhodn
  kompromis mezi komprimovatelnost a kvalitou.
</para>

<para>
  CQ zvis na datovm toku, efektivit video kodeku a na rozlien filmu.
  Abyste zvili CQ, obvykle zmente dan film, take je datov tok spotn
  ve funkci clov velikosti a dlky filmu, kter jsou konstantn.
  S MPEG-4 ASP kodeky jako jsou <systemitem class="library">XviD</systemitem>
  a <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>, vede CQ pod 0.18
  obvykle k velmi tverekovanmu obrzku, protoe nen dostatek bit pro
  zakdovn informac kadho makrobloku. (MPEG4, stejn jako mnoho
  jinch kodek seskupuje pixely do blok pi komprimaci obrzku; pokud nen
  dostatek bit, jsou viditeln hranice tchto blok.)
  Proto je rozumn volit CQ v rozmez 0.20 a 0.22 pro rip na 1 CD a
  0.26 a 0.28 pro rip na 2 CD pi standardnch enkdovacch volbch.
  Pokroilej volby podobn tm zmiovanm zde pro
  <link linkend="menc-feat-mpeg4-lavc-example-settings"><systemitem class="library">libavcodec</systemitem></link>
  a
  <link linkend="menc-feat-xvid-example-settings"><systemitem class="library">XviD</systemitem></link>
  by mly umonit dosaen stejn kvality pi CQ v rozsahu od
  0.18 do 0.20 pro rip na 1 CD a 0.24 a 0.26 pro rip na 2 CD.
  S MPEG-4 ASP kodeky jako je <systemitem class="library">x264</systemitem>,
  mete pout CQ v rozmez 0.14 a 0.16 pi standardnch enkdovacch volbch
  a mli byste bt schopni jt a na nzk od 0.10 do 0.12 s pokroilmi
  <link linkend="menc-feat-x264-example-settings"><systemitem class="library">x264</systemitem> enkdovacmi volbami</link>.
</para>

<para>
  Prosme berte v potaz, e CQ je jen informan pomcka zvisejc na
  enkdovanm obsahu. CQ okolo 0.18 me bt dostaten dobr pro Bergmana,
  na rozdl od filmu jako je Matrix, kter obsahuje mnoho rychlch scn.
  Na druhou stranu je zbyten zvyovat CQ v ne 0.30, jeliko budete pltvat
  bity za minimln zisk kvality.
  Tak berte v potaz, jak jsme ji ekli, e videa s nzkm rozlienm
  vyaduj vy CQ (v porovnn s nap. DVD rozlienm), aby vypadala dobe.
</para>

</sect3>

</sect2>

<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-filtering">
<title>Filtrovn</title>

<para>
  Nauit se pouvat video filtry <application>MEncoder</application>u je
  zkladem pro produkci dobrch vide.
  Veker pravy videa jsou provdny pomoc filtr  -- oezn, klovn,
  prava barev, odstrann umu, zaosten, odstrann prokladu, telecinovn,
  inverzn telecine a deblokovn, abychom jmenovali alespo nkter.
  Spolu s vyerpvajcm potem podporovanch vstupnch formt je nabdka
  dostupnch filtr v <application>MEncoder</application>u jednou z jeho
  hlavnch vhod oproti podobnm aplikacm.
</para>

<para>
  Filtry jsou nahrvny v ad za pouit volby -vf :

  <screen>-vf filtr1=volby,filtr2=volby,...</screen>

  Vtina filtr pebr nkolik selnch voleb oddlench dvojtekou, ale
  syntaxe voleb se li od filtru k filtru, take si pette  manul
  pro vce informac o filtru kter chcete pout.
</para>

<para>
  Filtry zpracovvaj video v poad, v jakm jsou nateny.
  Napklad nsledujc ada:

  <screen>-vf crop=688:464:12:4,scale=640:464</screen>

  nejprve vyzne z obrzku oblast 688x464 s levm hornm rohem v bod (12,4)
  a vsledek pak zmen na 640x464.
</para>

<para>
  Urit filtry potebuj bt nahrny na zatku, nebo co nejbl zatku
  etzu filtr, aby mohly vyuvat informace z video dekodru, kter budou
  ztraceny nebo znehodnoceny ostatnmi filtry.
  Nejdleitj pklady jsou <option>pp</option> (postprocesing, pouze pokud
  provd deblok nebo dering operace),
  <option>spp</option> (dal postprocesor pro odstrann MPEG artefakt),
  <option>pullup</option> (inverzn telecine) a
  <option>softpulldown</option> (pro konverzi soft telecine na hard
  telecine).
</para>

<para>
  Veobecn byste mli filtrovat co nejmn je to mon, abyste zstali co
  nejble DVD originlu. Oezn je asto nutn (vysvtleno ve), ale vyhnte
  se klovn videa. Akoli je zmenen obas preferovno ped pouitm
  vych kvantizr. My se musme vyvarovat obou tchto ppad: pamatujte,
  e jsme se ji na zatku rozhodli obtovat bity za kvalitu.
</para>

<para>
  Rovn neupravujte gamu, kontrast, jas, atd. Co vypad dobe na va
  obrazovce, nemus vypadat dobe na ostatnch. Tyto korekce by mly bt
  provdny vhradn pi pehrvn.
</para>

<para>
  Jednu vc byste vak udlat mohli, a to prothnout video velmi lehkm
  odumovacm filtrem, jako je <option>-vf hqdn3d=2:1:2</option>.
  Zde je opt dvodem vyuit bit k lepmu elu: pro jimi pltvat na
  enkdovn umu, kdy si mete um pidat a pi pehrvn?
  Zvenm parametr pro <option>hqdn3d</option> dle zv komprimovatelnost,
  ale pokud zvte hodnoty pli, riskujete zhoren viditelnosti obrazu.
  Ve zmnn hodnoty (<option>2:1:2</option>) jsou dost konzervativn;
  mli byste si zaexperimentovat s vymi hodnotami a zhodnotit vsledky sami.
</para>

</sect2>


<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-interlacing">
<title>Prokldn a Telecine</title>

<para>
  Tm veker filmy jsou nateny pi 24 snmcch/s. Jeliko NTSC m
  snmkovou rychlost 30000/1001 snmk/s, je teba provst pravu tchto
  24 snmk/s vide, aby mly sprvnou NTSC snmkovou rychlost. Tato prava se
  jmenuje 3:2 pulldown a obecn je znma jako telecine (protoe je pulldown
  asto provdn bhem penosu filmu na video) a, jednodue eeno, pracuje tak,
  e se film zpomal na 24000/1001 snmk/s a kad tvrt snmek se zopakuje.
</para>

<para>
  Naopak dn speciln pravy se neprovdj videu pro PAL DVD, kter b
  pi 25 snmcch/s. (Technicky lze na PAL provst telecine, tzv. 2:2 pulldown,
  ale v praxi se nepouv.) Film s 24 snmky/s je jednodue pehrvn rychlost
  25 snmk/s. Vsledkem je, e video b o nco rychleji, ale pokud nejste
  vetelec, tak si rozdlu ani nevimnete. Vtina film m navc vkov
  korigovan zvuk, take pi pehrvn 25 snmk/s ve zn jak m i pesto, e
  zvuk (a proto i cel video) m o 4% krat dobu pehrvn ne NTSC DVD.
</para>

<para>
  Jeliko video na PAL DVD nebylo upravovno, nemuste si dlat starosti s jeho
  snmkovou rychlost. Zdroj m 25 snmk/s, v rip tak. Pokud ovem ripujete
  NTSC DVD film, muste provst inverzn telecine.
</para>

<para>
  Filmy toen rychlost 24 snmk/s jsou na NTSC DVD uloeny bu jako
  30000/1001 po telecine, nebo jako progresivn (neprokldan) se snmkovou
  24000/1001 snmk/s, na kterch by ml provst telecine DVD pehrva za letu.
  Nen to ale zkon: nkter TV srie jsou prokldan (nap. Buffy Lovec upr),
  zatmco jin jsou porznu neprokldan nebo prokldan (nap. Andl, nebo 24
  hodin).
</para>

<para>
  Doporuujeme, abyste si peetli sekci o tom
  <link linkend="menc-feat-telecine">Jak si poradit s telecine a prokladem na NTSC DVD</link>
  a nauili se jak vyut rzn monosti.
</para>

<para>
  Pokud ovem vtinou ripujete pouze filmy, nejsp se setkvte
  s neprokldanm nebo prokldanm videem 24 snmk/s. V tom ppad mete
  pout <option>pullup</option> filtr <option>-vf pullup,softskip</option>.
</para>

</sect2>

<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-encoding-interlaced">
<title>Enkdovn prokldanho videa</title>

<para>
  Pokud je film, kter chcete enkdovat, prokldan (NTSC video nebo
  PAL video), budete si muset vybrat, zda jej chcete "odproloit" nebo ne.
  Zatmco odstrann prokladu uin v film pouitelnm na progresivn
  vykreslovanch zobrazovach jako jsou potaov monitory a projektory.
  Cenou za to je, snen rychlosti z 50 nebo 60000/1001 plsnmk za sekundu
  na 25 nebo 30000/1001 snmk za sekundu a zhruba polovina informac bude
  z vaeho filmu ztracena ve scnch s vznamnm mnostvm pohybu.
</para>

<para>
  Proto pokud enkdujete ve vysok kvalit pro archivan ely, doporuujeme
  ponechat film prokldan.
  Vdy mete provst odstrann prokladu pi pehrvn pokud zobrazujete
  na progresivn zobrazujcm zazen.
  Vkon souasnch pota nut pehrvae pouvat filtr prokladu, co
  psob mrnou degradaci kvality obrazu.
  Budouc pehrvae vak budou schopny napodobovat chovn prokldan
  TV obrazovky, odstraovat proklad v pln plsnmkov rychlosti a
  odvozovat 50 nebo 60000/1001 plnch snmk za sekundu z prokldanho videa.
</para>

<para>
Kdy pracujete s prokldanm videem, muste zvlt dbt na:
</para>

<orderedlist>
<listitem><para>
  Vka a svisl odsazen pro oezn mus bt nsobkem 4.
</para></listitem>
<listitem><para>
  Jakkoli svisl klovn mus bt provedeno v prokldanm reimu.
</para></listitem>
<listitem><para>
  Postprocesn a odumovac filtry nemus pracovat podle oekvn,
  dokud nezadte, aby zpracovvaly najednou pouze jeden plsnmek a
  mohou vm pokodit video pi nesprvnm pouit.
</para></listitem>
</orderedlist>

<para>
S vdomm tchto souvislost vm pedkldme prvn pklad:
</para>
<screen>
  mencoder <replaceable>capture.avi</replaceable> -mc 0 -oac lavc -ovc lavc -lavcopts \
  vcodec=mpeg2video:vbitrate=6000:ilme:ildct:acodec=mp2:abitrate=224
</screen>
<para>
Povimnte si voleb <option>ilme</option> a <option>ildct</option>.
</para>
</sect2>


<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-av-sync">
<title>Poznmky k Audio/Video synchronizaci</title>
<para>
<application>MEncoder</application>ovy audio/video synchronizan
algoritmy byly navreny se zmrem obnovy soubor s vadnou synchronizac.
V nkterch ppadech vak mou psobit zbyten zahazovn a duplikaci snmk
a mon mrnou A/V desynchronizaci pi pouit s bezvadnm vstupem
(pirozen tyto A/V synchronizan omezen projev pouze pokud koprujete
zvukovou stopu pi pekdovvn videa, co je velmi doporuovno).
Mete vak pepnout do zkladn A/V synchronizace s volbou
<option>-mc 0</option>, nebo ji pidejte do svho konfiguranho souboru
<systemitem>~/.mplayer/mencoder</systemitem> config file, aspo pokud pracujete
pouze s kvalitnmi zdroji (DVD, zachytvan TV, vysoce kvalitn MPEG-4 ripy,
atd) ale nikoli s vadnmi ASF/RM/MOV soubory.
</para>
<para>
Chcete-li si dle pohldat podivn zahazovn snmk a duplikaci, mete pout
<option>-mc 0</option> spolu s <option>-noskip</option>.
To zamez <emphasis>veker</emphasis> A/V synchronizaci a snmky se skopruj
jedna k jedn, take to nelze pout ve spojen s filtry, kter v nestenm
okamiku pidaj nebo zahod snmky, nebo pokud zdrojov video m promnnou
snmkovou rychlost!
V tom ppad nen pouit <option>-noskip</option> obecn doporuovno.
</para>
<para>
O takzvanm "tprchodovm" enkdovn zvuku podporovan
<application>MEncoder</application>em bylo hleno, e zpsobuje A/V
desynchronizaci.
To nastv tehdy, pokud je pouito v kombinaci s nktermi filtry, take
<emphasis>nen</emphasis> v tuto chvli doporuovno pouvat tprchodov
enkdovn zvuku.
Tato vlastnost je zachovna pouze z dvodu kompatibility a pro expertn
uivatele, kte vd, kdy je bezpen ji pout a kdy ne.
Pokud jste o tomto reimu nikdy pedtm neslyeli, zapomte, e jsme se
o nm vbec zmnili!
</para>
<para>
Existuj rovn hlen o A/V desynchronizaci pi enkdovn ze stdin
<application>MEncoder</application>em.
Nedlejte to! Vdy pouijte jako zdroj soubor nebo CD/DVD/atd zazen.
</para>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-codec">
<title>Vbr video kodeku</title>

<para>
  Vbr vhodnho video kodeku k pouit zvis na nkolika faktorech,
  jako je velikost, kvalita, schopnost pehrvn po sti, pouitelnost nebo
  obliba, z nich nkter ist vc osobnho vkusu, nkter zvis na technickch
  omezench.
</para>
<itemizedlist>
  <listitem><para>
  <emphasis role="bold">inost komprimace</emphasis>:
  Jednodue meme ct, e vtina kodek novj generace je vytvoena
  tak, aby dosahovala vy kvality a komrimace ne pedchoz generace.
  Proto se autoi tto pruky a mnoho jinch lid, domnvaj e
  neudlte chybu,
  <footnote id='fn-menc-feat-dvd-mpeg4-codec-cpu'>
  <para>Bute vak opartn: Dekdovn MPEG-4 AVC videa v DVD
  rozlien vyaduje rychl stroj (nap.Pentium 4 nad 1.5Ghz, nebo
  Pentium M nad 1Ghz).
  </para></footnote>
  kdy zvolte MPEG-4 AVC kodeky, jako
  <systemitem class="library">x264</systemitem> msto MPEG-4 ASP kodek
  jako jsou <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> MPEG-4, nebo
  <systemitem class="library">XviD</systemitem>.
  (Pokroil vvoje kodek by mohl zajmat nzor Michaela Niedermayera na
  "<ulink url="http://guru.multimedia.cx/?p=10">pro m tve MPEG4-ASP</ulink>".)
  Podobn byste mli doshnout lep kvality pouitm MPEG-4 ASP msto
  MPEG-2 kodek.
  </para>
  <para>
  Novj kodeky, kter jsou v rozshlm vvoji, mohou obsahovat chyby,
  kterch si dosud nikdo neviml a kter mohou zniit vsledek.
  To je da za pouit nejnovj technologie.
  </para>
  <para>
  Navc, v zatku pouvn novho kodeku se budete muset strvit njak
  as seznmenm se s jeho volbami, abyste se dovdli co kde nastavit pro
  dosaen poadovan kvality obrazu.
  </para></listitem>

  <listitem><para>
  <emphasis role="bold">Hardwarov kompatibilita</emphasis>:
  Obvykle trv dlouhou dobu, ne zanou stoln video pehrvae podporovat
  nejnovj videokodeky. Vsledkem toho je, e vtina z nich podporuje
  pouze kodeky MPEG-1 (jako VCD, XVCD a KVCD), MPEG-2 (jako DVD, SVCD a KVCD)
  a MPEG-4 ASP (jako DivX,
  LMP4 z <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>u a
  <systemitem class="library">XviD</systemitem>)
  (Pozor: obvykle nejsou podporovny vechny vlastnosti (features) MPEG-4 ASP).
  Nahldnte prosm do technickch specifikac vaeho pehrvae (pokud jsou),
  nebo si vygooglete vce informac.
  </para></listitem>

  <listitem><para>
  <emphasis role="bold">Nejlep kvalita na enkdovac as</emphasis>:
  Kodeky, kter ji jsou zde njakou dobu (jako
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> MPEG-4 a
  <systemitem class="library">XviD</systemitem>), jsou obvykle vysoce
  optimalizovny vemi druhy chytrch algoritm a SIMD assembly kdem.
  Proto maj snahu dosahovat nejlep pomr kvality na enkdovac as.
  Mohou vak mt nkter velmi pokroil volby, kter, pokud jsou zapnuty,
  velmi spomal enkdovn pi mizivm zisku.
  </para>
  <para>
  Pokud vm jde o rychlost, mli byste se dret vchozho nastaven
  video kodeku (akoli byste stejn mli zkusit ostatn volby
  zmnn v dalch stech tto pruky).
  </para>
  <para>
  Rovn mete zvit pouit kodeku, kter um vcevlknov zpracovn,
  co je ovem k nemu jen uivatelm vceprocesorovch stroj.
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> MPEG-4 to umouje,
  ale nrst rychlosti je omezen a dostanete nepatrn mn kvalitn obraz.
  Vcevlknov reim <systemitem class="library">XviD</systemitem>, aktivovan
  volbou <option>threads</option>, mete vyut ke zven rychlosti
  enkdovn &mdash; obvykle o 40&ndash;60% &mdash; s velmi malm nebo dnm
  zhorenm obrazu.
  <systemitem class="library">x264</systemitem> rovn umouje vcevlknov
  enkdovn, kter v souasnosti zrychluje enkdovn asi o 15&ndash;30%
  (v zvislosti na pouitch volbch), ale snuje PSNR o 0.05dB.
  </para></listitem>

  <listitem><para>
  <emphasis role="bold">Osobn vkus</emphasis>:
  Zde jsme v rovin tm iracionln: Ze stejnho dvodu, pro kter nkte
  setrvvali lta u DivX&nbsp;3 i kdy novj kodeky ji dlaly zzraky,
  preferuj nkte lid <systemitem class="library">XviD</systemitem>
  nebo <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> MPEG-4 ped
  <systemitem class="library">x264</systemitem>.
  </para>
  <para>
  Udlejte si vlastn sudek a neposlouchejte lidi, kte psahaj na jedin
  kodek.
  Udlejte si nkolik vzork ze surovch zdroj a porovnejte rzn volby
  enkdovn a kodeky, abyste nalezli ten, kter vm vyhovuje nejlpe.
  Nejlep kodek je ten, kter nejlpe
  ovldte a kter vypad nejlpe na va obrazovce
  <footnote id='fn-menc-feat-dvd-mpeg4-codec-playback'>
  <para>Stejn film nemus vypadat stejn na monitoru nkoho jinho, nebo
  kdy je pehrvn jinm dekodrem, take si provujte sv vtvory
  pehrvnm na rznch sestavch.</para></footnote>!
  </para></listitem>
</itemizedlist>
<para>
  Seznam podporovanch kodek najdete v sekci
  <link linkend="menc-feat-selecting-codec">vbr kodek a nosnch formt</link>.
</para>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-audio">
<title>Zvuk</title>

