%  Prvn setkn s TeXem
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
% (C) 1999    Petr Olk

% format: csplain, kdovn ISO-8859-2

% Tento dokument mete vytisknout pro vlastn poteby nebo jej
% elektronicky dle it v nezmnn podob jako soubory prvni.tex,
% prvni.ps a prvni.pdf

\chyph
\magnification\magstep1
\advance\vsize by\baselineskip

%% Varianta pro pdftex
\ifx\pdfoutput\undefined
  \def\zalozka#1{}
\else
  \def\zalozka#1{%
     \advance\secnum by1
     \pdfdest num\secnum fitbh
     {\let~=\space \def\TeX{TeX}%
     \pdfoutline goto num\secnum count 0 {#1}}}
  \pdfinfo{
     /Author (Petr Olsak)
     /CreationDate (D:19990328)
     /ModDate (D:19990328)     
     /Creator (TeX)  
     /Producer (pdfTeX)
     /Title (Prvni setkani s TeXem)
     /Subject (manual)  
     /Keywords (TeX) }
  \pdfcatalog{/PageMode /UseOutlines} 
  \pdfcompresslevel=9
\fi

%% Vzhled dokumentu
\parindent=11pt
\lineskiplimit=-4pt
\emergencystretch=2em
\raggedbottom

%% Deklarace registr
\newcount\bibnum
\newcount\footnum
\newcount\secnum

% Fonty
\input cpalatin
\font\tentt=cstt10 \hyphenchar\tentt=-1
\font\cmit=csti10
\font\mflogo=logo10
\font\showtt=cstt9
\font\tencsr=csr10
\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2
\font\bigfont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep5
\font\scriptm=\fontname\tenrm\space at7pt
\scriptfont0=\scriptm

%% Zkladn makra
\def\sekce #1\par{\removelastskip\bigskip
   \zalozka{#1}
   \noindent{\titulfont #1}\par\nobreak\medskip}
\def\bod{\item{$\triangleright$}}
\def\bib{\parindent=22pt\global\advance\bibnum by1 
  \par\hang\indent\llap{[\the\bibnum]\hskip11pt}\ignorespaces}

%% rka msto teky v matematice:
\mathcode`\.="013B
\def\doteq{\buildrel\hbox{.}\over=}

%% Verbatim prosted \begtt...\endtt, "...".
{\obeyspaces \gdef\activespace{\obeyspaces\let =\ }}
\def\setverb{\def\do##1{\catcode`##1=12}\dospecials}
\def\begtt{\medskip\hbox\bgroup\vrule\vbox\bgroup\hrule
  \smallskip\bgroup \setverb \catcode`\"=12 \activespace 
  \baselineskip=.9\baselineskip
  \def\par{\leavevmode\strut\endgraf} 
  \obeylines \startverb} 
{\obeylines \catcode`\|=0 \catcode`\\=12 
  |gdef|startverb#1^^M#2\endtt{%
    |showtt#2|egroup|smallskip|hrule|egroup|vrule|egroup|medskip}} 
\def\"{"} \catcode`\"=13
\def"{\leavevmode\hbox\bgroup\let"=\egroup\setverb\obeyspaces\tt}

%% Prosted ukzek
\def\beguk{\medskip\hbox\bgroup\vrule\vbox\bgroup\hrule\medskip
   \leftskip=\parindent \rightskip=\parindent \relax}
\def\enduk{\medskip\hrule\egroup\vrule\egroup\medskip}

%% Tabulky
\def\begtable{$$\vbox\bgroup
  \let\par=\cr \obeylines \halign\bgroup &##\hfil\qquad\cr}
\def\endtable{\egroup\egroup$$}
\abovedisplayskip=\abovedisplayshortskip
\def\tabline{\noalign{\smallskip\hrule}}
\def\.{\hphantom{0}}

%% Vtov prosted 
\def\begitems{\medskip\bgroup}
\def\enditems{\par\egroup\medskip}

%% Loga
\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
\def\CS{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
\def\AMS{$\cal A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{$\cal M$}\kern-.075em S$}
\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}

%% Poznmky pod arou
\let\orifootnote=\footnote
\def\footnote{\global\advance\footnum by1\orifootnote{$^{\the\footnum}$}}

%% Pomocn
\def\url#1{{\tt #1}}
\let\pp=\noindent
\let\,=\thinspace

%% Tituln strana
\bgroup \nopagenumbers \pageno=0
\null\vfill
{\baselineskip=40pt
\centerline{\bigfont Prvn setkn s~\TeX{}em}
\centerline{\bigfont Petr Olk}
}
\vskip 0pt plus2fill\break
\parindent=0pt \parskip=\bigskipamount
\null\vfil
Autor programu \TeX{} je profesor Donald Knuth.
\par
\TeX{} je ochrann znmka American Mathematical Society.
\par
Ostatn v manulu pouit nzvy programovch produkt, firem
apod. mohou bt ochrannmi znmkami nebo registrovanmi ochrannmi
znmkami pslunch vlastnk.
\vfill
Copyright $\copyright$ RNDr. Petr Olk, 1999
\par
Tento text si mete vytisknout pro vlastn poteby. Je k~dispozici
spolen s~balkem \CS\TeX{} na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc} 
ve zdrojovm textu ({\tt prvni.tex}), PostScriptu ({\tt prvni.ps}) a ve
formtu PDF ({\tt prvni.pdf}).  Mete jej tak distribuovat, ale pouze
v~nezmnn elektronick podob.
\bigskip\break
\egroup
\pageno=1



\sekce vod
%%%%%%%%%%%

Tento manul je koncipovn jako \uv{prvn seznmen s~programem \TeX{}%
    \footnote{Nzev \TeX{} se te \uv{tech}, nikoli \uv{teks}.}
na jeden veer}. Ml by umonit zatenkovi porozumt
zkladnm principm \TeX{}u. Manul obsahuje ukzku jednoduchho dokumentu,
kter by si ml ten sm pepsat do svho potae a na nm \TeX{}
vyzkouet. Je to dobr prvn krok do pestrho svta tohoto programu plnho
zajmavch monost. Ukzka by mla t naznait uitenost dobrho nvrhu
znakovn vstupnho textu tak, aby byl oddlen obsah dokumentu od jeho
formy. Pedveden ukzka tak ilustruje zkladn principy rozen \TeX{}u
(plain nebo \LaTeX). Tm me uivatel hned na prvnm dokumentu rozhodnout,
kter \TeX{}ov rozen je bli jeho srdci a podle toho vybrat dal
literaturu pro doplujc studium.

Pedpokldme, e ten m urit dvody pro pout \TeX{}, take se zde
nebudeme zdrovat vtem jeho vhod, rozepisovat obrn jeho historii a
nebudeme polemizovat o~uitenosti i neuitenosti dvkovho i
interaktivnho systmu na ppravu sazby.


\sekce \TeX\ a jeho okol
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\TeX{} je formtor. Je to program, ktermu pedlome vstupn text
dokumentu v~\uv{hol} textov podob doplnn textovmi
znakami, kter vymezuj strukturu dokumentu nebo dvaj \TeX{}u pokyny
o~zpsobu formtovn dokumentu. Bv obvykl (ale nen to nutn)
pojmenovat tento soubor s~pouitm ppony {\tt.tex}, napklad 
\hbox{\tt dokument.tex}. Na vstupu pak po zpracovn \TeX{}em dostaneme
tzv.~{\tt dvi} soubor%,
    \footnote{odvozeno z~anglickho \uv{device independent}~-- na
              zazen nezvisl},
kter obsahuje definitivn informace o~pouitch fontech a o~umstn
jednotlivch znak na strnce. Tento soubor m nzev odvozen od nzvu
vstupnho souboru, ale m pponu {\tt.dvi}. Lze jej prostednictvm
vhodnho programu prohldnout na obrazovce (vidme, jak bude dokument
skuten vypadat), nebo jej vytisknout na tiskrn.

\TeX{} tedy te na svm vstupu soubor s~dobe definovanou syntax jazyka
znaek a na vstupu je rovn soubor s~plnm popisem sazby. \TeX{}
jako takov je nezvisl na operanm systmu. Vvoj samotnho \TeX{}u
je zastaven, take pro uivatele nehroz nebezpe vzniku dalch
nekompatibilnch verz. Dal programy \uv{okolo \TeX{}u} tvo
dohromady tzv.~implementaci \TeX{}u a umon s~\TeX{}em rozumnm
zpsobem pracovat.

Zanajc uivatel se samozejm hlavn pt po zpsobu, jak me
v~konkrtnm operanm systmu s~konkrtn \TeX{}ovou implementac
s~tmto programem pracovat, jak jej spustit, jakmi tlatky se ovld
textov editor, jak nabdky jsou k~dispozici, co nad kterm obrzkem udl
my. Pt se tedy po uivatelskm rozhran. Jednotliv manuly o~\TeX{}u
tradin odkazuj na tzv.~\uv{mstn pruku} (Local Guide), kter by
mla toto rozhran popisovat. Tato pruka je zvisl na pouitm
operanm systmu, na pouit implementaci \TeX{}u, na vybranm textovm
editoru a nkdy t na administrtorovi systmu, kter konfiguruje nkter
vci specificky pro vt pohodl uivatel. Ani v~tomto manulu nejsou
uvedeny podrobnosti o~uivatelskm rozhran.

V~graficky orientovanch operanch systmech je vtinou mon otevt
souasn v~jednom oknku textov editor, ve kterm uivatel pe nebo
modifikuje vstupn text a ve vedlejm oknku prohle vstupnho
{\tt dvi} souboru. Po modifikaci vstupnho textu a sputn \TeX{}u
(nejlpe klvesovou zkratkou pmo z~editoru) se bhem pr sekund 
projev zmna v~prohlei vslednho dokumentu.

Textov editor, ve kterm pipravujeme nebo modifikujeme vstupn texty
dokument, nesm ukldat na disk dn skryt formtovac informace
implementovan jen pro tento editor (jako napklad zmna fontu, mkk
konce dku apod.). To dlaj tzv.~textov procesory, na kter v~ppad
prce s~\TeX{}em vtinou nepouvme.

Zvyklosti ve znakovn dokumentu jsou vesms zvisl na pouitm {\it
formtu} \TeX{}u, kter modifikuje jeho chovn. kme, e je
dokument napsn ve formtu {\it \LaTeX}, pokud je nkde na zatku
vstupnho textu dokumentu uvedena znaka "\documentclass" nebo
"\documentstyle".  Pokud tam tuto znaku nenajdeme, meme
pedpokldat, e je dokument napsn ve formtu {\it plain}, v~ppad
esky psanho dokumentu pak ve formtu {\it csplain}. Tento manul je
napklad napsn ve formtu csplain a je uloen v~souboru 
{\tt prvni.tex}. Me se stt, e njak dokument je napsn ve formtu
\AMS\TeX{} nebo v~jinm mn pouvanm formtu. Tm se ale zde nebudeme
zabvat. Rozdl mezi plainem a \LaTeX{}em a smysl pouit formt vyplyne
a z~dalho textu.

