% Pr poznmek k novmu CSTeXu
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
% 5. 2. 1996                                        Petr Olk
% Zpracovat formtem csplain, kdovn ISO8859-2

\magnification\magstep1

%\input cncent 
% Mete zruit koment, mte-li PostScriptov font NewCenturySchlbk

\chyph
\newcount\itemnum                 % slovan poloky
\raggedbottom                     % Vynechat dole na strnce pp. msto
\emergencystretch=2em

\font\mflogo=logo10               % METAFONT logo

\def\,{\thinspace}
\def\csori{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
\def\cs#1{\csori\ifx-#1\hbox{-}\else#1\fi}
\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
\def\ps{Post\-Script}
\def\clqq{\char254 }
\def\crqq{{\edef\iSF{\spacefactor\the\spacefactor}\char255 \iSF\relax}}
\def\uv{\bgroup\aftergroup\closequotes\leavevmode\clqq\let\next=}
\def\closequotes{\unskip\crqq\relax}
\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
\def\enditems{\par\egroup\medskip}
{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}
\gdef\numerate{%                         \numerate napsat tsn za \begitems
  \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent
    \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}}

\font\titlefont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2

\def\title#1\par{\centerline{\titlefont #1}\bigskip}
\def\sub#1\par{\vskip1.5\bigskipamount\goodbreak\noindent{\bf #1}\par
  \nobreak\medskip}
\def\Ad #1. {\medskip\noindent{\bf Ad #1. }}

\title Pr poznmek k~novmu CS\TeX{}u
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\noindent Petr Olk \hfill 5.~nora 1996 \medskip

\sub Trocha historie
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Pvodn \cs\TeX{} vyel z~projektu Oldicha Ulrycha se zmrem nabdnout
uivatelm, kte problematice (aspo zpotku) nechtj rozumt pli do
hloubky, snadn obsluhovateln instalan balk. lo o~to, abychom pro
lovka, kter jednm dechem polo dv otzky \uv{co je to \TeX{} a mohl
bych jej vyzkouet na svm PC?}, mli pipravenou njakou odpov na otzku
prvn a {\it snadnou\/} odpov na otzku druhou: \uv{tu m diskety a
vyzkouej si to}.

Hlavn pil prce spoval tedy v~sestaven funkn instalace pro DOS
z~veejn dostupnch PD (in public domain) program. Pvodn se
jednalo o~programy z~Sb\TeX{}u a pozdji o~programy
z~em\TeX{}u. Samozejm tam byla zahrnuta t prce programtor
z~naich zem. Bylo toti poteba doplnit pevzat programy o~dal
nstroje pro poizovn dokument v~eskm a slovenskm jazyce. Tak
byla snaha pokud mono co nejvce ulehit ivot adovmu
uivateli. Znamen to, e uivatel by napklad neml bt nucen pi
bnch poadavcch st mnohdy velmi rozshlou, nepehlednou a
nesourodou dokumentaci jednotlivch balk PD program, ze kterch
clov balk sestval.

V~prehistorick dob \cs\TeX{}u (1990--92) byla situace z~jedn strany
obtn, protoe plno vc pro podporu etiny a sloventiny bylo teprve ve
vvoji. Z~druh strany vak byla situace jednodu, protoe pod pojmem
\uv{zkouet \TeX{} na PC} se jaksi samozejm oekvalo prosted
operanho systmu DOS.

V~roce 1993 jsem se zapojil do vytvoen nov verze \cs\TeX{}u,
protoe jsem povaoval za vhodn zaadit do nj svj program MNU, kter
umonil vytvet modifikovateln a snadno ovladateln nabdky pro spoutn
jednotlivch \TeX{}ovskch kol. Program MNU spolupracuje s~pomrn
rozshlmi DOSovskmi dvkami. Je tedy patrn, e i tato verze instalace
se oprala o~jednouivatelsk a jednolohov operan systm DOS.

Jako autoi instalanho balku jsme se tehdy domluvili na tom, e
budeme kadoron zaleovat zmny a opravy. Proto jsme tehdej verzi
\cs\TeX{}u nazvali \cs\TeX{}93 a o~rok pozdji s~nepatrnmi pravami byl
dn k~dispozici \cs\TeX{}94. Oekvalo se, e se v~tto ad bude
pokraovat\dots

Dnes mme pro PC rzn operan systmy a ten pevldajc%
\footnote{$^{\dag}$)}{MS Windows}
nen shodn s~tm, kter maj pvodn autoi \cs\TeX{}u v~oblib. Navc
nemme jenom PC, ale existuj i jin von Neumannovy strojky, na nich znovu
jin operan systmy a ve se spojuje do heterogennch, mnohdy dosti
specifickch, st. Pro tyto podmnky zatm nebyl \cs\TeX{} stavn.

Mezi pvodn cle \cs\TeX{}u je teba zaadit i snahu po unifikaci een
problematiky esk a slovensk sazby. To m dv vhody: Za prv, et se
sly programtor, kte podporu pro nrodn sazbu vytvej, protoe na
een stejnho problmu nepracuj bez vzjemn informovanosti na vce
mstech souasn. Za druh, et se nervy uivatel, kte si vzjemn
vymuj \TeX{}ovsk dokumenty a zkuenosti s~\TeX{}em, protoe vichni
pracuj se stejnm produktem.