<para>
  Zvuk je mnohem jednodu problm k een: pokud prahnete po kvalit, prost
  jej nechte jak je.
  Dokonce i AC3 5.1 datov proudy maj nanejv 448Kbit/s a stoj za kad bit.
  Mon jste v pokuen pevst zvuk do Ogg Vorbis pi vysok kvalit, ale jen
  proto, e dnes nemte A/V receiver pro hardwarov dekdovn AC3 neznamen,
  e jej nebudete mt ztra. Pipravte sv DVD ripy na budoucnost zachovnm
  AC3 datovch proud.
  Datov proud AC3 mete zachovat bu jeho zkoprovnm pmo do video proudu
  <link linkend="menc-feat-mpeg4">bhem enkdovn</link>.
  Tak mete extrahovat AC3 proud, abyste jej pak namixovali do nosi jako je
  NUT nebo Matroska.
  <screen>mplayer <replaceable>zdrojov_soubor.vob</replaceable> -aid 129 -dumpaudio -dumpfile <replaceable>zvuk.ac3</replaceable></screen>
  vythne do souboru <replaceable>zvuk.ac3</replaceable> zvukovou stopu
  slo 129 ze souboru <replaceable>zdrojov_soubor.vob</replaceable> (NB: DVD
  VOB soubory obvykle pouvaj odlin slovn audia,
  co znamen, e VOB zvukov stopa 120 je druhou zvukovou stopou v souboru).
</para>

<para>
  Nkdy ovem opravdu nemte jinou monost ne dle zkomprimovat zvuk, aby vm
  zbylo vce bit na video.
  Vtina lid vol komprimaci bu pomoc MP3 nebo Vorbis audio kodek.
  Zatmco ten druh je efektivnj z prostorovho hlediska, MP3 je lpe
  podporovn hardwarovmi pehrvai, akoli asy se mn.
</para>

<para>
  <emphasis>Nepouvejte</emphasis> <option>-nosound</option>, enkdujete-li
  soubor se zvukem, dokonce i v tom ppad, e budete enkdovat a muxovat
  zvuk samostatn pozdji.
  Akoli to me v idelnm ppad fungovat, pouit <option>-nosound</option>
  spe skryje urit problmy v nastavench enkdovn na pkazovm dku.
  Jinmi slovy vm ptomnost zvukov stopy zajist, pokud neuvidte
  hlky typu
  <quote>Pli mnoho audio paket ve vyrovnvac pamti</quote>, e budete
  schopni doshnout sprvn synchronizace.
</para>

<para>
  Muste nechat <application>MEncoder</application> zpracovat zvuk.
  Mete napklad skoprovat originln zvukovou stopu bhem enkdovn
  pomoc <option>-oac copy</option>, nebo jej pevst na "tenk" 4 kHz mono WAV
  PCM pomoc <option>-oac pcm -channels 1 -srate 4000</option>.
  Jinak v nkterch ppadech vytvote video soubor, kter nebude synchronn
  se zvukem.
  Tyto ppady nastvaj tehdy, kdy poet videosnmk ve zdroji neodpovd
  celkov dlce zvukovch vzork, nebo pokud je zvuk peruovan i pekrvan
  dky chybjcm i nadbvajcm audio vzorkm.
  Sprvnm zpsobem jak toto eit, je vloen ticha nebo odstien zvuku na
  tchto mstech.
  <application>MPlayer</application> to vak neum, take pokud demuxujete
  AC3 zvuk a enkdujete jej zvltn aplikac (nebo jej dumpnete do PCM
  <application>MPlayer</application>em), zstanou zmnn vady jak jsou a
  jedin zpsob jak je opravit je zahodit/namnoit video snmky v tchto
  mstech.
  Dokud <application>MEncoder</application> sleduje zvuk pi enkdovn
  videa, me provdt toto zahazovn/duplikovn (co je obvykle OK,
  jeliko nastv pi ern obrazovce/zmn scny, ale pokud
  <application>MEncoder</application> nevid zvuk, zpracuje snmky jak jsou
  a ty pak nepasuj na konenou zvukovou stopu kdy napklad spojte svou
  video a zvukovou stopu do Matroska souboru.
</para>

<para>
  Nejdve ze veho budete muset pevst DVD zvuk do WAV souboru, kter pak
  pouije zvukov kodek jako vstup.
  Napklad:
  <screen>mplayer <replaceable>zdrojov_soubor.vob</replaceable> -ao pcm:file=<replaceable>vsledn_zvuk.wav</replaceable> -vc dummy -aid 1 -vo null</screen>
  vylije druhou zvukovou stopu ze souboru
  <replaceable>zdrojov_soubor.vob</replaceable> do souboru
  <replaceable>vsledn_zvuk.wav</replaceable>.
  Mli byste normalizovat zvuk ped enkdovnm, protoe DVD zvukov stopy jsou
  obvykle nahrvny pi nzkch hlasitostech.
  Mete napklad pout nstroj <application>normalize</application>, kter je
  k dispozici ve vtin distribuc.
  Pokud pouvte Windows, stejnou prci udl nstroj jako
  <application>BeSweet</application>.
  Komprimovat budete bu ve Vorbisu nebo MP3.
  Napklad:
  <screen>oggenc -q1 <replaceable>clov_zvuk.wav</replaceable></screen>
  provede enkdovn <replaceable>clovho_zvuku.wav</replaceable> s kvalitou 1,
  kter piblin odpovd 80Kb/s a je to minimln kvalita na kterou byste mli
  enkdovat, pokud vm zle na kvalit.
  Poznamenejme, e <application>MEncoder</application> v souasnosti neum
  muxovat Vorbis zvukov stopy do vstupnho souboru, protoe podporuje pouze
  AVI a MPEG kontejnery jako vstup. Pro oba plat, e nkter pehrvae mohou
  mt problmy s udrenm audio/video synchronizace, pokud je ptomen VBR zvuk
  jako je Vorbis.
  Nemjte obavy, v tomto dokumentu vm ukeme, jak to lze udlat pomoc
  program tetch stran.
</para>

</sect2>


<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing">
<title>Muxovn (multiplexovn)</title>
<para>
  Nyn, kdy mte sv video enkdovan, budete jej nejsp chtt muxovat
  s jednm nebo vce zvukovmi stopami do nosnho filmovho formtu, jako je
  AVI, MPEG, Matroska nebo NUT.
  <application>MEncoder</application> je zatm schopen nativn zapracovat
  zvuk a video pouze do nosnch formt MPEG a AVI.
  Napklad:
  <screen>mencoder -oac copy -ovc copy  -o <replaceable>vstupn_film.avi</replaceable> -audiofile <replaceable>vstupn_audio.mp2</replaceable> <replaceable>vstupn_video.avi</replaceable></screen>
  To by mlo slouit video soubor <replaceable>vstupn_video.avi</replaceable>
  a zvukov soubor <replaceable>vstupn_audio.mp2</replaceable>
  do AVI souboru <replaceable>vstupn_film.avi</replaceable>.
  Tento pkaz pracuje s MPEG-1 layer I, II a III (znmm jako MP3) zvukem,
  WAV a tak nkolika dalmi formty zvuku.
</para>

<para>
  <application>MEncoder</application> obsahuje experimentln podporu pro
  <systemitem class="library">libavformat</systemitem>, co je knihovna
  z projektu FFmpeg, kter podporuje muxovn a demuxovn cel ady nosnch
  formt.
  Napklad:
  <screen>mencoder -oac copy -ovc copy  -o <replaceable>vstupn_film.asf</replaceable> -audiofile <replaceable>vstupn_audio.mp2</replaceable> <replaceable>vstupn_video.avi</replaceable> -of lavf -lavfopts format=asf</screen>
  To provede stejnou innost jako pedchoz pklad, avak vstupnm formtem
  bude ASF.
  Prosm berte na vdom, e tato podpora je velmi experimentln (ale de ode
  dne lep) a bude funkn pouze pokud jste zkompilovali
  <application>MPlayer</application> s podporou pro
  <systemitem class="library">libavformat</systemitem> (co znamen, e
  pedkompilovan binrn verze nebude vtinou fungovat).
</para>


<sect3 id="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-filter-issues">
<title>Zlepovn spolehlivosti muxovn a A/V synchronizace</title>
<para>
  Mete se dostat do vnch problm s A/V sychronizac, pokud se snate
  muxovat video a nkter zvukov stopy, kdy bez ohledu na nastaven zpodn
  zvuku nedoshnete sprvn synchronizace.
  To me nastat, pokud pouijete nkter video filtry, kter zahod nebo
  zdvoj nkter snmky, jako jsou filtry pro inverzi telecine.
  Velmi doporuujeme pidat videofiltr <option>harddup</option> na sam konec
  etzu videofiltr pro potlaen tohoto problmu.
</para>

<para>
  Bez <option>harddup</option>, pokud chce <application>MEncoder</application>
  duplikovat snmek, zvis na muxeru, aby vloil znaku do nosie, take
  bude posledn snmek zobrazen znovu, aby se doshlo synchronizace, piem
  se nezape dn snmek.
  S <option>harddup</option>, <application>MEncoder</application>
  pust posledn zobrazen snmek znovu do etzu filtr.
  To znamen, e enkodr obdr stejn snmek dvakrt a comprimuje ho.
  To povede k o nco vtmu souboru, ale nezpsob problmy pi demuxovn
  nebo remuxovn do jinho nosnho formtu.
</para>

<para>
  Rovn nemte jinou monost ne pout <option>harddup</option> s tmi
  nosnmi formty, kter nejsou tsn spjaty s
  <application>MEncoder</application>em, jako jsou ty, kter jsou podporovny
  pes <systemitem class="library">libavformat</systemitem>, kter nemus
  podporovat duplikaci na rovni nosnho formtu.
</para>
</sect3>


<sect3 id="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-avi-limitations">
<title>Limitace nosnho formtu AVI</title>
<para>
  Akoli je to po MPEG-1 nejpodporovanj nosn formt, m AVI i jist
  zsadn nedostatky. Snad nejviditelnj je reie.
  Na kad chunk AVI souboru je 24 bajt ztraceno na hlaviky a index.
  To se projev asi 5 MP na hodinu, neboli 1-2.5% prodlouen 700 MB filmu.
  Nevypad to jako mnoho, ale me to znamenat rozdl mezi monost pout
  video pi 700 kbitech/s nebo 714 kbitech/s a tady se kad bit projev na
  kvalit.
</para>

<para>
  Navc k tto neefektivit m AVI tak nsledujc hlavn omezen:
</para>

<orderedlist>
<listitem>
<para>
  Me bt uchovvn pouze obsah s konstantn snmkovou rychlost. To je
  zvlt omezujc, kdy m pvodn materil, kter chcete enkdovat, smen
  obsah. Napklad sms NTSC videa a filmovho materilu.
  Jiste jsou zde cestiky, kter umon uloit obsah se smenou snmkovou
  rychlost v AVI, ale ty zvyuj (ji tak velkou) reii ptinsobn nebo vc,
  proto nejsou praktick.
</para>
</listitem>
<listitem>
<para>
  Zvuk v AVI mus mt bu konstantn datov tok (CBR) nebo konstantn velikost
  rmce (ili vechny rmce se dekduj na stejn poet vzork).
  Nanetst ten nejefektivnj kodek, Vorbis, nespluje ani jeden z tchto
  poadavk.
  Pokud tedy plnujete uloit svj film do AVI, budete muset pout mn
  efektivn kodek, jako MP3 nebo AC3.
</para>
</listitem>
</orderedlist>

<para>
  Z ve uvedench dvod <application>MEncoder</application> zatm
  nepodporuje promnnou snmkovou rychlost ani enkdovn do Vorbisu.
  Nemuste to vak povaovat za omezen, jestlie je
  <application>MEncoder</application> jedinm nstrojem pro vae
  enkdovn. Nakonec je mon pout <application>MEncoder</application> pouze
  pro enkdovn videa a pak pout extern nstroje pro enkdovn zvuku a
  namuxovn do jinho nosnho formtu.
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-matroska">
<title>Muxovn do nosnho formtu Matroska</title>
<para>
  Matroska je svobodn a oteven standard nosnho formtu, zamen na
  nabdku mnoha pokroilch vlastnost, kter star nosn formty, jako AVI,
  nemohou poskytnout.
  Napklad Matroska podporuje zvuk s promnnm datovm tokem (VBR),
  promnn snmkov rychlosti (VFR), kapitoly, plohy soubor, kd pro
  detekci chyb (EDC) a modern A/V kodeky jako "Advanced Audio
  Coding" (AAC), "Vorbis" nebo "MPEG-4 AVC" (H.264), z nich dn nelze
  pout v AVI.
</para>

<para>
  Nstroje pro vytven Matroska soubor jsou souhrnn nazvny 
  <application>mkvtoolnix</application> a jsou dostupn pro vtinu Unixovch
  platforem a stejn tak <application>Windows</application>.
  Protoe je Matroska oteven standard, mete najt jin nstroje, kter vm
  lpe padnou, ale protoe mkvtoolnix je nejrozenj a je podporovn
  pmo Matroska tmem, pokryjeme jen jejich pouit.
</para>

<para>
  Asi nejsnaz zpsob, jak zat s Matroskou je pout 
  <application>MMG</application>, grafickou nadstavbu dodvanou s
  <application>mkvtoolnix</application> a dit se
  <ulink url="http://www.bunkus.org/videotools/mkvtoolnix/doc/mkvmerge-gui.html">nvodem k mkvmerge GUI (mmg)</ulink>
</para>

<para>
  Mete rovn muxovat zvukov a video soubory z pkazovho dku:
  <screen>mkvmerge -o <replaceable>vstup.mkv</replaceable> <replaceable>vstupn_video.avi</replaceable> <replaceable>vstupn_audio1.mp3</replaceable> <replaceable>vstupn_audio2.ac3</replaceable></screen>
  To spoj video soubor <replaceable>vstupn_video.avi</replaceable>
  a dva zvukov soubory <replaceable>vstupn_audio1.mp3</replaceable>
  a <replaceable>vstupn_audio2.ac3</replaceable> do Matroska souboru
  <replaceable>vstup.mkv</replaceable>.
  Matroska, jak jsme ji ekli, um mnohem vc ne to, jako vce zvukovch stop
  (vetn doladn audio/video synchronizace), kapitoly, titulky, sthn,
  atd...
  Detaily naleznete v dokumentaci k tmto aplikacm.
</para>

</sect3>

</sect2>

</sect1>

<sect1 id="menc-feat-telecine">
<title>Jak naloit s telecine a prokladem v NTSC DVD</title>

<sect2 id="menc-feat-telecine-intro">
<title>Pedstaven</title>
<formalpara>
<title>Co je to telecine?</title>
<para>
  Pokud moc nerozumte tomu, co je napsno v tomto dokumentu,
  pette si
  <ulink url="http://en.wikipedia.org/wiki/Telecine">lnek na Wikipedii</ulink>.
  Je to srozumiteln a rozumn vyerpvajc popis co je to
  telecine.
</para></formalpara>

<formalpara>
<title>Poznmka k slm.</title>
<para>
  Mnoho dokument, vetn ve odkazovan pruky, udv hodnotu plsnmk za
  sekundu NTSC videa jako 59.94 a odpovdajc snmky za sekundu jako 29.97
  (pro telecinovan a prokldan video) a 23.976 (pro neprokldan).
  Pro jednoduchost nkter dokumenty zaokrouhluj tyto hodnoty na 60, 30 a 24.
</para></formalpara>

<para>
  Pesn eeno jsou vechny tyto sla piblin. ernobl NTSC video mlo
  pesn 60 plsnmk za sekundu, ale pozdji byla zvolena hodnota 60000/1001,
  aby bylo mon pidat barevn data a zstat kompatibiln se starmi
  ernoblmi televizemi. Digitln NTSC (jak je na DVD) m rovn rychlost
  60000/1001 plsnmk za sekundu. Z toho vyplv, e prokldan a telecinovan
  video m 30000/1001 snmk za sekundu; neprokldan video m 24000/1001 snmk
  za sekundu.
</para>

<para>
  Star verze dokumentace <application>MEncoder</application>u a mnoho zprv
  v archivu konference hovo o 59.94, 29.97 a 23.976.
  Vechna dokumentace <application>MEncoder</application>u byla aktualizovna
  a pouv zlomkovch hodnot. Vy byste je mli pouvat tak.
</para>

<para>
  <option>-ofps 23.976</option> je nesprvn.
  Msto toho byste mli pout <option>-ofps 24000/1001</option>.
</para>

<formalpara>
<title>Jak je pouvno telecine.</title>
<para>
  Veker video uren k zobrazen na NTSC televizi mus mt 60000/1001
  plsnmk za sekundu. Filmy vyrbn pro televizi jsou asto nateny pmo
  ve 60000/1001 plsnmcch za sekundu, ale vtina film do kin je natena pi
  24 nebo 24000/1001 snmcch za sekundu. Kdy je film pepisovn na DVD, je
  video upraveno pro televizi v procesu zvanm telecine.
</para></formalpara>

<para>
  Na DVD nen video ve skutenosti nikdy uloeno v 60000/1001 plsnmcch za
  sekundu. Video je bylo pvodn 60000/1001, bude mt kad pr plsnmk
  zkombinovn do podoby snmku s rychlost 30000/1001 snmk za sekundu.
  Hardwarov DVD pehrvae pak tou pznak, zabudovan ve video proudu, kter
  udv jestli prvn plsnmek tvo lich nebo sud dky.
</para>

<para>
  Obsah ve 24000/1001 snmcch za sekundu obvykle zstv tak jak byl v dob
  pepisu na DVD a DVD pehrva mus provst telecine za letu. Nkdy je vak
  video telecinovno <emphasis>ped</emphasis> uloenm na DVD; dokonce i kdy
  mlo pvodn 24000/1001 snmk za sekundu, bude mt 60000/1001 plsnmk za
  sekundu. Pokud je uloen na DVD, pry plsnmk jsou zkombinovny do formy
  30000/1001 snmk za sekundu.
</para>

<para>
  Kdy se podvme na jednotliv snmky vznikl z videa o 60000/10001 plsnmcch
  za sekundu, telecinovanho nebo ne, je zeteln vidt toto prokldn jakmile
  je zde njak pohyb, jeliko jeden plsnmek (eknme lich dky)
  reprezentuje asov okamik o 1/(60000/1001) sekundy pozdj ne ten druh.
  Pehrvn prokldanho videa na potai vypad kared jak proto, e monitor
  m vy rozlien, ale i protoe video je zobrazovno snmek po snmku msto
  plsnmek po plsnmku.
</para>

<itemizedlist>
<title>Poznmky:</title>
<listitem><para>
  Tento odstavec plat pouze pro NTSC DVD, nikoli PAL.
  </para></listitem>
<listitem><para>
  dky s pklady sputn <application>MEncoder</application>u v dokumentu
  <emphasis role="bold">nejsou</emphasis> ureny pro opravdov pouit.
  Obsahuj pouze nutn minimum vyadovan pro enkdovn pslun ke kategorii
  videa. Jak dlat dobr DVD ripy nebo doladit
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> pro maximln kvalitu
  nen v zbru tohoto dokumentu.
  </para></listitem>
<listitem><para>
  Poznmky pod arou pslun pro tuto pruku jsou linkovny takto:
  <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[1]</link>
  </para></listitem>
</itemizedlist>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-telecine-ident">
<title>Jak zjistit o jak typ videa se jedn</title>