Nsledujc tabulka pedpokld, e pracujeme
v~operanm systmu, kter umouje uivateli zadvat pokyny z~pkazovho
dku. Tm nevyluujeme, e nelze nkter popisovan innosti implementovat
do njak uivatelsk nabdky konkrtnho uivatelskho rozhran.
Pedpokldme, e jsme pipravili vstupn text dokumentu do souboru
{\tt dokument.tex}.

\begtable
  pkazov dek    &  koment
  \tabline
  "tex dokument"       &  anglick dokument, formt plain
  "csplain dokument"   &  esk nebo slovensk dokument, formt csplain
  "latex dokument"     &  formt \LaTeX, jazyk je deklarovn v~dokumentu
  "cslatex dokument"   &  modifikovan \LaTeX{} pro etinu a sloventinu
\endtable  

Vimneme si, e v~pkazovm dku peme za jmno formtu nzev vstupnho
souboru a e pponu {\tt.tex} nemusme pst. Dobe instalovan
implementace \TeX{}u by mla podle jmna formtu spustit \TeX{} modifikovan
prv tmto formtem.

Pokud nemte ve sv implementaci \TeX{}u formt csplain, je to patn
znamen. Nebudete toti schopni zpracovat ani tento manul ani
ukzku, kter je v~nm obsaena. V~takovm ppad doporuujeme
poohldnout se po \CS\TeX{}u, kter najdete napklad na
\url{http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.

K~prohldnut dokumentu se pouvaj rzn programy (tzv.~dvi~prohlee).
Volba prohlee zvis na pouitm operanm systmu a na implementaci
\TeX{}u. V~UNIXu je nejastj program {\tt xdvi} (sta napsat 
"xdvi dokument"). V~MS Windows se pouv {\tt windvi}, {\tt dviwin}
nebo {\tt yapp}. V~DOSu se stekme nejastji s~programem {\tt dviscr}
z~implementace em\TeX{}. Pro OS/2 m em\TeX{} \uv{okenn} variantu
prohlee {\tt dvipm}.

Na PostScriptovou tiskrnu vytiskneme dokument programam {\tt dvips},
pkazov dek: "dvips -Ptiskarna dokument". Nemme-li PostScriptovou
tiskrnu, vtinou ped n pedadme Ghostscript, co je voln
dostupn konvertor z~PostScriptu. Nkdy lze t najt ovlada pro 
tiskrnu pmo v~pslun \TeX{}ov implementaci.


\sekce Jdeme na to
%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Nejprve zkusme v~njakm textovm editoru vytvoit soubor {\tt pokus.tex},
kter obsahuje zkuebn vtu:

\begtt %--------------------------------------------------------------
Ahoj svte!
\bye
\endtt %--------------------------------------------------------------

Pokud zpracujeme tento soubor \TeX{}em s~formtem csplain
(pipomnme, e je mon pout povel {\tt csplain pokus}), 
dostaneme vstupn soubor {\tt pokus.dvi}. Navc
\TeX{} ulo informaci o~zpracovn do souboru {\tt pokus.log}. Vsledn
{\tt dvi} soubor si meme prohldnout prohleem. Dostaneme
oekvan  vsledek:

\beguk %-------------------------------------------------------------
\tencsr Ahoj svte!
\enduk %-------------------------------------------------------------

\pp Pitom dole na strnce je jet vytitno slo strany:~1.

Pokud zkusme tent soubor zpracovat \TeX{}em s~formtem plain
(pkazov dek {\tt tex pokus}), vstup bude zmren: \uv{Ahoj svte!}.
Vidme, e textov soubor s~akcenty nelze jednodue vnutit originlnmu
americkmu \TeX{}u, ale msto formtu plain je poteba pout modifikovan
csplain.

Kdybychom chtli tent soubor zpracovat \TeX{}em s~formtem \LaTeX{}
(krtce kme, e soubor zpracovvme \LaTeX{}em), obdrme chybov
hlen:

\begtt %--------------------------------------------------------------
! LaTeX Error: Missing \begin{document}.

See the LaTeX manual or LaTeX Companion for explanation.
Type  H <return>  for immediate help.
 ...                                              
                                                  
l.1 A
     hoj svte!
? 
\endtt %--------------------------------------------------------------

Vidme tedy, e soubor nen vhodn pipraven ke zpracovn \LaTeX{}em.
Chyb mu "\begin{document}". Pozdji ukeme, e mu chyb vce vc, ale
v~tuto chvli radji zstaneme u~csplainu. Komunikaci s~\TeX{}em pi
chybovm hlen ukonme odeslnm znaku {\tt x}. Chceme-li, aby
\TeX{} chybu ignoroval a pokraoval ve zpracovn dokumentu, sta na
otaznk odpovdt \uv{Enter} (v~tomto pklad, kdy dokument vhodn
pro csplain chceme zpracovat \LaTeX{}em, se pouze dokme dal
zavleen chyby).

Zkusme si nyn pepsat do potae nsledujc ponkud rozshlej
dokument. Soubor nazveme teba {\tt mujprvni.tex} a vytvome jej
libovolnm textovm editorem. Pokud je ten od prody \uv{leniv}, me
se msto zdlouhavho pepisovn pokusit najt text ukzky ve vstupnm
souboru {\tt prvni.tex} tohoto manulu a penst jej do svho souboru
{\tt mujprvni.tex} jako blok v~textovm editoru.

Mon nm me pipadat st oznaen jako \uv{oblast definic} hodn
nepochopiteln, skoro jako porucha na lince. Pesto se zatm pokusme
pekonat odpor k~tto porue a dsledn vechny znaky pepeme.
\TeX{} se nm za to odvd silnmi monostmi, kter budeme postupn
odhalovat.

Nemusme se obtovat pepisovnm text, schovanch za znakem "%", protoe
tmto znakem je zahjen koment, kter kon koncem dku a kter je pi
zpracovn \TeX{}em ignorovn. V~kadm ppad ale nevynechvejme przdn
dky v~ukzce a vnujme pozornost obsahu sti oznaen jako \uv{vlastn
text}, kde jsou vyjmenovny zkladn jevy, se ktermi se pi poizovn
text pro \TeX{} budeme neustle setkvat.

\begtt %=============================================================
%%%%%%%% Zde zan "oblast definic" pro tento dokument %%%%%%%%%%%

\chyph       % inicializace eskho dlen slov v csplainu
\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2  % vt font
\def\bod{\item{$\bullet$}}  % definice zkratky \bod pro vet
\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
   \removelastskip\bigskip  %   odmae posledn vert. mezeru a pid vlastn
   \indent{\titulfont #1}   %   odsazen text nadpisu vtm fontem
   \par\nobreak\medskip}    %   konec dku, zakzan zlom, men mezera
\let\itemskip=\medskip      % kolem vtu prvk bude men mezera \medskip

%%%%%%%% Zde zan "vlastn text" dokumentu %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\nadpis Mj prvn dokument

Zkoum napsat prvn text v~\TeX u. Tento odstavec mus bt
tak dlouh, aby bylo vidt, e se rozlomil aspo na dva dky.

Jednotliv odstavce oddlujeme od sebe przdnm dkem. Przdnmi dky
vbec neetme, protoe zvyuj pehlednost zdrojovho textu.
Vyzkoume si nyn nkolik vc.

\itemskip
\bod Budeme pouvat esk \uv{uvozovky}, kter se li od ``anglickch''.
     Uvdomme si, e pouit "tchto znak" je pln patn!
\bod Rozliujme mezi spojovnkem (je-li), pomlkou ve vt~--
     a dlouhou pomlkou---ta se pouv v~anglickch dokumentech.
\bod Pedpokldme, e kad doke rozeznat 1 (jedniku) od l
     (psmene el) a 0 (nulu) od O~(psmene~O).
\bod Zkusme pepnout do {\bf polotunho psma}, nebo do
     {\it kurzvy}. Tak vyzkoume {\tt strojopis}.
\bod Vimneme si, e ve slovech grafika, firma, apod. se psmena
     f a i automaticky promnila v~jedin znak fi (srovnme to
     s~nesprvnm f\/i).
\bod Mezery mezi psmeny jsou automaticky vyrovnvny podle tvaru psmen.
     Ve slov \uv{Tento} je napklad psmeno~e tsnji pisazeno
     k~psmenu~T, aby se mezery mezi psmeny opticky jevily stejnomrn.
\bod Vypravme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
     Zjistme, e slo -1 je zde napsno patn (proklet spojovnk),
     zatmco sprvn m bt $-1$.
\bod Protoe \% uvozuje koment a \$ pepn do matematick sazby,
     musme ped n napsat zptn lomtko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
\itemskip

\nadpis Zvr

To by pro zatek stailo. Pkazem {\tt\char`\\bye} ukonme nae pokusy.
\bye
\endtt %=============================================================

Po zpracovn tohoto dokumentu formtem csplain si meme prohldnout
prohleem {\tt dvi} souboru nsledujc vsledek:

\beguk %=============================================================
\parindent=20truept
\baselineskip=12truept
\font\tenbf=csbx10 at10truept \font\tenit=csti10 at10truept 
\font\tentt=cstt10 at10truept
\font\tenrm=csr10 at10truept \tenrm
\font\symbol=cmsy10 at10truept
\font\mmi=cmmi10 at10truept \font\sevenrm=csr7 at7truept
\textfont0=\tenrm \scriptfont0=\sevenrm
\textfont1=\mmi \textfont2=\symbol
\font\titulfont=csbx10 scaled\magstep1  % vt font
\def\bod{\item{$\bullet$}}  % definice zkratky \bod pro vet
\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
   \removelastskip\bigskip  %   odmae posledn vert. mezeru a pid vlastn
   \indent{\titulfont #1}   %   odsazen text nadpisu vtm fontem
   \par\nobreak\medskip}    %   konec dku, zakzan zlom, men mezera
\bigskipamount=12truept \medskipamount=6truept
\let\itemskip=\medskip       % kolem vtu prvk bude men mezera \medskip

\nadpis Mj prvn dokument

Zkoum napsat prvn text v~\TeX u. Tento odstavec mus bt
tak dlouh, aby bylo vidt, e se rozlomil aspo na dva dky.