Tohoto cle se bohuel nepodailo doshnout.
Dnes se d tko posoudit, kolik procent instalac \TeX{}u, na nich
se poizuje sazba v~naich nrodnch jazycch, tvo
\cs\TeX{}. Udlme anketu aspo mezi leny \cs TUGu?
Pravdpodobn je procento vysok, ale existuj i lokln
instalace postaven na jinch principech een nrodn problematiky.
Nkter takov instalace dokonce pesahuj lokln charakter svho
psoben. Uveme napklad instalaci pana Kasprzaka, kter je navc ena
prostednictvm Internetu.


\sub O~nzvu
%%%%%%%%%%%%

Logo \cs\TeX{} je zkratkou \uv{esk a slovensk \TeX}, co asi kad v.
slo verze za logem odpovd ronku, kdy byla verze pipravena a ena.
Oekvalo se, e bude existovat \cs\TeX{}95, protoe pedchzely verze
\cs\TeX{}93 a \cs\TeX{}94. Bohuel, pro nzorov nesoulad mezi astnky
diskusn skupiny \uv{tzv. tvrc \cs\TeX{}u} a pro nsledn absolutn
nezjem tchto astnk piloit ruku k~dlu, kdy u byla stanovena
koncepce a kdy jsem zveejnil uvnit tto skupiny alfa verzi, se pprava
na verzi 95 prothla a byla uvedena a v~roce 1996. Dokumentace se na
souasnou verzi \cs\TeX{}u vtinou odvolv pod slem 95, nkde se pe
\cs\TeX{}95,6. Uivatele je teba upozornit, e mezi \cs\TeX{}em 95 a
pedchozmi verzemi je hodn dosti zsadnch rozdl, viz ne.

Protoe od nynj verze plat mluva, e se jednotliv moduly
v~\cs\TeX{}u budou opravovat prbn, nebudou vznikat dal verze s~sly
podle ronk. Z~toho dvodu bude asi jednodu kat nejnovj verzi
prost \cs\TeX{}. Pedchoz verze by se mly pro odlien dsledn nazvat
\cs\TeX{}94, \cs\TeX{}93 i \cs\TeX{}92. Tuto fintu, a do jist mry podraz
vi uivatelm, u znme z~produktu souasnho \LaTeX{} teamu. Produkt se
pekvapiv jmenuje \LaTeX, zatmco to, co jsme byli a dosud zvykl
\LaTeX{}em nazvat, mme nyn pojmenovvat jako \LaTeX{}2.09. V~dalm
textu budeme tedy slovem \cs\TeX{} oznaovat verzi \cs\TeX{}95,6.

dn jin varianta poetn \TeX{}u by se nemla nazvat stejnm jmnem.
Pouze \cs TUGem oficiln podporovan verze m toto jmno. Tot plat
o~formtech \TeX{}u, kter jsou zahrnuty v~\cs\TeX{}u. V~souasn dob jde
o~jmna {\tt csplain}, {\tt csamstex}, {\tt cslamstex}, {\tt cslatex}, {\tt
csamslat} a {\tt cslt209}. Pokud napklad najdeme na sti \TeX{}ovsk
dokument, kter bude mt v~vodnm komenti napsno \uv{zpracovat formtem
csplain}, mlo by tm bt naprosto jednoznan eeno, o~co jde.


\sub Vymezen pojmu a struktura \cs\TeX{}u
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Nzev bychom mli, te si jet povme, co to vlastn ten \cs\TeX{} je.
Dve jsme mli situaci jednodu, protoe jsme vtinou tento nzev
ztotoovali s~onmi devatencti disketami pro DOS. Ovem i pi takovm
pojet jsme se dopoutli nkterch omyl a nepesnost. Teba tvrzen, e
\cs\TeX{} je em\TeX{} je omyl. Nebo jin tvrzen, e pod pojmem \cs\TeX{}
si pedstavm urit seskupen nabdek realizovanch programem MNU, tak
nen v~podku.

V~souasn dob, kdy s~\cs\TeX{}em pracuj uivatel rznch operanch
systm (OS), je teba vymezit tento pojem ponkud opatrnji.

\cs\TeX{} pro dan OS se skld z~tchto komponent:

\begitems  \numerate
* Zklad -- \TeX, makra, fonty, ovladae. Fungujc pro anglick jazyk.
* Prostedky pro podporu /s sazby zvisl na OS.
* \cs-fonty.
* Makra pro sazbu v~nrodnm prosted a dal podpora nezvisl na OS.
\enditems

\Ad 1. Zklad vtinou vznik kompilac Knuthova zdrojovho textu {\tt
tex.web} do spustitelnho programu pro dan OS. Tot plat pro \mf. Dle
jsou soust zkladu Knuthovy fonty ve tvaru {\tt mf} a makra
spolen s~makry dalch autor. Napklad makra \LaTeX{}u.
V~neposledn ad zklad mus zahrnovat {\tt dvi} ovlada pro zobrazovac
jednotku v~danm OS, tzv. prohle, a ovladae pro nejbnji pouvan
vstupn zazen.