<sect3 id="menc-feat-telecine-ident-progressive">
<title>Progresivn (neprokldan)</title>
<para>
  Progresivn video je pvodn natoeno pi 24000/1001 snmcch za sekundu a
  uloeno na DVD beze zmn.
</para>

<para>
  Kdy pehrajete progresivn DVD v <application>MPlayer</application>u,
  <application>MPlayer</application> vype nsledujc dek jakmile zane
  pehrvat:

  <screen> demux_mpg: 24000/1001 fps progressive NTSC content detected, switching framerate.</screen>

  Od tohoto okamiku by demux_mpg neml nikdy ct e nael
  &quot;30000/1001 fps NTSC obsah.&quot;
</para>

<para>
  Kdy sledujete progresivn video, nemli byste nikdy vidt dn proklad.
  Dejte si ale pozor, jeliko je obas troku telecine namixovno tam, kde byste
  to vbec neekali. Setkal jsem se s TV show na DVD, kter mly sekundu
  telecine pi kad zmn scny nebo na zcela nhodnch mstech. Jednou jsem se
  dval na DVD, kter bylo do plky progresivn a od plky telecinovno. Pokud
  chcete bt <emphasis>opravdu</emphasis> dkladn, mete oskenovat cel film:

  <screen>mplayer dvd://1 -nosound -vo null -benchmark</screen>

  Pouit volby <option>-benchmark</option> nech
  <application>MPlayer</application> pehrt film tak rychle, jak je to jen
  mon; stejn to ale, v zvislosti na vaem stroji, chvli potrv.
  Vdy, kdy demux_mpg ohls zmnu snmkov rychlosti, dek tsn nad hlenm
  uke as ve kterm ke zmn dolo.
</para>

<para>
  Obas je progresivn video na DVD oznaeno jako
  &quot;soft-telecine&quot; protoe je zamleno, aby telecine provedl DVD
  pehrva.
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-telecine-ident-telecined">
<title>Telecinovno (pepsno pro NTSC televizi)</title>
<para>
  Telecinovan video bylo pvodn natoeno pi 24000/1001, ale bylo telecinovno
  <emphasis>ped</emphasis> zpisem na DVD.
</para>

<para>
  <application>MPlayer</application> (nikdy) nehls dnou zmnu snmkov
  rychlosti, kdy pehrv telecinovan video.
</para>

<para>
  Pi sledovn telecinovanho videa uvidte prokladov artefakty, kter jako by
  &quot;blikaly&quot;: opakovan miz a objevuj se.
  Ble se na to mete podvat:
  <orderedlist>
  <listitem>
    <screen>mplayer dvd://1</screen>
    </listitem>
  <listitem><para>
    Pevite na st s pohybem.
    </para></listitem>
  <listitem><para>
    Pouijte klvesu <keycap>.</keycap> pro krokovn po jednom snmku.
    </para></listitem>
  <listitem><para>
    Sledujte vzor prokldan vypadajcch a progresivn vypadajcch snmk.
    Pokud je vzor, kter sledujete PPPII,PPPII,PPPII,..., pak je video
    telecinovno. Pokud vidte jin vzor, pak mohlo bt video telecinovno
    pouitm njak nestandardn metody; <application>MEncoder</application>
    neum bezztrtov pevst nestandardn telecine do progresivnho. Pokud
    nevidte dn vzor, pak je video nejsp prokldan.
    </para></listitem>
  </orderedlist>
</para>

<para>
  Nkdy je telecinovan video na DVD oznaeno jako &quot;hard-telecine&quot;.
  Jeliko hard-telecine ji je ve 60000/1001 plsnmcch za sekundu, DVD
  pehrva pehraje video bez jakchkoli manipulac.
</para>

<para>
  Dalm zpsobem jak zjistte, e je v zdroj telecinovn, je pehrt
  jej s volbami <option>-vf pullup</option> a <option>-v</option> a
  uvidte, jak <option>pullup</option> nachz vzor.
  Pokud je zdroj telecinovn, mlibyste vidt na konzoli vzor 3:2 s opakujcm
  se <systemitem>0+.1.+2</systemitem> a <systemitem>0++1</systemitem>.
  Tato technika m tu vhodu, e nemuste sledovat zdroj, abyste jej
  identifikovali, co se me hodit, pokud chcete automatizovat enkdovac
  proceduru, nebo ji provst vzdlen pes pomalou linku.
</para>

</sect3>

<sect3 id="menc-feat-telecine-ident-interlaced">
<title>Prokldan</title>
<para>
  Prokldan video bylo od samho zatku filmovno pi 60000/1001 plsnmcch
  za sekundu a uloeno na DVD ve 30000/1001 snmcch za sekundu. Efekt
  prokldn (asto oznaovan jako &quot;roztepen&quot;) je vsledkem
  skldn plsnmk do snmk. Vzdlenost mezi plsnmky m bt 1/(60000/1001)
  sekundy a proto kdy jsou zobrazeny souasn, je rozdl jasn patrn.
</para>

<para>
  Stejn jako u telecinovanho videa by <application>MPlayer</application> neml
  hlsit jakkoli zmny snmkov rychlosti pi pehrvn prokldanho obsahu.
</para>

<para>
  Kdy si prohldnete video ble pomoc krokovn snmk pomoc klvesy
  <keycap>.</keycap>, uvidte, e kad jednotliv snmek je prokldan.
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-telecine-ident-mixedpt">
<title>Smen progresivn a telecinovan</title>
<para>
  Veker obsah &quot;smenho progresivnho a telecinovanho&quot; videa ml
  pvodn 24000/1001 snmk za sekundu, ale nkter sti proly telecine.
</para>

<para>
  Kdy <application>MPlayer</application> pehrv tuto kategorii, bude (asto
  i opakovan) pepnat mezi &quot;30000/1001 snmky/s NTSC&quot;
  a &quot;24000/1001 snmky/s progresivnm NTSC&quot;. Sledujte spodek
  <application>MPlayer</application>ova vstupu, abyste zachytili tyto zprvy.
</para>

<para>
  Mli byste provit sti se &quot;30000/1001 snmky/s NTSC&quot;, abyste mli
  jistotu, e jsou skuten telecinovny a ne jen prokldan.
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-telecine-ident-mixedpi">
<title>Smen progresivn a prokldan</title>
<para>
  Ve &quot;smenm progresivnm a prokldanm&quot; obsahu bylo progresivn a
  prokldan video splcno dohromady.
</para>

<para>
  Tato kategorie vypad jako &quot;smen progresivn a telecine&quot;,
  dokud si neprohldnete sti se 30000/1001 snmky/s a neuvidte, e nemaj
  telecine vzor.
</para>
</sect3>

</sect2>

<sect2 id="menc-feat-telecine-encode">
<title>Jak enkdovat jednotliv kategorie</title>
<para>
  Jak jsem se zmnil na zatku, pklady pkazovch dk
  <application>MEncoder</application>u ne <emphasis role="bold">nejsou</emphasis>
  ureny pro praktick pouit; pouze demonstruj, minimum voleb nutnch k tomu,
  abyste sprvn enkdovali kadou kategorii.
</para>

<sect3 id="menc-feat-telecine-encode-progressive">
<title>Progresivn</title>
<para>
  Progresivn video nevyaduje dn speciln filtrovn pro enkdovn.
  Jedin volba, kter by urit nemla chybt je
  <option>-ofps 24000/1001</option>. Jinak se <application>MEncoder</application>
  pokus enkdovat pi 30000/1001 snmcch/s a bude opakovat snmky.
</para>

<para>
  <screen>mencoder dvd://1 -oac copy -ovc lavc -ofps 24000/1001</screen>
</para>

<para>
  asto se stv, e video, kter vypad progresivn, m v sob zamchny
  kratik telecinovan sti. Pokud si nejste jisti, je nejbezpenj
  povaovat video za
  <link linkend="menc-feat-telecine-encode-mixedpt">smen progresivn a
  telecinovan</link>. Ztrta vkonu je jen mal
  <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[3]</link>.
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-telecine-encode-telecined">
<title>Telecinovan</title>
<para>
  Telecine lze obrtit a dostat tak pvodn 24000/1001 obsah, za pouit metody
  zvan inverzn telecine.
  <application>MPlayer</application> m nkolik filtr prv pro tuto innost;
  nejlep z tchto filtr, <option>pullup</option>, je popsn v sti
  <link linkend="menc-feat-telecine-encode-mixedpt">smen progresivn a
  telecinovan</link>.
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-telecine-encode-interlaced">
<title>Prokldan</title>
<para>
  V praxi nen vtinou mon dostat kompletn progresivn video z prokldanho
  obsahu. Jedin zpsob jak to udlat bez ztrty poloviny svislho rozlien je
  zdvojenm snmkov rychlosti a zkusit &quot;odhadnout&quot; co mm provst
  s odpovdajcmi linkami kadho z plsnmk (m to ovem i nevhody &ndash;
  viz metoda 3).
</para>

<orderedlist>
<listitem><para>
  Enkdujte video v prokldan form. Obvykle prokldn zpsob tkou jmu
  schopnosti enkodru dobe komprimovat, ale
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> m dv volby uren prv
  pro lep ukldn prokldanho videa: <option> ildct</option> a
  <option>ilme</option>. Rovn velmi doporuujeme pouit volby
  <option>mbd=2</option> <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[2] </link>
  protoe bude enkdovat makrobloky jako neprokldan tam, kde nen dn pohyb.
  Volba <option>-ofps</option> zde <emphasis role="bold">nen</emphasis> nutn.

  <screen>mencoder dvd://1 -oac copy -ovc lavc -lavcopts ildct:ilme:mbd=2</screen>
  </para></listitem>
<listitem><para>
  Pouijte filtr odstraujc proklad ped enkdovnm. Je jich zde nkolik,
  mete si vybrat. Kad z nich m sv pro i proti. Prohldnte si vstup
  <option>mplayer -pphelp</option> abyste zjistili, kter jsou k dispozici
  (grep pro &quot;deint&quot;) a vyhledejte
  <ulink url="http://www.mplayerhq.hu/design7/info.html#mailing_lists">
  e-mailov konference MPlayeru</ulink>, kde naleznete mnoho diskus o rznch
  filtrech. Snmkov rychlost se ani zde nemn, take dn
  <option>-ofps</option>. Odstrann proklady by rovn mlo bt provedeno po
  oezn <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[1]</link>, ale ped
  klovnm.

  <screen>mencoder dvd://1 -oac copy -vf pp=lb -ovc lavc</screen>
  </para></listitem>
<listitem><para>
  Nanetst je tato volba vadn v <application>MEncoder</application>u;
  mla by dobe pracovat v <application>MEncoder G2</application>, ale ten tu
  zatm nen. Stejn je urenm <option> -vf tfields</option> vytvoen
  kompletnho snmku z kadho plsnmku, co zv snmkovou rychlost na
  60000/1001. Vhoda tohoto pstupu je v tom, e nepijdete o dn data;
  Protoe vak kad snmek pochz jen z jedinho plsnmku, mus bt chybjc
  linky njak dopotny. Neexistuje mnoho dobrch metod, generujcch chybjc
  data, take vsledek bude trochu podobn tomu, kdy se pouije nkter filtr
  odstraujc proklad.
  Generovnm chybjcch linek vznikaj dal problmy tm, e se zdvojnsob
  mnostv dat. Take jsou poteba vy datov toky pro enkdovn, aby byla
  zachovna kvalita a spotebuje se vce vkonu CPU jak pro enkdovn, tak pro
  dekdovn. tfields m nkolik rznch voleb pro volbu zpsobu generovn
  chybjcch linek. Pokud pouijete tuto monost, prostudujte si manul a
  zvolte si volbu, kter s vam materilem vypad nejlpe.
  Poznamenejme, e pi pouit <option>tfields</option>
  <emphasis role="bold">muste</emphasis> nastavit <option>-fps</option> a
  <option>-ofps</option> na dvojnsobek snmkov rychlosti originlu.

  <screen>mencoder dvd://1 -oac copy -vf tfields=2 -ovc lavc -fps 60000/1001 -ofps 60000/1001</screen>
  </para></listitem>
<listitem><para>
  Pokud plnujete vrazn zmenovn, mete extrahovat a enkdovat jen jeden
  z plsnmk. Samozejm pijdete o polovinu svislho rozlien, ale pokud
  plnujete zmenen ideln na 1/2 originln velikosti, nebude na tto ztrt
  vbec zleet. Vsledek bude progresivn soubor s 30000/1001 snmky za sekundu.
  Cel postup spov v pouit <option>-vf field</option> a nslednm oezu
  <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[1]</link> a pslunm
  klovn. Pamatujte, e muste nastavit scale tak, aby kompenzoval
  zmenen svislho rozmru na polovinu.
  <screen>mencoder dvd://1 -oac copy -vf field=0 -ovc lavc</screen>
  </para></listitem>
</orderedlist>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-telecine-encode-mixedpt">
<title>Smen progresivn a telecinovan</title>
<para>
  Abychom pevedli smen progresivn a telecinovan video zcela na progresivn
  video, mus bt telecinovan sti inverzn telecinovny. K tomu lze dospt
  temi postupy popsanmi ne.Poznamenejme, e byste mli
  <emphasis role="bold">vdy</emphasis> provst inverzn telecine ped
  jakmkoliv klovnm; a v ppad, e pesn nevte co dlte, tak ped
  oeznm <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[1]</link>.
  Volba <option>-ofps 24000/1001</option> je vyadovna, protoe vstupn video
  bude mt 24000/1001 snmk za sekundu.
</para>

<itemizedlist>
<listitem><para>
  <option>-vf pullup</option> je navren tak, aby inverzn telecinoval, ale
  progresivn data nechval jak jsou. Pro sprvnou funkci
  <emphasis role="bold">mus</emphasis> bt <option>pullup</option> nsledovn
  filtrem <option>softskip</option>, jinak <application>MEncoder</application>
  zhavaruje. <option>pullup</option> je vak nejist a nejpesnj dostupnou
  metodou pro enkdovn jak telecinovanho, tak &quot;smenho progresivnho a
  telecinovanho&quot;.

  <screen>mencoder dvd://1 -oac copy -vf pullup,softskip -ovc lavc -ofps 24000/1001</screen>
  </para>


  </listitem>
  <listitem><para>
  Star metodou je, spe ne inverzn telecinovat telecinovan sti,
  telecinovat progresivn sti a pot inverzn telecinovat cel video.
  Zn to zmaten? softpulldown je filtr, kter projde cel video a pevede cel
  soubor na telecinovan. Pokud budeme nsledovat softpulldown bu
  <option>detc</option> nebo <option>ivtc</option>, bude konen vsledek zcela
  progresivn. Nutn je volba <option>-ofps 24000/1001</option>.

  <screen>mencoder dvd://1 -oac copy -vf softpulldown,ivtc=1 -ovc lavc -ofps 24000/1001</screen>
  </para>
  </listitem>

<listitem><para>
  Osobn jsem nepouil <option>-vf filmdint</option>, ale toto o nm (piblin)
  ekl D Richard Felker III:

  <blockquote><para>Je to OK, ale IMO to zkou a pli asto odstraovat
    proklad msto provdn inverznho telecine (stejn jako settop DVD
    pehrvae &amp; progresivn televize) co vede ke karedmu tepotn a
    dalm artefaktm. Pokud jej chcete pouvat, mli byste pedtm alespo
    trochu asu vnovat ladn voleb a sledovnm vstupu, abyste mli jistotu,
    e vm to nco nekaz.</para></blockquote>
  </para></listitem>
</itemizedlist>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-telecine-encode-mixedpi">
<title>Smen progresivn a prokldan</title>
<para>
  Mme dv volby pro prci s touto kategori, ob jsou vak kompromisem. Mli
  byste se rozhodnout podle trvn/umstn kadho typu.
</para>

<itemizedlist>
<listitem><para>
  Povaujte to za progresivn. Prokldan sti budou vypadat prokldan a
  nkter z prokldanch polek bude muset bt zahozeno, co povede
  k nestejnomrnmu poskakovn. Mete proti tomu nasadit postprocesn filtr,
  pokud chcete, ale tm mrn degradujete progresivn sti.
  </para>

  <para>
  Tto volb byste se mli rozhodn vyhnout, pokud chcete nakonec zobrazovat
  video na zobrazovai s prokldanm obrazem (pes TV kartu napklad).
  Pokud mte prokldan snmky ve videu s rychlost 24000/1001 snmk za
  sekundu, budou telecinovny spolu s progresivnmi snmky. Polovina
  prokldanch "snmk" bude zobrazena po dobu trvn tech snmk
  (3/(60000/1001) sekund), co povede k poskakovn. Efekt
  &quot;cukn zpt&quot; vypad skuten zle. Pokud se o to pece pokuste,
  <emphasis role="bold">muste</emphasis> pout filtr odstraujc proklad,
  jako je <option>lb</option> nebo <option>l5</option>.
  </para>

  <para>
  patnou volbou je to i pro progresivn zobrazova. Ten zahod pry po sob
  jdoucch snmk, co povede k peruovn, kter me bt vce viditeln, ne
  pi druh metod, kter zobrazuje nkter progresivn snmky dvakrt.
  Prokldan video se 30000/1001 snmky za sekundu je toti ponkud trhan,
  protoe by ve skutenosti mlo bt promtno pi 60000/1001 plsnmcch za
  sekundu, take zdvojen nkterch snmk nen tak moc vidt.
  </para>

  <para>
  V kadm ppad je nejlep posoudit obsah a zpsob, jakm bude zobrazovn.
  Pokud je vae video z 90% progresivn a nikdy jej nebudete poutt na
  televizi, mli byste volit progresivn pstup.
  Pokud je progresvn jen z poloviny, pravdpodobn jej bude lep enkdovat
  jako by bylo cel prokldan.
  </para>
  </listitem>

<listitem><para>
  Pokldat jej za prokldan. Nkter snmky v progresivnch stech budou muset
  bt duplikovny, co povede k nepravidelnmu poskakovn. Opt plat, e
  filtry pro odstrann prokladu mohou ponkud degradovat progresivn sti.
  </para></listitem>

</itemizedlist>
</sect3>

</sect2>

<sect2 id="menc-feat-telecine-footnotes">
<title>Poznmky pod arou</title>
<orderedlist>
<listitem><formalpara>
  <title>K oezu:</title>
  <para>
  Video data na DVD jsou ukldna ve formtu zvanm YUV 4:2:0. V YUV videu jsou,
  jasov (&quot;ernobl&quot;; angl. luma) a barvonosn (angl. chroma) sloka
  ukldny oddlen. Protoe je lidsk oko mn citliv na zmnu barvy, ne na
  jas, pipad v YUV 4:2:0 obrzku pouze jeden barvonosn pixel na kad tyi
  jasov pixely. V progresivnm obrzku m kad tverec 2x2 jasovch pixel
  prv jeden barvonosn pixel. Proto muste oezvat progresivn YUV 4:2:0
  na sud rozmry a pouvat sud odsazen (offsety). Napklad
  <option>crop=716:380:2:26</option> je OK, ale
  <option>crop=716:380:3:26 </option> nen.
  </para>
  </formalpara>