Jednotliv odstavce oddlujeme od sebe przdnm dkem. Przdnmi dky
vbec neetme, protoe zvyuj pehlednost zdrojovho textu.
Vyzkoume si nyn nkolik vc.

\itemskip
\bod Budeme pouvat esk \uv{uvozovky}, kter se li od ``anglickch''.
     Uvdomme si, e pouit \"tchto znak\" je pln patn!
\bod Rozliujme mezi spojovnkem (je-li), pomlkou ve vt~-- 
     a dlouhou pomlkou---ta se pouv v~anglickch dokumentech.
\bod Pedpokldme, e kad doke rozeznat 1 (jedniku) od l
     (psmene el) a 0 (nulu) od O~(psmene~O).
\bod Zkusme pepnout do {\bf polotunho psma}, nebo do
     {\it kurzvy}. Tak vyzkoume {\tt strojopis}.
\bod Vimneme si, e ve slovech grafika, firma, apod. se psmena
     f a i automaticky promnila v~jedin znak fi (srovnme to
     s~nesprvnm f\/i).
\bod Mezery mezi psmeny jsou automaticky vyrovnvny podle tvaru psmen.
     Ve slov \uv{Tento} je napklad psmeno~e tsnji pisazeno
     k~psmenu~T, aby se mezery mezi psmeny opticky jevily stejnomrn.
\bod Vypravme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
     Zjistme, e slo -1 je zde napsno patn (proklet spojovnk),
     zatmco sprvn m bt $-1$.
\bod Protoe \% uvozuje koment a \$ pepn do matematick sazby,
     musme ped n napsat zptn lomtko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
\itemskip

\nadpis Zvr

To by pro zatek stailo. Pkazem {\tt\char`\\bye} ukonme nae pokusy.
\enduk %=============================================================

Vimnme si, e v~pkladu je dsledn oddlena forma od obsahu dokumentu.
V~sti oznaen \uv{vlastn text} jsou pouity znaky "\nadpis",
"\bod" a "\itemskip", kter ohraniuj logick sti dokumentu (vymezen
nadpisu, uveden dal poloky ve vtu prvk, obklopen skupiny vtu prvk)
a nepopisuj dn konkrtn formtovac informace (volba fontu, velikost
fontu, velikost mezer nad a pod nadpisem, tvar puntku ve vtu prvk
apod.).

Znaky vymezujc strukturu dokumentu jsou definovny v~sti \uv{oblast
definic}. Zde je eeno, jak bude mt nadpis font, jak bude
v~textu umstn a jak bude vypadat formtovn vtu prvk. Podrobnj
rozbor tchto definic uvedeme za chvli.

Toto oddlen formy od obsahu se v~mnoha ppadech zatenkm neda.
Pmo v~textu jejich dokument se vyskytuj znaky jako "\vskip12mm"
(vertikln mezera 12\,mm), "\vfill\break" (vynucen ukonen strany) a mnoho
dalch nevar. My se pokusme hned z~potku se takovm vcem pokud mono
vyhnout. V~sekci \uv{zmna vzhledu dokumentu} uvidme, e se nm to bohat
vyplat.


\sekce Vysvtlen pouitch znaek v~pkladu
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Jednotliv znaky, kter d formtovn a vymezuj strukturu dokumentu
jsou vesms ve tvaru "\slovo". Tyto znaky se nazvaj
{\it dic sekvence\/} a nkdy t budeme hovoit o~{\it pkazech},
protoe jimi pikazujeme, aby \TeX{} nco vykonal.

dic sekvence v~pkladu rozdlme na dv skupiny. 1.~ty, co jsou
definovny v~samotnm \TeX{}u nebo v~pouitm formtu (v~naem ppad
ve formtu {\tt csplain}). 2.~dic sekvence, kter jsme definovali sami.

Zaneme rozborem druh skupiny dicch sekvenc:

\begitems
\bod "\nadpis" je sekvence, kter oekv za sebou text nadpisu a pak
     przdn dek.
\bod "\titulfont" je pepna pro vt velikost fontu pro nadpis.
     Je definovn na dku zanajcm pkazem "\font" a pouit v~definici
     dic sekvence "\nadpis".
\bod "\bod" je sekvence, kter uvozuje poloku ve vtu prvk. Promn se
     v~njakou grafickou realizaci zarky (zde puntk) a zpsob odsazen
     textu poloky.
\bod "\itemskip" vytvo vertikln mezeru, kter oddl vet prvk
     od ostatnho textu. Pouije se na zatku i na konci vtu.
\enditems

Ostatn dic sekvence jsou definovny v~pouitm formtu nebo pmo
zabudovny v~\TeX{}u. Uivatel se s~nimi bude postupn seznamovat
studiem vhodn literatury. Zde uvedeme velmi strun jen ty nejdleitj
dic sekvence, abychom usnadnili pochopen pkladu.

\begitems
\bod "\chyph". Tato dic sekvence inicializuje esk vzory dlen slov a
     je definovna pouze ve formtu csplain. V~ppad eskch text
     bychom ji nikdy nemli vynechat! Analogicky "\shyph" inicializuje
     slovensk vzory dlen slov. Bez tchto pkaz \TeX{} pracuje
     implicitn s~anglickmi vzory dlen.
\bod "\font" zavede z~instalace \TeX{}u do dokumentu dal font.
     Struktura parametr pkazu bude vysvtlena v~sekci o~fontech.
\bod "\def" definuje novou dic sekvenci (zde "\bod" a "\nadpis").
     Za dic sekvenc me nsledovat formln popis parametr nov
     sekvence a pak nsleduje ve sloench zvorkch tlo definice.
     V~n je popsno, co se pi pouit nov dic sekvence m vykonat.
\bod "\item" zahj vtovou poloku (odsazenm textu) a pevezme
     za sebou ve sloench zvorkch parametr, kter popisuje vzhled puntku.
\bod "\bullet" vytvo v~matematickm mdu ern puntk: $\bullet$.
\bod "\bigskip" vytvo vertikln mezeru velikosti jednoho dku a
     "\medskip" velikosti poloviny dku. "\indent" odsad dal text
     o~velikost odstavcov zarky.
\bod dic sekvence "\par" je explicitn ukonen odstavce. \TeX{} ji
     intern vytv v~mst kadho przdnho dku. Ve formlnm popisu
     parametru za "\def\nadpis" m ale "\par" pouze vymezovac
     inek. Formln popis parametru v~naem pklad teme takto:
     nov definovan dic sekvence "\nadpis" pevezme za sebou text
     a po prvn vskyt "\par" (tedy a po prvn vskyt przdnho dku)
     a ulo jej do \uv{promnn} s~oznaenm "#1".
\bod "\let" teme esky nech. Tento pkaz ztoton vznam nov
     dic sekvence (v~naem pklad "\itemskip") s~pedlohou (v~tomto
     pklad "\medskip").
\enditems

V~na ukzce jsme pouili t nkter speciln \TeX{}ovsk znaky.
Vysvtlme si nyn strun jejich vznam.

\begitems
\bod Znak "~" znamen nedlitelnou mezeru. Je zde pouita za neslabinmi
     pedlokami a ped jednopsmennmi ukzkami, aby se v~tchto mstech
     nerozdlil dek. Pi poizovn textu nemusme pst za neslabinmi 
     pedlokami vlnku \uv{run}. Vlnky tam lze doplnit pozdji jednoduchmi
     programy, kter bvaj soust \TeX{}ovskch instalac.
\bod Znaky "{ }" maj v~\TeX{}u ti mrn odlin vznamy.
\itemitem{1.} Obklopuj tla definic za pkazem "\def", jak ji bylo eeno.
\itemitem{2.} Obklopuj parametry nkterch dicch sekvenc (viz
     napklad text {\tt uvozovky}, kter je parametrem dic sekvence
     "\uv", nebo text "$\bullet$", kter je parametrem dic sekvence
     "\item".
\itemitem{3.} Samotn znaky "{ }" vymezuj jist skupiny, ve kterch je
     veker piazen a nastaven lokln. Skupiny se asto pouvaj pro
     vymezen platnosti pepna psma (viz "\bf", "\it", "\tt" a
     "\titulfont").
\item{} Zvorky "{ }" mus vzjemn provat, co je dleit zejmna ve
     vymezovacch vznamech~(ad~1 a~2). Proto teba tlo definice
     "\bod" obsahuje text "\item{$\bullet$}" a je ukoneno a druhou
     zvorkou~"}".
\bod Znak "%" uvozuje koment a do konce dku.
\bod Znak "$" pepn do {\it matematickho mdu} a zpt. V matematickm
     mdu \TeX{} sestavuje sazbu ponkud odlinm zpsobem (vimneme
     si, e napklad promnn $a$, $b$ jsou v matematickm mdu
     automaticky szeny kurzvou).
\bod Znak "^" v~matematickm mdu uvozuje horn index (exponent).
\enditems

\sekce Zmna vzhledu dokumentu
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Pedvedeme, v~em spov vhoda oddlen obsahu
dokumentu od formy. Pedpokldejme, e nm njak zkuenj kolega
pome s~ppravou definic pro n dokument. Pedpokldejme dle, e onen
kolega m na vc ponkud jin typografick nzor a zane vci pedlvat.
V~editoru modifikuje definice a ve vedlejm oknku v~prohlei se prbn
mn n prvn dokument skoro k~nepoznn. Pitom kolega
{\it vbec nemus\/} zashnout do vlastnho textu dokumentu.

Pedevm se mu nelb rodina font Computer Modern, kter je
v~\TeX{}u implicitn nastavena. Mnoho instalac \TeX{}u obsahuje
nstroje pro prci s~dalmi, zejmna PostScriptovmi, fonty. Mme-li
takovou instalaci, meme napsat na zatek dokumentu teba 
"\input cbookman" a mme cel dokument v~rodin Bookman. Pkaz "\input"
zavd do dokumentu extern soubor definic, zde soubor s~nzvem {\tt
cbookman.tex}. Tento soubor obsahuje pkazy "\font" na zaveden
skupiny font Bookman a nastav je jako implicitn.