Nebv obvykl, aby tento zklad vznikl v~dlnch eskch autor.
Jako zklad se pouvaj PD instalace \TeX{}u pro dan OS.
Napklad pro DOS a OS/2 se pouv jako zklad em\TeX, pro UNIX
je pouita \TeX{}ovsk instalace Karla Berryho. Zklad nen vhodn oznaovat
jako soust \cs\TeX{}u ve smyslu vykonan prce autor \cs\TeX{}u,
ovem z~pohledu skutenosti, e bez zkladu nm to nepojede, zejm se
bez oznaen \uv{soust \cs\TeX{}u} mnohdy neobejdeme.

Zklad uruje zpsob balen dalch komponent, tj. nap. strukturu
pouitch adres, zpsob a typ pouitho programu pro vytven
instalanch modul (napklad zip nebo tar), zpsob prezentovn
dokumentace a ppadn dal nleitosti.

\Ad 2. Abychom mohli poizovat esky a slovensky psan dokumenty,
potebujeme nkter dal prostedky, kter jsou zvisl na pouitm OS.
Napklad je poteba zodpovdt otzku, jak a zda vbec e OS poizovn
zdrojovch text \TeX{}u s~nrodnmi abecedami. Jedn se teba o~volbu
editoru a pomcek k~poizovn text vetn nabodenek. Tak zde
pat rzn konvertory, preprocesory (teba program vlnka), kontroly
peklep apod. V~kadm OS bude asi tato podpora na jin rovni. V~nkterm
OS meme mt navc rzn \uv{vylepen}, napklad program MNU.

Akoli se nkter vci z~tto oblasti daj pevzt z~nabdky PD program,
pesto je poteba udlat v~danm OS kus samostatn programtorsk
prce. Ve, co kdokoli pro svj OS udl, je v~projektu \cs\TeX{} vtno.
Napklad pro UNIXy se v~souasn dob daj pout fonty v~\hbox{ISO8859-2}
zaveden do X aplikace (napklad editoru). V~ppad Emacsu se d vkldn
nabodenek eit na rovni maker editoru. Jin monost je vyut pepnn
tabulky Xmodmap na rovni X serveru. Pokud napklad tyto softwarov
pomcky nabdnou autoi do \cs\TeX{}u pro UNIXy, budeme poteni.

\Ad 3. V~kad instalaci \TeX{}u jsou za zkladn fonty povaovny
Knuthovy fonty Computer Modern. Nic na tom nemn skutenost, e instalace
vtinou um pracovat s~rozshlm mnostvm dalch, obvykle \ps{}ovch,
font. Jako zkladn fonty pro eskou a slovenskou sazbu jsou v~\cs\TeX{}u
stanoveny \cs-fonty.

\cs-fonty jsou k~dispozici ve stejnm formtu, jako Computer Modern fonty a
navazuj na n. Jedn se tedy o~formty {\tt mf} a {\tt tfm}, kter
jsou penositeln na libovoln OS.

\Ad 4. Makra \cs\TeX{}u navazuj na makra zkladu a na \cs-fonty.
Ve vech ppadech jde o~textov soubory penositeln na libovoln OS.
Makra modifikuj formty, pevzat ze zkladu (napklad {\tt plain}, {\tt
latex}) tak, aby se v~nich msto Computer Modern font pracovalo
s~\cs-fonty. Dle jsou v~tchto makrech zahrnuty esk a slovensk vzory
dlen slov. Vsledn formty maj ped pvodnm nzvem pedponu {\tt cs},
tj. teba {\tt csplain}, {\tt cslatex}. Toto jsou oficiln nzvy
formt \cs\TeX{}u.

Krom maker existuj dal pomcky pro eskou a slovenskou sazbu,
nezvisl na OS. Uveme napklad virtuln fonty v kdovn
\cs-font, kter umouj sazbu \ps{}ovmi fonty v nrodnch jazycch.

\medskip

\uv{\cs\TeX{} pro jist OS} pedstavuje relativn samostatn celek a je
nabzen na ftp serverech v~samostatnch adresch. Rozlin me bt
i zpsob distribuce a zpsob instalace. Tyto vci se vtinou podizuj
zpsobm, jak jsou pouity pi instalaci zkladu.

Prvn dv komponenty jsou zvisl na operanm systmu, zatmco dal dv
komponenty se v~rznch OS neli. Proto tet a tvrtou komponentu
nazvme {\it jdrem\/} \cs\TeX{}u, kter je ve vech OS \uv{skoro} shodn.
Slvko \uv{skoro} v~sob zahrnuje pouze nutn transformace textovch
soubor, struktury adres a nzv soubor z~dvodu specifik danho OS:
mme rzn konce dk pro MAC, DOS a UNIX a nkter mncenn OS
nerozliuj velikosti psmen v~nzvech soubor a maj velmi nepjemn
omezen v~dlce nzvu.