  <para>
  Kdy mte co do inn s prokldanm YUV 4:2:0, je situace mnohem
  komplikovanj. Msto kadch tyech pixel ve <emphasis>snmku</emphasis>
  sdlejcch barvonosn pixel, kad tyi jasov pixely v kadm
  <emphasis>plsnmku</emphasis> sdlej barvonosn pixel. Kdy jsou plsnmky
  proloeny do snmku, kad linka m vku jeden pixel. A nyn msto aby dan
  tyi pixely tvoily tverec, jsou prvn dva vedle sebe a druh dva jsou vedle
  sebe o dv linky n. Dva pixely tsn pod nimi pat do jinho plsnmku a
  proto sdl jin barvonosn pixel se dvma jasovmi pixely o dva dky n.
  Vechno tohle ns nut mt svisl rozmry oezn a odsazen bezezbytku
  dliteln tymi. Vodorovn sta kdy budou sud.
  </para>

  <para>
  Pro telecinovan video doporuuji, abyste oezn provdli a po inverzi
  telecine. Jakmile je video progresivn, sta ezat jen na sud rozmry.
  Pokud si vak pece jen chcete dopt mrn zrychlen, kter me poskytnout
  asn oez, muste svisle dodret nsobky tyech, jinak nebude mt filtr
  pro inverzi telecine sprvn data.
  </para>

  <para>
  Prokldan (nikoli telecinovan) video muste vdy oezvat svisle nsobky
  ty, pokud ped oeznm nepouijete <option>-vf field</option>.
  </para>
  </listitem>

<listitem><formalpara>
  <title>K volbm pro enkdovn a kvalit:</title>
  <para>
  Jen proto, e doporuuji <option>mbd=2</option> zde neznamen, e by tato
  volba nemohla bt pouita jinde. V kombinaci s <option>trell</option>, je
  <option>mbd=2</option> jednou ze dvou voleb
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>u, kter nejvce zvyuj
  kvalitu a vy byste mli vdy pout alespo tyto dv, pokud nen na kodu
  zpomalen rychlosti enkdovn (nap. pi enkdovn v relnm ase).
  Mnoho dalch voleb <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>u
  zvyuje kvalitu enkdovn (a sniuje jeho rychlost), ale to je mimo zamen
  tohoto textu.
  </para>
  </formalpara>
  </listitem>

<listitem><formalpara>
  <title>K vkonu filtru pullup:</title>
  <para>
  Pouit <option>pullup</option> je bezpen (spolu se <option>softskip
  </option>) na progresivn video a je to obvykle dobr volba, pokud nebyl zdroj
  proven, e je cel progresivn. Ve vtin ppad je ztrta vkonu mal.
  V ojedinlch ppadech enkdovn zpsob <option>pullup</option>, e je
  <application>MEncoder</application> o 50% pomalej. Pidn zpracovn zvuku
  a pokroilch <option>lavcopts</option> zastn tento rozdl tak, e rozdl
  v rychlosti psoben pouitm <option>pullup</option> se sn na 2%.
  </para>
  </formalpara>
  </listitem>

</orderedlist>

</sect2>

</sect1>


<sect1 id="menc-feat-enc-libavcodec">
<title>Enkdovn s rodinou kodek <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>
</title>

<para>
<link linkend="ffmpeg"><systemitem class="library">libavcodec</systemitem></link>
zajiuje jednoduch enkdovn do mnoha zajmavch video a audio formt.
Mete enkdovat do nsledujcch kodek (vce mn aktuln):

</para>

<sect2 id="menc-feat-enc-libavcodec-video-codecs">
<title>Video kodeky <systemitem class="library">libavcodec</systemitem></title>
 
<para>
<informaltable frame="all">
<tgroup cols="2">
<thead>
<row><entry>Jmno video kodeku</entry><entry>Popis</entry></row>
</thead>
<tbody>
<row><entry>mjpeg</entry><entry>
   Motion JPEG
  </entry></row>
<row><entry>ljpeg</entry><entry>
   lossless (bezztrtov) JPEG
  </entry></row>
<row><entry>h261</entry><entry>
  H.261
  </entry></row>
<row><entry>h263</entry><entry>
  H.263
  </entry></row>
<row><entry>h263p</entry><entry>
  H.263+
  </entry></row>
<row><entry>mpeg4</entry><entry>
  standardn ISO MPEG-4 (DivX 5, XviD kompatibiln)
  </entry></row>
<row><entry>msmpeg4</entry><entry>
  prvotn MPEG-4 varianta od MS, v3 (DivX3)
  </entry></row>
<row><entry>msmpeg4v2</entry><entry>
  prvotn MPEG-4 od MS, v2 (pouit ve starch ASF souborech)
  </entry></row>
<row><entry>wmv1</entry><entry>
  Windows Media Video, verze 1 (WMV7)
  </entry></row>
<row><entry>wmv2</entry><entry>
  Windows Media Video, verze 2 (WMV8)
  </entry></row>
<row><entry>rv10</entry><entry>
  RealVideo 1.0
  </entry></row>
<row><entry>rv20</entry><entry>
  RealVideo 2.0
  </entry></row>
<row><entry>mpeg1video</entry><entry>
  MPEG-1 video
  </entry></row>
<row><entry>mpeg2video</entry><entry>
  MPEG-2 video
  </entry></row>
<row><entry>huffyuv</entry><entry>
  bezztrtov komprese
  </entry></row>
<row><entry>asv1</entry><entry>
  ASUS Video v1
  </entry></row>
<row><entry>asv2</entry><entry>
  ASUS Video v2
  </entry></row>
<row><entry>ffv1</entry><entry>
  bezztrtov video kodek z FFmpeg
  </entry></row>
<row><entry>svq1</entry><entry>
  Sorenson video 1
  </entry></row>
<row><entry>flv</entry><entry>
  Sorenson H.263 pouvan ve Flash Video
  </entry></row>
<row><entry>dvvideo</entry><entry>
  Sony Digital Video
  </entry></row>
<row><entry>snow</entry><entry>
  Experimentln vlnkov orientovan kodek z FFmpeg
  </entry></row>
</tbody>
</tgroup>
</informaltable>

Prvn pole obsahuje nzvy kodek, kter mete piadit konfiguranmu parametru
<literal>vcodec</literal>, nap: <option>-lavcopts vcodec=msmpeg4</option>
</para>

<informalexample>
<para>
Pklad s MJPEG kompres:
<screen>mencoder dvd://2 -o titul2.avi -ovc lavc -lavcopts vcodec=mjpeg -oac copy</screen>
</para>
</informalexample>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-enc-libavcodec-audio-codecs">
<title>Audio kodeky <systemitem class="library">libavcodec</systemitem></title>
<para>
<informaltable frame="all">
<tgroup cols="2">
<thead>
<row><entry>Jmno audio kodeku</entry><entry>Popis</entry></row>
</thead>
<tbody>
  <row>
    <entry>mp2</entry>
    <entry>MPEG Layer 2</entry>
  </row>
  <row>
    <entry>ac3</entry>
    <entry>AC3, alias Dolby Digital</entry>
  </row>
  <row>
    <entry>adpcm_ima_wav</entry>
    <entry>IMA adaptivn PCM (4 bity na vzorek, komprese 4:1)</entry>
  </row>
  <row>
    <entry>sonic</entry>
    <entry>experimentln lossy/lossless kodek</entry>
  </row>
</tbody>
</tgroup>
</informaltable>

Vprvnm sloupci naleznate jmna kodek, kter byste mli piadit parametru
<literal>acodec</literal>, napklad: <option>-lavcopts acodec=ac3</option>
</para>

<informalexample>
<para>
Pklad s kompres AC3:
<screen>mencoder dvd://2 -o titul2.avi -oac lavc -lavcopts acodec=ac3 -ovc copy</screen>
</para>
</informalexample>

<para>
  Narozdl od videokodek z <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>
  jej audio kodeky neprovdj inteligentn rozdlen pidlench bit,
  jeliko jim chyb njak minimln psychoakustick model (pokud vbec),
  kter obsahuje vtina implementac ostatnch kodek.
  Vzte vak, e vechny tyto kodeky zvuku jsou velmi rychl a pracuj
  jak jsou vude, kde mte <application>MEncoder</application> se zakompilovanou
  knihovnou <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> (co je
  naprost vtina ppad) a nezvisej na externch knihovnch.
</para>
</sect2>


<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-lavc-encoding-options">
<title>Enkdovac volby libavcodecu</title>

<para>
  V idelnm ppad byste asi chtli jen ct enkodru, aby se pepnul do
  reimu "vysok kvalita" a el na to.
  To by bylo jist hezk, ale nanetst je to tk zavst, jeliko rzn
  volby enkdovn vedou k rzn kvalit v zvislosti na zdrojovm materilu.
  To proto, e komprese zvis na vizulnch vlastnostech danho videa.
  Napklad anime a iv akce maj zcela rozdln vlastnosti a tedy vyaduj
  odlin volby pro dosaen optimlnho enkdovn.
  Dobr zprva je, e nkter volby by nikdy nemly chybt, jako
  <option>mbd=2</option>, <option>trell</option> a <option>v4mv</option>.
  Podrobn popis obvyklch enkdovacch voleb naleznete ne.
</para>


<itemizedlist>
<title>Volby k nastaven:</title>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">vmax_b_frames</emphasis>: 1 nebo 2 je v podku,
  v zvislosti na filmu.
  Poznamenejme, e pokud chcete mt sv videa dekdovateln kodekem DivX5,
  budete muset zapnout podporu uzavenho GOP, pomoc volby
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>u <option>cgop</option>,
  ale budete tak muset vypnout detekci scny, co nen dobr npad, jeliko
  tak trochu zhorte efektivitu enkdovn.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">vb_strategy=1</emphasis>: pomh ve scnch s rychlm
  pohybem.
  Vyaduje vmax_b_frames >= 2.
  V nkterch videch me vmax_b_frames snit kvalitu, ale vmax_b_frames=2
  spolu s vb_strategy=1 pome.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">dia</emphasis>: okruh vyhledvn pohybu. m vt, tm
  lep a pomalej.
  Zporn hodnoty maj pln jin vznam.
  Dobrmi hodnotami jsou -1 pro rychl enkdovn, nebo 2-4 pro pomalej.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">predia</emphasis>: pedprchod pro vyhledvn pohybu.
  Nen tak dleit jako dia. Dobr hodnoty jsou 1 (vchoz) a 4. Vyaduje
  preme=2, aby byla opravdu k nemu.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">cmp, subcmp, precmp</emphasis>: Porovnvac funkce pro
  odhad pohybu.
  Experimentujte s hodnotami 0 (vchoz), 2 (hadamard), 3 (dct) a 6 (omezen
  datovho toku).
  0 je nejrychlej a dostaten pro precmp.
  Pro cmp a subcmp je 2 dobr pro anime a 3 zase pro ivou akci.
  6 me, ale nemus bt o nco lep, ale je pomal.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">last_pred</emphasis>: Poet prediktor pohybu
  pebranch z pedchozho snmku.
  1-3 nebo tak pomou za cenu menho zdren.
  Vy hodnoty jsou vak pomal a nepin dn dal uitek.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">cbp, mv0</emphasis>: Ovld vbr makroblok.
  Mal ztrta rychlosti za mal zisk kvality.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">qprd</emphasis>: adaptivn kvantizace zaloen na
  komplexnosti makrobloku.
  Me pomoci i ukodit v zvislosti na videu a ostatnch volbch.
  Toto me zpsobovat artefakty, pokud nenastavte vqmax na njakou rozumn
  malou hodnotu (6 je dobr, mon byste ale mli jt a na 4); vqmin=1 me
  tak pomoci.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">qns</emphasis>: velmi pomal, zvlṻ v kombinaci
  s qprd.
  Tato volba nut enkodr minimalizovat um dky kompresi artefakt, msto aby
  se snail striktn zachovvat vrnost videa. Nepouvejte ji, pokud jste ji
  nezkusili vechno ostatn kam a to lo a vsledek pesto nen dost dobr.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">vqcomp</emphasis>: Vylepen ovldn datovho toku.
  Dobr hodnoty se li podle videa. Mete to bezpen ponechat jak to je,
  pokud chcete.
  Snenm vqcomp pustte vce bit do scn s nzkou komplexnost, zvenm je
  polete do scn s vysokou komplexnost (vchoz: 0.5, rozsah: 0-1. doporuen
  rozsah: 0.5-0.7).
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">vlelim, vcelim</emphasis>: Nastav jedin koeficient
  prahu eliminace pro jasov a barevn roviny.
  Ty jsou enkdovny oddlen ve vech MPEGu podobnch algoritmech.
  Mylenka stojc za tmito volbami je pouit dobr heuristiky pro uren,
  zda je zmna v bloku men ne vmi nastaven prh a v tom ppad se blok
  enkduje jako "nezmnn".
  To et bity a mon i zrychl enkdovn. vlelim=-4 a vcelim=9 se zdaj bt
  dobr pro hran filmy, ale pli nepomohou s anime; pokud enkdujete
  animovan vido, mli byste je asi nechat beze zmn.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">qpel</emphasis>: Odhad pohybu s pesnost na tvrt
  pixelu. MPEG-4 pouv pesnost na pl pixelu jako vchoz pi vyhledvn
  pohybu, proto je tato volba spojena s uritou rei, jeliko se do vstupnho
  souboru ukld vce informac.
  Kompresn zisk/ztrta zvis na filmu, ale obvykle to nen pli efektivn
  na anime.
  qpel vdy zpsob zven vpoetn nronosti dekdovn (v praxi +25% asu
  CPU).
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">psnr</emphasis>: neovlivn aktuln enkdovn, ale
  zaznamen typ/velikost/kvalitu kadho snmku do log souboru a na konci vype
  souhrnn PSNR (odstup signlu od umu).
</para></listitem>

</itemizedlist>

<itemizedlist>
<title>Volby se ktermi nedoporuujeme si hrt:</title>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">vme</emphasis>: Vchoz je nejlep.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">lumi_mask, dark_mask</emphasis>: Psychovizuln
  adaptivn kvantizace.
  Nehrajte si s tmito volbami, pokud vm jde o kvalitu. Rozumn hodnoty mohou
  bt efektivn ve vaem ppad, ale pozor, je to velmi subjektivn.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">scplx_mask</emphasis>: Sna se pedchzet blokovm
  artefaktm, ale postprocesing je lep.
</para></listitem>
</itemizedlist>

</sect2>

<sect2 id="menc-feat-mpeg4-lavc-example-settings">
<title>Pklady nastaven enkdovn</title>

<para>
  Nsledujc nastaven jsou pklady nastaven rznch kombinac voleb
  enkodru, kter ovlivuj pomr rychlost versus kvalita pi shodnm
  clovm datovm toku.
</para>

<para>
  Veker nastaven byla testovna na video vzorku 720x448 @30000/1001
  snmk za sekundu, clov datov tok byl 900kbps a provdly se na
  AMD-64 3400+ pi 2400 Mhz v reimu 64 bit.
  Kad kombinace nastaven m uvedenu zmenou rychlost enkdovn
  (ve snmcch za sekundu) a ztrtu PSNR (v dB) oproti nastaven
  "velmi vysok kvalita".
  Rozumjte vak e, v zvislosti na vaem zdrojovm materilu, typu
  potae a pokrokm ve vvoji, mete dospt k velmi odlinm vsledkm.
</para>

<para>
<informaltable frame="all">
<tgroup cols="4">
<thead>
<row><entry>Popis</entry><entry>Volby</entry><entry>Rychlost [fps]</entry><entry>Relativn ztrta PSNR [dB]</entry></row>
</thead>
<tbody>
<row>
  <entry>Velmi vysok kvalita</entry>
  <entry><option>vcodec=mpeg4:mbd=2:mv0:trell:v4mv:cbp:last_pred=3:predia=2:dia=2:vmax_b_frames=2:vb_strategy=1:precmp=2:cmp=2:subcmp=2:preme=2:qns=2</option></entry>
  <entry>6</entry>
  <entry>0</entry>
</row>
<row>
  <entry>Vysok kvalita</entry>
  <entry><option>vcodec=mpeg4:mbd=2:trell:v4mv:last_pred=2:dia=-1:vmax_b_frames=2:vb_strategy=1:cmp=3:subcmp=3:precmp=0:vqcomp=0.6:turbo</option></entry>
  <entry>15</entry>
  <entry>-0.5</entry>
</row>
<row>
  <entry>Rychl enkdovn</entry>
  <entry><option>vcodec=mpeg4:mbd=2:trell:v4mv:turbo</option></entry>
  <entry>42</entry>
  <entry>-0.74</entry>
</row>
<row>
  <entry>Enkdovn v relnm ase</entry>
  <entry><option>vcodec=mpeg4:mbd=2:turbo</option></entry>
  <entry>54</entry>
  <entry>-1.21</entry>
</row>
</tbody>
</tgroup>
</informaltable>
</para>
</sect2>

<sect2 id="custommatrices"><title>Uivatelsk inter/intra matice</title>

<para>
Dky tto vlastnosti
<link linkend="ffmpeg"><systemitem class="library">libavcodec</systemitem></link>u
mete nastavit uivatelskou inter (I-snmky/klov snmky) a intra
(P-snmky/predikovan (rozumjte vypotan) snmky) matice. To je podporovno
mnoha kodeky:
<systemitem>mpeg1video</systemitem> a <systemitem>mpeg2video</systemitem>
jsou hleny jako funkn.
</para>

<para>
Typick pouit tto vlastnosti je nastaven matic preferovanch
<ulink url="http://www.kvcd.net/">KVCD</ulink> specifikacemi.
</para>

<para>
<emphasis role="bold">Kvantizan Matice KVCD &quot;Notch&quot;:</emphasis>
</para>

<para>
Intra:
<screen>
 8  9 12 22 26 27 29 34
 9 10 14 26 27 29 34 37
12 14 18 27 29 34 37 38
22 26 27 31 36 37 38 40
26 27 29 36 39 38 40 48
27 29 34 37 38 40 48 58
29 34 37 38 40 48 58 69
34 37 38 40 48 58 69 79
</screen>

Inter:
<screen>
16 18 20 22 24 26 28 30
18 20 22 24 26 28 30 32
20 22 24 26 28 30 32 34
22 24 26 30 32 32 34 36
24 26 28 32 34 34 36 38
26 28 30 32 34 36 38 40
28 30 32 34 36 38 42 42
30 32 34 36 38 40 42 44
</screen>
</para>

<para>
Pouit:
<screen>
$ mencoder <replaceable>vstup.avi</replaceable> -o <replaceable>vstup.avi</replaceable> -oac copy -ovc lavc -lavcopts inter_matrix=...:intra_matrix=...
</screen>
</para>

<para>
<screen>
$ mencoder <replaceable>input.avi</replaceable> -ovc lavc -lavcopts
vcodec=mpeg2video:intra_matrix=8,9,12,22,26,27,29,34,9,10,14,26,27,29,34,37,
12,14,18,27,29,34,37,38,22,26,27,31,36,37,38,40,26,27,29,36,39,38,40,48,27,
29,34,37,38,40,48,58,29,34,37,38,40,48,58,69,34,37,38,40,48,58,69,79
:inter_matrix=16,18,20,22,24,26,28,30,18,20,22,24,26,28,30,32,20,22,24,26,
28,30,32,34,22,24,26,30,32,32,34,36,24,26,28,32,34,34,36,38,26,28,30,32,34,
36,38,40,28,30,32,34,36,38,42,42,30,32,34,36,38,40,42,44 -oac copy -o svcd.mpg
</screen>
</para>
</sect2>