Kolega se dle rozhodl vkldat mezi kad odstavec drobnou vertikln mezeru
a msto puntk pro vty chce pout tvereky, kter ve vt velikosti
zaad i do nadpis. Konen velikost fontu pro nadpis se mu zd pli
velk (msto "\magstep2" v~dku "\font" pouije \uv{men} "\magstep1").
Vsledek jeho snaen v~\uv{oblasti definic} dopadne teba takto:

\begtt %=============================================================
\chyph             % inicializace eskho dlen slov v csplainu
\magnification\magstep1     % cel dokument bude 1,2 krt vt
\input cbookman \setsimplemath  % pouit psmo: Bookman i v matematice
\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep1  % vt font
\newdimen\indskip \indskip=15pt % vty budou odsazeny 15pt
\def\ctverecek#1{\noindent  % tvereek promnn velikosti v mst \indskip
   \hbox to\indskip{\vrule height#1pt depth0pt width#1pt\hss}}
\def\bod{\par\hangindent=\indskip \ctverecek{4}}  % definice zkratky \bod
\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
   \removelastskip\bigskip  %   odmae posledn vert.mezeru a pid vlastn
   \ctverecek{7}{\titulfont #1} % nadpis odsazen tverekem
   \par\nobreak}            %   konec dku, zakzan zlom, dn mezera
\parskip=\medskipamount     % mezi odstavci bude mezera jako \medskip
\parindent=0pt              % odstavce nebudou odsazeny zarkou
\let\itemskip=\relax        % dn dal mezery mezi vty
\endtt %=============================================================

N dokument vypad pak nsledovn:

\beguk %=============================================================
\input cbookman             % pouit psmo: Bookman
\font\mmi=\fontname\tenit 
\font\sevenrm=\fontname\tenrm\space at 7pt
\textfont0=\tenrm \scriptfont0=\sevenrm
\textfont1=\mmi 

\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep1  % vt font
\newdimen\indskip \indskip=15pt  % vty budou odsazeny 15pt
\def\ctverecek#1{\noindent  % tvereek o promnn velikosti v mst \indskip
   \hbox to\indskip{\vrule height#1pt depth0pt width#1pt\hss}}
\def\bod{\par\hangindent=\indskip \ctverecek{4}}  % definice zkratky \bod
\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
   \removelastskip\bigskip  %   odmae posledn vert. mezeru a pid vlastn
   \ctverecek{7}{\titulfont #1} % nadpis odsazen tverekem
   \par\nobreak}            %   konec dku, zakzan zlom, dn mezera
\parskip=\medskipamount     % mezi odstavci bude mezera jako \medskip
\parindent=0pt              % odstavce nebudou odsazeny zarkou
\let\itemskip=\relax        % dn dal mezery mezi vty

\nadpis Mj prvn dokument

Zkoum napsat prvn text v~\TeX u. Tento odstavec mus bt
tak dlouh, aby bylo vidt, e se rozlomil aspo na dva dky.

Jednotliv odstavce oddlujeme od sebe przdnm dkem. Przdnmi dky
vbec neetme, protoe zvyuj pehlednost zdrojovho textu.
Vyzkoume si nyn nkolik vc.

\itemskip
\bod Budeme pouvat esk \uv{uvozovky}, kter se li od ``anglickch''.
     Uvdomme si, e pouit \"tchto znak\" je pln patn!
\bod Rozliujme mezi spojovnkem (je-li), pomlkou ve vt~-- 
     a dlouhou pomlkou---ta se pouv v~anglickch dokumentech.
\bod Pedpokldme, e kad doke rozeznat 1 (jedniku) od l
     (psmene el) a 0 (nulu) od O~(psmene~O).
\bod Zkusme pepnout do {\bf polotunho psma}, nebo do
     {\it kurzvy}. Tak vyzkoume {\tt strojopis}.
\bod Vimneme si, e ve slovech grafika, firma, apod. se psmena
     f a i automaticky promnila v~jedin znak fi (srovnme to
     s~nesprvnm f\/i).
\bod Mezery mezi psmeny jsou automaticky vyrovnvny podle tvaru psmen.
     Ve slov \uv{Tento} je napklad psmeno~e tsnji pisazeno
     k~psmenu~T, aby se mezery mezi psmeny opticky jevily stejnomrn.
\bod Vypravme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
     Zjistme, e slo -1 je zde napsno patn (proklet spojovnk),
     zatmco sprvn m bt $-1$.
\bod Protoe \% uvozuje koment a \$ pepn do matematick sazby,
     musme ped n napsat zptn lomtko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
\itemskip

\nadpis Zvr

To by pro zatek stailo. Pkazem {\tt\char`\\bye} ukonme nae pokusy.
\enduk %==============================================================

Kdyby n kolega chtl, implementoval by teba automatick slovn
poloek, automatick slovn nadpis, generovn obsahu a dal vci.
Vysvtlen novch dicch sekvenc, kter kolega pouil, bohuel
pekrauje rmec tohoto vodnho dokumentu.

Definice lze umstit do jinho souboru ne vlastn text dokumentu.
Na zatku dokumentu pak soubor definic nateme pkazem "\input".
Nebo naopak, hlavn bude soubor definic, ze kterho se pkazem "\input"
postupn nataj jednotliv kapitoly rozshlejho dla.


\sekce Stojme na kiovatce
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

V~pedchozm pklad jsme ilustrovali dleitou vlastnost \TeX{}u~--
schopnost mnit vzhled dokumentu jen vmnou nkterch definic. Krom toho
ale tyto definice tak musej navazovat na mluvu, jakmi znakami bude
autor vymezovat strukturu svho dokumentu. Kdyby autor pouil msto znaky
"\nadpis" znaku "\section", \TeX{} by nm pi zpracovn dokumentu vynadal:

\begtt %--------------------------------------------------------------
! Undefined control sequence.
l.14 \section
              Mj prvn dokument
?
\endtt %--------------------------------------------------------------

\pp tedy: nedefinovan dic sekvence. Odpovme-li na otaznk pouhm
stiskem klvesy Enter, \TeX{} tuto sekvenci zcela ignoruje a pracuje dl.
dnho zvraznn nadpisu bychom se nedokali. Je tedy vidt,
e je hodn dleit ujasnit si, jak znakovn struktury dokumentu
pouijeme.

V~tto souvislosti si musme odpovdt jednu dleitou otzku. Chceme se
nauit jazyk definic \TeX{}u na takov rovni, jako n imaginrn kolega
z~pedchozho pkladu? Budeme radji sami kontrolovat kad detail vzhledu
dokumentu prostednictvm vlastnch definic, ne abychom pebrali hotov
een odjinud? Pokud na tyto otzky odpovme \uv{ano}, pak je pro ns
vhodn pout formt plain (pro esk a slovensk dokumenty jen mrn
modifikovan formt csplain), kter definuje jen minimum zkladnch
dicch sekvenc. O~dal dic sekvence stejn jako o~modifikaci
vzhledu dokumentu podle naich pedstav se musme postarat sami.
V~takovm ppad si meme sami rozhodnout, jak znaky pro vymezen
struktury dokumentu pouijeme, protoe si pro n nakonec udlme vlastn
definice.

Na druh stran, pokud rdi pebrme hotov een, pokud nechceme
zbyten pronikat do problematiky jazyka definic \TeX{}u, pokud se
spokojme s~u pipravenmi ablonami vzhledu dokumentu (tzv. styly),
pokud jsme ochotni se msto t set zkladnch pkaz \TeX{}u uit
zhruba tisc uivatelskch znaek pro \LaTeX, bude pro ns
vhodn pout radji formt \LaTeX{}.

\LaTeX{} doporuuje urit znakovn struktury dokumentu. Napklad se
pedpokld lenn na kapitoly (znaka "\chapter") a na sekce (znaka
"\section"). Kad dokument by ml zat zhlavm uvozenm sekvenc
"\documentclass" (u~star verze \LaTeX{}u se meme setkat jet se
sekvenc "\documentstyle"). Parametrem tto sekvence by ml bt nzev
zkladnho stylovho souboru (souboru definic upravujcch vzhled
dokumentu). Nejastji bv tmto parametrem "book" (formt knihy)
nebo "article" (formt lnku). Doplkov stylov soubory se nataj pomoc
sekvence "\usepackage". Vlastn text dokumentu mus bt uzaven mezi
znakami "\begin{document}" a "\end{document}". asto se vyskytuj dal
znaky "\begin" a "\end" vymezujc v~\LaTeX{}u jist prosted (napklad
prosted pro vtov poloky).

Vrame se k~naemu pkladu a pepime jej do znakovn podle \LaTeX{}u.

\begtt %=============================================================
\documentclass{article}  % zkladn styl bude "odborn lnek"
\usepackage{czech}       % doplkov soubor definic pro esk jazyk
\begin{document}         % povinn

\section{Mj prvn dokument}

Zkoum napsat prvn text v~\TeX u. Tento odstavec mus bt
tak dlouh, aby bylo vidt, e se rozlomil aspo na dva dky.

Jednotliv odstavce oddlujeme od sebe przdnm dkem. Przdnmi dky
vbec neetme, protoe zvyuj pehlednost zdrojovho textu.
Vyzkoume si nyn nkolik vc.

\begin{itemize}
\item Budeme pouvat esk \uv{uvozovky}, kter se li od ``anglickch''.
      Uvdomme si, e pouit "tchto znak" je pln patn!
\item Rozliujme mezi spojovnkem (je-li), pomlkou ve vt~-- 
      a dlouhou pomlkou---ta se pouv v~anglickch dokumentech.
\item Pedpokldme, e kad doke rozeznat 1 (jedniku) od l
      (psmene el) a 0 (nulu) od O~(psmene~O).
\item Zkusme pepnout do {\bf polotunho psma}, nebo do
      {\it kurzvy}. Tak vyzkoume {\tt strojopis}.
\item Vimneme si, e ve slovech grafika, firma, apod. se psmena
      f a i automaticky promnila v~jedin znak fi (srovnme to
      s~nesprvnm f\/i).
\item Mezery mezi psmeny jsou automaticky vyrovnvny podle tvaru psmen.
      Ve slov \uv{Tento} je napklad psmeno~e tsnji pisazeno
      k~psmenu~T, aby se mezery mezi psmeny opticky jevily stejnomrn.
\item Vypravme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
      Zjistme, e slo -1 je zde napsno patn (proklet spojovnk),
      zatmco sprvn m bt $-1$.
\item Protoe \% uvozuje koment a \$ pepn do matematick sazby,
      musme ped n napsat zptn lomtko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
\end{itemize}

\section{Zvr}

To by pro zatek stailo. Pkazem \verb|\bye| ukonme nae pokusy.
\end{document}
\endtt %--------------------------------------------------------------

Poznamenejme, e zaveden doplkovho stylu {\tt czech} zpsob aktivaci
eskch vzor dlen slov a psma s~eskmi znaky. Bez pouit tohoto stylu
pracuje \LaTeX{} implicitn s~anglickmi vzory dlen slov a s~psmy, kter
neobsahuj hkovan a rkovan psmena.