V~souasn dob nabzme \cs\TeX{} pro DOS a OS/2. Zkladem tohoto \cs\TeX{}u
je em\TeX{}, kter je spolen pro oba OS. Nad touto instalac lze pouitm
balku {\tt texwin.zip} vytvoit t podporu pro MS Windows.
Dle existuje \cs\TeX{} pro UNIXy, ovem zatm jen v~plenkch.
Zkladem je instalace Karla Berryho. Nabzen TARy nyn obsahuj jen
peveden jdro \cs\TeX{}u zabalen do struktury adres podle zkladu.
Zatm pro UNIX chyb druh komponenta. Po jednn s~autory softu
spadajcho do druh komponenty, se pokusm do \cs\TeX{}u pro UNIX zaadit i
jejich prci. Dle rd pivtm jakoukoli spoluprci s~uivateli Amigy,
MACu, VAXu apod. Nabzm odbornou konzultaci k~problematice \TeX{}u a
okol, ovem o~operanch systmech samotnch vm velmi mlo. Dokme se
v~brzk dob rozen \cs\TeX{}u pro dal OS?


\sub Vhody proti pedchoz verzi \cs\TeX{}94
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

V~nsledujcch dvou odstavcch si shrneme vhody a nevhody nov verze
vzhledem ke star. Tm odpovme na otzku, zda m pro uivatele smysl
pechzet na novou verzi \cs\TeX{}u.
Nejvznamnj vhody se daj shrnout do nsledujcch
bod. Prvn dva body se tkaj srovnn \cs\TeX{}u pro DOS, ostatn body
maj obecnj platnost.

\begitems \numerate
* Lep kompatibilita se souasnm em\TeX{}em.
* Kon (snad) problmy s~{\tt tex386} kontra rzn DOSovsk sprvy pamti.
* Je implicitn zaazeno automatick dogenerovn font.
* Je zaazen {\tt cslatex} jako c/s varianta \LaTeX{}u \twoe.
* Monost pout \ps{}ov fonty i v~nrodn sazb.
* Nov vzory dlen slov pro etinu.
* Existuje WWW strnka s~pehlednm rozdlenm \cs\TeX{}u do modul.
\enditems

\Ad 1. V~pvodnm balku byl zklad em\TeX{} pebrn jen sten
a byl kompletn pebalen s~ohledem na poteby instalace \cs\TeX{}u. asem
se objevily dv nevhody. Za prv to odporovalo poadavku autora em\TeX{}u
E. Mattese distribuovat em\TeX{} pouze jako celek. Za druh, E. Mattes
mezitm peel k~novjm verzm a dramaticky zmnil adresovou strukturu
i syntaxi konfiguranch soubor%
  \footnote{*)}{Takov zsadn zmny se v~em\TeX{}u odehrvaj zhruba
  s~frekvenc dvou let. Nen to poprv, co se s~tm setkvme, bohuel.}.
Tm se distribuovan \cs\TeX{} znan vzdlil od aktuln verze svho
zkladu a nastaly problmy. Kdy si nkdo vzpomnl, e chce tisknout
jazykem PCL na 600\,dpi tiskrnch, nefungovalo to. Kdy si sehnal novj
verzi ovladae, kde byla chyba odstranna, byl zmaten novm jazykem
konfiguranho souboru a strukturou adres. Teprve za cenu obrovskho
sil spojil star \cs\TeX{} s~novm programem do fungujcho celku.
Podobn vc platila pro bublinkov tiskrny, nov verze grafickch karet
monitoru apod. Tyto vci ve starm \cs\TeX{}u podporovny nebyly a
kombinac novch ovlada em\TeX{}u se starm \cs\TeX{}em pibvaly pote.

Protoe lze pedpokldat, e v~budoucnu dojde k~dalm zmnm v~em\TeX{}u,
bude pro snadnj obnovovn \cs\TeX{}u pro DOS jednodu pevzt zklad
beze zmn s~originln balenmi ZIPy.

\Ad 2. Potm vechny zoufalce, kte chtj s~DOSem obslouit vce
ne 640\,kb pamti pomoc rznch berliek, jako je {\tt emm386} a jim
podobn. To s~pvodn verz em\TeX{}u nelo moc dohromady. Souasn verze
em\TeX{}u u obsahuje pslun {\tt exe} programy (nap. {\tt
tex386.exe}) ve \uv{vykuchanm} tvaru. Znamen to, e tyto programy
nemaj obsluhu rozen pamti zahrnutu pmo v~sob. Msto toho uveden
programy spolupracuj s~dvma rznmi podprnmi nstroji -- {\tt emx} nebo
{\tt rsx}. Nstroj {\tt emx} obsahuje pvodn Mattesovo pojet prce
s~rozenou pamt, zatmco {\tt rsx} doke spolupracovat s~{\tt emm386}.
Typ podprnho nstroje si program vybere automaticky v~zvislosti na
ptomnm (nebo neptomnm) emultoru pamti. Dsledkem toho je, e se to
nepere s~Microsoftskm pojetm obsluhy rozen pamti.