<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-example">
<title>Pklad</title>

<para>
  Take jste si koupili zbrusu novou kopii filmu Harry Potter a Tajemn komnata
  (irokohlou verzi samozejm) a chcete si toto DVD ripnout, take si jej
  mete pidat do svho Domcho kino-potae PC. Je to region 1 DVD, take je
  v NTSC. Ne uveden pklad je stle vhodn i pro PAL, jen muste vynechat
  <option>-ofps 24000/1001</option> (protoe vstupn snmkov rychlost je
  shodn se vstupn) a pirozen budou rozdln souadnice pro oez.
</para>

<para>
  Po sputn <option>mplayer dvd://1</option>, postupujeme podle informac
  obsaench v sekci <link linkend="menc-feat-telecine">Jak naloit s telecine
  a prokladem v NTSC DVD</link> a zjistme e je to 24000/1001 neprokldan
  video, take nepotebujeme pout inverzn telecine filtr, jako je
  <option>pullup</option> nebo <option>filmdint</option>.
</para>

<para>
  Dle musme zjistit vhodn oezov obdlnk, take pouijeme filtr cropdetect:

  <screen>mplayer dvd://1 -vf cropdetect</screen>

  Ujistte se, e jste peli pes zaplnn snmek (njakou jasnou scnu) a
  v konzoli <application>MPlayer</application>u uvidte:

  <screen>crop area: X: 0..719  Y: 57..419  (-vf crop=720:362:0:58)</screen>

  Potom pehrajeme film s tmto filtrem, abychom otestovali jeho sprvnost:

  <screen>mplayer dvd://1 -vf crop=720:362:0:58</screen>

  A zjistme, e to vypad zcela v podku. Dle se ujistme, e ka i vka
  jsou nsobky 16. ka je v podku, vka ovem ne. Protoe jsme nepropadli
  v sedm td z matematiky, vme, e nejblim nsobkem 16 nim ne 362 je
  352.
</para>

<para>
  Mohli bychom pout <option>crop=720:352:0:58</option>, ale bude lep
  ustihnout kousek nahoe i dole, take zachovme sted. Zkrtili jsme vku
  o 10 pixel, ale nechceme zvit odsazen y o 5 pixel, protoe je to lich
  slo, co by nepzniv ovlivnilo kvalitu. Msto toho zvme odsazen y o 4
  pixely:

  <screen>mplayer dvd://1 -vf crop=720:352:0:62</screen>

  Dal dvod pro odstien pixel shora i zdola je to, e si meme bt jisti
  odstienm napl ernch pixel pokud existuj. Pokud je vak vae video
  telecinovno, ujistte se, e mte v etzu filtr <option>pullup</option>
  filtr (nebo jin filtr pro inverzi telecine, kter hodlte pout) jet ped
  odstrannm prokladu a oezem. (Pokud se rozhodnete zachovat vae video
  prokldan, pak se ujistte, e vae vertikln odsazen (offset)
  je nsobkem 4.)
</para>

<para>
  Pokud si dlte starosti se ztrtou tch 10 pixel, mon radji snte
  rozmry na nejbli nsobek 16. etzec filtr by pak vypadal asi takto:

  <screen>-vf crop=720:362:0:58,scale=720:352</screen>

  Takovto zmenen videa bude znamenat ztrtu malho mnostv detail, co bude
  pravdpodobn st postehnuteln. Zvtovn by naopak vedlo ke snen
  kvality (pokud byste nezvili datov tok). Oez odstran tyto pixely pln.
  To je jedna z vc, kterou byste si mli uvit pro kad ppad zvlṻ.
  Napklad pokud bylo DVD video vyrobeno pro televizi, mli byste se vyvarovat
  vertiklnmu klovn, jeliko poet dk odpovd originln nahrvce.
</para>

<para>
  Pi prohldce jsme zjistili, e video je pomrn akn, s vysokm potem
  detail, take jsme zvolili datov tok 2400 Kbit.
</para>

<para>
  Nyn jsme pipraveni provst dvouprchodov enkdovn. Prchod jedna:

  <screen>mencoder dvd://1 -ofps 24000/1001 -oac copy -vf pullup,softskip,crop=720:352:0:62,hqdn3d=2:1:2 -ovc lavc \
-lavcopts vcodec=mpeg4:vbitrate=2400:v4mv:mbd=2:trell:cmp=3:subcmp=3:mbcmp=3:autoaspect:vpass=1 \
-o Harry_Potter_2.avi</screen>

  A prchod dva je stejn, jen nastavme <option>vpass=2</option>:

  <screen>mencoder dvd://1 -ofps 24000/1001 -oac copy -vf pullup,softskip,crop=720:352:0:62,hqdn3d=2:1:2 -ovc lavc \
-lavcopts vcodec=mpeg4:vbitrate=2400:v4mv:mbd=2:trell:cmp=3:subcmp=3:mbcmp=3:autoaspect:vpass=2 \
-o Harry_Potter_2.avi</screen>
</para>

<para>
  Volby <option>v4mv:mbd=2:trell</option> velmi zv kvalitu za cenu asov
  nronosti enkdovn. Vcelku nen dvod tyto volby vypustit, pokud je
  primrnm clem kvalita. Volby <option>cmp=3:subcmp=3:mbcmp=3</option>
  vyberou porovnvac funkci, kter poskytuje lep kvalitu, ne vchoz.
  S tmto parametrem mete zkusit experimentovat (nahldnte do man strnky pro
  seznam monch hodnot), jeliko rzn funkce mohou mt velk vliv na kvalitu
  v zvislosti na zdrojovm materilu. Napklad pokud zjistte, e
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> produkuje pli mnoho
  tverekovch artefakt, mete zkusit zvolit experimentln NSSE jako
  porovnvac funkci pes <option>*cmp=10</option>.
</para>

<para>
  V ppad tohoto filmu bude vsledn AVI dlouh 138 minut a velik kolem 3GB.
  A protoe jste ekli, e na velikosti nezle, je to pijateln velikost.
  Ale pokud byste jej chtli men, mete zkusit ni datov tok.
  Efekt zvyovn datovho toku se toti neustle sniuje, take zatmco je
  zlepen po zven z 1800 Kbit na 2000 Kbit zjevn, nemus bt ji tak
  velk nad 2000 Kbit. Beze veho s tm experimentujte, dokud nebudete
  spokojeni.
</para>

<para>
  Jeliko jsme prothli video odumovacm filtrem, mli bychom jej trochu pidat
  bhem pehrvn. To, spolu s <option>spp</option> post-procesnm filtrem,
  znateln zv vnmanou kvalitu a pome odstranit tverekov artefakty ve
  videu. S <application>MPlayer</application>ovou volbou <option>autoq</option>
  me bt mnostv postprocesingu provdnho filtrem spp pizpsobovno
  vyten CPU. V tuto chvli rovn mete provst korekci gama a/nebo barevnou
  korekci k dosaen nejlepch vsledk. Napklad:

  <screen>mplayer Harry_Potter_2.avi -vf spp,noise=9ah:5ah,eq2=1.2 -autoq 3</screen>

</para>
</sect2>
</sect1>


<sect1 id="menc-feat-xvid">
<title>Enkdovn pomoc kodeku <systemitem class="library">XviD</systemitem>
</title>
<para>
 <systemitem class="library">XviD</systemitem> je svobodn knihovna pro
 enkdovn MPEG-4 ASP video datovch proud.
 Ped zatkem enkdovn budete muset <link linkend="xvid">
 nastavit <application>MEncoder</application> pro jeho podporu</link>.
</para>
<para>
 Tato pruka se zamuje na poskytovn stejnho druhu informac
 jako pruka enkdovn s x264.
 Take prosm zante petenm
 <link linkend="menc-feat-x264-encoding-options-intro">prvn sti</link>
 tto pruky.
</para>


<sect2 id="menc-feat-xvid-intro">
<title>Jak volby by mly bt pouity, abychom doshli nejlepch vsledk?</title>

<para>
 Zante prosm protenm sekce
 <systemitem class="library">XviD</systemitem> v manulov strnce
 <application>MPlayer</application>u.
 Tato st m bt doplnnm man strnky.
</para>
<para>
 Vchoz nastaven XviD jsou dobrm kompromisem mezi rychlost a kvalitou,
 take je mete bez obav pout, pokud vm nebude nco v dalm textu jasn.
</para>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-xvid-encoding-options">
<title>Volby pro enkdovn s <systemitem class="library">XviD</systemitem></title>

<itemizedlist>
<listitem><para>
 <emphasis role="bold">vhq</emphasis>
  Tato volba ovlivn rozhodovac algoritmus makrobloku, kde vy nastaven
  znamen lep rozhodovn.
  Vchoz nastaven mohou bt bezpen pouita pro kad enkdovn,
  zatmco vy nastaven vdy pomohou PSNR, ale je znateln pomalej.
  Poznamenejme, e lep PSNR nemus nutn znamenat, e bude obraz vypadat lpe,
  ale udv, e je ble originlu.
  Vypnut tto volby viditeln zrychl enkdovn; pokud je pro vs
  rychlost kritick, pak to stoj za to.
</para></listitem>

<listitem><para>
 <emphasis role="bold">bvhq</emphasis>
  Tato volba provd to sam co vhq, ale v B-snmcch.
  M zanedbateln vliv na rychlost a trochu vylepuje kvalitu
  (kolem +0.1dB PSNR).
</para></listitem>

<listitem><para>
 <emphasis role="bold">max_bframes</emphasis>
  Vt poet povolench po sob jdoucch B-snmk obvykle zvyuje
  komprimovatelnost, akoli to me vst k vtmu potu blokovch artefakt.
  Vchoz nastaven je dobrm kompromisem mezi komprimovatelnost a
  kvalitou, ale mete ji zvit nad 3, pokud toute po nzkm datovm toku.
  Mete ji rovn snit na 1 nebo 0, pokud vm jde o perfektn kvalitu,
  ale v tom ppad byste se mli ujistit, e mte nastaven dostaten
  vysok datov tok, aby byla jistota, e komrimtor nebude zvyovat kvantizer,
  aby jej doshl.
</para></listitem>

<listitem><para>
 <emphasis role="bold">bf_threshold</emphasis>
  Tato volba ovld B-snmkovou citlivost enkodru, kdy vy hodnota
  vede k astjmu pouit B-snmk (a naopak).
  M bt pouita spolu s <option>max_bframes</option>;
  pokud jste blzen do datovho toku, mli byste  zvit jak
  <option>max_bframes</option>, tak <option>bf_threshold</option>,
  nebo naopak mete zvit <option>max_bframes</option> a snit
  <option>bf_threshold</option>, take bude enkodr pouvat vce
  B-snmk pouze na mstech, kter je <emphasis role="bold">opravdu</emphasis>
  potebuj.
  Nzk hodnota <option>max_bframes</option> a vysok
  <option>bf_threshold</option> asi nen nejrozumnj volbou, jeliko pinut
  enkodr umsovat B-snmky na msta, kter z nich nebudou tit,
  ale sn se jejich vizuln kvalita.
  Pokud vak potebujete bt kompatibiln s domcmi pehrvai, kter
  podporuj pouze star DivX profily (ty podporuj pouze 1 po sob jdouc
  B-snmek), je to vae jedin cesta ke zven komprimovatelnosti pomoc
  B-snmk.
</para></listitem>

<listitem><para>
 <emphasis role="bold">trellis</emphasis>
  Optimalizuje proces kvantizace pro dosaen nejlepho kompromisu
  mezi PSNR a datovm tokem, co umouje znatelnou sporu bit.
  Ueten bity budou vyuity v jinch stech videa, co zv
  celkovou vizuln kvalitu.
  Mli byste ji vdy mt zapnutou, jeliko jej kvalitativn pnos je znan.
  Dokonce i kdy potebujete vy rychlost, nevypnejte ji, dokud jste
  nevypli <option>vhq</option> a nezredukovali ostatn volby
  nron na CPU na minimum.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">hq_ac</emphasis>
  Aktivuje metodu odhadu s menmi nklady na koeficienty, co trochu
  zmen vstupn soubor (okolo  0,15 a 0,19%, co odpovd zven PSNR
  o mn ne 0.01dB) pi zanedbatelnm vlivu na rychlost.
  Je proto doporueno ponechat ji vdy zapnutou.
</para></listitem>

<listitem><para>
 <emphasis role="bold">cartoon</emphasis>
  Volba navren pro lep enkdovn kreslenho obsahu. Nem vliv
  na rychlost, pouze dolad heuristiku pro vbr reimu pro tento
  druh obsahu.
</para></listitem>

<listitem><para>
 <emphasis role="bold">me_quality</emphasis>
  Tato volba ovld pesnost vyhledvn pohybu.
  m vy <option>me_quality</option>, tm bude
  pesnj odhad pvodnho pohybu a vsledn snmek
  pesnji zachyt originln pohyb.
 </para>
 <para>
  Vchoz nastaven je nejlep ve vech ppadech;
  take ji nedoporuujeme vypnat, pokud nepotebujete za kadou cenu
  zvit rychlost, jeliko vechny bity ueten dobrm odhadem pohybu
  mohou bt pouity jinde a zvit tak celkovou kvalitu.
  Kadopdn nechote n ne na 5, a kdy, tak jen jako posledn monost.
</para></listitem>

<listitem><para>
 <emphasis role="bold">chroma_me</emphasis>
  Zlepuje odhad pohybu tm, e bere v potaz i chroma (barevnou)
  informaci, zatmco samotn <option>me_quality</option>
  pouv pouze ernoblou (luma).
  To spomal enkdovn o 5-10%, ale docela vylep vizuln kvalitu
  omezenm blokovch artefakt a zmen velikost souboru asi o 1.3%.
  Pokud vm jde hlavn o rychlost, mli byste tuto volbu vypnout dve,
  ne zanete sniovat <option>me_quality</option>.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">chroma_opt</emphasis>
    Je urena spe ke zven kvality barev a vyitn blch/ernch
    okraj, ne k vylepen koprimovatelnosti.
    To vm me pomoci omezit "red stairs" efekt.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">lumi_mask</emphasis>
    Zkou piadit ni datov tok stem obrzku, kter lidsk oko
    dobe nevid, co umon enkodru pout ueten bity na
    dleitjch mstech obrzku.
    Kvalita vsledku znan zvis na osobnch preferencch a
    na typu a nastaven monitoru pouitho pro prohlen
    (typicky to nebude vypadat dobe pokud je jasn, nebo je
    to TFT monitor).
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">qpel</emphasis>
    Zv poet monch vektor pohybu zvenm
    pesnosti vyhledvn pohybu z poloviny pixelu na
    tvrtinu pixelu.
    Ideou je nalezen lepch vektor pohybu, kter naopltku
    sn datov tok (co zv kvalitu).
    Vektory pohybu s pesnost na tvrt pixelu vak vyaduj pro sebe
    pr bit navc, ale vsledn vektory ne vdy dvaj (o mnoho) lep
    vsledky.
    Docela asto vyd kodek bity na vy pesnost, ale doshne jen malho
    nebo dnho zven kvality.
    Nanetst nen zpsob jak zjistit mon zisk <option>qpel</option>
    pedem, take muste enkdovat s a bez n, abyste mli jistotu.
  </para><para>
    <option>qpel</option> me a zdvojnsobit as enkdovn a
    vyaduje a o 25% vce vpoetnho vkonu pro dekdovn.
    Volba nen podporovna vemi stolnmi pehrvai.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">gmc</emphasis>
    Pokou se uetit bity v panoramatickch scnch pouitm jedinho
    vektoru pohybu pro cel snmek.
    To tm vdy zv PSNR, ale znateln zpomal enkdovn
    (stejn jako dekdovn).
    V kadm ppad byste ji mli pouvat pouze pokud mte
    <option>vhq</option> nastaven na maximum.
    GMC v <systemitem class="library">XviD</systemitem> je mnohem
    sofistikovanj ne v DivX, ale je podporovna jen nkolika
    stolnmi pehrvai.
</para></listitem>

</itemizedlist>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-xvid-encoding-profiles">
<title>Enkdovac profily</title>
<para>
  XviD podporuje enkdovac profily pomoc volby <option>profile</option>,
  co je vyuvno pro k zaazen omezen nastaven XviD videoproudu tak,
  aby byl pehrateln na vem, co podporuje vybran profil.
  Omezen se vstahuj k rozlienm, datovmu toku a rznm MPEG-4
  vlastnostem.
  Nsledujc tabulka ukazuje, co kter profil podporuje.
</para>
<informaltable>
<tgroup cols="16" align="center">
<colspec colnum="1"  colname="col1"/>
<colspec colnum="2"  colname="col2"/>
<colspec colnum="3"  colname="col3"/>
<colspec colnum="4"  colname="col4"/>
<colspec colnum="5"  colname="col5"/>
<colspec colnum="6"  colname="col6"/>
<colspec colnum="7"  colname="col7"/>
<colspec colnum="8"  colname="col8"/>
<colspec colnum="9"  colname="col9"/>
<colspec colnum="10" colname="col10"/>
<colspec colnum="11" colname="col11"/>
<colspec colnum="12" colname="col12"/>
<colspec colnum="13" colname="col13"/>
<colspec colnum="14" colname="col14"/>
<colspec colnum="15" colname="col15"/>
<colspec colnum="16" colname="col16"/>
<colspec colnum="17" colname="col17"/>
<spanspec spanname="spa2-5"   namest="col2" nameend="col5"/>
<spanspec spanname="spa6-11"  namest="col6" nameend="col11"/>
<spanspec spanname="spa12-17" namest="col12" nameend="col17"/>
  <tbody>
    <row>
      <entry></entry>
      <entry spanname="spa2-5">Simple</entry>
      <entry spanname="spa6-11">Advanced Simple</entry>
      <entry spanname="spa12-17">DivX</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>Jmno profilu</entry>
      <entry>0</entry>
      <entry>1</entry>
      <entry>2</entry>
      <entry>3</entry>
      <entry>0</entry>
      <entry>1</entry>
      <entry>2</entry>
      <entry>3</entry>
      <entry>4</entry>
      <entry>5</entry>
      <entry>Handheld</entry>
      <entry>Portable NTSC</entry>
      <entry>Portable PAL</entry>
      <entry>Home Theater NTSC</entry>
      <entry>Home Theater PAL</entry>
      <entry>HDTV</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>ka [pixel]</entry>
      <entry>176</entry>
      <entry>176</entry>
      <entry>352</entry>
      <entry>352</entry>
      <entry>176</entry>
      <entry>176</entry>
      <entry>352</entry>
      <entry>352</entry>
      <entry>352</entry>
      <entry>720</entry>
      <entry>176</entry>
      <entry>352</entry>
      <entry>352</entry>
      <entry>720</entry>
      <entry>720</entry>
      <entry>1280</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>Vka [pixel]</entry>
      <entry>144</entry>
      <entry>144</entry>
      <entry>288</entry>
      <entry>288</entry>
      <entry>144</entry>
      <entry>144</entry>
      <entry>288</entry>
      <entry>288</entry>
      <entry>576</entry>
      <entry>576</entry>
      <entry>144</entry>
      <entry>240</entry>
      <entry>288</entry>
      <entry>480</entry>
      <entry>576</entry>
      <entry>720</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>Snmkov rychlost [fps]</entry>
      <entry>15</entry>
      <entry>15</entry>
      <entry>15</entry>
      <entry>15</entry>
      <entry>30</entry>
      <entry>30</entry>
      <entry>15</entry>
      <entry>30</entry>
      <entry>30</entry>
      <entry>30</entry>
      <entry>15</entry>
      <entry>30</entry>
      <entry>25</entry>
      <entry>30</entry>
      <entry>25</entry>
      <entry>30</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>Max prmrn datov tok [kbps]</entry>
      <entry>64</entry>
      <entry>64</entry>
      <entry>128</entry>
      <entry>384</entry>
      <entry>128</entry>
      <entry>128</entry>
      <entry>384</entry>
      <entry>768</entry>
      <entry>3000</entry>
      <entry>8000</entry>
      <entry>537.6</entry>
      <entry>4854</entry>
      <entry>4854</entry>
      <entry>4854</entry>
      <entry>4854</entry>
      <entry>9708.4</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>Mezn prmr datovho toku bhem 3 sekund [kbps]</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>800</entry>
      <entry>8000</entry>
      <entry>8000</entry>
      <entry>8000</entry>
      <entry>8000</entry>
      <entry>16000</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>Max. B-snmk</entry>
      <entry>0</entry>
      <entry>0</entry>
      <entry>0</entry>
      <entry>0</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>0</entry>
      <entry>1</entry>
      <entry>1</entry>
      <entry>1</entry>
      <entry>1</entry>
      <entry>2</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>MPEG kvantizace</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
    </row>
    <row>
      <entry>Adaptivn kvantizace</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>Prokldan enkdovn</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
    </row>
    <row>
      <entry>tvrtpixel</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
    </row>
    <row>
      <entry>Globln kompenzace pohybu</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry>X</entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
      <entry></entry>
    </row>
  </tbody>
</tgroup>
</informaltable>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-xvid-example-settings">
<title>Pklady nastaven enkdovn</title>