Upozorujeme, e v~souasn dob je \LaTeX{} nkolik druh. U
zmnn \uv{star \LaTeX} (tzv.~verze 2.09), ve kterm se
struktura zhlav dokumentu mrn liila. Dle je pro poteby
eskch dokument nutn rozliovat mezi tzv.~\uv{babelizovanm
\LaTeX{}em} a \CS\LaTeX{}em. Babelizovan \LaTeX{} implementuje 
esk a slovensk jazyk pomoc balku maker \uv{Babel}, kter k~nm
byl importovn ze zahrani. Babelizovan \LaTeX{} implicitn
neobsahuje esk ani slovensk vzory dlen slov a pi instalaci je
poteba tyto vzory dlen do nj zavst. Na druh stran \CS\LaTeX{} je
modifikace \LaTeX{}u pro poteby eskch a slovenskch
dokument a vzory dlen etiny i sloventiny jsou v~nm implicitn
obsaeny. Ve uveden ukzka je pouiteln pro \CS\LaTeX. V~ppad
dobe instalovanho babelizovanho \LaTeX{}u by zhlav dokumentu
mohlo vypadat asi takto:

\begtt
\documentclass{article}       % zkladn styl bude "odborn lnek"
\usepackage[cp1250]{inputenc} % je nutno specifikovat kdovn dokumentu
\usepackage[T1]{fontenc}      % poadujeme LaTeXovsk fonty s akcenty
\usepackage[czech]{babel}     % volme styl czech z Babelu
\begin{document}
\endtt

Vsledek po zpracovn naeho dokumentu \LaTeX{}em v~tomto manulu
pro strunost neuvdme. Kdo chce, me si sm \LaTeX{}
vyzkouet. Nelb se nm, e za sly v~nadpisech nejsou teky?
Zavedeme do dokumentu prostednictvm "\usepackage" dal doplkov
styl, kter toto vchoz chovn zkladnho stylu {\tt article}
uprav. Nelb se nm, e jsou mezi jednotlivmi polokami ve vtu
velk mezery a poloky jsou a pli odsazeny? Pouijeme v~dokumentu
dal doplkov styl. Nelb se nm, e je pouito psmo Computer
Modern? Napime teba "\usepackage{times}".

Otzka ale je, kdo pro ns tyto doplkov styly (neboli doplujc sady
definic pro \TeX) bude pipravovat. Velk mnostv styl na vechno mon
lze nalzt ve veejnch archivech \TeX{}ovskho softwaru. \LaTeX{} nm tedy
pi jednoduchch ablonovitch poadavcch na vzhled dokumentu umouje
zstat v~roli autora, kter poizuje text. Nemusme umt pomrn sloit
jazyk definic \TeX{}u.

Pokud nm dn z~monost nabzench styl nevyhovuje, musme se pokusit
tyto styly modifikovat podle sv poteby. To ale me bt u hodn
komplikovan. Zle znovu na ns, zda rdi modifikujeme zdrojov kdy
cizch program nebo si radji napeme programy vlastn. Pokud peme
radji programy vlastn, asi nm bude spe vyhovovat jednodu vchoz
formt plain (csplain).

Jestlie jsme se rozhodli pracovat radji v~plainu, pak lze k~dalmu
studiu doporuit nsledujc literaturu:

\begitems
\bib Michael Doob. {\it Jemn vod do \TeX{}u}. Tet vydn eskho
     pekladu, \CS{}TUG 1993. Knka je rovn voln k~dispozici ve
     zdrojovch textech jako {\tt jemny.tex} v~archivu 
     {\tt ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/jemny.tar.gz}.
     Anglick originl je voln en jako {\tt gentle.tex}.
\bib Petr Olk. {\it \TeX{}book naruby}. Konvoj 1997. Cel text knihy je
     voln k~dispozici ve formtu {\tt pdf}
     na \url{http://math.feld.cvut.cz/olsak/tbn.html}.
\enditems

Vyhovuje-li nm vce \LaTeX, pak je mon shnout po tchto manulech:

\begitems
\bib Ji Rybika. {\it \LaTeX{} pro zatenky}. Druh, upraven vydn,
     Konvoj 1999.
\bib Tobias Oetiker. {\it Ne pli strun vod do systmu
     \LaTeX{} \twoe}. Text je en voln vetn zdrojovch text a je
     peloen do mnoha jazyk. Do etiny peloil Michal Koer.
     {\tt ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/lshort2e.tar.gz}
\bib Leslie Lamport. {\it\LaTeX---A Document Preparation System---User's
     Guide and Reference Manual}. Ad\-di\-son-Wes\-ley, Reading, MA, 
     USA, 2nd ed. 1994. 
\bib Michel Goossens, Frank Mittelbach, Alexander Samarin.
     {\it The \LaTeX{} Companion}. Druh vydn, Addisson Wesley 1994.
\bib Michel Goossens, Sebastian Rahtz, Frank Mittelbach.
     {\it The \LaTeX{} Graphics Companion: Illustrating Documents with
     \TeX{} and PostScript}. Addisson Wesley 1997.
\enditems

Pokud budeme pouvat \LaTeX{} a budeme chtt rozumt pouitm stylovm
souborm, meme pout knihu [2]. Popisuje toti vnitn algoritmy
\TeX{}u, co jsou informace, kter vyuijeme jak v~plainu tak v~\LaTeX{}u.

Pro plnost jet citujme dva tituly. Prvn z~nich je zkladn bibl
k~\TeX{}u od samotnho autora \TeX{}u (esk alternativa [2] ji pomrn
dobe nahrazuje) a druh titul obsahuje informace o~\TeX{}ovch
souvislostech, tj. popis spolupracujcch program v~bnch distribucch,
implementace font, vkldn obrzk apod.

\begitems
\bib Donald E. Knuth. {\it The \TeX{}book}. Mnohonsobn vydn. Addison
     Wesley, 1986--{\tt*}. Dl~A~z~ptidln monografie k~\TeX{}u a \mf{}u
     \uv{Computers \& Typesetting}.
\bib Petr Olk. {\it Typografick systm \TeX}. \CS{}TUG 1995.
\enditems

Dal text v~tomto manulu se vnuje zkladm \TeX{}u, kter bvaj
shodn pi pouit vtiny formt. Ukzky budeme pro jednoduchost
nadle zkouet ve formtu csplain, protoe jinak bychom museli kolem
vlastnho textu ukzky pidat zmnn \uv{obkladov dky} zvisl na
pouitm \uv{druhu} \LaTeX{}u.


\sekce Technick pozad formt
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

V~pedchozm textu jsme na mnoha mstech hovoili o~formtech \TeX{}u
(plain, \LaTeX{}, csplain), ale zatm jsme podn neekli, co to je.

Formt je binrn soubor (v~\TeX{}ov implementaci m pponu {\tt.fmt}),
kter zahrnuje:

\begitems
\bod vchoz sadu definic, kter roziuje vestavn dic sekvence
     o~dal, pro uivatele vtinou snadnji pouiteln,
\bod vchoz nastaven vnitnch parametr \TeX{}u (napklad ka
     odstavce nebo velikost odstavcov zarky),
\bod vchoz fonty, kter budou v~dokumentu pouity, pokud uivatel
     nespecifikuje jin,
\bod vzory dlen vybranch jazyk, podle kterch \TeX{} dl slova pi
     zalamovn odstavce.
\enditems

A na vzory dlen lze ve ostatn ve vlastnm dokumentu pomoc
\TeX{}ovch definic dodaten mnit. Pro naten vzor dlen
jednotlivch jazyk m \TeX{} speciln dic sekvenci "\patterns",
kter funguje jen pi vytven formtu.  Existuje jet jedna dic
sekvence, kter m smysl pouze pi generovn formtu: "\dump". Tento
pkaz zpsob uloen \uv{nabytch vdomost}
\TeX{}u z~jeho vnitn pamti do binrnho formtovho souboru {\tt *.fmt}
a ukon innost \TeX{}u. Tento soubor se me pozdji pi startu
\TeX{}u nast, a \TeX{} tm zan se svmi znalostmi z~msta, kde
naposledy natn definic skonil v~dob pkazu "\dump".

Pkazy "\patterns" a "\dump" um speciln varianta \TeX{}u zvan
ini\TeX{}. V~novch implementacch \TeX{}u nen tato varianta
reprezentovna samostatnm programem, ale vyvol se prostednictvm
pepnae {\tt -i} nebo {\tt -ini}. Napklad k~vygenerovn formtu
plain lze postupovat takto:

\begtt
> tex -ini plain
* \dump
\endtt

\TeX{} zde ve variant ini\TeX{} naetl soubor definic plain.tex a uloil
nabyt vdomosti do souboru {\tt plain.fmt}. Nyn lze formtov soubor
pout:

\begtt
> tex &plain document
\endtt

V~bnch \TeX{}ovch distribucch je implementovna njakm zpsobem
zkratka, kter uivateli umon msto {\tt tex \&plain} pst pouze
{\tt tex} a teba msto {\tt tex \&latex} pst pouze {\tt latex}.


\sekce Rozmrov jednotky pouvan v~\TeX u a typografii
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Z~historickch dvod v~typografii stle pevaj mrn jednoty
rozdln od soustavy SI. Zkladn mrnou jednotkou, kter se pouv
v~anglosaskch zemch, je jednotka point ({\tt pt}), kter m rozmr
asi tetinu milimetru. Dvanctinsobek je pica (teme pajka, {\tt
pc}).  Jednotkou, kter se pouvala v~Evrop, je \uv{Didotv bod}
({\tt dd}), kter je vt ne point, ale zhruba taky m tetinu
milimetru.  Dvanctinsobek tohoto bodu je cicero ({\tt cc}). 
V~potaovch programech pro sazbu se pouv potaov bod
({\tt bp}), kter je jen velmi nepatrn vt. 72 potaovch bod se
pesn vejde do jednoho palce ({\tt in}, inch pouvan pedevm
v~Americe).

Vechny tyto jednotky je mon pout v~\TeX{}u jako dvoupsmenov zkratky,
jak ukazuje nsledujc tabulka. Navc lze pout jednotky odvozen
z~metru.