Ned se pedpokldat, e problm pamti v~DOSu je navdy vyeen. Rzn
novj verze zptn nekompatibilnch obsluhova pamti mohou znovu
zpsobit problmy. Budi pouze tchou, e se nemus kvli tomu (snad)
mnit verze program {\tt tex386.exe} a jim podobnch, ale sta vymnit
pslun {\tt rsx}. Problmy tohoto typu budou existovat tak dlouho, jak
dlouho bude existovat DOS. Zvrcenost tohoto operanho systmu spov v~tom,
e nechv na aplikaci, aby se sama njak vypodala se vstupem do
rozen pamti. Pokud na stejnm hardware spustte njak UNIX, barira
640\,kb pestv existovat a operan systm nabz aplikaci tolik
virtuln pamti, kolik se konfiguruje.

\Ad 3. V~\cs\TeX{}u 94 zabraly pevn mnostv distribunch disket
bitov mapy \cs-font pro nejrznj tiskrny a v~nejrznjch
velikostech. Automatick dogenerovn bitmap \cs-font pak nebylo skoro
poteba provdt a bylo implicitn vypnut. Dnes se pouv vt mnostv
typ tiskren a vt mnostv font. Automatick dogenerovn bitmap je
proto implicitn zapnut. To m pouze tu nevhodu, e administrtor st,
kter instaluje \cs\TeX{} do msta zabezpeenho proti zpisu uivatelem,
mus pozmnit obsah konfiguranch soubor, aby se nov generovan bitmapy
vytvely v~mst, kam uivatel zapisovat me. Pokud se vychz z~malho
mnostv hotovch bitovch map, existuje jet druh nevhoda. Tou
je skutenost, e se na fonty zpotku mus chvli pokat.

Aby byla trochu kompenzovna druh nevhoda, jsou v~\cs\TeX{}u zaazeny
knihovny bitovch map pro pvodn tyi typy podporovanch tiskren, ovem
tyto knihovny zahrnuj jen nejpouvanj minimum. Proto nejsou tak
rozshl. Ve mimo tyto vchoz knihovny projde automatickm generovnm.

\Ad 4. V~nov verzi \cs\TeX{}u jsme se dokali peveden \LaTeX{}u
\twoe{} do nrodnho prosted. Tento formt se nyn nazv {\tt cslatex}.
V~\cs\TeX{}u pro DOS lze navc pout pvodn formt \LaTeX{} 2.09 a lze si
snadno z~nabdky vybrat, kter verze \LaTeX{}u bude pouita.

Vhody novho \LaTeX{}u \twoe{} vm neeknu, protoe \LaTeX{} nepouvm.
Kdo jej pouv, zejm by nael celou dku argument, pro pejt na
\LaTeX{} \twoe.

\Ad 5. V~novm \cs\TeX{}u mte monost pout zkladn skupinu
\ps{}ovch font. Jsou zaazeny virtuln popisy tchto font ve stejnm
kdovn, jako \cs-fonty. Rovn jsou k~dispozici makra pro {\tt cslatex} i
{\tt csplain}, kter umon snadn pouit tchto font koncovmu
uivateli.

Zkladn skupina \ps{}ovch font je instalovna v~kadm \ps{}o\-vm RIPu,
take ji kupujete spolen s~RIPem v~tiskrn. Do \cs\TeX{}u budou zahrnuty
v~nejbli dob t knihovny bitovch map tchto font pro nejbnj
tiskrny v~obvyklch rozliench. Potom bude mon si sazbu s~tmito
fonty prohlet a tisknout na levnch tiskrnch. V~innosti ale nebude
automatick generovn nestandardnch velikost, protoe popisy kreseb
tchto font jsou chrnny licenc a nen mon je it zdarma.

Pokud pouijete rastrovac mechanismus tchto font z~PD instalace
Ghostscriptu, tj. msto originlnch a licenc chrnnch font ve formtu
{\tt pfb} pouijete voln en {\tt gsf}, velmi vs prosm, nevystavujte
takov dokumenty na veejnosti. Dlali byste \TeX{}u jen ostudu.

Je t pibalen nstroj pro vytvoen dalch virtulnch popis
libovolnch \ps{}ovch font. Je jm program {\tt a2ac}. Pokud si tedy
koupte \ps{}ov font ve Standard AdobeEncoding, pak mte monost jej
pout v~esk sazb v~\TeX{}u. Doporuuje se nekupovat poetn varianty
tchto font, protoe velmi asto plat, e poetn font znamen pomren
font. Je daleko lep vyut pro poetn nstroj z~\cs\TeX{}u.

\Ad 6. V~novm \cs\TeX{}u jsou pouity nov vzory dlen eskch slov
od Pavla eveka a kol. Tyto vzory jsou podstatn lep, ne vzory dlen
z~\cs\TeX{}u 94. Slovensk vzory dlen zatm bohuel zstaly beze
zmny. Vzory dlen (esk i slovensk) jsou navc uloeny v~souborech
nezvislch na volb kdovn, tj. neovlivn ppadn jinou volbu vnitnho
kdovn \TeX{}u a jsou snadno penositeln do jinch OS.