<para>
  Nsledujc nastaven jsou pklady nastaven rznch kombinac voleb
  enkodru, kter ovlivuj pomr rychlost versus kvalita pi shodnm
  clovm datovm toku.
</para>

<para>
  Veker nastaven byla testovna na video vzorku 720x448 @30000/1001
  snmk za sekundu, clov datov tok byl 900kbps a provdly se na
  AMD-64 3400+ pi 2400 Mhz v reimu 64 bit.
  Kad kombinace nastaven m uvedenu zmenou rychlost enkdovn
  (ve snmcch za sekundu) a ztrtu PSNR (v dB) oproti nastaven
  "velmi vysok kvalita".
  Rozumjte vak e, v zvislosti na vaem zdrojovm materilu, typu
  potae a pokrokm ve vvoji, mete dospt k velmi odlinm vsledkm.
</para>

<para>
<informaltable frame="all">
<tgroup cols="4">
<thead>
<row><entry>Popis</entry><entry>Volby</entry><entry>Rychlost [fps]</entry><entry>Relativn ztrta PSNR [dB]</entry></row>
</thead>
<tbody>
<row>
  <entry>Velmi vysok kvalita</entry>
  <entry><option>chroma_opt:vhq=4:bvhq=1:quant_type=mpeg</option></entry>
  <entry>16</entry>
  <entry>0</entry>
</row>
<row>
  <entry>Vysok kvalita</entry>
  <entry><option>vhq=2:bvhq=1:chroma_opt:quant_type=mpeg</option></entry>
  <entry>18</entry>
  <entry>-0.1</entry>
</row>
<row>
  <entry>Rychl enkdovn</entry>
  <entry><option>turbo:vhq=0</option></entry>
  <entry>28</entry>
  <entry>-0.69</entry>
</row>
<row>
  <entry>Enkdovn v relnm ase</entry>
  <entry><option>turbo:nochroma_me:notrellis:max_bframes=0:vhq=0</option></entry>
  <entry>38</entry>
  <entry>-1.48</entry>
</row>
</tbody>
</tgroup>
</informaltable>
</para>
</sect2>

</sect1>

<sect1 id="menc-feat-x264">
<title>Enkdovn s <systemitem class="library">x264</systemitem> kodekem</title>
<para>
  <systemitem class="library">x264</systemitem> je svobodn knihovna pro
  enkdovn H.264/AVC video proud.
  Pe zahjenm enkdovn budete muset <link linkend="codec-x264-encode">
  nastavit jej podporu v <application>MEncoder</application>u</link>.
</para>

<sect2 id="menc-feat-x264-encoding-options">
<title>Enkdovac volby x264</title>

<para>
  Zante prosm prohldkou sekce
  <systemitem class="library">x264</systemitem> man strnky
  <application>MPlayer</application>u.
  Tato sekce je zamlena jako doplnk nam strnky.
  Zde naleznete tipy, kter volby budou nejspe zajmat vtinu lid.
  Man strnka je vce uhlazen, ale tak vce vyerpvajc a
  obas nabz mnohem lep technick detaily.
</para>

<sect3 id="menc-feat-x264-encoding-options-intro">
<title>vodem</title>
<para>Tato pruka pokrv dv hlavn kategorie enkdovacch voleb:</para>

<orderedlist>
  <listitem><para>Volby kter mn dobu enkdovn za kvalitu
  </para></listitem>
  <listitem><para>Volby kter mohou bt pouiteln pro naplnn rznch
  osobnch preferenc a specilnch poadavk</para></listitem>
</orderedlist>

<para>
  Nakonec jen vy mete rozhodnout, kter volby jsou nejlep pro
  vae ely. Rozhodovn v prvn kategorii voleb je nejjednodu:
  sta kdy zhodnotte zda zmny kvality ospravedln rychlostn rozdly.
  Druh skupina voleb me bt mnohem subjektivnj zleitost a
  v vahu me pijt vce faktor. Poznamenejme, e nkter volby
  "osobnch preferenc a specilnch poadavk" mohou tak znan
  ovlivnit kvalitu nebo rychlost enkdovn, ale to nen jejich hlavn funkce.
  Nkolik voleb "osobnch preferenc" me dokonce zpsobit zmny,
  po kterch se nkomu zd bt vsledek lep a jinmu hor.
</para>

<para>
  Ne budeme pokraovat, poznamenejme, e tento nvod pouv jedin mtko
  kvality: celkov PSNR.
  Strun vysvtlen co je to PSNR, naleznete
  <ulink url="http://en.wikipedia.org/wiki/PSNR">ve Wikipedii pod heslem PSNR</ulink>.
  Celkov PSNR je posledn hlen PSNR slo pi zaazen volby
  <option>psnr</option> v <option>x264encopts</option>.
  Kdykoli peme o PSNR, je jednm z pedpoklad tohoto sdlen
  to, e jsou pouity shodn datov toky.
</para>

<para>
  Tm vechny komente v tomto nvodu pedpokldaj, e enkdujete
  dvouprchodov.
  Pi porovnvn voleb jsou zde dva hlavn dvody pro pouit dvouprchodovho
  enkdovn.
  Zaprv, dvouprchodov enkdovn vm zsk zhruba 1dB PSNR, co je
  znateln rozdl.
  Zadruh, testovn voleb pomoc pmho porovnn kvality v jednoprchodovch
  vsledcch je pochybn, jeliko se datov tok znan li s kadm
  enkdovnm.
  Nen vdy snadn urit, zda se zmnila kvalita dky zmn voleb, nebo
  z vt sti odpovdaj zmnm datovho toku.
</para>

</sect3>

<sect3 id="menc-feat-x264-encoding-options-speedvquality">
<title>Volby kter primrn ovlivuj rychlost a kvalitu</title>

<itemizedlist>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">subq</emphasis>:
  Z voleb, kter umouj vymnit as za kvalitu, jsou obvykle nejdleitj
  <option>subq</option> a <option>frameref</option> (viz ne).
  Mte-li zjem ovlivnit jak rychlost, tak kvalitu, jsou to prvn volby,
  kter byste mli zvit.
  Ve smyslu rychlosti se spolu volby <option>frameref</option> a
  <option>subq</option> velmi siln ovlivuj.
  Zkuenosti ukazuj, e pi jednom referennm snmku si
  <option>subq=5</option> vezme asi o 35% vce asu ne
  <option>subq=1</option>.
  Pi 6 referennch snmcch naroste spomalen nad 60%.
  Vliv <option>subq</option> na PSNR se zd bt pomrn stl,
  bez ohledu na poet referennch snmk.
  Typicky <option>subq=5</option> zsk 0.2-0.5 dB
  celkovho PSNR pes <option>subq=1</option>.
  To je obvykle ji viditeln.
</para>
<para>
  Reim <option>subq=6</option> je nejpomalej s nejvy kvalitou.
  Oproti <option>subq=5</option> obvykle zskv 0.1-0.4 dB
  celkovho PSNR za cenu ztrty rychlosti 25%-100%.
  Narozdl od ostatnch rovn <option>subq</option> nezvis chovn
  <option>subq=6</option> tolik na <option>frameref</option>
  a <option>me</option>. Msto toho zvis efektivita <option>subq=6
  </option> hlavn na potu pouitch B-snmk. Pi bnm pouit
  to znamen, e <option>subq=6</option> m velk vliv jak na rychlost, tak na
  kvalitu v komplexnch, velmi pohyblivch scnch, ale nemus mt takov vliv
  ve scnch s malm pohybem. Poznamenejme, e stle doporuujeme nastavit
  <option>bframes</option> na nenulovou hodnotu (viz ne).
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">frameref</emphasis>:
  Vchoz nastaven <option>frameref</option> je 1, ale nemlo by to bt brno
  tak, e je rozumn nastavovat jej na 1.
  Pouh zven <option>frameref</option> na 2 zsk okolo
  0.15dB PSNR s 5-10% spomalenm, co je zejm dobr obchod.
  <option>frameref=3</option> zsk kolem 0.25dB PSNR navc k
  <option>frameref=1</option>, co ji me bt viditeln
  rozdl.
  <option>frameref=3</option> je asi o 15% pomalej ne
  <option>frameref=1</option>.
  Nanetst se zisk rychle vytrc.
  Pr <option>frameref=6</option> mete oekvat zisk pouze
  0.05-0.1 dB nad <option>frameref=3</option> pi dodatenm
  15% zpomalen.
  Nad <option>frameref=6</option> je zisk kvality obvykle velmi mal
  (akoli byste mli mt na pamti, e se to me vrazn liit v zvislosti
  na zdrojovm materilu).
  V pomrn typickm ppad zlep <option>frameref=12</option>
  celkov PSNR o pouh 0.02dB nad <option>frameref=6</option>,
  pi spomalen o 15%-20%.
  Pi tak vysokch hodnotch <option>frameref</option> lze ct pouze
  jedinou dobrou vc, a to e jejich dal zvyovn tm nikdy
  <emphasis role="bold">nesn</emphasis> PSNR, ale dal zisk kvality
  je st miteln, nato viditeln.
</para>
<note><title>Poznmka:</title>
<para>
  Zven <option>frameref</option> na nemstn vysokou hodnotu
  <emphasis role="bold">me</emphasis> a
  <emphasis role="bold">obvykle taky sn</emphasis>
  efektivitu kdovn, pokud vypnete CABAC.
  Se zapnutm CABAC (vchoz chovn) se zd bt monost nastavit
  <option>frameref</option> "pli vysoko" pli vzdlen na to,
  abyste se tm museli trpit a v budoucnu mohou optimalizace
  tuto monost zcela vylouit.
</para>
</note>
<para>
  Pokud vm zle na rychlosti, bv vhodnm kompromisem pout
  nzk hodnoty <option>subq</option> a <option>frameref</option>
  v prvnm prchodu a zvit je ve druhm.
  Typicky to m zanedbateln zporn vliv na konenou kvalitu:
  Pravdpodobn stratte mn ne 0.1dB PSNR, co by ml bt a pli
  mal rozdl, ne aby byl vidt.
  Odlin hodnoty <option>frameref</option> vak mohou msty ovlivnit
  volbu typu snmku.
  Nejsp to budou ojedinl ppady, ale chcete-li si bt zcela jisti,
  zjistte, jestli vae video obsahuje bu blskav vzory pes celou obrazovku,
  nebo rozshl krtkodob zmny, kter by mohly vynutit I-snmek.
  Nastavte <option>frameref</option> pro prvn prchod tak, aby byl
  dostaten velk pro pokryt doby bliknut (nebo zmny).
  Napklad, pokud scna pepn tam a zpt mezi dvma obrzky pes ti snmky,
  nastavte <option>frameref</option> pro prvn prchod na 3 a vce.
  Tento ppad je nejsp zcela ojedinl v hranch filmech, ale obas se
  vyskytuje v zznamech z videoher.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">me</emphasis>:
  Tato volba je urena pro vbr metody vyhledvn pohybu.
  Zmnou tto volby jednodue mnte pomr kvalita-versus-rychlost.
  Volba <option>me=1</option> je jen o mlo procent rychlej ne
  vchoz vyhledvn za cenu pod 0.1dB globlnho PSNR.
  Vchoz nastaven (<option>me=2</option>) je rozumnm kompromisem
  mezi rychlost a kvalitou. Volba <option>me=3</option> zsk o troku mn
  ne 0.1dB globln PSNR, pi spomalen, kter se li v zvislosti na
  <option>frameref</option>.  Pi vysokch hodnotch
  <option>frameref</option> (eknme 12 nebo tak), je <option>me=3</option>
  asi o 40% pomalej ne vchoz <option> me=2</option>. Pi
  <option>frameref=3</option>, klesne zpsoben spomalen na
  25%-30%.
</para>
<para>
  Volba <option>me=4</option> pouv tak rozshl vyhledvn, e je pli
  pomal pro praktick vyuit.
</para>
</listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">4x4mv</emphasis>:
  Tato volba zapn pouit podst 8x4, 4x8 a 4x4 v predikovanch
  makroblocch. Jej aktivace vede k pomrn stl 
  10%-15% ztrt rychlosti. Tato volba je pomrn neuiten ve zdroji
  obsahujcm pouze pomal pohyb, naproti tomu u nkterch zdroj s rychlm
  pohybem, pesnji zdroj s velkm mnostvm malch pohyblivch objekt,
  mete oekvat zisk okolo 0.1dB.
</para>
</listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">bframes</emphasis>:
  Pouitelnost B-snmk je ve vtin ostatnch kodek diskutabiln.
  V H.264 se to zmnilo: jsou zde nov techniky a typy blok pro pouit
  v B-snmcch.
  Obvykle i naivn algoritmus pro vbr B-snmku me zajistit znateln
  zisk PSNR.
  Tak je zajmav, e pokud vypnete adaptivn rozhodovn o B-snmku
  (<option>nob_adapt</option>), zv obvykle enkdovn s
  <option>bframes</option> o trochu rychlost enkdovn.
</para>
<para>
  S vypnutm adaptivnm rozhodovnm o B-snmku
  (<option>x264encopts</option> - volba <option>nob_adapt</option>),
  optimln hodnota tohoto nastaven nebv obvykle vy ne
  <option>bframes=1</option>, jinak mouhou utrpt velmi pohybliv scny.
  Se zapnutm adaptivnm rozhodovnm o B-snmku (vchoz chovn),
  je obvykle bezpen pout vy hodnoty; enkodr se pokus snit
  pouit B-snmk ve scnch, kde by snily kompresi.
  Enkodr zdka pouije vce ne 3 nebo 4 B-snmky;
  nastaven tto volby na vy hodnotu bude mt jen nepatrn vliv.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">b_adapt</emphasis>:
  Poznmka: Vchoz je zapnuto.
</para>
<para>
  Je-li tato volba zapnuta, bude enkodr pouvat rychlou
  heuristiku pro snen potu B-snmk ve scnch, kde by jejich
  pouitm pli nezskaly.
  Mete pout <option>b_bias</option> pro nastaven jak ptelsk
  bude enkodr k B-snmkm.
  Spomalen psoben adaptivnmi B-snmky je nyn spe mal, ale
  stejn tak potenciln zisk kvality.
  Obvykle vak nijak nekod.
  Poznamenejme, e ovlivuje rychlost a rozhodovn o typu snmku pouze
  v prvnm prchodu.
  <option>b_adapt</option> a <option>b_bias</option> nemaj dn vliv
  v nslednch prchodech.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">b_pyramid</emphasis>:
  Pokud pouvte >=2 B-snmky, mete tak zapnout tuto volbu; jak
  k man strnka, dostanete mal zven kvality bez ztrty rychlosti.
  Poznamenejme, e tato videa nelze st dekodry zaloenmi na libavcodec
  starmi ne 5. bezna 2005.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">weight_b</emphasis>:
  V typickch ppadech tato volba nepin velk zisk.
  V prolnacch nebo stmvacch scnch vak ven predikce
  umouje pomrn velkou sporu datovho toku.
  V MPEG-4 ASP bv stmvn obvykle nejlpe kdovno jako srie
  velkch I-snmk; pouit ven predikce v B-snmcch umouje
  zmnit alespo nkter z nich na rozumn men B-snmky.
  Spomalen enkdovn se zd bt minimln, pokud njak je.
  Rovn, v rozporu s tm, co si nkte lid mohou myslet,
  poadavky dekodru na CPU nejsou venou predikc ovlivnny,
  ostatn monosti jsou stejn nron.
</para>
<para>
  Nanetst m aktuln algoritmus adaptivnho rozhodovn o B-snmcch
  vraznou tendenci vyvarovat se B-snmk pi stmvn.
  Dokud se to nezmn, bude dobr pidat
  <option>nob_adapt</option> do x264encopts, pokud oekvte, e stmvn
  bude mt znateln vliv ve vaem konkrtnm klipu.
</para></listitem>
</itemizedlist>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-x264-encoding-options-misc-preferences">
<title>Volby nleejc rznm preferencm</title>
<itemizedlist>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">Dvouprchodov enkodovn</emphasis>:
  Ve jsme doporuovali vdy pouvat dvouprchodov enkdovn, ale
  stle existuj dvody pro jej nepout. Napklad pokud zachytvte
  TV vysln a enkdujete v relnm ase, nemte jinou monost, ne
  pout jeden prchod. Jeden prchod je samozejm rychlej
  ne dva; pokud pouijete stejn volby v obou prchodech, pak je dvouprchodov
  enkdovn tm dvakrt pomalej.
</para>
<para>
  Stle jsou vak velmi dobr dvody pro pouit dvouprchodovho reimu.
  Voli datovho toku v jednoprchodovm reimu nen oduevnl a asto
  dl nerozumn volby, protoe nevid celkov obraz. Pedpokldejme, e
  mte napklad dvouminutov video skldajc se ze dvou st.
  Prvn polovina je vysoce pohybliv scna dlouh 60 sekund, kter samostatn
  vyaduje kolem 2500kbps, aby vypadala slun.
  Hned za n nsleduje mn nron 60 sekundov scna, kter vypad dobe
  pi 300kbps. Vydte si 1400kbps, co je teoreticky dostaten pro pokryt
  obou scn. Jednoprchodov voli datovho toku v tom ppad uin
  nkolik "chyb". Prvn blok me skonit tce pekvantizovan, take
  bude nepouiteln a zbyten tverekovan. Druh st bude velmi
  podkvantizovan; to me vypadat dobe, ale spoteba bit na tento
  vzhled je nerozumn vysok. eho se d jet he vyvarovat je problm
  pechodu mezi tmito scnami. Prvn sekundy mlo pohybliv poloviny
  budou tce pekvantizovny, protoe voli toku stle oekv nroky na
  datov tok, se ktermi se potkal v prvn polovin videa.
  Tato "chybov doba" pekvantizovan mlo pohybliv scny bude vypadat
  neskuten patn a skuten pouije mn ne 300kbps, kter by potebovala,
  aby vypadala dobe. Existuj zpsoby pro zmrnn nstrah jednoprchodovho
  enkdovn, ale ty mohou thnout ke zvyovn nepesnosti datovho toku.
</para>
<para>
  Vceprchodov voli datovho toku nabz velk vhody oproti jednomu
  prchodu. Dky statistikm generovanm v prvnm prchodu me enkodr
  urit, s rozumnou pesnost, bitovou nronost enkdovn kadho snmku
  pi jakmkoli kvantizru. To umouje mnohem racionlnj, lpe naplnovanou
  spotebu bit mezi drahmi (hodn pohyblivmi) a levnmi (mlo pohyblivmi)
  scnami. Nkolik npad jak upravit tuto spotebu podle svho naleznete ne
  viz <option>qcomp</option>.
</para>
<para>
  Navc dva prchody nemus trvat dvakrt tak dlouho jako jeden. Mete upravit
  volby prvnho prchodu pro nejvy rychlost a ni kvalitu.
  Pokud si dobe zvolte sv volby, mete mt velmi rychl prvn prchod.
  Vsledn kvalita  ve druhm prchodu bude trochu hor, protoe predikce
  velikosti je mn pesn, ale rozdl v kvalit je obvykle pli mal, aby
  byl vidt. Zkuste nap. pidat
  <option>subq=1:frameref=1</option> do <option>x264encopts</option>
  prvnmu prchodu. Pak ve druhm prchodu pouijte pomalej volby pro
  vy kvalitu:
  <option>subq=6:frameref=15:4x4mv:me=3</option>
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">Tprchodov enkdovn</emphasis>?