\begtable
  "pt"  &  monotypov bod     & $1\,{\tt pt} = 1/72.27\,{\tt in} \doteq %
                                             0.35146\,{\tt mm}$       
  "pc"  &  pica               & $1\,{\tt pc} = 12\,{\tt pt}$            
  "bp"  &  potaov bod     & $1\,{\tt bp} = 1/72\,{\tt in}$          
  "dd"  &  Didotv bod        & $1\,{\tt dd} = 1238/1157\,{\tt pt}$     
  "cc"  &  cicero             & $1\,{\tt cc} = 12\,{\tt dd}$            
  "in"  &  palec (inch, coul) & $1\,{\tt in} = 25.4\,{\tt mm}$          
  "cm"  &  centimetr          & $1\,{\tt cm} = 10\,{\tt mm}$            
  "mm"  &  milimetr           & $1\,{\tt mm} \doteq 2.84528\,{\tt pt}$  
  "sp"  &  jednotka \TeX{}u   & $1\,{\tt sp} = 1/65536\,{\tt pt}$       
  "em"  &  velikost psma     & zvisl na aktulnm psmu               
  "ex"  &  vka malho x     & zvisl na aktulnm psmu               
\endtable

Velikost psma se m zhruba jako celkov vka dku, kter obsahuje
vechny znaky psma (mimo akcentovan verzlky, tj. neuvaujeme v~takovm
dku hky a rky nad velkmi psmeny). Zhruba to tak odpovd
ce velkho psmene M (odtud jednotka {\tt em}). Bohuel, na jednotlivch
psmech nen nic spolenho, co by se dalo vdy jednodue zmit a pesn
ci, e prv to je ona velikost psma.


\sekce Prce s~fonty
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Implicitn fonty, kter jsou v~kad implementaci \TeX{}u k~dispozici
a kter jsou nezvisl na pouitm operanm systmu, jsou fonty
rodiny Computer Modern. Bn antikva v~tto rodin m nzev {\tt
cmr10}. To je zkratka pro \uv{Computer Modern Roman ve velikosti 10pt}. 
Fonty Computer Modern bvaj u nateny ve formtu a pro
jednotliv varianty (antikva, kurzva, polotun, strojopis) bvaj
pipraveny pepnae "\rm", "\it", "\bf", "\tt".

Fonty Computer Modern neobsahuj akcentovan psmena (s~hky a rkami).
Proto jsou ve formtu csplain msto nich implicitn nateny tak zvan
\CS{}fonty, kter roziuj Computer Modern fonty o~psmena s~akcenty
z~esk a slovensk abecedy. Bn antikva v~tto rodin m nzev
{\tt csr10}. \LaTeX{} tak implicitn pracuje s~rodinou Computer Modern a
\CS\LaTeX{} navc po zaveden stylu {\tt czech.sty}  (pkazem
"\usepackage{czech}") pepn na implicitn pouit \CS{}font. Pak je tedy
mon pst esk text.

Krom toho \LaTeX{} me pracovat s~jinm rozenm Computer Modern
font, s~tzv. DC nebo EC fonty. Tyto fonty maj specifick kdovn
(v~\LaTeX{}u oznaovan jako T1) a obsahuj vechny znaky abeced latinkou
pcch evropskch zem.

Ve vech formtech ale mete zavst nov pepna pro nov psmo
pomoc pkazu "\font". Ten m nsledujc syntaxi:

\begtt
\font\pepna=nzev-fontu nepovinn parametry zvten
\endtt

Napklad

\begtt
\font\titulfont=csr10 scaled \magstep2
\endtt

\pp zavede do \TeX{}u font csr10 (tedy bnou poetnou antikvu
odvozenou z~Computer Modern) ve zvten $1.44$ krt normln
velikost, kter je 10 bod. Tento font se pak v~textu aktivuje
pepnaem "\titulfont". Pro zrovna koeficient $1.44$? To je
koeficient, pro kter byla v~\TeX{}u vytvoena zkratka
"\magstep2". Nsledujc tabulka shrnuje vechny zkratky typu
"\magstep", kter jsou definovny ve vech bn pouvanch
formtech.

\begtable
   sekvence       &   koeficient           & implementovno jako 
   \tabline
   "\magstep0"    &   1:1 (dn zvten) & 1000               
   "\magstep1"    &   $1.2$                & 1200               
   "\magstep2"    &   $1.2^2 = 1.44$       & 1440               
   "\magstep3"    &   $1.2^3 = 1.728$      & 1728               
   "\magstep4"    &   $1.2^4 = 2.0736$     & 2074               
   "\magstep5"    &   $1.2^5 = 2.48832$    & 2488               
   "\magstephalf" &   $\sqrt{1.2}\doteq1.095445$ & 1095         
\endtable

Odstupovn jednotlivch velikost psma pomoc mocnin sla $1.2$ bv
v~typografii dobrm zvykem.

Ve sloupci \uv{implementovno jako} vidme, e koeficient se za slovem
{\tt magstep} (stejn jako na mnoha dalch mstech v~\TeX{}u) zadv jako
cel slo odpovdajc tiscinsobku uvaovan hodnoty. Chceme-li tedy
pout font dvojnsobn velk, pouijeme {\tt scaled~2000} a pi poadavku
na polovin velikost peme {\tt scaled~500}.

Krom koeficientu zvten (slovo {\tt scaled}) meme chtt zvtit
font bez ohledu na jeho pvodn velikost do nmi poadovan velikosti.
K~tomu se pouv slovo {\tt at}, napklad:

\begtt %--------------------------------------------------------------
\font\prvni=csr10 at 20pt
\font\druhy=csr10 scaled 2000
\endtt %--------------------------------------------------------------

Oba dky tto ukzky zavdj stejn font ve stejnm zvten.

Rodina psma Computer Modern (a jeho odvozeniny, napklad \CS{}fonty)
obsahuje rzn velikosti stejn varianty psma, pitom tyto
alternativy nejsou jen stejnomrnm nsobenm vech rozmr. 
Doporuuje se, zvlt v~mench velikostech psma, pouvat
implicitn velikost psma a dle ji nezmenovat ani nezvtovat. 
Implicitn velikost psma je oznaena slem v~nzvu
fontu, tj. napklad {\tt csr10} m implicitn velikost 10\,pt a 
{\tt csr5} m velikost 5\,pt. Srovnme vsledek tohoto pkladu:

\begtt %--------------------------------------------------------------
\font\zvetseny=csr5 at10pt
\font\normalni=csr10
\normalni Tady je pirozen velikost psma 10 bod
\zvetseny a tady je psmo navren pro pt bod zvteno na 10 bod.
\endtt %--------------------------------------------------------------

Na vstupu dostaneme:

\beguk %--------------------------------------------------------------
\font\zvetseny=csr5 at10truept
\font\normalni=csr10 at10truept
\baselineskip=12truept
\normalni Tady je pirozen velikost 10 bod
\zvetseny a tady je psmo navren pro pt bod zvteno na 10 bod.
\enduk %--------------------------------------------------------------

Pepnout psmo dokumentu do jin rodiny font znamen postarat se o~zmnu
vznamu vech pepna jednotlivch variant psma ("\rm", "\bf", "\it" a
"\tt") a nezapomenout na vhodnou zmnu fontu t v~nadpisech a v~dalch
velikostech psma, kter jsou v~dokumentu pouity. Jednoduch definice
alternativnch pepna najdeme pro csplain v~nsledujcch souborech:

\begtable
  soubor         &  Rodina font
  \tabline
  "cavantga.tex"   &  Avantgarde Book
  "cbookman.tex"   &  Bookman
  "chelvet.tex"    &  Helvetica
  "cncent.tex"     &  New Century
  "cpalatin.tex"   &  Palatino
  "ctimes.tex"     &  Times Roman
\endtable

Tyto rodiny font jsou instalovny v~kadm vstupnm PostScriptovm
zazen, take s~tmito fonty meme v~\TeX{}u pracovat, ani bychom je
museli mt zakoupen. \TeX{} samotn toti pracuje pouze s~metrickmi
informacemi k~fontm a do vstupu vkld pouze odkazy na fonty. Metrick
informace jsou obvykle k~dispozici zdarma. Pokud budeme tisknout na
PostScriptovm zazen, pak jsme s~cenou PostScriptovho modulu tyto fonty
vlastn koupili a meme v~nich tisknout \TeX{}ov dokumenty. Pokud budeme
tisknout na zazen bez PostScriptu, pak je vhodn PostScriptov kd
zpracovat voln dostupnm programem Ghostscript, kter m v~sob zahrnuty
voln dostupn alternativy k~uvedenm zkladnm fontm. Rozdl mezi
alternativou a draze koupenm fontem pitom ani moc nepoznme.

Chceme-li napklad pepnout do psma Bookman, sta napsat do dokumentu
"\input bookman". Takovou vc jsme u ilustrovali na naem pklad
v~pedchozm textu.

Podvme-li se do soubor {\tt cbookman.tex} a dalch, kter najdeme
v~instalaci \TeX{}u nkde v~adresi {\tt csplain}, zjistme, e zde nejsou
pedefinovny pmo pepnae "\rm", "\bf", "\it" a "\tt", ale e se zde
msto nich pracuje s~pepnai "\tenrm", "\tenbf", "\tenit" a "\tentt".
To jsou toti v~plainu (i csplainu) skuten pepnae \uv{nejni
rovn}. Pro uivatele se pak definuj znaky "\rm", "\bf", "\it" a "\tt"
s~dalm pihldnutm na chovn tchto znaek v~matematickm mdu.
Napklad "\bf" je definovno takto:

\begtt %--------------------------------------------------------------
\def\bf{\tenbf \fam\bffam}
\endtt %--------------------------------------------------------------

Je-li tedy pedefinovn pepna "\tenbf", bude se od tto chvle chovat
jinak i znaka "\bf". Kd "\fam\bffam" zde nebudeme rozebrat, protoe
pekrauje rmec tohoto vodnho textu. Spokojme se s~tm, e v~textovm
mdu nem tento kd dn vliv a v~matematickm mdu cosi udl.

Pkaz "\fontname\pepna\space" se promn zpt v~pvodn nzev
fontu ukonen mezerou. Tato vlastnost byla pouita v~naem pkladu,
kde jsme zavdli vt font pomoc tto konstrukce:

\begtt %---------------------------------------------------------------
\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2  % vt font
\endtt %---------------------------------------------------------------

Vhodou tohoto zpisu je fakt, e nemusme znt nzev fontu, sta si
zapamatovat zkladn pepnae "\tenrm", "\tenbf", "\tenit" a "\tentt".
Nzvy font se nejenom tko pamatuj, ale tak se mohou zmnit,
pokud ped takovou konstrukc pouijeme "\input cbookman" nebo nco
podobnho.

V~\LaTeX{}u asi takov obraty nebudeme potebovat, protoe o~zaveden
potebnch font pro rzn velikosti se \LaTeX{} star sm. Pro
pepnn mezi rodinami font pouvme v~\LaTeX{}u pkaz
"\usepackage" a nsleduje ve sloench zvorkch jedno ze slov
{\tt avantgar}, {\tt bookman}, {\tt helvet}, {\tt newcent}, 
{\tt palatino}, {\tt times}. Psmeno {\tt c} na zatku nzvu rodiny 
font (na rozdl od csplainu) nepeme.