\Ad 7. Existuje WWW strnka, kter informuje o~souasnm stavu
\cs\TeX{}u a pehledn ukazuje rozdlen jednotlivch instalac do modul
(napklad instalanch ZIP). Prostednictvm WWW lze t zkoprovat pmo
do vaeho potae libovoln modul \cs\TeX{}u nebo kontaktovat autory
modul elektronickm dopisem.


\sub Nevhody proti pedchoz verzi \cs\TeX{}94
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\begitems \numerate
* Neexistuje snadn obnova pedchoz verze na novou.
* Vt nroky na disk.
* Mn komfortn instalan procedura.
* Mn kladen draz na DOS.
* Men spolehlivost na rozhranch kompetenc.
* Opravy se budou dlat za chodu.
\enditems

\Ad 1. Pedchoz verze \cs\TeX{}u (94 a 93) se od nov velmi vrazn
li v~adresov struktue. Proto pi pechodu na novou verzi je nutn
zcela opustit verzi starou. Chcete-li mt ob verze vedle sebe, pejmenujte
star adres na jin nzev ne {\tt emtex} a instalujte nov \cs\TeX{} vedle.
Po pejmenovn star verze bude jet poteba pozmnit obsah i jmna
spoutcch dvek star verze a dle upravit set pro {\tt TEXDIR} v~{\tt
cfg\char92texset.bat}.

\Ad 2. Protoe jsme do \cs\TeX{}u zaadili kompletn em\TeX{},
nastvaj problmy s~velikost instalace na disku. Tvrce em\TeX{}u
Eberhard Mattes se tmto systmem intenzvn zabv, a tak mu asi je jedno,
e jeho instalace zabr 50\,MB. Mn jedno to je nhodnmu uivateli,
kter na svm disku krom \TeX{}u chce mt plno dalch vc a \TeX{}
povauje jen jako nezvazn experiment.

Mattes bal do svch ZIP skupiny software, kter se paraleln dopluj.
Napklad {\tt exe} programy pro DOS i OS/2 jsou ve spolenm ZIPu. Nebo
dokumentace je jednak anglick a jednak nmeck. A pot, co je ZIP
rozbalen na disk se tedy me zat etit mstem vymaznm zbytenho
softu. Napklad vymazn veho, co se tk OS/2, protoe mme zatm jenom
DOS, ppadn vymazn veker nmeck dokumentace, protoe radji teme
anglicky.

Jako kompromis byly vytvoeny ti varianty, definujc mnoinu pouitch
ZIP pro instalaci. Nejmen varianta \uv{{\tt small}} instaluje funkn
minimum. To vyjde na 17\,MB. Pak se d napklad vymazat ve, co pat OS/2
a nen pouiteln pro DOS a dle nmeck dokumentace a ve se zredukuje na
13\,MB. Pokud dle problematice velmi rozumme a vme naprosto pesn, co
budeme potebovat a co ne, daj se run dle vymazvat jednotlivosti, a
dojdeme obvykle k~8\,MB. Pokud odmaeme \LaTeX{} a nechme jen plain,
dostaneme se na hranici 5\,MB. Men to rozhodn nikdy nebude. Protoe
v~prbhu prce se budou generovat formty a dle fonty, je rozumn pro
minimln nroky potat obvykle s~20\,MB. Dal varianty instalace \uv{{\tt
all}} a \uv{{\tt big}} zaberou po ad zhruba 38\,MB a 50\,MB.

\Ad 3. Zpsob balen Mattesovch ZIP tedy znemonil elegantn
instalaci jen tch st \cs\TeX{}u, kter skuten potebujeme. Proto
nemlo smysl pro novou verzi \cs\TeX{}u pout analogii k~instalanmu
programu, kter znme ze starch verz.

\Ad 4. A dosud byla prce autor v~\cs\TeX{}u nejprve inspirovna
jejich vlastnmi potebami. Souasn verze \cs\TeX{}u pro DOS je asi prvnm
balkem, kdy jsem jako autor balku nevytvoil toto dlo pro svou vlastn
potebu, ale pro druh. Ctm toti zvazek vi uivatelm DOSu, kte
novou verzi em\TeX{}u zapracovanou do \cs\TeX{}u potebuj. Skuten, na
sv domc 286 zstanu u~verze z~\cs\TeX{}u 94, kter se mi podaila
vmstnat vetn starho \LaTeX{}u do 5\,MB na disku. Kad, kdo m pouze
40\,MB disk v, co to znamen \uv{diskov tse}. Tam se prost nov
verze nevejde a ani se ned zkouet. V~zamstnn bych asi tak nebyl
uivateli pochvlen, kdybych peel na novou verzi, na kterou nejsou
zvykl. A~j osobn v~zamstnn pouvm \TeX{} skoro vhradn na UNIXu.

Dsledkem tohoto odklonu autorovch poteb od odveden prce me bt, a
pravdpodobn je, mn propracovan a urit mn prozkouen balk.