  x264 nabz monost provdt vt poet nslednch prchod.
  Pokud zadte <option>pass=1</option> v prvnm prchodu a pak pouijete
  <option>pass=3</option> v nsledujcm prchodu, pak tento prchod
  jak nate statistiky z pedchozho, tak zape sv vlastn. Dal prchod
  po nm pak bude mt velmi dobrou zkladnu pro vysoce pesnou predikci
  velikosti snmk pi zvolenm kvantizru. V praxi se celkov kvalita
  z toho vzel bl nule a je mon, e tet prchod bude mt hor
  celkov PSNR ne jeho pedchdce. Pi bnm pouit ti prchody pomou,
  pokud dostanete bu patnou predikci datovho toku, nebo patn vypadajc
  pechody mezi scnami po pouit pouze dvou prchod.
  To se nejsp me stt v extrmn krtkch klipech. Je rovn nkolik
  zvltnch ppad, ve kterch jsou ti a vce prchod dobr pro
  pokroil uivatele, ale pro strunost se zde tmito ppady zabvat nebudeme.

</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">qcomp</emphasis>:
  <option>qcomp</option> mn pomr potu bit alokovanch "drahm"
  velmi pohyblivm snmkm k "levnm" mlo pohyblivm snmkm. V jednom
  extrmu, <option>qcomp=0</option> vede k ist konstantnmu datovmu toku.
  Co typicky in velmi pohybliv scny velmi okliv, zatmco scny
  s malm pohybem vypadaj perfektn, ale spotebovvaj mnohem vt datov
  tok, ne by potebovaly k tomu, aby jet vypadaly skvle.
  Ve druhm extrmu, <option>qcomp=1</option>, dostanete tm konstantn
  kvantizan parametr (QP). Konstantn QP nevypad patn, ale vtina
  lid soud, e je rozumnj snit trochu datov tok v extrmn
  nronch scnch (kde snen kvality nen tak vidt) a realokovat je
  do scn, kter je snadnj enkdovat pi excelentn kvalit.
  Vchoz hodnota <option>qcomp</option> je 0.6, co me bt, podle
  nkterch lid ponkud mlo (bn se rovn pouv 0.7-0.8).
</para></listitem>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">keyint</emphasis>:
  <option>keyint</option> je vhradn pro vmnu mry pevinutelnosti
  za efektivitu kdovn. Vchoz hodnota <option>keyint</option> je 250.
  V materilu 25 snmk za sekundu to zajiuje schopnost pevjen
  s 10 sekundovou pesnost. Pokud soudte, e bude dleit a uiten
  bt schopen pevjet s pesnost 5 sekund, nastavte
  <option>keyint=125</option>;
  to ovem trochu sn kvalitu/datov tok. Pokud vm jde jen o kvalitu, nikoli
  pevinutelnost, mete si nastavit mnohem vy hodnoty
  (rozumjte e zisk z toho kles a me bt neznateln a dn).
  Video proud bude stle mt pevjec body, pokud jsou zde njak zmny scny.
</para></listitem> 
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">deblockalpha, deblockbeta</emphasis>:
  Tato vc zan bt trochu kontroverzn.
</para>
<para>
  H.264 definuje jednoduchou deblokovac proceduru I-blok, kter pouv
  pednastavench sil a prah zvislch na QP danho bloku.
  Vchoz je, e bloky s vysokm QP jsou filtrovny siln a bloky s nzkm QP
  nejsou deblokovny vbec.
  Pednastaven sly definovan standardem jsou dobe zvoleny a
  vyveny tak, e jsou optimln z hlediska PSNR pro libovoln
  video, kter zkoute enkdovat.
  Volby <option>deblockalpha</option> a <option>deblockbeta</option>
  umouj nastavit offsety pednastavenm deblokovacm prahm.
</para>
<para>
  Zd se, e si mnoho lid mysl, e je dobr snit slu deblokovacho filtru
  o vysokou hodnotu (eknme, -3).
  To vak nen tm nikdy dobr npad a v mnoha ppadech lid,
  kte to dlaj, nerozum dobe tomu, jak pracuje vchoz deblokovn.
</para>
<para>
  Prvn a nejdleitj vc, kterou byste mli vdt o in-loop
  deblokovacm filtru, je, e vchoz prahy jsou tm vdy optimln
  z hlediska PSNR.
  V dkch ppadech, kdy nejsou, je ideln offset plusmnus 1.
  prava deblokovacch parametr o vt hodnotu tm zaruen
  pokod PSNR.
  Zeslen filtru sete vce detail; oslaben filtru povede k
  zven viditelnosti blokovn.
</para>
<para>
  Rozhodn je hloupost sniovat deblokovac prahy pokud m vae video
  pevn nzkou plonou komplexnost (ili mlo detail nebo umu).
  In-loop filtr odvd tm vbornou prci v ukrvn
  artefakt, kter se mohou vyskytnout.
  Pokud m zdroj vysokou plnou komplexnost, pak jsou artefakty mn viditeln.
  To proto, e kroukovn vypad podobn jako detail nebo um.
  Lidsk oko snadno rozpozn, pokud je odstrann detail, ale ne
  u tak snadno pozn, e je um reprezentovn patn.
  Kdy pjde na subjektivn kvalitu, pak jsou detaily a um do jist mry
  zamniteln.
  Oslabenm deblokovacho filtru nejspe zvte chybu, pidnm
  kroukovch artefakt, ale oko si toho nevimne, jeliko je zamn
  za detaily.
</para>

<para>
  <emphasis role="bold">Ani to</emphasis> vak neospravedluje
  oslaben deblokovacho filtru.
  Obecn dostanete kvalitnj um pomoc postprocesingu.
  Pokud vae H.264 videa vypadaj pli neoste nebo rozmazan, zkuste si
  pohrt s <option>-vf noise</option> pi pehrvn.
  Volba <option>-vf noise=8a:4a</option> by mla skrt vtinu stedn silnch
  artefakt.
  Tm urit to bude vypadat lpe, ne vsledky, kter byste mohli doshnout
  pohrvnm si s deblokovacm filtrem.
</para></listitem>
</itemizedlist>
</sect3>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-x264-example-settings">
<title>Pklady nastaven enkdovn</title>

<para>
  Nsledujc nastaven jsou pklady nastaven rznch kombinac voleb
  enkodru, kter ovlivuj pomr rychlost versus kvalita pi shodnm
  clovm datovm toku.
</para>

<para>
  Veker nastaven byla testovna na video vzorku 720x448 @30000/1001
  snmk za sekundu, clov datov tok byl 900kbps a provdly se na
  AMD-64 3400+ pi 2400 Mhz v reimu 64 bit.
  Kad kombinace nastaven m uvedenu zmenou rychlost enkdovn
  (ve snmcch za sekundu) a ztrtu PSNR (v dB) oproti nastaven
  "velmi vysok kvalita".
  Rozumjte vak e, v zvislosti na vaem zdrojovm materilu, typu
  potae a pokrokm ve vvoji, mete dospt k velmi odlinm vsledkm.
</para>

<para>
<informaltable frame="all">
<tgroup cols="4">
<thead>
<row><entry>Popis</entry><entry>Volby</entry><entry>Rychlost [fps]</entry><entry>Relativn ztrta PSNR [dB]</entry></row>
</thead>
<tbody>
<row>
  <entry>Velmi vysok kvalita</entry>
  <entry><option>subq=6:4x4mv:8x8dct:me=3:frameref=5:bframes=3:b_pyramid:weight_b</option></entry>
  <entry>6</entry>
  <entry>0</entry>
</row>
<row>
  <entry>Vysok kvalita</entry>
  <entry><option>subq=5:4x4mv:8x8dct:frameref=2:bframes=3:b_pyramid:weight_b</option></entry>
  <entry>13</entry>
  <entry>-0.89</entry>
</row>
<row>
  <entry>Rychl enkdovn</entry>
  <entry><option>subq=4:bframes=2:b_pyramid:weight_b</option></entry>
  <entry>17</entry>
  <entry>-1.48</entry>
</row>
</tbody>
</tgroup>
</informaltable>
</para>
</sect2>

</sect1>

<sect1 id="menc-feat-video-for-windows">
<title>Enkdovn rodinou kodek <systemitem class="library">Video For Windows</systemitem></title>

<para>
Video for Windows poskytuje jednoduch enkdovn pomoc binrnch videokodek.
Mete enkdovat nsledujcmi kodeky (pokud jich mte vc, eknte nm to
prosm!)
</para>
<para>
Pamatujte, e podpora tchto kodek je velmi experimentln a nkter z nich
nemus pracovat sprvn. Nkter kodeky budou pracovat pouze v uritch
barevnch prostorech. Pokud kodek sele, zkuste
<option>-vf format=bgr24</option> a <option>-vf format=yuy2</option>.
</para>

<sect2 id="menc-feat-enc-vfw-video-codecs">
<title>Podporovan kodeky Video for Windows</title>

<para>
<informaltable frame="all">
<tgroup cols="4">
<thead>
<row>
<entry>Nzev souboru videokodeku</entry>
<entry>Popis (FourCC)</entry>
<entry>md5sum</entry>
<entry>Poznmka</entry>
</row>
</thead>
<tbody>
<row>
  <entry>aslcodec_vfw.dll</entry>
  <entry>Alparysoft bezztrtov kodek vfw (ASLC)</entry>
  <entry>608af234a6ea4d90cdc7246af5f3f29a</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>avimszh.dll</entry>
  <entry>AVImszh (MSZH)</entry>
  <entry>253118fe1eedea04a95ed6e5f4c28878</entry>
  <entry>vyaduje <option>-vf format</option></entry>
</row>
<row>
  <entry>avizlib.dll</entry>
  <entry>AVIzlib (ZLIB)</entry>
  <entry>2f1cc76bbcf6d77d40d0e23392fa8eda</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>divx.dll</entry>
  <entry>DivX4Windows-VFW</entry>
  <entry>acf35b2fc004a89c829531555d73f1e6</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>huffyuv.dll</entry>
  <entry>HuffYUV (bezztrtov) (HFYU)</entry>
  <entry>b74695b50230be4a6ef2c4293a58ac3b</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>iccvid.dll</entry>
  <entry>Cinepak Video (cvid)</entry>
  <entry>cb3b7ee47ba7dbb3d23d34e274895133</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>icmw_32.dll</entry>
  <entry>Motion Wavelets (MWV1)</entry>
  <entry>c9618a8fc73ce219ba918e3e09e227f2</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>jp2avi.dll</entry>
  <entry>ImagePower MJPEG2000 (IPJ2)</entry>
  <entry>d860a11766da0d0ea064672c6833768b</entry>
  <entry><option>-vf flip</option></entry>
</row>
<row>
  <entry>m3jp2k32.dll</entry>
  <entry>Morgan MJPEG2000 (MJ2C)</entry>
  <entry>f3c174edcbaef7cb947d6357cdfde7ff</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>m3jpeg32.dll</entry>
  <entry>Morgan Motion JPEG Codec (MJPG)</entry>
  <entry>1cd13fff5960aa2aae43790242c323b1</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>mpg4c32.dll</entry>
  <entry>Microsoft MPEG-4 v1/v2</entry>
  <entry>b5791ea23f33010d37ab8314681f1256</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>tsccvid.dll</entry>
  <entry>TechSmith Camtasia Screen Codec (TSCC)</entry>
  <entry>8230d8560c41d444f249802a2700d1d5</entry>
  <entry>shareware chyba na windows</entry>
</row>
<row>
  <entry>vp31vfw.dll</entry>
  <entry>On2 Open Source VP3 Codec (VP31)</entry>
  <entry>845f3590ea489e2e45e876ab107ee7d2</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>vp4vfw.dll</entry>
  <entry>On2 VP4 Personal Codec (VP40)</entry>
  <entry>fc5480a482ccc594c2898dcc4188b58f</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>vp6vfw.dll</entry>
  <entry>On2 VP6 Personal Codec (VP60)</entry>
  <entry>04d635a364243013898fd09484f913fb</entry>
  <entry>pad na Linuxu</entry>
</row>
<row>
  <entry>vp7vfw.dll</entry>
  <entry>On2 VP7 Personal Codec (VP70)</entry>
  <entry>cb4cc3d4ea7c94a35f1d81c3d750bc8d</entry>
  <entry>vadn FourCC?</entry>
</row>
<row>
  <entry>ViVD2.dll</entry>
  <entry>SoftMedia ViVD V2 kodek VfW (GXVE)</entry>
  <entry>a7b4bf5cac630bb9262c3f80d8a773a1</entry>
  <entry></entry>
</row>
<row>
  <entry>msulvc06.DLL</entry>
  <entry>MSU Lossless kodek (MSUD)</entry>
  <entry>294bf9288f2f127bb86f00bfcc9ccdda</entry>
  <entry>
    Dekdovateln <application>Window Media Player</application>em,
    <application>MPlayer</application>em nikoli (zatm).
  </entry>
</row>
<row>
  <entry>camcodec.dll</entry>
  <entry>CamStudio lossless video kodek (CSCD)</entry>
  <entry>0efe97ce08bb0e40162ab15ef3b45615</entry>
  <entry>sf.net/projects/camstudio</entry>
</row>
</tbody>
</tgroup>
</informaltable>

Prvn pole obsahuje nzvy kodek, kter by mly bt zadny parametru
<literal>codec</literal>, napklad: <option>-xvfwopts codec=divx.dll</option>
Kd FourCC pouvan jednotlivmi kodeky jsou uvedeny v zvorce.
</para>
<informalexample>
<para>
Pklad s VP3 komres:
<screen>mencoder dvd://2 -o title2.avi -ovc vfw -xvfwopts codec=vp31vfw.dll -oac copy</screen>
</para>
</informalexample>
</sect2>
</sect1>


<sect1 id="menc-feat-vcd-dvd">
<title>Pouit MEncoder k vytven VCD/SVCD/DVD-kompatibilnch soubor.</title>

<sect2 id="menc-feat-vcd-dvd-constraints">
<title>Omezen Formt</title>
<para>
  <application>MEncoder</application> je schopen vytvoit soubory ve
  formtu MPEG pro VCD, SCVD a DVD pomoc knihovny
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>.
  Tyto soubory pak mohou bt pouity ve spojen s programem
  <ulink url="http://www.gnu.org/software/vcdimager/vcdimager.html">vcdimager</ulink>
  nebo
  <ulink url="http://dvdauthor.sourceforge.net/">dvdauthor</ulink>
  pro vytvoen disku pehratelnho na stolnm pehrvai.
</para>

<para>
  Formty DVD, SVCD a VCD maj siln omezen.
  K dispozici mte pouze mal vbr vlikost enkdovanho obrazu a pomr stran.
  Pokud v film nespluje tyto poadavky, budete jej muset klovat, oezat
  nebo pidat ern okraje, aby byl kompatibiln.
</para>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-constraints-resolution">
<title>Omezen Formt</title>

<informaltable frame="all">
<tgroup cols="9">
<thead>
    <row>
        <entry>Formt</entry>
        <entry>Rozlien</entry>
        <entry>V. kodec</entry>
        <entry>V. dat. tok</entry>
        <entry>Vzork. kmitoet</entry>
        <entry>A. kodec</entry>
        <entry>A. dat. tok</entry>
        <entry>FPS</entry>
        <entry>Pomr stran</entry>
    </row>
</thead>
<tbody>
    <row>
        <entry>NTSC DVD</entry>
        <entry>720x480, 704x480, 352x480, 352x240</entry> 
        <entry>MPEG-2</entry>
        <entry>9800 kbps</entry>
        <entry>48000 Hz</entry>
        <entry>AC3,PCM</entry>
        <entry>1536 kbps (max)</entry>
        <entry>30000/1001, 24000/1001</entry>
        <entry>4:3, 16:9 (pouze pro 720x480)</entry>
    </row>
    <row>
        <entry>NTSC DVD</entry>
        <entry>352x240<footnote id='fn-rare-resolutions'><para>
	  Tato rozlien jsou zdka pouita pro DVD, protoe
	  maj docela nzkou kvalitu.</para></footnote></entry> 
        <entry>MPEG-1</entry>
        <entry>1856 kbps</entry>
        <entry>48000 Hz</entry>
        <entry>AC3,PCM</entry>
        <entry>1536 kbps (max)</entry>
        <entry>30000/1001, 24000/1001</entry>
        <entry>4:3, 16:9</entry>
    </row>
    <row>
        <entry>NTSC SVCD</entry>
        <entry>480x480</entry>
        <entry>MPEG-2</entry>
        <entry>2600 kbps</entry>
        <entry>44100 Hz</entry>
        <entry>MP2</entry>
        <entry>384 kbps (max)</entry>
        <entry>30000/1001</entry>
        <entry>4:3</entry>
    </row>
    <row>
        <entry>NTSC VCD</entry>
        <entry>352x240</entry>
        <entry>MPEG-1</entry>
        <entry>1150 kbps</entry>
        <entry>44100 Hz</entry>
        <entry>MP2</entry>
        <entry>224 kbps</entry>
        <entry>24000/1001, 30000/1001</entry>
        <entry>4:3</entry>
    </row>
    <row>
        <entry>PAL DVD</entry>
        <entry>720x576, 704x576, 352x576, 352x288</entry>
        <entry>MPEG-2</entry>
        <entry>9800 kbps</entry>
        <entry>48000 Hz</entry>
        <entry>MP2,AC3,PCM</entry>
        <entry>1536 kbps (max)</entry>
        <entry>25</entry>
        <entry>4:3, 16:9 (pouze pro 720x576)</entry>
    </row>
    <row>
        <entry>PAL DVD</entry>
        <entry>352x288<footnoteref linkend='fn-rare-resolutions'/></entry>
        <entry>MPEG-1</entry>
        <entry>1856 kbps</entry>
        <entry>48000 Hz</entry>
        <entry>MP2,AC3,PCM</entry>
        <entry>1536 kbps (max)</entry>
        <entry>25</entry>
        <entry>4:3, 16:9</entry>
    </row>
    <row>
        <entry>PAL SVCD</entry>
        <entry>480x576</entry>
        <entry>MPEG-2</entry>
        <entry>2600 kbps</entry>
        <entry>44100 Hz</entry>
        <entry>MP2</entry>
        <entry>384 kbps (max)</entry>
        <entry>25</entry>
        <entry>4:3</entry>
    </row>
    <row>
        <entry>PAL VCD</entry>
        <entry>352x288</entry>
        <entry>MPEG-1</entry>
        <entry>1152 kbps</entry>
        <entry>44100 Hz</entry>
        <entry>MP2</entry>
        <entry>224 kbps</entry>
        <entry>25</entry>
        <entry>4:3</entry>
    </row>
</tbody>
</tgroup>
</informaltable>