Mon ns zane zajmat, jak fonty mme v~\TeX{}ov instalaci
pipraveny k~pouit. Sta udlat men przkum v~adresi {\tt tfm}
(odvozeno od zkratky \TeX{} font metrics) a podvat se do jednotlivch
podadres na nzvy ptomnch soubor. To jsou souasn nzvy font,
kter jsou pouiteln v~pkaze "\font". Chceme rychle vdt, jak kter
font vypad? Napime na pkazov dek 

\begtt %-----------------------------------------------------------------
tex testfont
\endtt %-----------------------------------------------------------------

\TeX{} se ns vypt na nzev fontu, kter zadme bez ppony
{\tt.tfm}. Pak ns pod o~instrukci, co s~natenm fontem m dlat.
Nejlpe je odpovdt "\table\end" a podvat se na tabulku znak
testovanho fontu teba pomoc "xdvi testfont".


\sekce Speciln znaky
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

V~tto sekci popeme chovn specilnch vstupnch znak, kter
nejsou \TeX{}em vtinou slep pepisovny do vstupu, ale \TeX{} na
n uritm zpsobem zareaguje.

Jednm takovm specilnm znakem je "\" (zptn lomtko). Pokud za nm
nsleduje psmeno, \TeX{} pete dic sekvenci typu "\slovo"
ukonenou prvnm znakem, kter nen psmeno (separtorem). Je-li 
tmto separtorem mezera, pak se na vstupu neobjev. Ostatn
separtory nejsou na rozdl od mezery ignorovny.
Vyzkouejte si:

\begtt %----------------------------------------------------------
Zkoum \TeX.  % Teka je separtor sekvence \TeX, kter se vytiskne
Pu v \TeX u  % Separtorem je mezera ped u, kter se netiskne
\TeX   je formtor.  
\endtt %----------------------------------------------------------

Z~poslednho dku ukzky dostvme nesprvn vsledek: \TeX je formtor.
Projevila se toti dal vlastnost \TeX{}u: jednu mezeru i vce mezer
za sebou povauje za mezeru jedinou a ta v~naem pklad funguje jako
separtor, kter miz. Proto se asto pouvaj \uv{zbyten skupiny},
jejich zvorky maj funkci separtoru dic sekvence:

\begtt %-----------------------------------------------------------
Pu v \TeX{}u. \TeX{} je formtor.
Nebo radji pu v {\TeX}u a pouvm {\TeX} jako formtor.
\endtt %-----------------------------------------------------------

Pokud za zptnm lomtkem nsleduje nco jinho, ne psmeno
(napklad "\$"), je dic sekvence tvoena jen tmto znakem.
Mezery za takovmi jednoznakovmi sekvencemi zstvaj
zachovny: 

\begtt %-----------------------------------------------------------
Pracuji se 100\% nasazenm.
\endtt %-----------------------------------------------------------

Vidme, e dalm specilnm znakem v~\TeX{}u je mezera. Jak jsme ped
chvl uvedli, vce mezer za sebou se chov jako mezera jedin.

Vechny mezery na zatku dku jsou ignorovny a po prvn znak, kter
nen mezera. Toho meme vyut pro zlepen pehlednosti naich
vstupnch text (viz nae ukzka s~vtem prvk).

Konec dku je v~\TeX{}u interpretovn jako mezera, kter se vytiskne,
pokud nen separtorem dic sekvence. Pokud si mezeru z~konce
dku nepejeme, meme ji \uv{zamaskovat} komentovm znakem:

\begtt %-----------------------------------------------------------
Toto            je
      zvrcen
p%
klad v~\TeX
u.
\endtt %-----------------------------------------------------------

Przdn dek vytvo intern pkaz "\par", kter ukonuje
odstavec. Nen-li co ukonovat, "\par" nedl nic. Proto vce
przdnch dk pod sebou se chovaj stejn jako jeden przdn
dek. I~toho lze vyut pro zven pehlednosti zdrojovch text.

V~nsledujc tabulce je pehled vech znak, kter bvaj 
nastaveny jako speciln:

\begtable
  "\"          & uvozuje dic sekvenci
  mezera       & speciln vlastnosti popsny ve
  konec dku  & speciln vlastnosti popsny ve
  "{"          & zahjen skupiny, parametru nebo definice
  "}"          & konec skupiny, parametru nebo definice
  "$"          & pepna matematickho mdu
  "&"          & separtor pouvan v tabulkch
  "#"          & oznaen parametru v definicch
  "^"          & konstruktor mocniny v matematickm mdu
  "_"          & konstruktor indexu v matematickm mdu
  "~"          & nedliteln mezera
  "%"          & zahajuje na dku koment
\endtable

Speciln vznam kadho znaku lze v~\TeX{}u nastavit pomoc uritch
definic. Ve uveden tabulka tedy nen v~niem definitivn.
Uveden seznam specilnch znak bv takto nastaven ve
formtech plain, csplain i \LaTeX. 

Pokud chceme vytisknout souvislej st textu bez speciln
interpretace, musme tmto znakm jejich speciln funkce odebrat. 
V~\LaTeX{}u se pro tyto ely pouv \LaTeX{}ov prosted vymezen 
pkazy "\begin{verbatim}" a "\end{verbatim}". Ve mezi tmito pkazy%
  \footnote{s vjimkou sekvence trncti znak 
           \uv{{\tt \char`\\end\char`\{verbatim\char`\}}}}
se vytiskne tak, jak je napsno ve vstupnm textu. Uveden prosted
vdy ukon odstavec a zahj tisk textu bez speciln interpretace.
Pokud chceme mt bez speciln interpretace jen st textu uvnit
odstavce, pouijeme v~\LaTeX{}u pkaz "\verb|text bez svisl ry|"
nebo teba "\verb+text bez znaku plus+".

V~plainu ani v~csplainu hotov een na vypnut speciln
interpretace znak nenajdeme. Meme se inspirovat dvojic "\begtt"
a "\endtt" ve zdrojovm textu tohoto manulu.

Pokud chceme vytisknout jen jednotliv speciln znaky, mli bychom
vdt, jakou sekvenc to zadit. Pro znaky pouvan v~bnm textu
("$", "&", "#" a "_") jsou ve vech formtech pipraveny dic
sekvence "\$", "\&", "\#" a "\_". Tm poadovan znak vytiskneme 
v~libovolnm fontu.  Vjimkou je znak \$, kter se v~kurzv 
Computer Modern fontu mn v~libru: {\cmit\$}. Je to takov mal 
kuriozita \TeX{}u.

S~ostatnmi specilnmi znaky to tak jednoduch nen. V~implicitn
nastavenm fontu Computer Modern toti tyto znaky vesms nemaj ve
fontu svj odpovdajc obraz. Napklad na pozici 92 bychom mli
najt podle normy ASCII znak~"\" (zptn lomtko), ale msto nj tam
najdeme znak~`` (obrcen uvozovky).  Nemile ns pekvap i jinak
obyejn znak "<" (symbol pro relaci je men), kter nem ve fontu
svj obraz a msto nho dostaneme do vstupu < (obrcen
vykink). Pokud chceme, aby se do vstupu vrn dostal znak, kter
znme z~tabulky ASCII, musme pout variantu fontu "\tt" (strojopis),
nebo jinou rodinu fontu, kter m fonty v~kdovn pesn podle
ASCII. Nsledujc tabulka ukazuje vechny bn ASCII znaky, kter
maj v~Computer Modern jin obraz:

\begtable
  kd znaku & "\tt" (strojopis)  & Computer Modern 
  \tabline
  \.60             &  "<"        & \tencsr <       
  \.62             &  ">"        & \tencsr >       
  \.92             &  "\"        & \tencsr \char92 
   123             &  "{"        & \tencsr --      
   124             &  "|"        & \tencsr ---     
   125             &  "}"        & \tencsr \char125
\endtable

Znak z~dan pozice ve fontu vytiskneme pomoc pkazu "\char kd".
Napklad "\char92" nm vytiskne ve strojopisu "\" a v~antikv
Computer Modern {\tencsr\char92}. Pokud si nepamatujeme selnou
hodnotu ASCII kdu njakho znaku, meme msto n pout konstrukci
"`\znak", take napklad "`\\" vrt slo 92. Proto pi tisku
zptnho lomtka peme "{\tt\char`\\}".

Budeme-li chtt vytisknout nkter ze znak "< > \ { | }", musme si
uvdomit, jak vznam dan znak reprezentuje. Vtinou se jedn
o~matematick symboly, take pro n pouijeme odpovdajc dic
sekvence v~matematickm mdu (mezi dvma dolary). Relace \uv{je men}
a \uv{je vt} lze dokonce v~matematickm mdu napsat pmo, zatmco
v~textovm mdu se promn ve panlskou interpunkci. Nsledujc
tabulka udv doporuen zpsob tisku pslunch znak podle jejich
vznamu:

$$\vbox{\let\par=\cr \obeylines \halign{&#\hfil\quad
   vznam znaku          & jak jej zapsat         & jak se vytiskne 
   \tabline
   relace \uv{je men}  & "$a < b$"              & $a < b$ 
   relace \uv{je vt}  & "$a > b$"              & $a > b$ 
   uzaven interval     & "$\langle a,b\rangle$" & $\langle a,b\rangle$
   ASCII znaky "< >"     & "{\tt < >}"            & "< >"
   rozdl mnoin         & "$A\setminus B$"      & $A\setminus B$
   ASCII znak "\"        & "{\tt\char`\\}"        & "\"
   Mnoinov zvorky     & "$M = \{a,b,c\}$"      & $M = \{a,b,c\}$
   ASCII znaky "{ }"     & "{\tt\char`\{ \char`\}}" & "{ }"
   Vlnka jako akcent     & "\~a"                  & \~a
   Samostatn akcent     & "\~{}"                 & \~{}
   ASCII znak "~"        & "{\tt\char`\~}"        & "~"
   Stka jako akcent   & "\^a"                  & \^a
   ASCII znak "^"        & "{\tt\char`\^}"        & "^"      
}}$$

V~\LaTeX{}u lze msto konstrukc "{\tt\char`\znak}" pout
jednoduho "\verb|znak|". Ovem pkaz "\verb", kter odebr znaku
jeho speciln funkci a zapn tisk ve strojopisu, nemus fungovat
vude. Napklad jej nelze pout jako argument jinho pkazu
("\section", "\uv", apod.).