\Ad 5. Jednotliv sti \cs\TeX{}u dlaj rzn autoi pod rznmi
operanmi systmy. Vsledn prce pak pi opomenut nemus zcela zapadat
do koncepce \cs\TeX{}u a vznikaj pote na \uv{rozhranch kompetenc}.
Pkladem je souasn balk {\tt cslatex}, kter vytvoil Z.~Wagner a
odzkouel pod svm operanm systmem, kterm je OS/2. Pitom zcela
ignoroval skutenost, e v~balku MNU pro DOS jsou pro {\tt cslatex}
pipraveny poloky v~menu a dvky. Tyto dvky ovem s~dodanm balkem
neumly pracovat. Vznikla otzka, zda zmnit dvky nebo balk {\tt cslatex}.
Ani j, ani on, jsme nemli monost ani chu vyzkouet, zda nae dlo na
sebe navazuje, protoe nikdo z~ns pli nepracuje s~DOSem. V~nsledujc
kapitole se proto pokusm vymezit poadavky na autora modulu, co mus
udlat, aby byl modul bezproblmov zaazen do \cs\TeX{}u.

\Ad 6. Je mi jasn, e pro uivatele nebude pli snadn sledovat
postupn pohyb ve verzch jednotlivch modul a jejich opravy, pestoe kad
vznamnj zmna v~\cs\TeX{}u bude zveejnna na listu. 
V~souboru {\tt zmeny.txt} pstupnm jednak pomoc ftp a jednak
pomoc WWW bude pibvat podrobn zznam o~jednotlivch zmnch vetn data
zanesen zmny na serveru. Toto opaten, na rozdl od skokovch zmn
jednou ron, umon autorm provdt opravy modul v~okamiku, kdy na to
maj nladu a chu a j je nebudu muset nutit ke splnn asovch termn,
kter podle mch zkuenost stejn neplnili. Pravda, je to ponkud mn
uivatelsky pehledn, bohuel.


\sub Jak zaadit nov modul
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

I~vy se mete stt spoluautory \cs\TeX{}u. Kdy vytvote instalan modul
(napklad ZIP), kter je v~souladu se stvajc strukturou \cs\TeX{}u pro
dan OS a je jednodue zaleniteln do stvajcho stavu, je to jedin
vtno. Je ovem bezpodmnen poteba, abyste si zkusmo instalovali
souasnou verzi \cs\TeX{}u pro dan OS a na nm provedli experiment
zalenn vaeho modulu. Pi tomto zalenn je poteba zaznamenat kony a
zmny, kter je nutn udlat v~souborech pochzejcch z~rukou jinch
autor.  Tyto zmny je pak poteba podrobn popsat a zaslat tmto autorm.
A je autoi zalen do svch modul, je teprve mon nov modul zalenit do
\cs\TeX{}u.

Pklad. Budete chtt pidat modul Ghostscriptu {\tt gs.zip} pro \cs\TeX{}
pro DOS. Provedete nsledujc:

\begitems \numerate
* Instalujete si {\it souasnou\/} verzi \cs\TeX{}u pro DOS.
* Instalujete svj balk.
* Provedete zsahy do stvajcch soubor (teba pidn poloky v~MNU).
* Odzkoute funknost instalace vetn vaeho balku.
* Zalete autorovi zmnnch soubor soupis zmn (napklad m zalete
  instrukci o~zalenn nov poloky do {\tt cfg.mnu} a do instalanch
  dvek).
* J provedu potebn zmny a vystavm obnoven modul {\tt mnu.zip} a v
  modul {\tt gs.zip}. Tak provedu zmny v~instalanch dvkch, ppadn
  v~dokumentaci.  Nepotejte s~tm, e to budu znovu zkouet!
* Vy dte annonci o~novm modulu na listu {\tt cstex} a budete na tomto listu
  odpovdat na ppadn problmy a dotazy uivatel.
\enditems

Samozejmost dobe pipravenho modulu je nejen sprvn struktura modulu
ale tak dobr a instruktivn dokumentan soubor v~etin nebo ve
sloventin. Tak je teba (napklad v~dokumentaci) rozliit vai prci od
prce pevzat ve form pevzatch PD program a modul by neml bt
v~rozporu s~poadavky autor pevzatch PD program.

Je to dost hodn prce, ale kdy u takovou vc jednou udlte pro sebe,
asi stoj za to ji zveejnit pro druh pod hlavikou \cs\TeX{}u. Uette
tm prci mnoha dalm lidem, kte bohuel, jak plyne z~mch zkuenost,
vm za to ani nebudou pli vdn.

Zaazen nkterch novch modul me bt nejprve pedmtem diskuse
s~autory konkurennch produkt. Napklad zaadit do \cs\TeX{}u pro DOS
alternativn systm k~systmu MNU me vyadovat del diskusi. Netvrdm,
e bych byl z~dvodu sv jeitnosti zsadn proti. Asi by zleelo na
okolnostech a na projektu vslednho uspodn modul.