<para>
  Pokud m vae video pomr stran 2.35:1 (vtina souasnch aknch film),
  budete muset pidat ern okraje, nebo oezat video na 16:9, abyste mohli
  vytvoit DVD nebo VCD.
  Pokud pidvte ern okraje, zkuste je napasovat do 16 pixelovch okraj,
  abyste minimalizovali vliv na vkon enkdovn.
  Natst m DVD dostaten vysok datov tok, take se nemuste pli
  zabvat efektivitou enkdovn, ale u SVCD a VCD je k dispozici jen mal
  datov tok, take vyaduje vt snahu pro dosaen pijateln kvlaity.
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-constraints-gop">
<title>Omezen velikosti GOP</title>
<para>
  DVD, VCD a SVCD vs rovn omezuj na relativn nzk GOP (skupina obrzk)
  velikosti.
  Pro materil 30 snmk za sekundu je nejvt povolen GOP velikost 18.
  Pro 25 nebo 24 snmk/s je maximum 15.
  Velikost GOP je nastavena pomoc volby <option>keyint</option>.
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-constraints-bitrate">
<title>Omezen datovho toku</title>
<para>
  VCD video mus bt CBR pi 1152 kbps.
  Tento velmi omezujc poadavek je zde spolu s velmi malou vbv vyrovnvac
  pamt 327 kilobit.
  SVCD umouje promnn datov toky a do 2500 kbps a ponkud mn
  omezujc velikost vbv bufferu 917 kilobit.
  Datov toky pro DVD mohou bt libovoln a do 9800 kbps (akoli typick
  datov toky jsou asi polovin) a velikost vbv buferu je 1835 kilobit.
</para>
</sect3>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-vcd-dvd-output">
<title>Vstupn volby</title>
<para>
  <application>MEncoder</application> m volby pro ovldn vstupnho formtu.
  Pomoc tchto voleb jej mete instruovat, aby pouil sprvn typ souboru.
</para>

<para>
  Volby pro VCD a SVCD se nazvaj xvcd a xsvcd, protoe to jsou rozen
  formty.
  Nejsou pesn kompatibiln hlavn proto, e vstup neobsahuje skenovac
  offsety.
  Pokud potebujete generovat SVCD obraz, mli byste prothnout vstupn soubor
  programem
  <ulink url="http://www.gnu.org/software/vcdimager/vcdimager.html">vcdimager</ulink>.
</para>

<para>
  VCD:
  <screen>
  -of mpeg -mpegopts format=xvcd
  </screen>
</para>

<para>
  SVCD:
  <screen>
  -of mpeg -mpegopts format=xsvcd
  </screen>
</para>

<para>
  DVD:
  <screen>
  -of mpeg -mpegopts format=dvd
  </screen>
</para>

<para>
  DVD s NTSC Pullup:
  <screen>
  -of mpeg -mpegopts format=dvd:telecine -ofps 24000/1001
  </screen>
  Toto umouje enkdovat 24000/1001 fps progresivn materil pi 30000/1001 
  fps pi zachovn sluitelnosti s DVD.
</para>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-output-aspect">
<title>Pomr stran</title>
<para>
  Argument aspect z <option>-lavcopts</option> se pouv pro zakdovn
  pomru stran souboru.
  Bhem pehrvn je pak tato hodnota pouita pro obnoven videa na
  sprvnou velikost.
</para>

<para>
  16:9 neboli "Widescreen"
  <screen>
  -lavcopts aspect=16/9
  </screen>
</para>

<para>
  4:3 neboli "Fullscreen"
  <screen>
  -lavcopts aspect=4/3
  </screen>
</para>

<para>
  2.35:1 neboli "Cinemascope" NTSC
  <screen>
  -vf scale=720:368,expand=720:480 -lavcopts aspect=16/9
  </screen>
  Pro vpoet sprvn velikosti pro klovn, pouijte rozenou NTSC ku
  854/2.35 = 368
</para>

<para>
  2.35:1 neboli "Cinemascope" PAL
  <screen>
  -vf scale="720:432,expand=720:576 -lavcopts aspect=16/9
  </screen>
  Pro vpoet sprvn velikosti pro klovn, pouijte rozenou PAL ku
  1024/2.35 = 432
</para>

</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-a-v-sync">
<title>Zachovn A/V synchronizace</title>
<para>
  Aby byla zachovna synchronizace zvuku s videem bhem enkdovn, mus
  <application>MEncoder</application> zahazovat nebo duplikovat snmky.
  To funguje celkem dobe pi muxovn do AVI souboru, ale tm s jistotou
  neudr A/V synchronizaci s jinmi muxery jako MPEG.
  To je dvodem pro nutnost pidn video fitru <option>harddup</option> na
  konec etzu filtr, aby jsme se tomuto problmu vyhli.
  Vce technickch informac o <option>harddup</option> naleznete v sekci
  <link linkend="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-filter-issues">Zlepen muxovn a
  A/V synchronizace</link>, nebo v man tsrnce.
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-output-srate">
<title>Pevod vzorkovacho kmitotu</title>
<para>
  Pokud nen vzorkovac kmitoet zvuku takov, jak je vyadovn
  clovm formtem, je nutn pevod vzorkovacho kmitotu.
  To zajiuje pouit volby <option>-srate</option> spolu se zvukovm filtrem
  <option>-af lavcresample</option>.
  </para>
  <para>
  DVD:
  <screen>
  -srate 48000 -af lavcresample=48000
  </screen>
</para>
<para>
  VCD a SVCD:
  <screen>
  -srate 44100 -af lavcresample=44100
  </screen>
  </para>
</sect3>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-vcd-dvd-lavc">
<title>Pouit libavcodec pro enkdovn VCD/SVCD/DVD</title>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-lavc-intro">
<title>vodem</title>
<para>
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> mete pout pro
  vytvoen videa kompatibilnho s VCD/SVCD/DVD pouitm pslunch voleb.
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-lavc-options">
<title>lavcopts</title>
<para>
  Zde mte seznam pol v <option>-lavcopts</option>, kter je nutn
  zmnit, abyste dostali video vhodn pro VCD, SVCD,
  nebo DVD:
</para>

<itemizedlist>
<listitem><para>
  <emphasis role="bold">acodec</emphasis>:
  <option>mp2</option> pro VCD, SVCD nebo PAL DVD;
  <option>ac3</option> je obecn pouvn pro DVD.
  PCM zvuk me bt rovn pouit pro DVD, ale vtinou je to velk pltvn
  mstem.
  Poznamenejme, e MP3 nen sluiteln s dnm z tchto formt, ale
  pehrvae s jeho pehrtm obvykle nemaj problm.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">abitrate</emphasis>:
  224 pro VCD; do 384 pro SVCD; do 1536 pro  DVD, ale obvykle se hodnoty
  pohybuj od 192 kbps pro stereo do 384 kbps pro 5.1 kanlov zvuk.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">vcodec</emphasis>:
  <option>mpeg1video</option> pro VCD;
  <option>mpeg2video</option> pro SVCD;
  <option>mpeg2video</option> je obvykle pouit pro DVD, ale mete pout tak
  <option>mpeg1video</option> pro CIF rozlien.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">keyint</emphasis>:
  Pouit pro nastaven velikosti GOP.
  18 pro 30fps materil, nebo 15 pro 25/24 fps materil.
  Zd se, e komern producenti preferuj interval mezi klovmi snmky 12.
  Je mon pout vy hodnotu a stle bt kompatibiln s vtinou
  pehrva.
  <option>keyint</option> na 25 by nemla nikdy zpsobit pote.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">vrc_buf_size</emphasis>:
  327 pro VCD, 917 pro SVCD a 1835 pro DVD.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">vrc_minrate</emphasis>:
  1152, pro VCD. Me bt vynechno pro SVCD a DVD.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">vrc_maxrate</emphasis>:
  1152 pro VCD; 2500 pro SVCD; 9800 pro DVD.
  Pro SVCD a DVD, mete pout ni hodnoty v zvislosti na vaich
  osobnch preferencch a potebch.
</para></listitem>

<listitem><para>
  <emphasis role="bold">vbitrate</emphasis>:
  1152 pro VCD;
  do 2500 pro SVCD;
  do 9800 pro DVD.
  Pro dva posledn formty by mlo bt vbitrate nastaveno podle vlastnho
  uven.
  Napklad pokud trvte na umstn asi 20 hodin na DVD, mohli byste pout
  vbitrate=400.
  Vsledn kvalita bude nejsp hrozn.
  Pokud se pokoute doshnout maximln mon kvality na DVD, pouijte
  vbitrate=9800, ale pak se vm nevejde ani cel hodina zznamu na jednovrstv
  DVD.
</para></listitem>
</itemizedlist>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-lavc-examples">
<title>Pklady</title>
<para>
  Toto je typick minimln sada <option>-lavcopts</option> pro
  enkdovn videa:
</para>
<para>
  VCD:
  <screen>
  -lavcopts vcodec=mpeg1video:vrc_buf_size=327:vrc_minrate=1152:\
  vrc_maxrate=1152:vbitrate=1152:keyint=15:acodec=mp2
  </screen>
</para>

<para>
  SVCD:
  <screen>
  -lavcopts vcodec=mpeg2video:vrc_buf_size=917:vrc_maxrate=2500:vbitrate=1800:\
  keyint=15:acodec=mp2
  </screen>
</para>

<para>
  DVD:
  <screen>
  -lavcopts vcodec=mpeg2video:vrc_buf_size=1835:vrc_maxrate=9800:vbitrate=5000:\
  keyint=15:acodec=ac3
  </screen>
</para>

</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-lavc-advanced">
<title>Pokroil volby</title>
<para>
  Pro vy kvalitu enkdovn mete tak pidat kvalitu zlepujc volby
  do lavcopts, jako je <option>trell</option>,
  <option>mbd=2</option> a dal.
  Poznamenejme, e <option>qpel</option> a <option>v4mv</option>, kter jsou
  asto dobr pro MPEG-4, nejsou pouiteln s MPEG-1 nebo MPEG-2.
  Pokud se snate vytvoit DVD s velmi vasokou kvalitou, me bt vhodn
  pidat <option>dc=10</option> do lavcopts.
  Takto to mete pomoci omezit obvovn blok ve stlobarevnch plochch.
  Podtreno seteno, zde mte pklad nastaven lavcopts pro DVD s vy
  kvalitou:
</para>

<para>
  <screen>
  -lavcopts vcodec=mpeg2video:vrc_buf_size=1835:vrc_maxrate=9800:vbitrate=8000:\
  keyint=15:trell:mbd=2:precmp=2:subcmp=2:cmp=2:dia=-10:predia=-10:cbp:mv0:\
  vqmin=1:lmin=1:dc=10
  </screen>
</para>

</sect3>
</sect2>

<sect2 id="menc-feat-vcd-dvd-audio">
<title>Enkdovn zvuku</title>
<para>
  VCD a SVCD podporuj zvuk MPEG-1 layer II. Pout mete
  <systemitem class="library">toolame</systemitem>,
  <systemitem class="library">twolame</systemitem>,
  nebo MP2 enkodr z <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>u.
  MP2 libavcodecu je dalek toho, aby byl stejn dobr jako druh dv knihovny,
  avak ml by bt vdy po ruce.
  VCD podporuje pouze zvuk s konstantnm datovm tokem (CBR), zatmco SVCD
  podporuje tak promnn datov tok (VBR).
  Pouvejte VBR opatrn, jeliko nkter mizern stoln pehrvae jej
  nemus dobe podporovat.
</para>

<para>
  Pro DVD zvuk se pouv AC3 kodek z
  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>.
</para>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-audio-toolame">
<title>toolame</title>
<para>
  Pro VCD a SVCD:
  <screen>
  -oac toolame -toolameopts br=224
  </screen>
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-audio-twolame">
<title>twolame</title>
<para>
  Pro VCD a SVCD:
  <screen>
  -oac twolame -twolameopts br=224
  </screen>
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-audio-lavc">
<title>libavcodec</title>
<para>
  Pro DVD s 2 kanlovm zvukem:
  <screen>
  -oac lavc -lavcopts acodec=ac3:abitrate=192
  </screen>
</para>
<para>
  Pro DVD s 5.1 kanlovm zvukem:
  <screen>
  -channels 6 -oac lavc -lavcopts acodec=ac3:abitrate=384
  </screen>
</para>
<para>
  Pro VCD a SVCD:
  <screen>
  -oac lavc -lavcopts acodec=mp2:abitrate=224
  </screen>
</para>
</sect3>

</sect2>

<sect2 id="menc-feat-vcd-dvd-all">
<title>Spojen veho dohromady</title>
<para>
  Tato sekce obsahuje kompletn pkazy pro vytvoen VCD/SVCD/DVD
  kompatibilnch vide.
</para>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-all-pal-dvd">
<title>PAL DVD</title>
<para>
  <screen>
  mencoder -oac lavc -ovc lavc -of mpeg -mpegopts format=dvd -vf scale=720:576,\
  harddup -srate 48000 -af lavcresample=48000 -lavcopts vcodec=mpeg2video:\
  vrc_buf_size=1835:vrc_maxrate=9800:vbitrate=5000:keyint=15:acodec=ac3:\
  abitrate=192:aspect=16/9 -ofps 25 \
  -o <replaceable>film.mpg</replaceable> <replaceable>film.avi</replaceable>
  </screen>
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-all-ntsc-dvd">
<title>NTSC DVD</title>
<para>
  <screen>
  mencoder -oac lavc -ovc lavc -of mpeg -mpegopts format=dvd -vf scale=720:480,\
  harddup -srate 48000 -af lavcresample=48000 -lavcopts vcodec=mpeg2video:\
  vrc_buf_size=1835:vrc_maxrate=9800:vbitrate=5000:keyint=18:acodec=ac3:\
  abitrate=192:aspect=16/9 -ofps 30000/1001 \
  -o <replaceable>film.mpg</replaceable> <replaceable>film.avi</replaceable>
  </screen>
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-all-pal-ac3-copy">
<title>PAL AVI obsahujc AC3 zvuk do DVD</title>
<para>
  Pokud ji m zdroj AC3 zvuk, pouijte -oac copy msto reenkdovn.
  <screen>
  mencoder -oac copy -ovc lavc -of mpeg -mpegopts format=dvd -vf scale=720:576,\
  harddup -lavcopts vcodec=mpeg2video:vrc_buf_size=1835:vrc_maxrate=9800:\
  vbitrate=5000:keyint=15:aspect=16/9 -ofps 25 \
  -o <replaceable>film.mpg</replaceable> <replaceable>film.avi</replaceable>
  </screen>
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-all-ntsc-ac3-copy">
<title>NTSC AVI obsahujc AC3 zvuk do DVD</title>
<para>
  Pokud ji m zdroj AC3 zvuk a video je NTSC @ 24000/1001 fps:
  <screen>
  mencoder -oac copy -ovc lavc -of mpeg -mpegopts format=dvd:telecine \
  -vf scale=720:480,harddup -lavcopts vcodec=mpeg2video:vrc_buf_size=1835:\
  vrc_maxrate=9800:vbitrate=5000:keyint=15:aspect=16/9 -ofps 24000/1001 \
  -o <replaceable>film.mpg</replaceable> <replaceable>film.avi</replaceable>
  </screen>
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-all-pal-svcd">
<title>PAL SVCD</title>
<para>
  <screen>
  mencoder -oac lavc -ovc lavc -of mpeg -mpegopts format=xsvcd -vf \
  scale=480:576,harddup -srate 44100 -af lavcresample=44100 -lavcopts \
  vcodec=mpeg2video:mbd=2:keyint=15:vrc_buf_size=917:vrc_minrate=600:\
  vbitrate=2500:vrc_maxrate=2500:acodec=mp2:abitrate=224 -ofps 25 \
  -o <replaceable>film.mpg</replaceable> <replaceable>film.avi</replaceable>
  </screen>
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-all-ntsc-svcd">
<title>NTSC SVCD</title>
<para>
  <screen>
  mencoder -oac lavc -ovc lavc -of mpeg -mpegopts format=xsvcd  -vf \
  scale=480:480,harddup -srate 44100 -af lavcresample=44100 -lavcopts \
  vcodec=mpeg2video:mbd=2:keyint=18:vrc_buf_size=917:vrc_minrate=600:\
  vbitrate=2500:vrc_maxrate=2500:acodec=mp2:abitrate=224 -ofps 30000/1001 \
  -o <replaceable>film.mpg</replaceable> <replaceable>film.avi</replaceable>
  </screen>
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-all-pal-vcd">
<title>PAL VCD</title>
<para>
  <screen>
  mencoder -oac lavc -ovc lavc -of mpeg -mpegopts format=xvcd -vf \
  scale=352:288,harddup -srate 44100 -af lavcresample=44100 -lavcopts \
  vcodec=mpeg1video:keyint=15:vrc_buf_size=327:vrc_minrate=1152:vbitrate=1152:\
  vrc_maxrate=1152:acodec=mp2:abitrate=224 -ofps 25 \
  -o <replaceable>film.mpg</replaceable> <replaceable>film.avi</replaceable>
  </screen>
</para>
</sect3>

<sect3 id="menc-feat-vcd-dvd-all-ntsc-vcd">
<title>NTSC VCD</title>
<para>
  <screen>
  mencoder -oac lavc -ovc lavc -of mpeg -mpegopts format=xvcd -vf \
  scale=352:240,harddup -srate 44100 -af lavcresample=44100 -lavcopts \
  vcodec=mpeg1video:keyint=18:vrc_buf_size=327:vrc_minrate=1152:vbitrate=1152:\
  vrc_maxrate=1152:acodec=mp2:abitrate=224 -ofps 30000/1001 \
  -o <replaceable>film.mpg</replaceable> <replaceable>film.avi</replaceable>
  </screen>
</para>
</sect3>

</sect2>

</sect1>

</chapter>