\sekce Umstn sazby na pape
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Pi poznvn \TeX{}u si jist velmi brzo polome otzku, jak je
mon zmnit velikost okraj, neboli jak umstit sazbu na pape.

V~plainu jsou implicitn nastaveny velikosti okraj jeden palec 
z~kad strany papru americkho formtu Letter. Takov formty papru
u~ns vtinou nerostou, take plain nm na papru A4 udl jen lev a
horn okraj velikosti jeden palec a prav okraj bude men a spodn
vt.

V~csplainu jsou implicitn nastaveny velikosti okraj jeden palec 
z~kad strany pro formt A4. Sazba je tedy v~csplainu mrn u a
vy, ne v~plainu. Sazbu pitom mme bez ppadnho zhlav a bez
strnkovch slic.

Umstn sazby mme vzhledem k~potku, kter se nalz na pape
1~palec od levho okraje a 1~palec od hornho okraje. Lev horn roh
sazby se kryje s~tmto potkem, pokud jsou nastaveny registry
"\hoffset=0pt" a "\voffset=0pt". Lev horn roh sazby se posune
doprava o~hodnotu "\hoffset" a dol o~hodnotu "\voffset".  Pi
zpornch hodnotch tchto registr se sazba posunuje samozejm doleva
respektive nahoru.

ka sazby (pesnji ka zpracovvanho odstavce) se nastav pomoc
registru "\hsize". Vka sazby na strnce se nastav pomoc "\vsize".
V~nsledujc ukzce jsou uvedeny hodnoty, kter nastavuje plain.

\begtt
\voffset=0in       % velikost hornho okraje = \voffset + 1 palec
\hoffset=0in       % velikost levho okraje  = \hoffset + 1 palec
\hsize=6.5in       % ka dku, 165.1mm
\vsize=8.9in       % vka sazby, 266mm
\endtt

Formt csplain m registry "\hoffset" a "\voffset" tak nulov, ale
ku a vku sazby nastavuje odlin:

\begtt
\hsize= 159.2 mm   % ka dku v csplainu (ka A4 - 2in)
\vsize= 239.2 mm   % vka sazby (vka A4 - 2in)
\endtt

Pokud chceme nastavit vlastn velikosti, doporuujeme nejprve registry
"\hoffset" a "\voffset" nastavit na hodnotu $-1$\,in a pak k~nim pist
hodnoty poadovanch okraj pomoc pkazu "\advance". Dle
doporuujeme vku sazby pesn rozmit na poet dk. K~tomu
potebujeme vdt, e vzdlenost dvou dk se ur pomoc registru
"\baselineskip" (pozor: pi vtm psmu se toto dkovn me
rozhodit). Plain i csplain nastavuj "\baselineskip" na 12\,pt.
Krom toho je a prvnho dku od pomyslnho hornho okraje sazby
vzdleno o~"\topskip", kter m v~plainu i v~csplainu hodnotu 10\,pt.
Protoe se vka sazby "\vsize" m od hornho pomyslnho okraje po
a poslednho dku na strnce, vychz "\vsize" jako
\hbox{$"\topskip" + (n-1)\times "\baselineskip"$}, kde $n$ je poet dk na
strnce. Nastaven velikosti sazby tedy meme udlat napklad takto:

\begtt
\voffset=-1in
\advance\voffset by 2cm   % velikost hornho okraje bude 2cm
\hoffset=-1in
\advance\hoffset by 1.5cm % velikost pravho okraje bude 1.5cm
\hsize=10cm               % ka dku bude 10 cm
\vsize=\topskip
\advance\vsize by 15\baselineskip % sazba bude mt 16 dk na strnce
\endtt 

V~\LaTeX{}u se pi nastavovn rozmr sazby pouvaj registry
speciln deklarovan v~tomto formtu. Jedn se o~"\textheight" (vka
sazby), "\textwidth" (ka sazby), "\oddsidemargin" (lev okraj na
lichch strnkch), "\evensidemargin" (lev okraj na sudch strnkch)
a "\topmargin" (horn okraj).  \LaTeX{} pak sm podle hodnot tchto
registr nastav vnitn registry \TeX{}u "\hoffset", "\voffset",
"\hsize" a "\vsize".  Uivatel \LaTeX{}u by k~nim neml pistupovat
pmo a navc by ml s~registry zachzet \uv{\LaTeX{}ovsky}, co 
prakticky znamen, e msto jednoduchho piazen nebo pkazu 
"\advance" by ml zapisovat sv poadavky zhruba takto:

\begtt
\setlength\topmargin{-1in}
\addtolength\topmargin{2cm}       % velikost hornho okraje bude 2cm
\setlength\oddsidemargin{-1in}
\addtolength\oddsidemargin{1.5cm} % velikost pravho okraje bude 1.5cm 
\setlength\evensidemargin{\oddsidemargin}
\setlength\textwidth{10cm}        % ka sazby bude 10cm
\setlength\textheight{\topskip}
\addtolength\textheight{15\baselineskip} % 16 dk
\endtt

\TeX{}em vtinou nenastavujeme parametry pro archovou mont sazby,
take nm ve uveden pklady pro nastaven velikosti sazby bohat
sta. Pokud bychom chtli se sazbou dle manipulovat a umisovat ji
na jednotliv archy podle uritch poadavk, pouijeme vtinou
pomocn programy, kter manipuluj s~PostScriptovm vstupem.
Pedstavme si, e chceme strnky tohoto manulu zmenit tak, aby se
vely dv vedle sebe na stranu A4. Dle chceme tyto strnky uspodat
tak, abychom po oboustrannm vytitn manulu na est arch A4
dostali svazeek, kter pelome v~pli a mme kneku 
s~24 na sebe navazujcmi strnkami. Pro takov kol se asi nejlpe hod
programy z~voln enho balku psutils. Na pkazov dek meme
postupn napsat tyto instrukce:

\begtt
> csplain prvni
> dvips prvni
> psbook prvni.ps p0.ps
> pstops "4:0L@.7(21cm,.5cm)+1L@.7(21cm,14.4cm)" p0.ps p1.ps
> pstops "4:2L@.7(21cm,.5cm)+3L@.7(21cm,14.4cm)" p0.ps p2.ps
> lpr -Ptiskarna p1.ps
> lpr -Ptiskarna p2.ps
> rm prvni.ps p0.ps p1.ps p2.ps
\endtt

Pkaz {\tt dvips} pevede dokument do PostScriptu a {\tt psbook}
uspod strnky pro pouit do \uv{svazeku}. Prvn voln pkazu 
{\tt pstops} vybere vdy dv ze ty strnek, zmen je na
$0.7$\,nsobek pvodn velikosti ({\tt @.7}) a umst je do archu
podle uvedench parametr. Tm vznik podklad pro tisk lcovch stran
arch A4 ({\tt p1.ps}). Podobn druh voln pkazu {\tt pstops}
vytvo podklad pro rubovou stranu arch. Vlastn tisk ({\tt lpr})
pak meme provst na tiskrn, kter neum oboustrann tisk, ve dvou
prchodech. Ped druhm prchodem obrtme vytitn papry a vlome
je do zsobnku tiskrny znovu.


\sekce Overfull/Underfull box
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Pi prci s~\TeX{}em narazme postupn na celou adu chybovch
hlen, pi kterch se program vtinou zastav a vyzve ns k~njak
akci. Akoli teba jen zmkneme klvesu Enter, uvdomme si, e je
nco patn a pokusme se chybu eit.

Krom toho \TeX{} vypisuje varovn o~peteench (overfull) a
nedoplnnch (underfull) boxech. Protoe se pi tchto vpisech
nezastavuje, povauj to mnoz zatenci za men zlo, kterho si
nen nutn vmat. Nen to tak docela pravda.

Peteen boxy (overfull) bychom mli rovn zaadit do kategorie
chyb. \TeX{}u se toti nepodailo vmstnat sazbu do pedepsan ky
"\hsize". Prakticky to znamen, e sazba v~danm mst \uv{vynv}
na prav stran ven smrem do okraje. Hlen obsahuje daj, o~kolik
bod sazba vynv, slo dku ve zdrojovm kdu a kus textu, kter uruje
problmov msto. Plain a csplain dle nastavuje registr
"\overfullrule" na 5\,pt, take se v~sazb na problmovm mst objev
tko pehldnuteln ern obdlnk. \LaTeX{} tento registr nuluje,
take ern obdlnky nejsou vidt, co dv uivateli pocit, e je
vechno v~podku. 

Objev-li se peteen box v~odstavci, vtinou sta \uv{rozvolnit}
mezery. Mezery mezi slovy maj toti prunost (mohou se smrovat
natahovat). Tato prunost ale nen neomezen, ale dan jistmi
parametry podle pouitho fontu. Chceme-li dt mezerm vt volnost 
v~roztahovn, ne si pl autor fontu, pime napklad
"\emergencystretch=2cm". \TeX{} m plno dalch vnitnch registr,
jejich nastavenm ovlivnme algoritmy na sestavovn
odstavce. Jejich popis ovem pekrauje rmec tohoto vodnho textu.

Nedoplnn boxy (underfull) meme na rozdl od peteench box
povaovat pouze za varovn. \TeX{} ns informuje, e byl nucen
v~nkterm mst nathnout mezery vc, ne je esteticky zdrvo. Hodnota
{\tt badness}, kter hlen doprovz, udv zhruba stupe estetick
vady v~takovm mst (nebo tak velikost nsil proveden na
mezerch). m vy badness, tm hor vsledek.  Maximln hodnota
badness je 1000, co zna, e nkter dek je pln patn. Stoj
zato se podvat do sazby na takto oznaen msta a zamyslet se, co by
se dalo zmnit, aby se zlepila estetick rove vsledku.

\LaTeX{}ov uivatel dosti asto neopatrn pracuj s~pkazem "\\",
kter se v~rznch \LaTeX{}ovch prostedch chov jako ukonen
dku. Nkdy se dostane takov pkaz i na konec odstavce, co samo
o~sob nem logiku, protoe na konci odstavce se samo sebou ukon
dek. Pokud se tak stane, \TeX{} na konci odstavce vytvo jet dal
przdn dek, ve kterm nem dnou mezeru k~nataen na ku
"\hsize" a oprvnn se rozl: {\tt Underfull hbox badness 1000}. 
V~tomto ppad vlastn \TeX{} ki na uivatele, kter nebyl schopen
opustit principy starodvnho psacho stroje a potebuje mt k~ruce tu
velikou pku, do kter je obas poteba pratit, aby se pelo na nov
dek.



\end