\sub Co s~ptou disketou
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Krom PD program se v~nkterch komponentch \cs\TeX{}u mohou
vyskytovat i~programy vzan licenc. Takov programy pak \cs TUG
roziuje podle podmnek stanovench smlouvou mezi autorem,
resp. distributorem a \cs TUGem.

V~roce 1992 \cs TUG koupil editor \cs Ed a korektor peklep, oboj pro
DOS. Od t doby k~dnm dalm nkupm ani pechodm na novj verze
nedolo. Souasn veden \cs TUGu neinklinuje k~pli rozshl podpoe
nkupu podprnch program pro \TeX, zvlt pokud se jedn o~software
zvisl na pouitm OS.

Zmnn editor \cs Ed a korektor peklep je podle smluv s~autory mon
bezplatn it jen pro leny \cs TUGu a nen dovoleno jej distribuovat
mimo ady lensk zkladny. Tento software je zaazen na pt disket
v~\cs\TeX{}u pro DOS. Zatmco cel \cs\TeX{} je k~dispozici na anonymnch
ftp serverech, obsah tto pt diskety z~uvedench dvod pstupn nen.

Kolektivn lenov \cs TUGu dostali v~roce 1993 cel \cs\TeX{} 93 na
disketch, vetn pt diskety. Individuln lenov si pak mohli obsah
pt diskety koprovat od kolektivnch len. Dal monost je distribuce
obsahu pt diskety prostednictvm Internetu za pouit osobnho
identifikanho sla (PIN), kter na podn pidl lenovi \cs TUGu
Martin Bl.

V~novm \cs\TeX{}u je obsah pt diskety z~pohledu zastoupench soubor
zcela stejn jako c \cs\TeX{}u94, 
ovem ZIPy jsou zabalen s~nepatrn odlinou strukturou.
Uvnit ZIPu je pidn hlavn adres {\tt emtex}, aby struktura tchto ZIP
souhlasila se strukturou ostatnch ZIP v~instalaci. Mte-li ptou disketu
z~\cs\TeX{}u 94 nebo 93, pak sta pebalit ZIPy do nov struktury a mete
disketu pouvat i v~souasnm \cs\TeX{}u. Pro pebalen je v~\cs\TeX{}u
pipravena dvka {\tt newcs5.bat}, kterou je mono na \uv{obnoven}
diskety pout. Upozornn: Provete nejprve zlohu pvodn diskety.


\sub Kde najdeme novou instalaci?
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Instalace \cs\TeX{}u je k~dispozici na ftp serveru s~anonymnm pstupem
\medskip
{\tt math.feld.cvut.cz}
\medskip
\noindent v~adresi {\tt /pub/cstex}. Tam jsou v~souasn
dob adrese {\tt msdos}, {\tt os2} a {\tt unix}. Pitom prvn dva
adrese jsou zcela toton (UNIXov link), protoe distribuce pro DOS a
OS/2 vychz ze stejnho zkladu em\TeX.

Distribuce pro MS Windows je realizovna jednm doplkovm modulem {\tt
texwin.zip}, kter je soust \cs\TeX{}u pro DOS.

Dle jsou k~dispozici soubory {\tt diskuse.txt} a {\tt zmeny.txt}. V~prvnm
je souhrn nejpodstatnjch diskusnch pspvk, tkajcch se \cs\TeX{}u
na diskusn skupin {\tt cstex}. V~druhm je podrobn seznam zmn vetn
data proveden zmny v~jednotlivch modulech. Dvody, pro byla zmna
provedena, je mnohdy mon vyst ze souboru {\tt diskuse.txt}.

Pi zkoprovn \cs\TeX{}u z~ftp serveru doporuuji uchovat si soubor {\tt
zmeny.txt}, nebo tento soubor vlastn charakterizuje verzi \cs\TeX{}u,
kterou jste si zrovna zkoprovali. Protoe jsou zmny provdny \uv{za
chodu}, mete v~budoucnu porovnat svj soubor {\tt zmeny.txt}
s~vystavovanm a mte pehled o~rozdlech mezi va verz \cs\TeX{}u a
vystavovanou.

\cs\TeX{} je rovn pstupn prostednictvm WWW na

\medskip {\tt http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.\medskip

\noindent Server {\tt math.feld.cvut.cz} je primrnm serverem \cs\TeX{}u. Ostatn
ftp servery jej mohou zrcadlit.

\cs\TeX{} pro dan OS m vtinou specifick zpsob instalace a mnohdy t
distribuce. Napklad \cs\TeX{} pro DOS a OS/2 me bt en t na
disketch 1.44\,MB. Proto je zde pipravena dvka {\tt makeinst.bat}, kter
z~adrese, v~nm jsou vechny moduly pohromad, pekopruje instalan
soubory na jednotliv diskety s~oznaenm CS-1 a CS-5, EM-1 a EM-7 a PK-1
a PK-3. Tm vznik instalan sada disket pouiteln na potach s~DOSem
nebo OS/2.

Pro UNIX zatm podobn vc nen udlna, protoe disketov mdium pro UNIX
nebv zcela obvykl a instalan TARy zkladu daleko pesahuj kapacitu
jedn diskety.

\end